Hlavní navigace

Od českého e-byznysu k české e-vládě

Vladimír Vrabec 15. 10. 2002

Posledně jsme se v našem vzpomínání na minulost českého Internetu zabývali léty 1996 až 1998. Dnes budeme pokračovat obdobím zasahujícím až do současnosti. Zahrnuje další zrání aktivit a nástup internetových aplikací v oblasti státní správy a samosprávy směřujících k fenoménu, který můžeme označovat jako e-vládu.

Toto období je bohaté na další technologický rozvoj a s ním spjaté aplikace, například na IP telefonii, m-Internet, tj. Internet dosažitelný mobilními terminály, internetový rozhlas či televizi, na videokonference a na superrychlé sítě.

Rok 1999 je významný mimo jiné tím, že Český Telecom na základě dřívějšího protestního hnutí české internetové veřejnosti byl přinucen zavést pro uživatele využívající při připojení k Internetu veřejnou telefonní síť tarif Internet99, výhodnější než tarif používaný při obvyklém telefonním volání. Dále byl důležitý i tím, že někteří ISP zavedli pro uživatele využívající veřejnou telefonní síť Internet zdarma. Za tuto službu dostávají od Českého Telecomu provizi.

V tomtéž roce uvedla Expandia banka jako jeden z prvých českých bankovních domů do provozu bezpečný, relativně jednoduchý a levný platební systém, který umožňuje platby on-line. Navíc patřila k iniciátorům projektu elektronického města eCity, jehož garantovaná obchodní zóna umožňovala bezpečně nejen nakupovat, ale i prodávat. Bohužel projekt eCity nebyl příliš úspěšný. V současné době obchodní zóna zahrnuje pouze 45 obchodů.

Prostřednictvím této banky, v současné době označované jménem eBanka, bylo možné například zaplatit pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla již pro rok 2000. Uzavření pojištění on-line způsobem zajišťovala Česká pojišťovna, která v dalším období své on-line služby rozšířila.

Pro účely mikroplateb na českém Internetu zavedla ke konci roku 2000 firma Villusion systém I Like Q s virtuální měnou Q. Její kurz vůči koruně je: 100 Q = 1 Kč. Tuto měnu mohou zájemci v eBance za české koruny nakupovat či zpětně za koruny prodávat.

Rok 2000 byl významný i pro sdružení CESNET, z.s.p.o., provozující dvě sítě. Komerční a výzkumnou (TEN-155 CZ). Tržby komerční sítě sice ještě v roce 1999 stoupaly, ale trh se rozšiřoval a podíl CESNETu na něm klesal. Obrat mohly obstarat pouze další investice. Bylo rozhodnuto soustředit se pouze na vlastní úkoly, zajištění služeb pro národní výzkum a výuku, a komerční síť odprodat. Ta tedy byla prodána společnosti Contactel za částku 775 milionů korun. Tímto prodejem byl výrazně zhodnocen původní ministerský grant, se kterým bylo budování sítě CESNET v roce 1992 zahájeno. Zapříčinil tak jedno z nejvýznamnějších předání výsledků výzkumu a vývoje do praxe v historii České republiky. Současně naznačil i do budoucna, že výzkum a vývoj v oblasti počítačových sítí může být i v České republice ekonomicky velmi úspěšný.

Až do historického pádu akcií ICT firem na americkém akciovém trhu Nasdaq, který započal 27. března 2000 a zastavil se až 14. dubna téhož roku, dominovalo v e-byznysu nekritické nadšení z nové, digitální či internetové ekonomiky. Do té doby ceny akcií ICT firem, zejména internetových firem, bez ohledu na ekonomické výsledky neustále raketově rostly. Situace nemohla skončit jinak než bolestivým vystřízlivěním, o které se postaral právě zmíněný pád. Bohužel burzy na tuto událost dodnes nezapomněly. Aktuální burzovní hodnocení ICT firem, které pád přežily, je mnohdy podhodnoceno a nedosahuje úrovně odpovídající skutečné ekonomické hodnotě. Český e-byznys z těchto událostí vyšel bez vážnějších potíží. A to jednak kvůli svému pomalejšímu a skromnějšímu rozvoji, jednak kvůli specifickým faktorům, které jeho rozvoj u nás přibrzdily.

Zahraniční rozbory se skoro vždy shodly, že hlavními příčinami zaostávání českého e-byznysu za světovým je malé rozšíření Internetu mezi českým obyvatelstvem způsobované zejména nízkými reálnými příjmy a relativně vysokými náklady na připojení, dále pak jeho převážné zaměření na lokální trh. Naše vlastní rozbory přidaly k tomu další příčinu. Velká část českých firem, zejména malých a středních, nemá představu, jak by mohla ve své činnosti Internet významněji využívat. Zdá se, že několikaletá popularizace využití Internetu v podnikání českými médii a specializovanými institucemi nepřinesla potřebné výsledky. Aniž bychom měli k dispozici spolehlivé odhady podílu českého e-byznysu na výkonnosti české ekonomiky, lze s největší pravděpodobností konstatovat, že je malý. I když nabídka na českém elektronickém trhu může být významná, tak druhá složka tohoto trhu, poptávka, není zřejmě v důsledku malé penetrace Internetu v České republice podněcující. Mnohdy se dokonce tvrdí, že český elektronický trh je malý a že se na něm přínosy Internetu nemohou projevit.

Připomeňme, že ICT technologie včetně Internetu se rozvíjí tak rychle, že i při nejlepší vůli uživatelů se aplikace zpožďují mnohdy za možnostmi, které ICT přinášejí. Neméně zajímavým jevem je, že jejich využívání v jedné oblasti si brzy vynucuje i jejich nasazení v oblasti sousední. Platí zde jakýsi princip rovnoměrného postupu, který zabezpečuje, aby mezi těmito oblastmi nevznikaly závažné poruchy vyplývající z technologické nekompatibility.

Taková situace nastala mezi oblastmi českého byznysu a české státní správy a samosprávy v letech 1998 a 1999. Jestliže například elektronický obchod založený na on-line interakci kupujícího a prodávajícího, tedy klienta a dodavatele, se rozšiřuje, je nemyslitelné, aby státní administrativa zůstala taková, jaká je, nanejvýše vylepšená dílčími opravami nejkřiklavějších nedostatků. Neustálý růst složitosti našeho života, jednotlivců, skupin, regionů, zemí i celého světa nedovoluje, abychom neduhy státní správy řešili jenom zúžením její působnosti a řadu problémů ponechávali živelnému vývoji. Nadějnou cestou se jeví uplatnění ICT v oblasti státní administrativy, analogické uplatňování těchto technologií v e-byznysu. Zvykne-li si občan na elektronické prostředí, a nenalezne-li ve státní administrativě prostředí analogického charakteru, s podobnými výhodami i nevýhodami, začne srovnávat a za určitou dobu se zřejmě stane nespokojeným. Tuto nespokojenost bude jistě dávat důrazně najevo. Nezbývá, než provést takovou modernizaci správy státu, ve které vztahy občana (e-občana) se státem nabudou jiného charakteru, pro něj i pro vládu přijatelnějšího a efektivnějšího než vztahy dosavadní.

Prvý vážnější zájem nejvyšších státních orgánů o Internet lze datovat do podzimu roku 1997. Určitá skupina poslanců se začala seznamovat s možnostmi, které by mohl Internet přinést státní správě. Tento zájem každý další rok pravidelně prohlubovala konference Internet ve státní správě a samosprávě, organizovaná v rámci BMI.

V té době se také rozvinula příprava zákona o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.), jehož probojování bylo ale úspěšně ukončeno až v roce 1999. Do doby jeho platnosti byl rozšířen všeobecný názor, že informace uchovávané orgány státu jsou pro občana tabu a stát mu je poskytuje pouze na základě svého uvážení, přesněji řečeno na základě uvážení svých úředníků. Není tajemstvím, že drtivou část těchto informací považoval za „svůj majetek“, navíc mnohdy chráněný puncem utajení, a velmi nerad je sděloval občanům. Dokonce jim upíral právo se s nimi seznamovat. Zákon tuto situaci změnil. Vychází z principu, že všechny informace ve veřejné správě musí být každému přístupné. A to kromě osobních údajů a informací o utajovaných skutečnostech, ať již ve státním nebo obchodním zájmu. Zákon předpokládá při zveřejňování informací nejen klasické informační kanály, ale i nové, například Internet. Tím dává legislativní souhlas a dokonce stanovuje jako povinnost, aby státní orgány umísťovaly na Internet, především na web, příslušné informace. Vadou na kráse je skutečnost, že nejsou stanoveny sankce za jeho nedodržování.

Rok 1999 byl významný i jinak. Vláda svým usnesením č. 525 schválila návrh Státní informační politiky (SIP ČR). SIP zahrnovala osm prioritních oblastí a předpokládala akční plán. Bohužel jeho realizace byla klopotná, narážela na řadu potíží. Důležitým principem v rozvoji informačních systémů veřejné správy byla jejich zamýšlená integrace do jednotného celku, který měl být technicky realizován na neveřejné síti státního informačního systému.

Zřízení Českého fóra pro informační společnost (ČFIS) mělo pomoci zlepšit komunikaci vlády s veřejností při realizace státní informační politiky. Mělo mimo jiné přinášet i náměty pro práci vlády a státních orgánů. Nejsem si jist, zda se tento úkol – přes snahu členů fóra – podařilo plnit. Vycházím při tom z vlastních zkušeností. V posledním roce podala skupina pro elektronický obchod dva vážné podněty, bohužel dle mých informací s nulovou odezvou.

Vláda při schvalování SIP uložila, aby ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předložilo na počátku roku 2000 Státní informační politiku ve vzdělávání (SIPVZ). Tak se také stalo. Myslím, že se o osudu schváleného návrhu nemusíme dále šířit. Všichni známe problémy kolem SIPVZ, zejména kolem akce „Internet do škol“ – INDOŠ.

V roce 2000 byly schváleny ještě dva důležité zákony. Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (č. 101/2000 Sb.) a Zákon o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (č. 227/2000 Sb).

Prvý zákon řeší ochranu osobních údajů o fyzických osobách, stanoví práva a povinnosti při zpracování těchto údajů a sankce za porušení povinností určených tímto zákonem. Zákon se mimo jiné nevztahuje na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud nejsou dále zpracovávány. Orgánem pro výkon tohoto zákona je Úřad pro ochranu osobních údajů.

Druhý zákon vznikl jako poslanecká iniciativa, kterou předložili napříč stranickým spektrem poslanci Ivan Langer (ODS), Stanislav Gross (ČSSD), Vladimír Mlynář (US) a Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Po určitých úpravách požadovaných Úřadem pro státní informační systém (ÚVIS) byl schválen. Zákon má usnadnit obchodní transakce přes Internet a zjednodušit styk občana s veřejnoprávními institucemi. Od platnosti tohoto zákona uplynuly skoro dva roky a nic nesvědčí o jeho masovém využívání. Rovněž objem elektronické obchodu za tuto dobu příliš nevzrostl.

Zlevnit pořízení osobních počítačů a tím zmenšit jednu z příčin nízkého využívání ICT, zejména Internetu, se pokusila opět poslaneckou iniciativou skupina poslanců vedená Vladimírem Mlynářem. Návrh získal pracovní označení Home PC a jeho cílem bylo umožnit daňové úlevy při nákupu PC zakoupených pro osobní potřebu, případně umožnit zaměstnavateli nakoupit pro své pracovníky počítače ve velkém a odprodat jim je za pořizovací cenu s daňovým zvýhodněním. Návrh počítal s omezenou platností od 1.1.2001 do 31.12. 2004. Předběžné náklady státu byly odhadovány na několik set milionů korun. Návrh neprošel. Připomeňme, že letos po jmenování ministrem se Vladimír Mlynář vyslovil v souvislosti s připojováním na Internet pro daňové odpisy, bohužel po projednávání povodňových škod ve vládě od svého zámyslu ustoupil.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2000 schválil lisabonský summit Evropské unie (EU) strategický plán s hlavním úkolem dohnat během příštích deseti let náskok USA a stát se rovnocenným ekonomickým partnerem, vyznačujícím se vysokou schopností konkurence na globálním trhu, s vnitřním prostředím příznivým pro inovační procesy a tvorbou velkého počtu nových pracovních míst. Tento ekonomický vývoj má být doprovázen příslušnými změnami v sociálním modelu, zejména v investicích do lidského faktoru a v překonání sociální izolovanosti určitých skupin občanů (social exclusion). Strategický plán byl zanedlouho rozpracován v dvouletém akčním plánu eEurope 2002 a letos v eEurope 2005.

Vloni v červnu na summitu EU ve švédském Göteborgu byl přijat nejvyššími představiteli zemí, které se ucházejí o členství v EU, akční plán eEurope+ 2003 s úkoly termínovanými do roku 2003. Tento plán je chápán jako společný politický závazek, jehož cílem je využít příležitosti spojené s budováním informační společnosti v evropském prostoru. Toto společné úsilí směřuje zejména k urychlení potřebných reforem a modernizace ekonomik kandidátských zemí s ohledem na již existující akční plán eEurope 2002. Připojení České republiky ke společnému akčnímu plánu eEurope+ 2003 potvrdil na summitu tehdejší předseda české vlády Miloš Zeman.

Tedy akční plán eEurope+ 2003 jsme přijali. Jedním ze zásadních úkolů, které formuluje, je levnější přístup k Internetu. Kandidátské země mají například do roku 2002 dosáhnout podstatného snížení cen za přístup na Internet a v případě potřeby mohou uplatnit i regulační opatření. Pro kontrolu jsou stanoveny indikátory. Mezi ně jsou zařazeny i náklady připojení na Internet. Bohužel při srovnání našeho telefonního tarifu Internet 2002 s Internet 2001 se ukazuje, že uvedený úkol neplníme. Aféra kolem Českého Telecomu, který připravuje kontroverzní změny, jen toto poznání potvrzuje. Doufejme, že skončí nikoliv v neprospěch internetových uživatelů.

Seriál dokončíme příště zamyšlením nad otázkou, co asi čeká Internet v budoucnosti. Časová mapa bude připravena ve své konečné formě. Proto prosím všechny, kteří chtějí ještě přispět k jejímu obsahu, aby mi co nejrychleji sdělili svoje připomínky a návrhy, buď ve formuláři či v odezvě na článek nebo přímo v e-mailu.

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Z tohoto konopí dělají léčivé masti

Z tohoto konopí dělají léčivé masti

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

Root.cz: Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Vypadl Google a rozbilo se toho hodně

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Pamlsková vyhláška bude platit jen na základkách

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

DigiZone.cz: Flix TV má set-top box s HEVC

Flix TV má set-top box s HEVC

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět