Hlavní navigace

Odejde Tiscali z ČR, nebo zůstane?

9. 8. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Rada ředitelů společnosti Tiscali rozhodla minulý čtvrtek o odprodeji aktiv za 250 milionů eur, aby přesně za rok mohla splatit další emisi dluhopisů. Která aktiva ale budou prodána a ze kterých zemí má Tiscali odejít? Zahraniční média zmiňují i ČR, tuzemská pobočka to vyvrací a hovoří o chystaném auditu, který by měl teprve rozhodnout.

Nadnárodní společnost Tiscali, se sídlem v italském Cagliari, je další z aktivit italského podnikatele Renata Soru. Ten rozhodně není v ČR neznámou osobou, protože od roku 1995 zde úspěšně provozoval pobočku své tehdejší společnosti Video On Line, poskytující zejména přístup k Internetu. Později pak tuto pobočku (Czech On Line) prodal a získané prostředky investoval do jiné telekomunikační a internetové společnosti (dnes by se asi řeklo: společnosti zabývající se elektronickými komunikacemi). Jde právě o Tiscali, která již také expandovala do ČR, a její tuzemská pobočka je jedním z předních internetových providerů (ISP) na českém trhu. Působí zde i jako alternativní operátor (tj. kromě internetových a datových služeb zde nabízí i služby hlasové) a také jako poskytovatel obsahu (provozuje vlastní portál s poměrně obsáhlým zpravodajstvím a různé tematicky zaměřené servery). Obdobné služby pak Tiscali poskytuje i v dalších zemích.

Česká pobočka Tiscali své (dílčí) hospodářské výsledky neoznamuje a k dispozici jsou jen celkové výsledky celé skupiny, zahrnující následující země:

  • Itálie, Velká Británie, Francie, Benelux a Německo – tyto země se na celkových tržbách společnosti mají podílet cca 80 procenty s tím, že jen samotná Velká Británie generuje 24 procent,
  • Dánsko, Španělsko, ČR a Rakousko – tyto země mají dohromady vytvářet cca deset procent tržeb,
  • Norsko, Švýcarsko, Švédsko a Jižní Afrika – na tyto země připadá zbývající část výnosů.

Minulý čtvrtek přitom rada ředitelů (Board of Directors) společnosti Tiscali schválila hospodářské výsledky celé skupiny. Na straně celkových tržeb došlo k poměrně výraznému nárůstu:

  • za 2Q04 (druhé čtvrtletí 2004): tržby dosáhly výše 272,6 milionu eur, což je o 26 procent více než za 2Q03,
  • za 1H04 (celé první pololetí 2004): tržby dosáhly výše 539,7 milionu eur, což je opět o 26 procent více než za 1H03.

Také ukazatel EBITDA v meziročním srovnání stoupl:

  • za 2Q04: nárůst o 42 procent oproti 2Q03, na 24,3 milionu eur, což odpovídá devíti procentům celkových tržeb,
  • za 1H04: nárůst o 47 procent oproti 1H03, na 48,2 milionu eur.

Ovšem ukazatel EBIT (provozní výsledek před úroky a zdaněním) již zdaleka tak příznivý není. Za 2Q04 totiž představuje ztrátu 39,7 milionu eur. To je více jak oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku (kdy se jednalo o ztrátu ve výši 27,2 milionů eur), tak i v meziročním srovnání, oproti 2Q03, kdy EBIT představoval ztrátu ve výši 32,6 milionu eur. Důvodem jsou zřejmě vysoké odpisy a amortizace během letošního druhého čtvrtletí. Ukazatel EBT (zisk před zdaněním) pak představuje ztrátu ve výši 65,5 milionu eur, což je opět více jak oproti 2Q03 (kdy EBT představoval ztrátu 56,3 milionu eur), tak i oproti 1Q94, kdy šlo o ztrátu 52,1 milionu eur.

Podrobnosti jsou v oficiální zprávě [PDF, 153 kB] o hospodářských výsledcích.

Tíže dluhopisů

I přes uvedenou ztrátu musí Tiscali řádně splácet dluhopisy, které sama vydala. První emisi, ve výši 150 milionů eur, Tiscali úspěšně splatila 12. července 2004. Další emise, již v nominální výši 250 milionu eur, je splatná přesně za rok, v červenci 2005. Kromě toho vydala Tiscali ještě třetí emisi dluhopisů, ve výši 209,5 milionu eur, která je splatná v září 2006.

Právě potřeba splatit druhou emisi dluhopisů ve výši 250 milionů eur, spolu s aktuálními výsledky celé skupiny, vedla radu ředitelů k významnému rozhodnutí, které lze také najít v oficiální zprávě ze zasedání rady [PDF, 153 kB]:

(…) kvůli potřebě zajistit řádné a plné splacení dluhopisů, splatných v roce 2005, rozhodla rada o postoupení aktiv v celkové výši cca 250 mil. eur. Tím dochází k rozšíření již dříve schváleného plánu na odprodej aktiv (…)

Tiscali skutečně již dříve oznámila určitý plán, a to na ukončení svých aktivit v Norsku, Švýcarsku, Švédsku a Jižní Africe, a odprodej zdejších aktiv. Nyní tedy má dojít na rozšíření tohoto plánu. Jakým směrem?

Kdo zůstane a kdo půjde z kola ven?

Zajímavé je, že oficiální zpráva ze čtvrtečního jednání rady ředitelů vůbec nehovoří o tom, že by se měly ukončovat aktivity společnosti Tiscali a uzavírat celé příslušné pobočky, a už vůbec ne ve kterých zemích. Hovoří pouze o cíli, kterým je získat 250 milionů eur odprodejem dalších aktiv. Která to budou, již neříká, stejně jako neříká nic o způsobu jejich výběru.

Zprávy o tom, že některé konkrétní země jsou pro Tiscali strategické a v kterých by skupina naopak měla svou činnost ukončit, se objevují až následně v médiích. Nejprve zřejmě v článku italského Il Sole 24 Ore, který přináší redakční rozhovor s nejvyšším šéfem skupiny Tiscali, Ruudem Huismanem. Ten v jedné odpovědi (na otázku „co tedy prodáte?“) odpovídá takto:

Soustředíme se na pět trhů, které jsou pro nás nejvýznamnější: Itálii, Velkou Británii, Francii, Benelux a Německo. Půjde tedy o ukončení aktivit v Dánsku, Španělsku, České republice a Rakousku. O prodeji [našich aktiv] v Norsku, Švýcarsku, Švédsku a Jižní Africe jsme mluvili již dříve."

Právě zmíněný článek v italském Il Sole 24 Ore dal vzniknout první informaci, kterou ještě v pátek převzala mnohá další média, včetně těch tuzemských. Ta z toho udělala jasnou zprávu: Tiscali v ČR končí!

Celé pobočky, nebo jen méně rentabilní aktivity?

Po prvních zprávách, nesoucích se v duchu „brzkého konce celých poboček“ v příslušných zemích, se k tématu vyjadřuje i tuzemská pobočka Tiscali. Ta vysvětluje, že nejde o již rozhodnutý „odpis“ celých zemí, resp. všech aktivit ve čtveřici zemí, zahrnující i Českou republiku, ale teprve o proces vyhodnocování toho, jak výnosné či naopak nerentabilní jsou konkrétní aktivity – a teprve následně, po tomto rozboru (formou hloubkového auditu), bude rozhodnuto, čím a jak bude naplněn cíl získat 250 milionů eur pro splacení dluhopisů:

[ČTK]: "Česká pobočka Tiscali potvrdila, že firma zahájí ve čtyřech zemích včetně Česka hloubkový audit svých činností a po něm omezí ty, které nejsou nosné a neodpovídají dnešním cílům společnosti.

To má větší logiku než prosté „odepsání“ všech aktivit v určité zemi. Například již jen proto, že teprve audit by měl napovědět, jakou vlastně mají hodnotu a v jaké míře je lze zpeněžit při prodeji. Česká pobočka Tiscali přitom věří, že v tomto procesu uspěje a obhájí svou existenci v rámci firmy:

[ČTK]: "‚Česká pobočka se ale výsledků auditu neobává, protože Tiscali má v tuzemsku silnou pozici,‘ řekla mluvčí české pobočky Vladimíra Králíková.

Při pohledu na celkové proporce uvnitř celé skupiny je ale patrné, že to česká pobočka nebude mít jednoduché – zejména je-li pravda, že spolu s Dánskem, Španělskem a Rakouskem přispívá k celkovým tržbám firmy pouze v rozsahu jedné desetiny.

Co by mohlo zůstat?

Na závěr si dovolím trochu zaspekulovat nad tím, jak by asi mohl dopadnout audit aktivit tuzemské pobočky Tiscali, alespoň v tom ohledu, které její aktivity na českém trhu jsou ziskové a mají perspektivu a které nikoli.

BRAND24

Celá skupina Tiscali klade velký důraz na poskytování přístupu k Internetu (což také generuje 41 procent jejích celkových tržeb), a to zejména v oblasti broadbandu, hlavně ADSL. Zde si vytkla za cíl získat do konce roku 2004 přes 1,6 milionu uživatelů. S tím jí ale náš „méně rozvinutý“ trh s ADSL asi moc nepomůže. Nehledě na to, že při dosavadním modelu přeprodeje velkoobchodních ADSL služeb jsou zisky internetových providerů spíše přáním než realitou. Změnit by to mohlo až ADSL propojení, které spravedlivěji rozkládá výnosy z ADSL mezi Český Telecom a alternativního operátora (a providera), ale tohoto propojení jsme se zatím nedočkali. Také poskytování ADSL přes unbundling (zpřístupnění místní smyčky) v ČR moc rentabilní nebude, nehledě na to, že se teprve pomalu rozjíždí (a nezaznamenal jsem žádné významnější aktivity Tiscali v této oblasti). Podobně jako málo rozvinuté a málo výnosné hodnotím i další formy broadbandu, které Tiscali v ČR poskytuje – WiFi a satelitní připojení. Stejně tak asi nebude moc profitabilní (ani rozsáhlé) ani poskytování hlasových služeb ze strany české pobočky Tiscali na bázi volby operátora. K detailnějšímu hodnocení by ale byly zapotřebí konkrétní provozní a ekonomické údaje, které nemám k dispozici.

Silnou zbraní českého Tiscali je naopak vytáčený přístup k Internetu, alias dial-up, poskytovaný na modelu „Internet zdarma“ i na originačním modelu. Právě v oblasti dial-upu se Tiscali pravidelně umísťuje na předních místech v různých žebříčcích našich providerů, poskytujících dial-up. Otázkou ovšem je, jak dalece je dial-up v ČR perspektivní – při neexistenci paušálů a při pokračujícím odlivu uživatelů k jiným formám připojení.

Jak odhadujete, že to nakonec dopadne s Tiscali v ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).