Víme jak soud rozhodl a rozebíráme to pořád dokola, jestli to bylo správné. Zkusme se ale podívat, jak jinak asi mohl rozhodnout a jaké by takové rozhodnutí mělo dopad.
1. Popřít pravdivost výroků a přikázat jejich stažení. Tím by defakto řekl, že si můžete kdykoliv na kohokoliv stěžovat a nemusíte dokazovat, zda lže nebo ne. Je to sice v souladu s presumpcí neviny (dokud mě pravomocně neodsoudí za krádež, tak o mně nikdo nesmí napsat, že jsem zloděj), ale asi by to nebyla dobrá zpráva pro svobodu projevu. Zkrátka by nebylo možné nikoho obvinit, vše by se muselo řešit trestním oznámením a potají.
2. Potvrdit pravdivost výroků a zamítnout žalobu. No, možná jsem pesimista, ale asi by se tím strhla obrovská lavina urážek a pomluv. Soud by stvrdil, že můžete bez důkazů obviňovat a pomlouvat kohokoliv se vám zlíbí. Včetně své obchodní konkurence. V tomto případě sice firmu pomlouvali lidé, vydávající se za její zákazníky, ale to by asi stejně nikdo nezohlednil - soud by stvrdil, že na internetu můžete o komkoliv napsat cokoliv.
No a pak je tu tedy ta třetí možnost, kterou zvolil pan soudce - říci, že je jedno zda je to pravda, nebo ne. Že tu máme svobodu projevu a tudíž je o firmě možné tvrdit negativní informace i bez důkazů, ale že jsou tu zároveň jisté společenské konvence a meze, které je potřeba dodržovat.
Osobně si myslím, že ani jedna z voleb není správná. Ale ta poslední, kterou zvolil pan soudce, bude asi nejmenší zlo. Zejména proto, že nedá nikomu do rukou nebezpečný nástroj (možnost potlačit svobodu projevu nebo možnost neomezeně pomlouvat). Celé situaci (s ohledem na probíhající odvolání) by ohromně pomohlo, kdyby byla firma Prolux za své jednání pravomocně odsouzena. Pak by to bylo celé hrozně jednoduché :-)
Proč si každý myslí, že svoboda projevy je nedotknutelná?
článek 17, odstavec 4: Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
Soud uznal, že práva druhých garantovaná mimo jiné také listinou, konkrétně článek 10, paragraf 1...
Můžeme s výkladem a rozhodnutím soudu nesouhlasit, ale nematlejte sem ústavu. Listina negarantuje absolutní svobodu projevu.
A mimo jiné, zkuste se podívat, kolikrát Listina říká, že ji speciální zákon může omezit... budete se divit...
Neboli, zákon je nastaven dobře. Provozovatel serveru by měl zrušit obsah, právě tehdy, když se dozví, že je protiprávní (resp. nepravdivý).Ovšem jištění pravdivosti nemusí být jednoduché - což je právě vidět na kauze Prolux. Neboli, zrovna tady provozovatel serveru mohl, právě a právě "s ohledem na předmět své činnosti a okolnosti a povahu případu" předpokládat, že obsah diskuze je pravdivý, zatímco Prolux se domahá zrušení neoprávněně. No a od toho jsou pak soudy, aby to rozhodly. Až sem to je čitelné.
Svízel je v rozhodnutí Městského soudu v Praze. ten měl, buď konstatovat, že výroky v diskuzi jsou nepravdivé, a nařídit jejich smazání, a nebo konstatovat, že pravdivé jsou, a žalobu zrušit. Zvolit třetí cestu, pravdivost výroků nepopřel, ale přidal si vlastní pravidlo "že výroky nesmí být urážlivé", a výroky proto zakázal. V takovém případě, kdy soudce soudí "podle sebe" a ne podle zákonů, nemá sebehlubší analýza smysl....
proč se rozčilujete? Jenom argumentuji, nezastávám se ani jedné strany, poukazuji na platnost zákonů.
Mozek ani svobodné myšlení omezit nelze, lze omezit činy (mezi které už vyjádření názoru patří). Například nelze beztrestně vyjádřit názor, že některé skupiny obyvatelstva by měli být povražděné. Nesrovnávám, jenom ukazuji díru ve vaší argumentaci.
Představte si, že by o vašich dětech nebo partnerce někdo veřejně vyhlašoval něco nepěkného nevhodným slovníkem. Skutečně si myslíte, že by neměli právo na zastání se u soudu? Opět nesrovnávám, jenom poukazuji na díry v argumentaci.
Nezastávám se oné společnosti, podle všeho její praktiky jsou dosti pochybné, ale argumentujme o konkrétním případě, nechme paceba o svobodě slova být.
Být vulgární a urážlivý samozřejmě může porušovat zákony této země, doporučují prostudovat příslušné zákoníky (občanský)
Víte, ono platí, že svoboda každého končí tam, kde naráží na svobody jiných.
Když někdo někoho podvede nebo okrade (obecně), tak jistě má právo být i urážlivej nebo vulgární. Vulgární příspěvky se provozovateli stránek nemusí líbit a proto je většina maže, ale urážlivý? Je demokracie. A důvodem pro urážky je jistě i to, že mnoho kauz vyznívá i u soudů do ztracena nebo jsou jasný podvody a zlodějny tolerovány a žaloby někdy zcela demagogicky a absurdně zamítány. Což mimojiné je i důvod, proč se justice "těší" svojí pověsti. I jen pár takových, co vydají absurdní a amorální rozhodnutí, a ona "pověst" vždy bude existovat. A jestli se jim to nelíbí, není nic jednoduššího, než s těmi kauzami typu "co mi hlava nebere" něco dělat, jinak ať se laskavě nikdo nediví!
Pan soudce zvolil tu nejhorší možnost. Nechal zrušit celou diskuzi o Proluxu a vůbec se nezabýval tím, zda společnost Prolux něco jako dobré jméno má. A zda je tedy co poškozovat.
Přečetl jsem si rozsudek a podle mého názoru si pan soudce řekl: co bych se takovou prkotinou zdržoval a žalobci ve všem vyhověl. A aby to zdůvodnil, trošku si Proluxem napadené výroky přiohnul. Když totiž o někom prohlásím, že lže jako jistý druh domácího zvířete, pak to NENÍ totéž, jako když prohlásím, že dotyčný je ten samý druh domácího zvířete. To druhé je jednoznačně urážka, to první může být jen jadrné vyjádření skutečnosti.
Pomluva je trestný čin. Ale jako strana žalující budete muset (vy nebo státní zástupce) DOKÁZAT, že to pomluva JE. Pokud by ten výrok náhodou byl pravdivý, pak nejde o pomluvu. Soud by se musel zabývat pravdivostí napadeného výroku - a to v případě Proluxu neudělal.
Hlavně, že lidskej mozek a svobodný myšlení nějakym cárem papíru nelze omezit.
Člověk si může nadávat jak je libo, a nějakýmu soudu je do toho kulový s voctem. Smazat to mohl příslušnej server (i pak je právo každýho se proti tomu ozvat, i když kromě bojkotu asi bez úspěchu), ale neudělal to. A ty příspěvky samozřejmě žádnej zákon neporušovaly, bejt vulgární nebo urážlivý není protizákonný, jestli sis za těch 20 let neráčil všimnout...
Někde a pro někoho je to nepřijatelný, a dotyčný je tak pak na tom místě s takovým vyjadřováním omezen, ale to je věc tohoto konkrétního místa (serveru, veřejnýho prostranství, soukromýho pozemku atd.), ne obecně, že je povinnost se vyjadřovat kriticky všude jen vyváženě a mírumilovně, to nemá právo požadovat ani soud ani nikdo jinej. Resp. požadovat to může, a nikoho to nebude zajímat.
Proti čemu argumentujete? Já se případem naprosto nezabývám, pouze narážím na nepochopení práva na svobodu vyjádření. Jestli je toto právo možné využít pro nevhodné napadení jiného v diskuzi tu neřeším, řeším pouze přesvědčení některých, že si mohou říkat, co se jim zlíbí.
1. prokázat pomluvu není zpravidla nic těžkého
2. ano pomluva je trestný čin, ale to s touto kauzou nemá co dělat
3. důkazy pro porušení práva na ochranu osobnosti se získají velmi jednoduše a pravdivost v takovém případě není podstatná, tzn. soud ji ani nezkoumá. Nehledě k tomu, že vám každý lékař u soudu potvrdí, že dotyčná osoba není svině, ale člověk.
Tady přece nešlo o žádnou odpovědnost! Autor článku by si měl prostudovat žalobu a závěr soudu. Šlo o formu, jakou byl ten názor v diskusi sdělen.
Soud by nenařídil smazání, kdyby se v té diskusi neobjevovala vulgární, urážlivá slova.
Na otázku proč soud nerozhodl o smazání jen těch vulgárních příspěvků nebo vulgárních slov lze vzdáleně těžko najít odpověď. Ale padl tam tento návrh? Jak znám horké internetové hlavy, tak se bily za diskusi jako celek a kompromisní řešení je nenapadlo. Tohle opravdu nemá na triku soudce.
"Soud by nenařídil smazání, kdyby se v té diskusi neobjevovala vulgární, urážlivá slova."
Můžeš mi říct, co je soudu do toho, jak kdo mluví a vyjadřuje se? Za chvíli nám budou nařizovat, jak máme smrkat, bude zakázáno prdět, na záchodě se budou smět používat jen "tři mořské mušle", protože toaletní papír je "sprosťárna", když napíšeme, že někdo je svi.., tak je to hrubá urážka, a chudáček malej musí hned žalovat, on už ho nějakej soud vyslyší a ošklivej příspěvek na ošklivém masovém médiu nechá rukou moci smazat...
Copak žaloba, ale rozsudek... http://i.iinfo.cz/urs-att/rozsudek_MS_P-127255553024601.pdf
Že nebyla zrušena spousta totalitních paragrafů je spíš úroveň demokracie. "Dobré jméno" je nesmyslnej paskvil, a už vůbec to nijak nesouvisí s tím, že někdo napíše, že "lže jako svi..". Za chvíli soud bude zkoumat, jestli skutečně dotyčnej má něco společnýho se zvířatama ve zvířecích koncentrácích, ležících na roštu na vlastních výkalech a jestli ty ve svém předpisovém chrochtání mohou něco jako lhát... Absurdní. Dokonce se soud odmítnul zabývat podstatou (jestli není pravda, že "lže"), což je i v onom rozsudku, že to pro něj nebylo relevantní.
Ovšem, jak píšu jinde, automatická satisfakce těchto totalitních snah je ve výsledku mnohem horší. Kdo chce kam, je tam.
Já tvrdil, že to někdo bude říkat před dětmi? To byl jen příklad, abyste se probudili ze sna, že budete řídit ostatní lidi, co smějí a nesmějí psát nebo říkat. I kdybych náhodou na svym webu nechal vulgární nadávky, o kterých si myslim, že i ty někdy mají svůj důvod, a tim je extrémní gaunerovitost a grázlovitost týhle společnosti, která se mnohdy neohlíží na nikoho a na nic, a vulgarita je jen přímým důsledkem týhle bezbrannosti se slušně dobrat čehokoliv (odhlídneme-li od toho, že někdo se ani jinak chovat neumí - ale to sem nepleťte), tak kromě toho že to nedělám, a i na mnou spravovaných webech jsou předem jasně daný pravidla, tak by ovšem vám do toho bylo houbelec, protože lézt vás tam nikdo nenutí.
Možná jste si toho za těch 20 let nevšiml, ale pomluva je trestný čin. Stejně tak zákon pamatuje na urážku na cti a na poškozování dobrého jména. Skutečně, právní stav v našem státě není až tak špatný, aby mě/vám mohl veřejně kdokoliv nadávat nebo pomlouvat.
Podívejte, to, že někdo nepodává korentní informace lze napsat i slušně a nemusí u toho vyvádět jak hysterka.
Zákony na ochranu osobnosti jdou v "totalitních" USA a dalších státech ještě dál. Ostatně tato resp. podobná forma práva existovala ještě před narozením Marxe. Tolik asi k té vaší "totalitě".
Vy dáváte jako ukázku demokratickýho soudnictví USA? To je vtip? Četl jste někdy ty často zcela debilní rozsudky? Asi ne.
Ano, DEBILNÍ, jinak to bohužel říct nejde.
Ale tvrzení: "lže jako nejmenované domácí zvíře" už veterinář bude vyvracet trochu hůř. A tohle tvrzení rozhodně neznamená, že osobu o které se takhle vyjádřím označuji za ono domácí zvíře. Jen o něm tvrdím, že lže (a hodně).
Dobrý. A ten odkaz na rozsudek, kde je i ten paragraf občanskýho zákoníku, kterej zná každej už od doby před mnoha měsíci, kdy se o tom začalo debatovat, jsem přidal asi jen tak.
Jasně, asi neumim číst, máte pravdu...
Nemohu souhlasit s Vaším názorem, že rozhodnutí soudu je "nejmenším zlem". Nemohu ani souhlasit s právním názorem autora článku.
Domnívám se, že ony příspěvky, tvořící předmět sporu, jsou jen a pouze využitím občanského práva šířit (a získávat) informace (a názory) všemi prostředky, že tedy pro posouzení jejich oprávněnosti není rozhodující speciální zákon, ale přímo Listina. Speciální zákon nemůže rušit práva ústavní.
Jistě, práva z Listiny zákonem omezit lze. V přesně Listinou vymezených případech. O který případ se jedná zde, prosím?
Když po osobní zkušenosti s firmou X napíšu, že jsou to zloději (či mírněji šibalové nebo hruběji třeba svině), tak jak omezuji bezpečnost státu, veřejný pořádek, obecnou mravnost?
Dá se snad předpokládat, že mým názorem nebo přesvědčením může být omezeno právo na "ochranu práv a svobod druhých". Ovšem tohle se dá předpokládat přinejmenším u každého druhého výroku. Totiž skoro každý netriviální výrok obsahuje, implicitně nebo explicitně, také nějaké hodnocení něčeho nebo někoho.
Soud, dle mého, nedoložil, že by na ony výroky uvedené v internetové diskusi bylo možné použít onen článek 10, odstavec 1 ("Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
"). Soud nedoložil, že by v daném případě nešlo, vzdor použití několika hrubších slov, o pravdu.
Ale mohou si říkat co chtějí, mohou. Pokud je neomezí zákon. A mnohem jednodušší případy, viz klip Mádl-Issová například, "Zákon" zjevně nepostihuje, nezakazuje zveřejnění a šíření.
Pokud se nezabýváte případem samým, nebylo by pro vás vhodnější diskutovat na nějakém právním serveru k nějaké odborné otázce? Já jsem se, snad naivně, domníval, že v této diskusi jde o "případ" Prolux a nesmyslný výrok soudu o něm.
Jaký idiotský paragrafy chcete ještě schválit? Že se nesmí řikat hov.. a prd.. na veřejnosti nebo autobusový zastávce? S takovym fašismem se fakt děte bodnout!