Jsem asi strašnej egoista, ale mně celkem stačí to, že medicína a pokrok snad zvyšuje MOJI pravděpodobnost přežití, když už ne absolutní věk dožití. Potomci za desítky generací se budou muset o sebe postarat, o mě se před desítkou generací (tak někdy na Napolijóna) taky nikdo nestaral.
Jsem spokojen, že mě neporazil černý kašel, tytéž neštovice, tyfus, mor a spousta dalších chuťovek. Radši strpím ve vodě z vodovodu chlór než choleru, která tam byla za Nerudy a Arbesa furt. Moc se mi líbí, že u každého furunklu nemusím dumat, jestli nedopadnu jak Jan Žižka (ten z Trocnova potažmo Kalicha), jehož pěkný nežit poslal tam, kde ho chtěl vidět Zikmund, šelma ryšavá, leč nedařilo se. Zikmundovi. Furunklu spolehlivě. Ukašlávající se Dáma s kaméliemi může být romantická v posledním jednání, ale těžko v posledním tažení.
Kdepak, jestli se někdo chce vrátit zpátky a nebo tvrdí, že by to ani nepoznal, jeho věc. Ale beze mě!
Názor k článku
O prvním počítači a budoucnosti XML
