Okleštění práv účastníků: Bruselu se nelíbí, co si operátoři prolobbovali

Operátoři neočekávali, že by Evropská komise měla nějaké námitky vůči jimi prosazeným změnám. Ale ona má, a již je do ČR zaslala. Co konkrétně se jí nelíbí?

Celá kauza s okleštěním práv účastníků, která již několik týdnů víří dosud spíše stojaté vody českého telekomunikačního rybníku, rozhodně ještě neskončila. Ani tím, že poslanci před časem definitivně (ve třetím čtení) odkývali dosti zásadní pozměňovací návrhy, které byly na poslední chvíli přidány (jako přílepek) do jinak technické novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Právě v těchto dnech se celá novela projednává v Senátu, který má možnost ji odmítnout a vrátit poslancům zpět. Šance na změnu a zastavení celé kauzy tedy ještě existuje. Samozřejmě ale bude záležet na tom, jak se senátoři ke všemu postaví – zda budou zohledňovat jen zájmy operátorů, nebo jen zájmy jejich zákazníků, či zda se budou snažit o vyvážený přístup zohledňující zájmy všech stran.

Odkud vítr vál?

Píši to takto i proto, že v mezidobí se potvrdily spekulace o „dosti nevyváženém“ přístupu poslanců, kteří se nechali „zaúkolovat“ od operátorů. Týdeník Respekt přinesl vyjádření autora nejkritičtějšího pozměňovacího návrhu, poslance Stanislava Pflegera:

„Přišel mi návrh, jestli by se tento pozměňovací návrh nedal předložit,“ říká. „Návrh přišel od operátorů a jejich asociace. Dosavadní praxe byla podle jejich analýz špatná, tak jsme ji změnili.“

A jak Respekt napsal, poslanec Pfleger stále nerozumí výhradám, které vůči jeho návrhu jsou:

Výhradám ke způsobu, jakým návrh prosadil, ani k jeho obsahu nerozumí – přece ho nakonec schválila celá sněmovna a z podkladů operátorů vyplývá, že jde o změnu slučitelnou s evropským právem. Námitky ČTÚ pak Stanislav Pfléger odmítá jako alternativní názor. „Nechápu, proč je kolem toho hysterie, bral jsem to jako v podstatě banální věc,“ říká poslanec.

Povšimněte si i celkového přístupu pana poslance: když operátoři říkají, že je to OK (že je to slučitelné s evropským právem), tak to přeci musí být pravda, ne? A když odvětvový regulátor (ČTÚ) říká něco jiného, tak je to alternativní názor?

Navíc i pan poslanec Pfleger mohl tušit, že až taková banalita to není – když přesně kvůli tomu, co je předmětem jeho návrhu, byla celá novela vrácena z neúspěšného třetího čtení znovu do čtení druhého. Což je i na naši Poslaneckou sněmovnu dosti neobvyklá a nestandardní věc.

K tomu si dodejme, že poslanec Pfleger předložil „svůj“ pozměňovací návrh až do opakovaného druhého čtení, a nahradil tak přeci jen „mírnější“ návrh, podaný poslance Milanem Urbanem. Přitom právě tento „mírnější“ pozměňovací návrh byl důvodem k vrácení zpět do druhého čtení. A poslanci byli zástupcem státu explicitně upozorněni, že již tento „mírnější“ návrh je v rozporu s unijním právem:

Považuji za nutné vás upozornit, že v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana poslance Urbana týkajícího se informování o změnách smluv a možnosti odstoupit od smlouvy bychom se dostali do rozporu s evropskou směrnicí o univerzální službě, která stanoví povinnost informovat účastníka o jakékoli změně smlouvy a o možnosti ukončit smlouvu v případě všech změn, nikoli jen v některých náležitostech.

Nebyl to tedy zdaleka jen ČTÚ, kdo upozorňoval na rozpor s unijní legislativou. Pokud by tedy pan poslanec Pfleger chtěl být konzistentní, měl by považovat za alternativní názor i citované stanovisko ministra vlády.

Co říkají operátoři?

Pojďme ale od poslanců přímo k operátorům. Také ti již prezentovali svůj názor, například v tomto článku, ústy prezidenta asociace APMS:

Jsme přesvědčeni, že novela zákona nadále zajišťuje účastníkům se smlouvou na dobu určitou plnou informovanost o možnosti ukončit tuto smlouvu bez sankce. Aplikace dosavadního textu totiž vede k celé řadě absurdních důsledků, kdy jsou poskytovatelé telekomunikačních služeb odrazováni od zavádění jakýchkoli (i pozitivních) změn do smluv. Zákazníci často nerozumějí komunikaci podle současného ustanovení zákona – pokud žádný závazek ze smlouvy na dobu určitou nemají, smlouvu mohou ukončit kdykoli, a ne pouze na základě změny smluvních podmínek. Tyto důsledky bohužel nebyly vzaty v úvahu při poslední novelizaci tohoto odstavce v roce 2011. Pozměňovací návrh je proto návratem k obdobnému textu, který byl součástí původní verze zákona od roku 2005 do roku 2011 a který byl úspěšně notifikován Evropské komisi.
Neočekáváme, že by Evropská komise nyní nahlížela na tuto transpozici odlišně.

Pravdou je, že před rokem 2011 byla možnost odstoupení od smlouvy skutečně vázána na

podstatné změny smluvních podmínek, která pro účastníka představuje jejich zhoršení (…)

Stejně tak je pravdou, že vůči tomuto znění již Evropská komise neměla námitek. Alespoň podle mého názoru to ale tehdy (v letech 2004/5) mohlo mít jiný důvod: náš zákon (o elektronických komunikacích), transponující příslušné unijní směrnice do naší legislativy, měl velké zpoždění, a tak Komise raději dala přednost jeho rychlejšímu přijetí, před správností transpozice.

Navíc nově navrhované znění (ve verzi poslance Pflegera) není úplně stejné, jako to původní. Hovoří totiž o možnosti ukončení smlouvy:

pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka (…)

Je ale „podstatná změna smlouvy“ to samé jako „podstatná změna smluvních podmínek“? Nejsou náhodou „smluvní podmínky“ širším pojmem, který zahrnuje jak to, co vyplývá ze samotné smlouvy, tak i to, co vyplývá z dalších dokumentů, které nemusí být formální součástí samotné smlouvy jako takové? Ano, je to slovíčkaření – ale operátoři jsou mistři slovíček a jejich výkladu ve svůj prospěch.

Ve skutečnosti ale jde nově navrhovaná úprava ještě mnohem dále, než původní úprava před koncem roku 2011. V ní totiž nebyla možnost ukončení smlouvy vázána na nějaké další podmínky (kromě oněch změn a zhoršení). Nově má být vázána, a to jen na takové případy, kdy smlouva účastníka:

obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena (…)

Jenže: další věcí, kterou navrhovaná novela chce změnit, je i možnost onoho „ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání…“, která má nově být dostupná jen pro spotřebitele. Nikoli pro ostatní účastníky (například drobné podnikatele a živnostníky), kteří spotřebiteli nejsou. Povede to k tomu, že tito ne-spotřebitelé již nebudou mít ve své smlouvě ono „ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy (…)“ (protože ji nebudou moci ukončit svou výpovědí), a kvůli tomu se jich nebude týkat ani ona možnost ukončení smlouvy zcela bez sankcí v případě „podstatných změn smlouvy vedoucích ke zhoršení postavení účastníka“?

To už by byl opravdu velmi výrazný rozpor s unijní směrnicí, která zmíněnou možnost dává všem účastníkům, zatímco my bychom ji zredukovali jen na jejich podmnožinu – na spotřebitele. Osobně navrhované změny takto interpretuji, ale nikdo jiný zatím mé obavy nesdílí. Tak snad jsou nedůvodné.

Co se nelíbí Evropské komisi?

Pojďme nyní již k tomu, co se nelíbí Evropské komisi. A to i přes ono ujišťování operátorů, že vše je v souladu s unijním právem, a že Komise žádné námitky mít nebude (viz výše citované „Neočekáváme, že by Evropská komise nyní nahlížela na tuto transpozici odlišně“).

Ve skutečnosti Komise již své námitky vznesla, a to skrze projekt EU Pilot. To je nástroj pro vyjasňování problémů kolem transpozice unijního práva ještě před formálním zahájením „řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU“. Jde tedy o jakési předběžné varování, ve formě dotazu, zaslaného české straně. Ta by měla odpovědět do 10 týdnů od obdržení dotazu.

Co konkrétně se ale Komisi nelíbí a na co se ptá? Nelíbí se jí přesně to, co jsem popisoval výše – že možnost ukončit smlouvu bez sankcí má nově být vázána na:

  1. „podstatné změny smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka“
  2. smlouvy, které obsahují „ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena“

Proti tomu Komise staví požadavek unijní směrnice na možnost ukončit smlouvu při každé změně (kromě vyložených banalit). A přitom explicitně zmiňuje i jeden velmi zajímavý aspekt, který jde proti argumentaci našich operátorů: že právo na ukončení zcela bez sankcí, zakotvené v unijní směrnici, nerozlišuje mezi zhoršením a zlepšením.


Je to ostatně logické: kdo by měl posuzovat, zda jde o zlepšení nebo o zhoršení? Tady je obrovský prostor pro všelijaká „nedorozumění“, hlavně u různých kombinací změn: operátoři budou mít obecně tendenci považovat vše za zlepšení, zatímco zákazník může mít názor přesně opačný.

Unijní směrnice se očividně snaží takovémuto posuzování vyhnout, a proto nechce rozlišovat mezi tím, co je pro koho výhodné, či zhoršuje nebo naopak zlepšuje jeho postavení. Nejspíše přitom vychází z toho, že když už si operátor smluvně zavázal svého zákazníka na dobu určitou, a chce po něm, aby (zákazník, resp. účastník) svou část dohody dodržel, měl by i on (operátor) dodržet svou část. Včetně podmínek a parametrů poskytovaných služeb.

A co argument operátorů, že nerozlišování mezi zlepšením a zhoršením jim znemožňuje průběžně inovovat a zdokonalovat jejich služby? Například zvyšovat rychlost či objemové limity?

Pokud se bojí, že by jim při takovýchto změnách „prchly“ bez sankcí významné počty jejich zákazníků, pak je asi něco špatně už na samotném uvazování si zákazníků na dlouhou dobu.

CIF16

Ostatně, není divu, protože v mezidobí se zásadně změnil princip: dříve byl ten zákazník, který byl ochoten uvázat se na delší dobu, od operátora nějak odměněn: dostal od něj nějaký bonus, třeba v podobě dotovaného telefonu, většího objemu služeb, či nižší ceny. Dnes je to ale vše prezentováno a vnímáno opačně: standardem je dlouhodobý úvazek – a ten zákazník, který chce bonus v podobě smlouvy bez dlouhodobého úvazku, si musí připlatit nemalé peníze.

Proto je dnes „ukončování smluv před uplynutím doby trvání“ tak ožehavou otázkou, a proto je kolem ní tolik animozity, až všelijakých čachrů.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 10. 2014 6:33

Školení: Tvorba a šíření videoobsahu

  •  
    Jak video vytvořit a na co si dát pozor
  • Jakým vhodným obsahem ho naplnit
  • Kam ho umístit a jak mu získat diváky

Detailní informace o školení Tvorba a šíření videoobsahu »