Hlavní navigace

Odnětí a vydání věci doličné při podezření z porušení autorského práva

2. 2. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 74287
V předchozím článku k tématu právních aspektů porušování autorského práva a následného jednání orgánů činných v trestním řízení jsme se věnovali otázce poskytování údajů o telekomunikačním provozu a domovní prohlídce. Dnes se zaměříme na následnou problematiku – vydání a odnětí věci (počítače apod.), propadnutí a zabrání věci a jejímu vrácení.

Problematice pravidel pro předání identifikačních údajů účastníků telekomunikačního provozu a právům a povinnostem zúčastněných stran, dojde-li k domovní prohlídce, jsme se věnovali v článku Poskytnutí údajů o telekomunikačním provozu a domovní prohlídka.

Vydání a odnětí věci

Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení (v praxi označovaná jako tzv. věc doličná), je povinen ji podle § 78 trestního řádu na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, a je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (tj. potrestání pořádkovou pokutou do výše až 50.000 korun). Vyzvat k vydání věci je oprávněn v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. K výzvě může přitom dojít jak písemně, tak i ústně.

V případech podezření z trestného činu souvisejícího s porušováním autorských práv bude takovou věcí nejčastěji počítač či CD nebo DVD s nelegálním obsahem, jejichž obsah bude eventuálním důkazním prostředkem pro trestní řízení. S ohledem na konkrétní okolnosti případu by však mělo být důkladně zváženo, zda je nutno zabavit celý počítač, či např. jen jeho pevný disk.

Odnětí věci

Není-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím, kdo ji má u sebe, může mu být v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce (§ 79 trestního řádu). Ten bývá někdy v praxi z praktických důvodů vydáván zároveň s příkazem k domovní prohlídce. Bez předchozího souhlasu státního zástupce může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu (např. hrozí zničení věci apod.). K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna. Většinou se jedná o nezúčastněnou osobu přítomnou již u domovní prohlídky.

Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu o vydání a odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.

Propadnutí a zabrání věci

Propadnutí a zabrání věci jsou druhem trestu (zabrání věci druhem ochranného opatření) a rozhoduje o nich v rámci svého rozhodování o vině a trestu soud. Stejně jako proti rozhodnutí o vině lze i proti nim podat odvolání, a to ve lhůtě osmi dnů od doručení opisu rozsudku. Odvolání má odkladný účinek, tj. po včasně podaném odvolání nenastávají účinky propadnutí nebo zabrání věci. Ty nastanou až po právní moci rozsudku soudu prvního stupně, tj. při podání odvolání, ne dříve než doručením rozhodnutí odvolacího soudu. I před právní mocí rozhodnutí o propadnutí věci platí však zákaz zcizení propadlé věci, který zahrnuje i jiné dispozice směřující ke zmaření trestu propadnutí věci. Tzn. že již po rozhodnutí soudu prvního stupně o propadnutí věci není možno s věcí výše uvedeným způsobem nakládat a např. ji prodat či darovat.

Propadnutí věci ve smyslu § 55 trestního zákona může soud uložit, pakliže věci bylo užito ke spáchání trestného činu, byla ke spáchání trestného činu určena, věc pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo tuto pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou výše, pokud hodnota této věci nebo jiné majetkové hodnoty není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná. V praxi se bude nejčastěji jednat o propadnutí počítače a především CD či DVD disků užitých či určených ke spáchání trestného činu. Trest propadnutí věci může soud uložit, jen jde-li o věc náležející pachateli. Propadlá věc nebo jiná majetková hodnota připadá státu.

Nebyl-li uložen trest propadnutí věci, může soud uložit, že se taková věc dle § 73 zabírá, náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit, náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, ohrožuje-li tato věc bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zvlášť závažných trestných činů, nebo byla-li získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli, nebo byla-li jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, nabyta za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, anebo kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za takovou věc nebo jinou majetkovou hodnotu, pokud hodnota zabírané věci nebo jiné majetkové hodnoty není ve vztahu k hodnotě věci nebo jiné majetkové hodnoty získané pachatelem zanedbatelná.

Soud může rovněž místo zabrání věci uložit povinnost pozměnit ji tak, aby ji nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu, odstranit určité zařízení, odstranit na ní značku nebo provést její změnu, nebo omezit dispozice s touto věcí nebo jinou majetkovou hodnotou, a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu, a teprve nebude-li taková povinnost ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Vrácení a další nakládání s věcí

Není-li věci výše uvedeným způsobem vydané nebo odňaté k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, věc se dle § 80 trestního řádu vrátí tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.

Věc může být vrácena i bez návrhu nebo na návrh vlastníka věci, a to nejen po skončení trestního řízení, ale i v jeho průběhu za splnění výše uvedených podmínek. Nejčastěji se lze takto domáhat vrácení např. CD nebo DVD nosičů zjevně originálních, u nichž je zřejmé, že nebudou užity jako důkazy v průběhu trestního řízení. U ostatních věcí (zejména počítače) bude vrácení připadat v úvahu, zajistil-li již orgán činný v trestním řízení důkazy, např. informace z pevného disku.

V některých případech mohou vznikat pochybnosti, čí vydaná nebo odňatá věc ve skutečnosti je a může na ni uplatnit právo i jiná osoba. V takovém případě se vydá tomu, o jehož právu na věc není pochyb (např. po předložení dokladu vlastnictví). Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních, a to zpravidla podáním žaloby na určení vlastnictví. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu.

O vrácení nebo vydání věci či jejím uložení do úschovy rozhoduje v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán formou písemného usnesení. Proti těmto rozhodnutím je přípustná stížnost, kterou je nutno podat do tří dnů od doručení příslušného usnesení u orgánu, který rozhodnutí vydal. Stížnost má odkladný účinek a do doručení rozhodnutí o stížnosti všem účastníkům k vrácení, vydání či uložení věci do úschovy nedojde. Nejčastěji v praxi podává stížnost státní zástupce nebo osoba, která se sama věci jako tvrzený vlastník domáhá.

V souvislosti s vydáním a odnětím věci, jejím propadnutím či zabráním, event. odmítnutím jejího vrácení, může dojít u osoby takovými úkony dotčené ke škodě (nejčastěji ve formě ušlého zisku), příp. jí může být věc vrácena poškozená. V takovém případě se v případě protiprávnosti jednání příslušného orgánu může obrátit s žalobou na náhradu škody k civilnímu soudu. Ušlý zisk tak není např. možno uplatňovat tam, kde byla věc odňata v souladu s trestním řádem.

Usnesení o zahájení trestního stíhání, odložení nebo jiné vyřízení věci, obžaloba

Doposud uvedenými formami vyšetřování policejní orgán v daném případě zkoumá, zda je zde existence důvodného podezření, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala určitá osoba.

Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc podle § 159a trestního řádu odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, nebo odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání. Věc lze dle § 159b trestního řádu se souhlasem státního zástupce odložit i dočasně, nejdéle však o dva měsíce.

BRAND24

Nasvědčují-li prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně dle § 160 trestního řádu o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného (doposud byla tato osoba pouze podezřelou). Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován. Obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku. V odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání lze podat stížnost, která má odkladný účinek.

Jestliže výsledky vyšetřování následně dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá ve smyslu § 176 trestního řádu obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy. O podání obžaloby vyrozumí obviněného, obhájce a poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé. Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. Míní-li státní zástupce tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování doplnit. Po podání obžaloby se věcí zabývá příslušný soud.

Poskytli byste část své konektivity někomu cizímu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je advokátem v Praze....
Autor je advokátním koncipientem v Praze....
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).