Odeznívající tahanice o paušál

Diskuse o paušálním, datově a časově neomezeném nebo takřka neomezeném přístupu k Internetu prostřednictvím dial-upu na pevné síti Českého Telecomu trvají, v různých vrstvách a s různou měrou vážnosti snad někdy od roku 1998. Ať už byl ale diskutujícím kdokoliv, demonstrujícím davem před sídlem Českého Telecomu počínaje, přes Zástupce uživatelů Internetu a ministrem informatiky konče, vždy každé jednání skončilo na mrtvém bodě – nepřístupnosti Českého Telecomu. Odborná média donekonečna omílají argumenty, protiargumenty průběhy jednání o technických a ekonomických aspektech, paušál se však ve skutečnosti nepřiblížil ani o krok.

Českému Telecomu se do značné míry nelze divit. Obává se, že jakmile uživatelům, myšleno domácnostem vybaveným modemem, učiní jakoukoliv skutečně férovou nabídku, budou požadovat stále více a více. A on přijde o omezení, kličky s tarifikací, jinými slovy zisk. Nicméně situace ne u zeleného stolu, ale v realitě každodenní práce s Internetem není statická a je dobré nalít si čistého vína.

Ti uživatelé, kteří Internet doma ke své práci skutečně potřebují, od Českého Telecomu utíkají. Takřka všude lze zavést paušální Internet výhodný pro každého, jemuž na faktuře za služby poskytnuté Českým Telecomem přerůstá „datová“ částka přes cca tisíc korun měsíčně. Kabelové televize, levná mikrovlnná pojítka, která lze navíc snadno rozdělit mezi více klientů, paušální programy GPRS přenosů. To je pouze část možností a otázkou není, jak problematická je jejich implementace v domácích podmínkách, ale zda a jak moc o jejich dostupnosti konkrétní lidé vědí.

Jestliže ještě před rokem se o tehdy sporé spektrum alternativních nabídek zajímali pouze skuteční profesionálové nebo ti, pro které představuje přístup k síti z jakékoliv příčiny nutnost, dnes již tomu tak není. Jen na Ostravsku lze snadno najít desítky malých sítí, existujících v panelácích nebo mezi rodinnými domky, alternativních řešeních postavených svépomocí či s přispěním malých ISP. Jejich uživatelé nejsou pouze profesionálové. Jsou to ti, kteří by jinak byli typickými zákazníky tolik diskutovaného paušálního dial-upu. Měsíční poplatek za pevné a v rámci možností kvalitní připojení k síti, bez časových a datových omezení, lze pořídit pod pět set korun včetně daně. To je řešení, které je s jakoukoliv současnou nabídkou Českého Telecomu nesrovnatelné.

       

Čím více takových řešení existuje, tím větší je obecné povědomí o nich. Tím pádem tím více jich bude vznikat. Přenosová rychlost nebo zpoždění sítě nejsou tak podstatnými jevy, jak se o nich píše, když uvážíme, že mnoho uživatelů nepotřebuje více než WWW, poštu a Instant Messaging. V situaci, kdy nejsme zvyklí na služby typu VoD a nároční na například streamované audio, je zkrátka dobré všechno, co funguje, pokud odpadá stres z provolaných minut nebo množství přenesených dat.

Nevěřím tomu, že Český Telecom v dohledné době nabídne opravdu funkční možnost paušálního dial-upu. Je ale pravděpodobné, že až tak někdy učiní, nebude o tuto službu už ani zdaleka takový zájem, jako ještě nedávno. Přístup k síti založený na metalickém vedení dominantního operátora totiž může být velmi snadno zatlačen právě těmi malými, alternativními řešeními. A to se v konečném důsledku obrátí právě proti bývalému telekomunikačnímu monopolu. Ovšem ve prospěch uživatelů.