Ohrožuje Google News zpravodajské servery?

Google News vznikl jako nápad Krishny Bharata, hlavního výzkumníka firmy Google, který se ve dnech po 11. září 2001 snažil zvládnout záplavu zpravodajských informací. Původně se jednalo o zpravodajský portál organizovaný jako noviny, obsahující nejdříve 20 a posléze 200 zpravodajských zdrojů, aktualizovaných každou hodinu.

Jeho nástroj se však brzy stal interním favoritem společnosti, takže byl následujícího jara spuštěn jako první veřejná beta verze pod názvem Google News. Firma navíc připojila osm národních verzí, včetně indické, kanadské a francouzské, takže Google News dohromady prohledává asi 4500 zpravodajských serverů.

Rozdíl mezi Google News a ostatními agregátory zpráv spočívá v jeho umělé inteligenci. Neřadí získané zprávy chronologicky, ale postupuje jako „lidský editor“ – snaží se určit, jaké téma je nejdůležitější, které dvě zprávy se týkají stejné události apod. Jak to dělá, je součástí obchodního tajemství.

V době svého spuštění se proto Google News stal námětem pro nejeden temně laděný komentář. „Google News a podobné stránky se brzy stanou prvním místem, kde budete hledat nejdůležitější zprávy. Žádný tým lidských editorů nemůže soutěžit s 24/7 roboty,“ napsal kupříkladu Jack Shafer v ezinu Slate.

Přes tuto a ostatní dramatické předpovědi přistoupili majitelé zpravodajských serverů ke vzniku Google News pozitivně. Uvědomili si totiž, že Google News pro ně může znamenat větší návštěvnost. Ezine NYTimes.com dokonce umožnil návštěvníkům z Google News přístup na své webové stránky bez registrace, která je normálně potřeba.

Pokud si Howard Kurtz ve svém sloupku Media Notes (WashingtonPos­t.com) kladl na toto konto otázku: „Kdo potřebuje reportéry?“, pak Google News ano. Bez obsahu standardních zpravodajských serverů by totiž nemohl existovat. Více než o vzájemnou konkurenci se tak jedná o partnerství.

Google News však nepotřebuje pouze reportéry, ale potřebuje i editory a editorské týmy, jimž Jack Shafer předpovídal tak rychlý konec. Fungování Google News je dokonce na rozhodování „lidských editorů“ zcela závislé. Pro jeho umělou inteligenci (resp. algoritmus) je totiž důležité, jak je s jednotlivými zprávami na zpravodajských serverech zacházeno.

Příkladem budiž třeba CNN.com. V rámci zpravodajského serveru se automaticky vytváří celá řada žebříčků, jež odrážejí preference návštěvníků. Avšak žebříček na titulní straně CNN.com je sestavován na základě lidského rozhodnutí. A z takové věci může Google News profitovat.

Ani to však není tak snadné. Webová stránka Newsknife vydala článek Don't panic yet, human news editors, ve kterém prezentuje výsledky vlastního výzkumu. Tento výzkum byl prováděn v prvním roce fungování Google News a zaměřen na to, zda umělá inteligence dokáže vybrat dvě nejdůležitější zprávy daného okamžiku lépe než „lidští editoři“.

Závěrem je, že Google News se to daří přibližně v 63 procentech, zatímco CNN.com a Yahoo! News to dokáží v 77 procentech, což je výrazně lepší výsledek. Pro umělou inteligenci se ukázalo být nejvíce problematické rozeznat jemné nuance jednotlivých příběhů. Kupříkladu co je zpráva, a co už je reakce na její obsah.

Google News se v současné době stále nachází ve stádiu veřejné beta verze, třebaže už je to v pořadí několikátá. Krishna Bharat tvrdí, že než se Google News překlopí do ostré verze, čeká společnost ještě mnoho designérské a programátorské práce. Žádný časový horizont v tomto směru znám není.

Ačkoli samotný Google News nemá ještě žádný obchodní model, objevila se již celá řada nejrůznějších napodobenin. Například Microsoft v rámci svého boje s Google spustil koncem minulého roku službu Newsbot, která je dostupná ve čtyřech jazycích a pracuje se 4000 zpravodajskými zdroji.