Odvrácená tvář konvergence

Ilustrace: Nenad Vitas

„Mobil s fotoaparátem je hloupost,“ prohlásil minulý týden Ondřej Neff na konferenci o konvergenci. Sbližování technologií, jak se tento termín často překládá, je zrovna na mobilech velmi dobře viditelné. Je to logické – z pohledu poskytovatelů je optimální „nacpat“ co nejvíce zpeněžitelných funkcí do krabičky, kterou u sebe máme celý den, a budeme tudíž mít nutkání je využívat. Telefon v digitálním foťáku by zřejmě takový úspěch neměl.

Jistě se dá najít spousta jiných příkladů „konvergenční hlouposti“ (WC s MP3 přehrávačem), ale právě fotoaparát v mobilu bych tak razantně neshazoval – spoustě lidí jistě přišla vhod možnost rychle pořídit snímek bez nároků na standardní kvalitu a podělit se o zážitek s ostatními. Na druhou stranu, když se před ne tak dávnou dobou prováděl výzkum toho, co by lidé nejraději v mobilu ocenili, umístily se na čele žebříčku pro operátory a výrobce tak nepraktické věci, jako je zrcátko, zapalovač či baterka. Inu, zkuste zpoplatnit deset vteřin světla na nalezení zámku u dveří! Není divu, že se tyto báječné vylepšováky v našich mobilech dosud neobjevily.

V počítačích byl dosud zdánlivě klid, protože jejich většímu zapřažení do masové zábavy bránila jejich složitost pro laické uživatele (výjimkou byly třeba hry, které však provozují spíše mladší členové domácností, kteří obvykle s technologiemi problémy nemají). Jistě, byli tu nadšenci, kteří volali přes Internet nebo si montovali tzv. barebone sestavy do obývacích pokojů namísto DVD přehrávačů. Návštěvy odvedle však nad tím dosud jen mohly kroutit hlavami.

Tomu bude jistě brzy konec. Microsoft už i v ČR (po delším váhání, zda jsme toho pokroku také schopni) prodává své Media Center, počítače, které „v jedné krabici“ obsahují televizi, DVD přehrávač, video, HiFi věž, přístup na Internet, dokonce i ten digitální budík by se tam určitě našel. A vše s jedním dálkovým ovladačem! Stačí zmáčknout jediný knoflík a během deseti sekund se může i vaše technofobní sousedka nechat unášet na vlnách pokroku. Nastavíte si nahrávání pravidelných nočních pořadů a dětem dovolíte pouštět si jenom večerníčky. Zkrátka rodinná idyla.

Nechci být škarohlíd za každou cenu, takový program na vyžádání (video on demand, VOD) jistě není špatná věc a moci se zbavit všemožných hudebních disků jejich nahráním do jedné krabice také (byť kvůli tomu nemusím čekat na Media Center). Děsím se spíš odvrácených perspektiv takto unifikovaných a všehoschopných „center domácnosti“. Díky tomu, že shodou okolností anglickou verzi tohoto systému už více než rok vlastním, vím docela dobře, že se nijak výrazně neliší od starých dobrých Windows XP se všemi jejich vlastnostmi. Občasné problémy s odezvou či chodem té které aplikace nehrají žádnou roli, dokud vám nezablokují přístup k televizi zrovna ve chvíli, kdy vám uniká dlouho očekávaný pořad (a vy jste si samozřejmě zapomněli nastavit nahrávání). Nutnost obejít se bez veškeré „domácí zábavy“ v případě komplikovanější reinstalace Windows také patří spíše k těm nemilostem, co se neodehrávají každý měsíc, ale o to déle si je pamatujete.

       

Nemusíme však zůstat jen u problémů samotného systému. Co takový virus, zaměřený speciálně na verzi Media Center? S dostatečným rozšířením tohoto zázraku to bude jistě jen otázka času. Škodolibým útočníkům se tak otevírá ráj možností dosud neviděný. Přiznám se, že už se docela těším na charakteristiky virů jako „nahrává a dětem pouští porno“, „přepisuje všechny audio nahrávky tónem o vysoké frekvenci“ nebo „odesílá na Internet videozáznamy, označené atributem ‚soukromé‘“.

Zbývá jen doufat, že do té doby nezkonverguje do domácího centra i telefon, pro běžného uživatele první i poslední spojka na technickou podporu.