"Obtěžování" a "neslušný obsah"

Vzpomínám si, jak jsem někdy před deseti lety začal objevovat Internet. Tehdy to bylo velice slušné místo a dokonce na něm nebylo ani moc porna (nebo jsem ho tenkrát neuměl najít). Proto mě celkem překvapilo, když jsem objevil server Annoy, kde na úvodní stránce blikala koláž prezidentských hlav, penisů, hákových křížů a Ježíše Krista. Touto akcí (a celkovým obsahem, který odpovídal úvodní straně) server Annoy.com (a jeho provozovatel Apollomedia) bojoval proti návrhu zákona CDA (Communications Decency Act), jenž se snažil zakázat internetový obsah, který je „neslušný“ („indecent“) a někoho „obtěžuje“ („annoy“). Provozovatelé serveru bojovali za právo na to, aby mohli zveřejňovat neslušný obsah, který někoho obtěžuje (ale jinak není v rozporu s platnými zákony). Jak to nakonec dopadlo, to se dočtete přímo na Annoy. Je to napínavé čtení, ale pro nás nemá přílišný význam, protože zákony u nás jsou jiné. Nicméně…

Pokud mě napadne napsat na Internet něco, co mi připadá vtipné, dělám to pouze kvůli té vtipnosti, nikoliv proto, že bych tím chtěl někoho obtěžovat. Ale pokud někoho obtěžuje přítomnost nějakého mého článku někde na Internetu, nepokládám to za dostatečný důvod k tomu, že bych ty články neměl psát (všimněte si prosím jemného rozdílu mezi těmito dvěma větami). Protože vtipnost čehokoliv je samozřejmě značně relativní, může dojít k situaci, kdy se „postižený“ domnívá, že o něm píšu nevtipné příspěvky jen proto, abych ho obtěžoval (stále mluvím pouze o „obtěžujících textech“ a nikoliv například o narušení práva na ochranu osobnosti nebo jiných trestně postižitelných věcech!). Kdyby bylo mým cílem někomu komplikovat život, tak mu budu posílat spam, mrtvé žížaly, volat mu ve tři ráno nebo něco podobného, co vyžaduje menší námahu než vymýšlet humor. Píšu skutečně jen pro radost a zábavu, žádné peníze z toho nemám (tedy, abych byl úplně přesný, pomocí Google AdSense jsem za posledního čtvrt roku vydělal sedm a půl dolaru).

Jak už jsem napsal (ale radši to napíšu ještě jednou): Vtipnost čehokoliv je relativní. Křesťanům nemusí připadat vtipný film „Život Briana“ nebo ten pán na kruzích, co visí v pasáži Lucerna. Autorovi nějakého blogu nemusí připadat vtipné, když někdo jeho blog komentuje a odkazuje na něj (na server pooh.cz se dokonce nedá odkazovat odnikud z okoun.cz (je kontrolován referer), což je exemplární příklad definic termínů „collateral damage“ a „Endlösung“). Mně nemusí připadat vtipné, když někdo napíše „Šli dva a prostřední upadl“ nebo „Vizír vypere dočista do čista“. Dokonce mě to obtěžuje. Ale je to právo autora. A třeba se najde nějaká skupina lidí (ať už se jim bude říkat „komposťáci“, „kamarádíčkové“, „liberálové“ nebo „běloši“), kterým to taky bude připadat vtipné (nebo absurdní nebo dadaistické). Ne proto, že jim to někdo jako stádu rozkáže, ale proto, že jim to samo o sobě připadá vtipné (nebo absurdní nebo dadaistické), a to je sdružuje. A svět bude opět o trochu veselejší místo.

Tolik tedy můj příspěvek k této obecné problematice, kterou se v USA zabývají nejvyšší soudy. Ale fakt si přečtěte tu diskusi pod minulou glosou, je to kompost.