Jako od autora článku, na který Petr Staníček v glose odkazuje, to možná bude znít trochu divně, ale osobně si nemyslím, že by zrovna čipy z karbidu křemíku byly onou jedinou a vroucně očekávanou záchranou před zvukovým smogem v kancelářích. Technologie k tichému chlazení jsou dostatečně rozšířené už nyní a nemusí ani stát tolik co čipy k řízení jaderných reakcí :) Já jsem svůj domácí počítač ztišil za bratru sedm stokorun tak, že nyní poznám jeho běh jen podle svítícího monitoru.
Jinak samozřejmě zmíněný objev může ještě dokázat leccos, záleží ovšem na pružnosti jeho přechodu z laboratoře do světa - a to už zdaleka nezávisí na schopnostech vědců, jak tu již v diskusi přede mnou zaznělo...
(Nehledě na to, že malá odolnost křemiku vůči teplu zdaleka není jediný problém, se kterým se současná cesta zvyšování výkonu procesorů brzy bude potýkat).
Názor k článku
O karbidech, větrácích a principu flašinetu
