Názory k článku
Obejde se online svět bez peněz?

1) To je identicky model, jako free (as a beer) software

2) Oboje je umozneno tim, ze naklady na duplikaci / dopravu informace jsou velmi male, az zanedbatelne.

Pisnicky byly kdysi zdarma, pak se zavedly mikroplatby (vybirani medaku do klobouku) a kolik dnes stoji takove hudebni CDcko? Nemluve o tom, ze v dusledku tohoto postupu platite vypalne OSE i za to, kdyz si dovolite napsat zazitek z prazdnin (a ulozit ho na disk - jedna platba), zazalohovat si ji (dalsi platba za CD a za vypalovacku), vytisknout (platba za tiskarnu) a dat kamaradovi (platba za USB klicenku, platba za jeho disk) ... pritom jde pouze a jen o vase dilo, ale vy za to platite organizacim, ktere nechcete, z duvodu, ktere jsou nesmyslne (pry byste mohli totez udelat i s necim jinym, tak platte nam) aby ten vytezek (pote co si znacnou cast sezerou samy) rozdelili autorum, kteri s tim nemaji nic spolecneho (vam samozrejme nic nedaji)

Na druhou stranu, kolik bylo pisnicek "kdysi"? Jak dostupna byla "kdysi" cloveku pisnicka, o kterou mel zrovna zajem? Jak moc mu byly dostupne technicky narocnejsi skladby, treba pro deset ruznych nastroju?

Nejedná sa o neoprávnený majetkový prospech, ktorý je vymáhateľný podľa iných platných právnych predpisov?

Možná ne, ale ve skutečnosti potřebujeme spoječnou základnu abychom měli s čím porovnávat... A prozatím si nejsem vědom jiné metody jak to udělat.
Navíc si myslím, že "chtít něco za peníze" bylo zdiskreditováno a má nádech něčeho špatného. Myslím si, že chtít něco za něco je normální - nemusí to být peníze i když často jsou.
Pak jsou zde kulturní a historická hlediska...

Takže USD or EUR nebo jakákoli jiná měna nám věci zjednudušuje...

Cheers
M.

Pane, nezlobte se na mne, ale vy jste naivní. A navíc tady matete lidi. Ani obsah internetu není a až na dřevní akademické okamžiky nebyl zdarma.

Chcete snad naznačit, že reklama je něco, co jde mimo Vaši peněženku???

Mohu Vás ujistit, že i ta nejdebilnější reklama na kterémkoliv portálu, kterou si AdBlocknete a vůbec o ní nevíte, je placená i z Vaší peněženky.

Každá reklama, kterou si firma zaplatí, se samozřejmě zákonitě promítne do koncové ceny výrobku či služby.

Takže až příště použiteje mobil, uvědomte si, že platíte i na bobika-losika, blublinky nebo stěhování rybiček i to i na internetu.

Mikroplatby jenom změni cestu peněz ale směr, začátek a konec patby zůstane nezměněný.

Petr

To, ze se tak brani online platbam je daleko vetsi zlocin, nez ty nehorazne poplatky.

Mimochodem, ve FIO se neplati za prichozi ani odchozi platby a navic robot muze okamzite po prevodu zaslat oznameni, na zaklade ktereho muze robot na webu prodejce okamzite poskytnout obsah (clanek, pisnicku, licenci software, obrazek poprsi, vklad do hraciho automatu atd). Kdyby vsichni meli ucty ve FIO, mohou online platby fungovat uz dnes, a nejen mikro, zadna monetka by nebyla zapotrebi. Jsem zvedav, jak dlouho potrva, nez si ti hajlici na FIO doslapnou...

Cim to ze posledni dobou porad nekde vidim odbornou recenzi (= skrytou reklamu) na FIO?
eBanka ma funkcni online platby uz pekne dlouho...

Taky mám účet u FIO - mno to bude asi tím, že je to prostě nejlepší ústav nabízející Bežný účet - pro tento produkt a jeho uživatele každopádně THE BEST! Pokud máte internet, tak náklady při běžném používání 0,- :-)) A to vám tam může chodit měsíčně třeba jen 200Kč a nebo taky nic...
Podobný podmínky nikdo jinej nemá!
Navíc měl jsem účet u ČS a běžně jsem čekal na pobočce klidně i hodinu (ve spičku)!!! Než jsem se vůbec dostal na řadu... pak jsem ještě chtěl udělat vklad v hotovosti a musel jsem čekat další frontu! U FIO přijdu a jsem na řadě ihned, chlap za stolem mi vyřídí hotovost i bezhotovostní věci okamžitě a nemusím nikam jinam chodit... za 10 minut vycházím z kanceláře a mám hotový to, co v ČS za hodinu a půl... takže asi tag :-))

FIO je zkrátka jedinej ústav, kde mám pocit, že dělají něco oni pro mě a né já pro ně (když už jim člověk svěřuje prachy, zhe :-))

Nevím, jestli jsou jediní, chodím často do eBanky (vkládat hotovost na účet) a fronty tam bývají takové, že přede mnou bývá v průměru půl človeka.

Fakt zajímavé, že někdo dokáže nezávisle přemýšlet a podívat se na věc z nadhledu.

souhlasim, jeden z nejzajimavejsich clanku na lupe v posledni dobe

Trochu pochybnosti mám o nabídce při nulové ceně. Z pohledu přímé platby za obsah ano, ale peníze přitékají obklikou z reklamy, která je vázána na čtenáře. Znamená to, že každý čtenář platí svým časem stráveným na daném médiu. Pokud přestane platit (=trávit čas), výše nabídky obsahu bude naprosto minimální až zanedbatelná.

Podle modelu jistě funguje většina blogů. Vedle stojí ale mnohem větší zdroj informací (který jen tak mimochodem zásobuje informacemi často i ty blogy) a ten už řekl bych na takovém principu nepostavíte.

Nicméně velmi zajímavé zamyšlení a možná na Lupě první položené na ekonomických základech. Úplně ten čerstvý semestr Makroekonomie 1 :)

Na Wiki jsem moc reklamy neviděl, a přesto je dost velká a na úrovni Encyklopedie Britanicy, podle hodnocení lidí a to i věrohodností.

hodnotit kvalitu encyklopedie dle hodnocení "lidí" ode mě vyžaduje abych Vám doporučil vyhledat si
a) heslo demence
b) nejbližšího psychiatra
c) nemít děti

Reklama však není nový zdroj peněz, v podstatě je jen součástí ceny konkrétních fyzických produktů, za které lidé platí - na Internetu se tedy až na výjimky objevují peníze jen z prodeje zboží a služeb, které mají původ v nevirtuálním světě. Otázkou ovšem je, do jaké míry to je dané prostě tím, že Internet je dnes stále hlavně nový typ média, pro která je reklama přirozený způsob financování. Je také možné, že právě kvůli nepřítomnosti mikroplateb Internet na příchod těch zajímavých služeb, které nejde provozovat zadarmo a reklama by je neufinancovala - protože její objem je přirozeně limitován.

Trochu pochybnosti mám o nabídce při nulové ceně.

Proto je u každého grafu nebo modelu nabídky a poptávky důležité uvést, jaké jsou okolnosti, za kterých je graf nakreslen (t.j. co je "ceteris paribus"). Je cena vyjádřením přímé platby, t.j. nezahrnuje například příjem z reklamy? Nebo se jedná o stínovou cenu, která v sobě nepřímé příjmy již zahrnuje? Samozřejmě, že pro každý z těchto případů pak graf vypadá odlišně.

Zajímavý článek, ale je to jen teorie. V praxi jsem rád, že je na webu reklama. Tu si můžu vypnout (x jiných lidí to neudělá), ale padesáťák za článek na idnes bych zaplatit musel. Mikroplatby by se určitě hodily. Škoda že nejsou rozšířenější a proto levnější. Internetový svět bez peněz by ale existovat mohl. Například, za napsání jednoho článku do lupy dostaneš možnost přečíst si 100 článků ostatních. Oprav 10 chyb na wikipedii, dostaneš kód pro stažení porna. Šlo by to bez peněz i reklam, ale je tu zásadní problém, provozovatel Lupy, ani provozovatel pornostránek nebude mít z čeho je zaplatit, takže by to nefungovalo.

Barter?

Rad bych si zaplatil na ceskem webu za kvalitni zpravodajstvi bez reklam, a tim nemyslim jen obvykle zpravodajstvi, ale i specializovane. Proc to porad nefunguje? PayPal ucet mam, eBanku mam, MasterCard a VISU mam :-) tak kde je sakra problem? Chci online zpravodajstvi jak z CTK nebo Reuters za slusnou cenu. Proc to v pripade tehle agentur jde a vuci "malemu" zakaznikovi ne?

Viz placeni pres SMS, tyhle prevody jsou tak drahe, ze je nikdo neni ochoten pouzivat. Paypal ma smysl pri operacich alespon stokorun, pokud budete platit halire, je cena operace vetsi nez prevedena castka.

Osobne mam ale pocit, ze placeni na netu za obsah se nikdy neujme. Lidi radsi dobrovolne prispeji na provoz "sveho" serveru (a to i docela vysoke castky), kdyz maji pocit ze jim ten server dava neco zajimaveho, nez aby platili byt halire za clanky. V takovem pripade totiz vetsinou vedi co se za ty $ koupi a v 99% to nejsou mzdy => lidi radi zaplati HW, pripadne pripojeni serveru k siti, ale daleko hur se smiruji s tim, ze by meli platit nekomu za psani clanku.

A je to tak asi spravne, pokud nekdo provozuje herni server, tak se o nej musi starat, ale ebz tech hracu by se nemel starat o co, takze prinos je oboustrany.

No ja bych ani nechtel platit za jeden clanek, podle me staci predplatne treba na tyden nebo na 10 clanku nebo tak neco. Neco jako na pornowebu - po zaplaceni nejake castky by clovek mel pristup po nejakou dobu na clanky tech a tech webu...

To vam nestaci CNN 30 USD/rok? Pravda, jejich internetovy video prenos funguje jenom ve Windows...

Normalne jsem se ctenim tohoto clanku unavil. Nejak mi nektere casti nejdou dohromady. Ekonomicky rozbor nabidky a poptavky internetovych sluzeb, "dobrosrdecnost" autoru a budoucnost mikroplateb? Zajimava kompilace... Rekl bych, ze vse je na sobe jaksi zavisle pouze zanedbatelne a tudiz bezvyznamne. Mikroplatby funguji a jsou in. Rada informaci na internetu zpoplatnena je a ani k tomu neni treba vyuzivat mikroplateb. Clanek me vzhledem k titulku velmi zklamal. Doufam, ze dalsi takove typu "delej z housenky jeste vetsi housenku" tady budou jen minimalne :-)

tenhle clanek se moc nepoved no, to je asi tak vsechno. snad nekdy priste...

1. Mikroplatby se pro internet ("většinu internetových služeb" jak je v článku používaná) neprosadí nejspíše nikdy. Překážkou není technologie, ale mentální transakční náklady. Problém vysvětlil před více než 10ti lety Nick Szabo:
http://szabo.best.vwh.net/micropayments.html

od té doby se na žádné řešení nepřišlo.

2. Ze například sofistikované online kancelářské aplikace nebudou zadarmo a budou se chovat "normálně", proto, že je náročné je vyvinout, a málokdo to umí, je nesmyslný příklad. Replikační náklady (náklady na dalšího uživatele) jsou pořád minimální, kancelářské aplikace používá každý, a jako model zpoplatnění se nabízí zcela makro platby firem za masové nasazení, za což je možné nabídnout třeba záruky na bezpečnost dat. Je tedy celkem jisté, že online kancelářské aplikace budou pro individuální uživatele zadarmo. Dobrým příkladem by byla něco, co používá omezený okruh lidí a náklady na replikaci jsou nezanedbatelné - t.j. každý další uživatel spotřebovává hodně strojového času. Takové služby skutečně zpoplatněné jsou, viz online hry a Second Life.

3. Popsaná teorie nezištnosti a reklamy představuje poněkud úzký pohled. Nevím co se asi tak učí v základních přednáškách z ekonomie, které mi ten článek trošinku připomíná, ale IMO obecně může být hodnotou cokoli, co lidé za hodnotu pvoažují, a za co jsou lidé ochotní platit. Zobecněná reklama není jen nějaký "přílepek" na jiné zboží nebo služby, ale služba, která dopravuje moje myšlenky do cizích hlav, i proti vůli příjemce. Proč by to samo o sobě nebylo hodnota, za kterou platit? Nakonec pozornost a myšlení jiných lidí je základním zdrojem ekonomické hodnoty, protože (+- trochu jídla, vody atd.) určuje, co lidé ze ekonomickou hodnotu považují. Základem budoucí ekonomiky je pozornost. Vyloučení reklamy z úvah o internetu mi přijde podobné, jako vyloučit z normální ekonomiky nemateriální "služby".

Nezištnost taky není tak "nezištná" - lidé píší třeba proto, aby rozšíšířili vlastní myšlenky. Ziskavaji za to uz zminenou pozornost, krome toho treba kontakty. Vsechno to ma ekonomickou hodnotu.

Reaguji na tvů poslední odstavec.

Není pravda, že "Všechno to má ekonomickou hodnotu." Podstatná není ekonomika, ale to, co považujeme za hodnotu i bez peněz. Peníze jsou jen měřítkem. Peníze jsou pro každého jen prostředkem, ne cílem. Každý si chce za prachy něco koupit, kromě auťáku to může být třeba i prestiž u bab, když prachů vydělal hodně. Ale ještě jsem neviděl člověka, který by měl rád prachy pro něco jiného, než že si za ně něco pořídí, jimi něco ovlivní a změní jeho vztah k lidem. Viděl jsi někdy křováka, který neví, co jsou prachy a zálibně kouká na výši konta, které mu někdo naplnil? :-)

Krome sberatele bankovek a minci...

No, na výpisu z konta je jen číslo, ani ty bankovky a mince. Leda že by ten účet použil na nákup všech bankovek světa. :-)

To neni tak uplne pravda, jsou mezi nami jedinci postizeni mamonem a tem uz ani tak nejde o to, aby si neco koupili, ale by meli co nejvice penez.

No, i toho Harpagona to bavilo jen proto, že to byla hra o hodnoty. A ty hodnoty by to nebyly, kdyby si jiní i on za to nemohli něco "zaobstarat". Kdyby Harpagon nechápal, jak si toho všeho lidé cení, bylo by mu to fuk. Proč takhle usilovně nesbíral třeba kamínky? :-)

Autor hned v úvodu chybně spojuje dva pojmy – Internet jako médium a služby poskytované prostřednictvím Internetu, důsledkem čehož jsou nesmyslné závěry.

Vezměme to tedy popořádku. Internet jako medium rozhodně zadarmo není. Každý měsíc platím nemalou částku svému ISP za připojení. Dokonce i zcela virtuální statek jako doména druhého řádu (v TLD dle IANA) je za peníze. Někteří ISP si nechávají nemravně platit i za veřejnou IP adresu. Internet jako medium rozhodně zadarmo není, stejně jako není zadarmo papír či polykarbonátové kotoučky.

Zbývají služby poskytované prostřednictvím Internetu. Zde je odpověď jednoduchá – záleží na povaze služeb. Například vstup na webové stránky e-shopu nabízejícího multimédia (např. hudbu) bude zdarma, ale nákup (stažení) multimédií již bude nějaké peníze stát. Takhle by se nechala rozebrat každá on-line služba a dal by se diskutovat její ekonomický model. Mimochodem nabídka bývá dost často ovlivněna i vlivy, které bych označil za mimoekonomické, příkladem budiž autorský zákon při nabídce multimédií.

Na závěr ohlédnutí do trochu jiného oboru, kde převažuje (uměle vytvořená) poptávka nad nabídkou. To jsou přírodní vědy a publikování v impaktovaných časopisech. Autoři píší články zdarma (nebo dokonce za jejich publikování platí), recenzenti je často zdarma recenzují a přitom přístup k článku on-line stojí desítky dolarů. Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci jsou hodnoceni podle počtu publikací a jejich impakt faktoru, takže fakticky nemají jinou volbu než výsledky své práce publikovat v těchto časopisech. Časopisy pak samozřejmě požadují k článku výhradní autorská práva majetková.

Pokud bych měl svůj příspěvek shrnout, tak autor se mýlí, když říká že se na „Internetu“ nikdy platit nezačne. Za spoustu on-line služeb se platí již teď. Autor má však pravdu v tom, že svět nehmotných statků se řídí jinými zákonitostmi než svět statků hmotných. Kdo vytvoří ekonomickou teorii uspokojivě platící i pro nehmotné statky, jistě si zaslouží Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.

Tak tu Nelovu cenu si zaslouží asi nejvýznačnější muž minulého tisíciletí (dle názorů Britů), Karel Marx. Stačí přelouskat jeho Kapitál, kde se jasně vysvětluje, jak z "neekonomické" výměny vznikla ta "založená na prachách".

Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci jsou hodnoceni podle počtu publikací a jejich impakt faktoru, takže fakticky nemají jinou volbu než výsledky své práce publikovat v těchto časopisech.

To není ekonomická nerovnováha, naopak to je rovnovážný stav. Vědci samozřejmě mají mnoho jiných možností - zveřejnit články na svém webu, nebo třeba nezveřejnit nápad vůbec, odejít do soukromého sektoru a nechat si ideu dobře zaplatit. To, že journaly existují, je znakem toho, že je myšlenka publikací v impaktovaných časopisech správná, nebo alespoň nejlepší, kterou dnes máme. A to, že jsou vědci hodnoceni (mimo jiné) podle impact factoru jejich publikací, svědčí o tom, že je to docela dobrá aproximace kvality jejich výzkumné práce.

Objektivně vzato, nic lepšího než peer-review a hodnocení podle citací a impact factorů nemáme. Není to dokonalé, a určitě se to jednou překoná, ale v současnosti buďme rádi, že to máme.

A submission fees za zaslání článku do impactovaného časopisu nejsou za zveřejnění, ale na zaplacení editorů a hodnotitelů, kteří musejí články přečíst a napsat na ně hodnocení. To stojí čas kvalitních lidí, a ty náklady se musí nějak pokrýt. Kromě toho slouží k tomu, aby si každý rozmyslel posílat nesmysly, nad kterými pak editoři jen zabíjejí čas (v létě snad už konečně pošleme článek do jednoho časopisu, submission fee je 220 USD, a to už se sakra budeme snažit, aby to mělo hlavu a patu).

Takže ještě jednou, submission fee v impaktovaných časopisech není nerovnovážná cena - naopak, je to cena taková, při které se poptávka vyrovnává s nabídkou.

Kromě toho, autoři nepíší články zdarma - je to součástí jejich práce, za kterou dostávají mzdu nebo granty.

Již dlouho mi přijde nesmyslá platba za článek, dal si autor tohoto výroku tu práci a spočítal si počet článků v novinách a podělil to cenou? Na kolik takový jeden článek v novinách vyjde? Muj odhad je setinu haléře nebo ještě méně :-)
Já osobně bych za žádný článek na českých zpravodajských serverech neplatil částku v haléřích, natož ve vyšších řádech. Možná by bylo reálné zaplatit symbolickou castku tak korunu za den, že na stránce nebudu obtěžován reklamou a budu mít nejaké nadstandartní služby.

No asi tak. Mně tyhle články připadají jako masáž lidí, kterým je třeba vtlouct do hlavy, že je třeba na internetu platit za každou hovadinu.

Nebudu presne rozebirat, z jakeho duvodu je, byla a bude velka cast obsahu na Internetu zadarmo a proc pro tento obsah neplati (a z principu ani nemohou platit) ekonomicke zakony platne pro hmotne zbozi. To nechte ekonomum, at maji nejakou zabavu. Hlavni je to, ze informace samy o sobe hmotne nejsou a jakmile je neco digitalniho vytvoreno, je to mozne (narozdil od hmontych veci) neomezene kopirovat a sirit, alespon pokud vam v tom nekdo/neco nebude branit (viz DRM a podobni bubaci). Jedine, co se plati, je samotny pristup Internetu.

V budoucnu se to same muze stat i s vetsinou hmotneho zbozi - diky pokrocilym technologiim (hlavne nanotechnologiim) si kazdy bude moci sam vyrobit vetsinu bezneho zbozi a bude ho to stat jen suroviny (i kdyz na vetsinu budou stacit ty nejobycenejsi prvky jako je uhlik, kremik, zelezo a hlinik, viz http://www.science.co.il/PTelements.asp?s=Earth ) a energii (obdoba ceny za pripojeni). Ve sci-fi je to celkem oblibeny motiv, napr. replikatoy ve Startreku.

Doporucuji zagoogilt vyraz post-scarcity, tahle problematika je rozsahla a jeji ekonomicke, pravni a sociologice dopady jeste rozsahlejsi a spoustu lidi z toho v budoucnu bude bolet hlava (a budou nostalgicky vzpominat na casy, kdy se daly kopirovat jen pisnicky, filmy a software :-) ).