O ptakopyskovi a přibližnosti

Především vám doporučuji přečíst si diskusi pod minulou glosou, která je tentokrát vzácně konstruktivní a obsahuje lecjaké upřesnění toho, co jsem napsal (například že plugin není extension, že monkey není opice a skript není skript).

Pokud tedy máte jasno v tom, jak a proč GM, můžeme přejít k Ptakopyskovi:

Užívání GM je jednoduchost sama. Ovšem skripty pro ni nemůže psát každý. I pokud má někdo programátorské zkušenosti, neznamená to ještě, že se mu bude chtít analyzovat HTML kód a psát skript, který v něm bude vyhledávat a měnit nějaké tagy.

A právě s tím vám pomůže rozšíření s názvem Platypus (česky „Ptakopysk“). Když si ve Firefoxu zobrazíte stránku, kterou chcete „upravit“, a spustíte Platypuse, můžete se velmi snadno interaktivně (myší nebo klávesnicí) pohybovat po všech jejích HTML prvcích a přesně vidět, která část stránky odpovídá které části zdrojového HTML. A nejen to.

Můžete kusy stránky měnit, posunovat, mazat a nahrazovat, to vše stále interaktivně. Když stránku zpracujete do podoby, kteá se vám líbí, prostě zvolíte „Save“ a (a teď pozor!) vygeneruje se vám automaticky GM skript, provádějící ty změny, které jste předtím interaktivně provedli.

Pomocí Platypuse samozřejmě nemůžete udělat všechno to, co umožňuje GM, nicméně si pomocí něj můžete vytvořit skript, který dělá přibližně to, co chcete. A ten si pak dotvoříte tradičním způsobem, v textovém editoru.

Tato metoda, otvírající možnosti GM dalším masám uživatelů, je mi více než sympatická. Vždycky je snazší vytvořit aplikaci úpravou již existující aplikace, která dělá něco podobného, než programovat od nuly. (V mém případě to znamená, že si můžu vytvářet složitější GM skripty, aniž bych se musel učit Javascript, který mi není dvakrát sympatický).

P.S: Na podobném principu přibližnosti je založen například také web-framework Rails (podle základních požadavků se vám vygeneruje základ kódu a ten pak ručně dotváříte). A překvapuje mě, že tento princip není používán častěji.