Názor k článku
Obejde se online svět bez peněz?

Autor hned v úvodu chybně spojuje dva pojmy – Internet jako médium a služby poskytované prostřednictvím Internetu, důsledkem čehož jsou nesmyslné závěry.

Vezměme to tedy popořádku. Internet jako medium rozhodně zadarmo není. Každý měsíc platím nemalou částku svému ISP za připojení. Dokonce i zcela virtuální statek jako doména druhého řádu (v TLD dle IANA) je za peníze. Někteří ISP si nechávají nemravně platit i za veřejnou IP adresu. Internet jako medium rozhodně zadarmo není, stejně jako není zadarmo papír či polykarbonátové kotoučky.

Zbývají služby poskytované prostřednictvím Internetu. Zde je odpověď jednoduchá – záleží na povaze služeb. Například vstup na webové stránky e-shopu nabízejícího multimédia (např. hudbu) bude zdarma, ale nákup (stažení) multimédií již bude nějaké peníze stát. Takhle by se nechala rozebrat každá on-line služba a dal by se diskutovat její ekonomický model. Mimochodem nabídka bývá dost často ovlivněna i vlivy, které bych označil za mimoekonomické, příkladem budiž autorský zákon při nabídce multimédií.

Na závěr ohlédnutí do trochu jiného oboru, kde převažuje (uměle vytvořená) poptávka nad nabídkou. To jsou přírodní vědy a publikování v impaktovaných časopisech. Autoři píší články zdarma (nebo dokonce za jejich publikování platí), recenzenti je často zdarma recenzují a přitom přístup k článku on-line stojí desítky dolarů. Tato ekonomická nerovnováha je způsobena tím, že vědci jsou hodnoceni podle počtu publikací a jejich impakt faktoru, takže fakticky nemají jinou volbu než výsledky své práce publikovat v těchto časopisech. Časopisy pak samozřejmě požadují k článku výhradní autorská práva majetková.

Pokud bych měl svůj příspěvek shrnout, tak autor se mýlí, když říká že se na „Internetu“ nikdy platit nezačne. Za spoustu on-line služeb se platí již teď. Autor má však pravdu v tom, že svět nehmotných statků se řídí jinými zákonitostmi než svět statků hmotných. Kdo vytvoří ekonomickou teorii uspokojivě platící i pro nehmotné statky, jistě si zaslouží Cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.