Odpověď na názor

Plány na obnovu kabelové sítě se začaly dělat hned po sametu a Telecom tehdy s daty v poslední míli vůbec neuvažoval. Požadavek na projektanty zněl: Ke každé HTS jednu NF čtyřku a v jednotlivých rozváděčích postupně redukovat (počítalo se s 80% využití poslední míle a ten rezervní pár do bytu byl pro případ poškození.) Projektované kabely byly vybaveny NF čtyřkami s pěnovou izolací (kapacita 42 - 44 nF/km), typ, tuším TCKPFLEZE s průměrem žil 0,6 - 0,8 mm (odpor smyčky min 72ohm/km. Pracovní kmitočet 0,3 - 3,4 kHz. Kabely nebyly při montáži kapacitně balancovány, což je pro přenos vyšších kmitočtů nezbytné. Počítalo se pouze s běžným telefonním provozem, maximálně s digitálními podvojkami. Pro přenos frekvencí, nutných pro ADSL se tyto kabely absolutně nehodí (velké útlumové zkreslení a přeslechy mezi páry na vyšších kmitočtech) a Tak je oživení ADSL vždy sázkou do loterie a často se stává, že přidáním další ADSL linky se ty původní sesypou a vše se musí pracně znovu bastlit (Vybrat páry s ohledem na co nejnižší vzájemné rušení) Občas se to nepovede a pak se musí všem snížit rychlost. Občas se také stane, že když se celou sestavu povede jakž takž uchodit, kopne nějaký řepák od vodařů, plynařů nebo energetiky vedle a po opravě kabelu se ADSL sesype totálně. Všechno ještě komplikuje přebujelý management se složitým sytémem zbytečných papírů a nedostatek lidí, kteří by tyto průšvihy v terénu řešili. (Tito lidé jsou při redukci zaměstnanců vždy první na řadě). S neslavnými výsledky tohoto počínání se nějakým způsobem dříve či později setká každý, kdo od Telekomiků chce něco víc, než platit a čekat.