Hlavní navigace

Odposlechy teroristy neodhalí

Ladislav Zajíček

Z Kongresu USA se valí prohlášení zákonodárců, vyzývajících k zabudování zadních vrátek do softwaru a k omezení běžně používaného šifrování, k jehož luštění budou mít klíče mocenská centra státu. Nemělo by se to týkat jen USA, ale celého světa. Prý kvůli odhalování teroristů. Proč je to omyl?

Výzvy k tvrdému omezení soukromí občanů USA v zájmu jejich údajné ochrany státní mocí se nesetkávají s velkým nadšením. Kdo neví, o co jde, inklinuje k souhlasu. Kdo ale ví, co všechno by to přineslo, je naprosto proti tomu.

Napřed se zaměřím na to, jaké by byly technické důsledky návrhů zákonodárců, a navážu způsoby komunikace, proti kterým je odposlouchávání zcela bezmocné.

Zavedení zadních vrátek, ke kterým by měly klíče státní šmírovací orgány, by nabídlo vstup stejnými vrátky komukoli. Na Internetu neexistuje díra, do které jednou někdo nevleze. A za ním se do ní nahrne spousta dalších. K zadním vrátkům by brzy byly spousty duplikátů v rukou šmíráků všeho druhu --- od cizích tajných služeb přes ekonomické špióny až po černé hackery. Kradly by se informace všeho druhu. Rozpoutala by se zlodějna nebývalých rozměrů. Na politické frontě i podvratné akce a dezinformační válka. Případné pokusy opatřovat vrátka dalšími petlicemi, nebo nějak je vyměňovat, nebudou k ničemu.

V tak velkém poli vrátek zabudovaných do každého softwaru se dá všechno postupně odchytit a odhalit --- empiricky nebo heuristicky, „vmezeřením se“ do komunikačního toku mezi servery a šmíráky, průniky do serverů jinými cestami atd. Ekonomické a politické dopady, včetně ohrožení jednotlivých lidí, by mohly být katastrofální.

Sen o vnuceném omezení šifrování komunikace pronásleduje vládu USA --- respektive její policejní a špionážní služby --- už dlouhá léta. Nad zeměkoulí poletuje americký špionážní systém Echelon, který má sběrná centra po celém světě. Pět v USA, tři v Austrálii, dvě v Británii, po jednom na Novém Zélandu, v Německu, Portoriku, Japonsku, Hong Kongu, na Kypru a Guamu. V USA se už přes rok instalují odposlouchávací počítače FBI Carnivore k ISP a k dalším internetovým službám (obsahují Windows, šmírují podle stanovitelných adres, klíčových slov apod.).

Proti Carnivoru byl v USA velký odpor, protože nikdo neví, co a koho FBI šmíruje. Po teroristickém ataku na USA padlo rozhodnutí, že Carnivore má zelenou, a nikdo nesmí bránit jeho instalaci. FBI spustila vlnu jejich instalací po celých USA. Toto rozhodnutí znamená, že se v USA ruší jeden z článků Deklarace lidských práv OSN, ale i zákony USA, týkající se práva občanů na soukromí. Dosud směl udělit přesně vymezené povolení na odposlouchávání jen soud. To FBI už nepotřebuje, a je jen její věcí, co a koho bude šmírovat (tak tomu ale bylo u Carnivoru už předtím, teď je to posvěceno shůry).

Jak Echelon, tak Carnivore je z hlediska dosud obecně platného práva nezákonný. Jde o totalitní omezení práv občanů USA jejich vlastním státem. Echelon šmíruje celý svět. Carnivore zatím jen USA, ale včetně komunikace, která jde z/do USA odkudkoli ze světa. EU označila ve své poslední zprávě Echelon za nezákonný systém (viz např. This is how we know Echelon exists). Ale to je asi tak všechno, co může dělat. USA si mohou po světě dělat, co je napadne.

Echelon i Carnivore ale šmírují jen (tedy převážně) texty, ve kterých předem naprogramované počítače hledají klíčová slova, slovní spojení, adresy atd. Problém úspěšnosti obou šmírovacích systémů je mimojiné v tom, že dokud nebudou existovat například kvantové počítače s více qubity (tj. za cca 10 až 20 let), většina zachycených dat zůstává nerozšifrovatel­ných. EU kromě jiného doporučuje všem občanům a právním subjektům, aby vydatně používali šifrování v obraně proti americkému odposlouchávání.

Teroristi aj. kriminální živly nepoužívají ani jednoduché textové zprávy, ani prostá šifrování. S nimi spolupracují zdatní informatici, kteří vědí, co žádné šmírovací systémy nezachytí, respektive nerozluští. Možností je víc.

Zdá se být do značné míry prokázané, že teroristické skupiny rády používají steganografii (to je „přidaná informace“ například do zcela nevinně vyhlížejícího obrázku --- z něj ji vytáhne jen ten, kdo k ní má patřičný klíč). Steganografie je prakticky nezachytitelná --- odposlouchávacím zařízením se data jeví jako šum. Obrázek se steganograficky uloženou zprávou je jedním z miliard, které Internetem „prošumí“ každý den.

Další metodou tajné komunikace jsou synonymické kódy. Ve starých špionážních románech znamenalo oznámení např. „jablka se budou sklízet za dva dny“, že se agent má připravit k pozítřejší akci. V elektronické komunikaci se slova zpráv nahrazují skupinami bitů podle synonymického slovníku, který mají členové skupin na discích (vše může být ještě měněno podle dohodnutého vzorce, vztahujícího se např. k datu a hodině odeslání synonymizované zprávy). Počítač (nepřipojený k Internetu), připravující obsah zprávy pro odeslání, ji převede do podoby, která má naprosto nevinný i logický obsah. Kdo nemá všechno potřebné kódování a vzorcování, nemá ani tušení, že všechno je jinak.

Jedním z oblíbených postupů tajné komunikace je subliminální kódování. Jde o „redundantní bity“ v packetech, které spolu tvoří tzv. subliminální kanál. Jen ten, kdo má software pro odchycení a poskládání těchto bitů, dá dohromady odeslanou zprávu. Pro odposlouchávací systémy je to opět zcela nezachytitelná, případně nerozluštitelná informace.

Běsnění s Carnivorem, zadnímy vraty a omezeným šifrováním, k čemuž všemu mají mít klíče jen šmíráci státní moci, je proto totální nesmysl, který nevede k ničemu jinému, než k rušení základních lidských práv a k získání nástroje, svádějícího k budování totalitního systému.

Znalci komunikace uvnitř odbojových skupin kromě jiného upozorňují na to, že se snaží vyhnout používání technických komunikačních linek, jak to jen jde. A když už je použít musejí, volí postupy, které nejsou odhalitelné. Často dávají přednost svým kurýrům, kteří buď mají informace psané třeba tajným inkoustem (ovšem šifrovaně), nebo si obsah zprávy prostě pamatují. Jednotlivé články organizace jsou organizované známým konspiračním způsobem do malých buněk --- jeden člen každé z nich zná jen jednoho člena jiné buňky. Jejich síť lze proto rozbít jen nesmírně obtížně. Vazby mezi buňkami se dají měnit a rozšiřovat, samotné buňky rušit, zakládat a měnit počty jejich členů. S tím souvisí i přenos informací mezi nimi a organizování jejich činností. Takových buněk různých teroristických skupin --- od stoupenců islámské svaté války přes separatistické Basky až po Irskou republikánskou armádu (IRA) --- jsou po světě kvanta.

To všechno mimojiné vysvětluje, proč se americkým ani jiným špionážním službám nepodařilo včas sestavit informační vzorce vedoucí k podezření z přípravy něčeho nekalého. Echelon, Carnivore a cokoli podobného bylo --- a bude — zcela mimo věc.

START17

V tomto článku mi šlo jen o předestření nesmyslnosti návrhů amerických zákonodárců na zrušení velké části občanských svobod Američanů (a postupně nejspíš i občanů dalších zemí). Pokud by se zákonodárcům vyhovělo, přineslo by to (nejen) USA velké škody. Mohlo by se roztočit i kolo honů na čarodějnice a všeho smyslu zbaveného mocenského mlácení klackem kolem sebe. Smysl budoucího vývoje komunikace je jen v posilování její bezpečnosti.

Nezabývám se tu možnostmi, jak čelit terorismu samotnému, respektive jak postupně vyvést situaci ve světě do stavu, v němž bude politický terorismus jakéhokoli druhu uznán i jeho dosavadními příznivci za zcela nepotřebný a nesmyslný.

Anketa

Souhlasite s omezením občanských svobod (práva na soukromí) libovolným odposloucháváním státní mocí?

Našli jste v článku chybu?
17. 9. 2001 10:45
pinus (neregistrovaný)
Samozrejme, ze kryptovani pouzivam. Pro prihlasovani s rootovskymi pravy bez ssh ani ranu (linuxove utilky na prepnuti karty do promiskuitniho modu jsou mi velmi dobre zname). Kolik byla sazka, rekl bych, ze jste prohral... :-))

Ale ze bych svoje soukrome maily kryptoval, to tedy ne... Navic tady mluvime o _velmi silnem_ kryptovani a nevim, jestli bych tam treba 3DES zaradil...