Ondřej Tomek: Spojení Centra s Atlasem dává v krátkodobém horizontu smysl

Zakladatel portálu Centrum potvrzuje dřívější dohady o pokusech spojit oba konkurenty Seznamu. Od záměru však ustoupil. Pro vyřešení problémů na reklamním trhu navrhuje systém aukcí, podobně jako funguje u PPC. Mohlo někdy Centrum dohonit Seznam? Ano, ale udělali jsme chybu v přílišném rozkročení, říká Ondřej Tomek.

Poznámka redakce: první část rozhovoruOndřejem Tomkem jste si na Lupě mohli přečíst v pátek. Týkala se zejména okolností kolem prodeje Centra a otázek, zda můžeme očekávat vznik další internetové „bubliny“.

Teď už se na českém Internetu nechcete angažovat vůbec, nebo budete alespoň nějak aktivní?

Já se na českém Internetu angažovat chci, ale mám teď nějakou dobu, kdy v tom nic dělat nemůžu, což je logické. Teď se angažuji na Balkáně, kde perspektivu vidím, i když dostávám otázky typu „Tam je to všechno posunuté dozadu, takže vy se podíváte, jak jste to tady dělali v roce 2002, uděláte to samé a dokážete předpokládat, kde to bude v roce 2010, 2011.“ Je to sice mnohem složitější, nicméně Internet jako takový je tam opravdu posunutý dozadu.

V České republice žiji, nehodlám se nikam stěhovat. A moje plány jsou takové, že tady hodlám i podnikat. Kromě sportu a Internetu ničemu zas tolik nerozumím, takže mi ani nic jiného nezbývá. Ale pokud už budu v České republice něco dělat, chtěl bych, aby ty projekty měly (a nechci se kasat) alespoň trochu šanci na globalizaci, ať už na úrovni středoevropského regionu, ale spíš dál. Rád bych stavěl aplikace, které potřebují mít na jednom místě jádro, infrastrukturu, ale vy jste je po přeložení do jiných jazyků mohl jednoduše vyvézt do celého světa, ta aplikace jako taková je rozumně univerzální. Tím, že ji přeložíte, nemusíte na jiných trzích stavět lokální pobočky, aby tam přepisovali lokální texty a všechno předělávali na místě. Můžu si dovolit luxus pracovat na věcech, o nichž si myslím, že přijdou za dlouhou dobu. Teď na ně ještě není čas, ale za nějaký čas je lidé budou potřebovat. Je dobré v nich už být, aby v nich pak člověk byl jako první, až ten čas přijde.

Ondřej Tomek
Ondřej Tomek
  • Narozen 1974 ve Zlíně.
  • Hrál aktivně hokej za Hradec Králové, kde také studoval sportovní školu.
  • Vystudoval VŠ strojní a textilní v Liberci a Dopravní fakultu na Univerzitě v Pardubicích.
  • V roce 1997 založil společnost NetCentrum, provozovatele portálu Centrum.cz.
  • Absolvoval MBA na University of New York v Praze.

Můžete ty aplikace nějak blíže určit?

Moje věci jsou futuristické. I když to nechci říkat, jsou to v podstatě dost banální nápady, ale bude ještě nějakou dobu trvat, než si na to populace zvykne a bude to chtít na Internetu použít. Nebudu za sebou mít velkého hráče, který urychlí marketingové aktivity. Když něco spustíte pod hlavičkou Centra nebo Seznamu, mnohem rychleji to akceleruje. I risk management je tam menší, protože sice investujete do internetové aplikace, ale pak si s minimálními náklady ověříte, je-li to použitelné nebo ne. My to mít nebudeme.

Budou to aplikace, které na povrchu můžou vypadat velice primitivně. Někdo si může říci, že je to stupidní, ale to je účel. Věřím tomu, že na Internetu budou vyhrávat věci, které vypadají až primitivně, aby jednoduše ukázaly, k čemu slouží. Na první pohled musí být jasno, o čem to je.

Měl by to být skutečně účel, který dokáže někdo využít, který má pro někoho hodnotu. Největší nárůst použitelnosti Internetu a jistou změnu tváře Internetu oproti dnešku vidím v okamžiku, kdy budou lidé ochotni za něco zaplatit. To udělají až tehdy, kdy uvidí hodnotu a budou mít platební nástroj. S platebními nástroji je už dnes relativně malý problém, to se dá zařídit různým způsobem.

Myslíte, že i na českém Internetu?

Nepopírám, že přijde doba, kdy budou platební nástroje mnohem lepší a jednodušší a všichni je budou mít v mobilu atd. Banky si zvyknou a nebudou používat restrikce už v okamžiku, když si zakládáte účet. Nepopírám, že je před námi velká budoucnost rozvoje platebních kanálů. Nemyslím však, že problém toho, proč se na Internetu neplatí, je platební nástroj. Je to spíše hodnota, kterou dostane uživatel za to, co má platit. Je pro něj podprahová. Dnes všechny věci, které se nabízejí, jsou v řádu korun, desetikorun, stokorun. Když něco nabízíte za stokorunu, má to hodnotu stokoruny, a to ještě diskutabilní. Se stokorunou se většině lidem nevyplatí běhat se složenkou na poštu. Ale jestli to pro vás hodnotu má, klidně si se složenkou na poštu dojdete – když uvedu extrémní příklad. Dnes je obrovské množství lidí, kteří používají banku online, a ti budou logicky prvními konzumenty těchto služeb. Nemám problém jim poslat digitálně podepsanou elektronickou fakturu, která má všechny právní účetní náležitosti. Byl bych mnohem raději, kdybych měl rovnou v e-mailu elektronickou aplikaci, na kterou bych si kliknul, řekl „ano“ a bylo by to vyřešené. To všechno přijde, ale až v okamžiku, kdy to lidé budou konzumovat víc. Prostě Internet musí nabízet věci, které pro uživatele mají finanční hodnotu, a ty tam dnes nejsou. Ale pak bude ochoten zaplatit.

Jsou ty služby, které mají hodnotu, takové, které se přesunou z kamenného světa na Internet, nebo takové, o nichž dnes vůbec nevíme, že bychom je potřebovali?

To je výborná otázka. Odpovím šalamounsky, i když se nechci vykrucovat. Případně to upřesněte další otázkou.

Myslím, že na Internetu budou vyhrávat služby, které jsme v určitých aspektech schopni vnímat v kamenném světě, byť je fyzicky nevidíme. Typickým příkladem jsou komunity. Lidé se setkávali i v každodenním životě. Problém byl v tom, že když se naši otcové s matkami seznamovali a použili seznamku, šli na schůzku a zjistili, že se jim ta žena nebo muž vůbec nelíbí. Utratili spoustu času. Dnes tomu dal Internet nový rozměr. Naprostá většina služeb, které budeme na Internetu používat a budou úspěšné, se dnes v kamenném světě už dějí. Bude to ale díky Internetu mnohem snazší, budeme je tedy používat více, intenzivněji, častěji. A zároveň přijdou věci nové, samozřejmě.

Řekněte mi na rovinu: dokážete najít dnes na Internetu něco, co dřív v kamenném světě nebylo a dnes na Internetu je?

Sdílení videí a fotek?

To je pravda. Nicméně to je dáno tím, že dříve neexistoval digitální formát fotografií a video snímků. Tyto formáty přišly v době Internetu. Ale například informace se vyhledávaly i dřív, jen složitěji. Musel jste mít daleko větší potřebu, abyste šel něco vyhledávat, protože to prostě bylo složité. Dnes vám stačí minimum zájmu a najdete si to. Je to prostě mnohem jednodušší. Zprávy se četly, jenom jinak. Na televizi jsme se dívali. YouTube jsme měli jako Neváhej a toč v televizi.

Teď je dobré se v Internetu zaměřit na věci, které se běžně dělají a na Internetu nejsou: pokud je najdu, pokud pro mě existují, podívám se: „Přidá tomuhle Internet nějakou hodnotu?“ Když ano, dám do toho klidně všechny peníze, které jsem vydělal prodejem Centra.

Napadl mě virtuální sex, ale ten už asi na Internetu také je…

Nevím, ale divil bych se, kdyby tam nebyl.

Pornoprůmysl by dlouho považován za jakýsi motor budoucích technologií a trendů. Platí to podle vás stále?

Nesouhlasím, ale nijak ho nepodceňuji. Vidíte to na případu komunit. První komunity, které se rozjely, byly „biologické komunity“, točící se kolem seznamek. To, co dnes vidíme na Internetu v komunitách, jsou lépe propracované seznamovací věci.

Já pornografický průmysl na Internetu moc neznám, taky se dost špatně monitoruje. Je nejvíc zatížený šedou ekonomikou, peníze se tam různě perou, nikdo je nezná apod. Myslím, že v České republice není větší než standardní internetový byznys. Je to můj odhad. Hodnota každého segmentu je určená tím, jak moc jsou dostupné komplementy, které jsou zdarma nebo levnější. Myslím, že v pornoprůmyslu dnes už válčí sami se sebou, protože si dokážete najít spousty cest, jak se k podobnému cíli dostanete levněji. Proto se trh jako takový snižuje sám. Ve druhé části byznysu jsou firmy, které musejí ekonomicky myslet, pracují se strategiemi, je jich mnohem více než před třemi čtyřmi lety, všichni se snaží učinit svou pozici neotřesitelnou, tzn. bohatou. To se obecně na Internetu daří. Porno už má svoji komerční extázi za sebou, protože ti, kteří ho potřebovali, se k němu už dostali.

Když jste zmiňoval komunity a důvod jejich vzniku, tak spousta lidí, kteří jsou na Internetu opravdu dlouho, by vám namítla, že oni měli svoji komunitu už dávno předtím, ale nebyla motivována žádnou biologickou potřebou. Na IRC kanálech a v mailing listech byli proto, že sdíleli znalosti a měli nějaké vyšší motivace.

Nechtěl jsem říct, že komunity dříve na Internetu nebyly. První oficiální komunity, srovnatelné se Second Life atd., tady byly už v roce 2000, kdy např. e-Banka dělala svoje eCity. Což se dá považovat za „second-life projekt“. Je to komunitní prostor, kde se lidé setkávali, nějakým způsobem tam pracovali.

Komunity tady byly, jen aplikace, které mohly používat, nebyly natolik sofistikované, aby jim to usnadňovaly. Komunity tady musely být, jinak by se Internet vůbec nerozjel.

Když se podíváte na dnešní český Internet, jaký je váš pohled na rozvržení mediálního a reklamního trhu? Souhlasíte s názorem Iva Lukačoviče, že mediální agentury deformují trh tím, že vyžadují příliš velké bonusy?

Zájmem všech serverů na Internetu je logicky snižovat bonusy agenturám. Na druhou stranu musím zodpovědně prohlásit, že díky agenturám začaly první internetové subjekty získávat peníze pro svůj rozvoj. Prostě přesvědčit agentury, že Internet je důležitou součástí marketingového mixu, bylo snazší, než o tom přesvědčit přímé klienty. Agentury to pak již samy prezentovaly klientům, byť nepopírám, že bych si dokázal představit mnohdy lepší způsob, než jaký byl občas ze stran agentur použit. To však nic nemění na tom, že svým způsobem agenturám vděčí Internet také za svůj rozvoj. Prostě do něho začaly dávat peníze.

Agentury podle mne nedeformují trh internetové reklamy, částečně jim vděčíme, jak jsem uvedl výše, za to, že tady vůbec nějaký trh s internetovou reklamou je. Nicméně je pravda, že je před námi ještě poměrně dlouhá cesta, jak dostat inzerenta, agenturu a poskytovatele obsahu do skutečné harmonie.

Seriózně si však dokáži velmi těžko představit internetovou inzerci s reklamními formáty (teď nemluvím o PPC) bez agentur.

Nebrání však taková situace vstupu malých hráčů na trh?

Ano, dnes vládne situace, kdy se velká část mediálních peněz alokuje v rukou malého množství agentur. Pro malý server je agentura de facto odběratel a dodává peníze. V jakémkoliv jiném ekonomickém segmentu je výběr ze šesti, sedmi dodavatelů výborný. Zeptejte se ve Škodě Mladá Boleslav. Zjistíte, že v automobilovém průmyslu, kde je trh hodně koncentrovaný, je výhrou, máte-li dva nebo tři dodavatele. Ve srovnání s ostatními trhy je ten internetový extrémně otevřený. Nepopírám, že bych jej chtěl otevřít víc. Když do celého procesu započítám věci, se kterými přišel Google, PPC modely, což je vlastně jejich vlastní myšlenka, kterou kopíruje celý svět a Internetu to hodně pomohlo, považuji český Internet za relativně otevřený a náchylný ke vstupu malých hráčů.

Ale je čas všem říci, že Internet je velký byznys a je naprosto nesmyslné, aby se na něj agentury dívaly jako na odštěpek novin a televize a chtěly speciální provize, jiné než v tisku nebo v televizích. Je to menší byznys než tiskový, ale dřív nebo později ho doroste a je s ním stoprocentně méně práce.

Malé servery teď řeší problém, jak se dostat k penězům. To je normální v jakékoliv branži. Také bych chtěl, aby to pro ně bylo jednodušší. Z pozice majitele nebo manažera Centra je to vždycky schizofrenní situace. Z pozice někoho, kdo chce, aby jeho děti vyrůstaly v bohaté společnosti, je výhoda, když bude všechno naprosto otevřené, protože je to nejlepší cesta k bohatnutí společnosti. Z pozice manažera firmy bych byl nejraději, kdyby tu bylo jenom Centrum, ale to by tady zase nebyl byznys. Na čekací listině je velké množství velmi ambiciózních projektů, které mají velkou šanci promluvit do české internetové historie. V příštích deseti letech budou český Internet hodně ovlivňovat, ale teď řeší problém vydělávání peněz. Budou se muset dostat k agenturám. Všechno, co je děláno ústní dohodou, což je velký rozdíl oproti PPC modelům, je vždycky velmi rezistentní. Projevují se tradice, vztahy, nastavené kontrakty, osobní charakteristiky každého z nás v tom nejhorším světle, protože to je byznys. Stoprocentně se projevuje chamtivost: já chci mít nejvíc, a ta převažuje nad budoucností. Všichni ti, kteří v těch agenturách pracují, jsou do velké míry placeni tím, jak velké budou mít bonusy tento rok.

Ať se domluví ty největší servery mezi sebou, že budou svoje prostory pronajímat aukcí. Do aukce nasunou svoje vlastní prostory a donutí agentury se o ně starat. Je spousta lukrativních prostor na Internetu, které jsou přeprodané. Neprodávají se jen kvůli tomu, aby bylo možné zvýšit cenu – ceny se zvyšují v září, na podzim atd.

To byla myšlenka Pavla Muchy. Věřím tomu, že to může být dobrá cesta, jak do systému, postaveného na osobním jednání, sympatiích, antipatiích a bonusových provizích vnést prvek naprosté racionality, technologické infrastruktury, a i když někde jinde ztratí, dostanou z toho v celkovém součtu víc a celý trh narovnají.

Jak zkoumáte zahraniční trhy, na které hodláte vstoupit? Už třeba s ohledem na jazykovou bariéru…

To není zase takový problém, spousta lidí už naštěstí umí anglicky. Mám tři zásady, podle kterých se rozhoduji: musím věřit perspektivě dané oblasti, těm, kdo tam šéfují, a kolik energie podle mne projekt vyžaduje, aby se dostal do situace, kdy bude samofinancovatelný. Samozřejmě si musíte dělat složité průzkumy a ověřovat si informace, které vám druhá strana předkládá, což třeba v Rumunsku znamená velký problém. Doposud tam totiž neexistuje např. uznávaná statistika návštěvnosti. Tři hráči tam o sobě tvrdí, že jsou jednička na trhu. Nyní tam pro nás pracuje polský Gemius, který nám může dát alespoň nějaká relevantní data.

Rumunsko je však zase vyspělé v jiných věcech. Například zákony mají nastaveny výrazně ve prospěch nových technologií, třeba programátoři jsou osvobozeni od daní. To je zase velký rozdíl oproti Česku.

Dalším specifikem je, že většina internetových firem v Rumunsku je vlastněna velkými podnikateli, kteří mají aktivity od Internetu přes reality atd., prostě toho mají moc, a tak na Internetu dodnes netrávili příliš mnoho času. Proto je tam Internet velmi opožděn, i například ve srovnání s Bulharskem.

V České republice téměř všichni, kdo vlastnili nějaký internetový projekt, nevlastnili nic jiného, čeští internetoví podnikatelé se mohli věnovat od počátku pouze svému byznysu.

Rumunsko je prostě úplně jiný trh.

S Centrem jste zahraniční expanze neplánovali?

Plánovali a provedli jsme tu na Slovensko. My jsme na český trh přišli téměř poslední a expanzí jsme chtěli dohonit vlastní valuaci. Kdybych se však mohl vrátit do roku 1999, expanzi na Slovensko bych asi o několik měsíců odložil. V té době mi sebrala řekněme 40 procent mé kapacity, kterou jsem mohl využít lépe. S kapacitami Centra jsme na další expanzi neměli, museli bychom provést další financování, což jsem nechtěl, protože by to oslabilo naši majoritu ve firmě.

Nebyla jedna z možností expanze také spojení Centra s Atlasem?

Ano. Dnes už to není tak známá historie, ale my se dobře známe s Pavlem Sodomkou, akcionářem Atlasu. Tehdy rozjížděl Atlas v Microsoftu jako case study pro jejich ASP. Tehdy jsme nabídli, že vstoupíme do Atlasu s polovičním podílem a uděláme mu dobrou značku, zatímco oni jej zabezpečí technologicky. Pavel Sodomka byl pro, ale firma Sprinx, která s ním Atlas vlastnila, byla proti. Proto jsme se rozhodli, že si postavíme Centrum.

Vrátili jste se někdy k úvahám o spojení Centra a Atlasu – i později?

Ano, dvakrát, v roce 2003 (to jsme nabízeli částku v řádech desítek milionů korun, což bylo pro Atlas málo) a podruhé v roce 2006. Tehdy byly úvahy dost racionální, ale nakonec jsem se rozhodl, že to neuděláme. A to ze dvou důvodů: můj osobní názor je, že je velmi těžké odpovědět, co v horizontu více let akvizice Atlasu Centru přinese. V horizontu tří let je to snadné a asi to dává smysl. Už jen aspekt, že dosáhnete lepší pozice vůči agenturám. Z dlouhodobého pohledu už to tolik smysl nedávalo. Je mi mnohem bližší přemýšlet nad organickým růstem a myslím si, že na Internetu dlouhodobě přežijí jen firmy, schopné růst ve svém vlastním oboru. Akvizice Atlasu by neznamenala, že Centrum posílí svůj „core business“, jen vylepší čísla návštěvnosti. Svůj hlavní obor podnikání musí každý subjekt vybudovat sám a žádná akvizice mu nepomůže.

Jestliže tedy Warburg Pincus koupí i Atlas a spojí ho s Centrem, nebudete z toho jako zakladatel Centra mít špatné spaní?

Nebudu. Pozice investorů takto velkých skupin je jiná, než jak se na to dívám já. Oni přemýšlí, jak rychle zvyšovat kapitál. Pokud taková akvizice proběhne, je to jistě cesta, jak vyrůst, a pokud dokážete růst ve svém core businessu, může být ta akvizice výhodná možná už jen proto, že zavřete dveře konkurenci.

Když se ohlédnete do historie, mělo Centrum někdy šanci přiblížit se Seznamu?

Mělo. Nejlepší období mělo Centrum v letech 2000 až 2003. To ho bylo všude plno a i vnitřně fungovalo výborně. Byli jsme zaměřeni na priority. Pokud jsem někde udělal chybu, tak tu, že jsme se v některých aspektech roztáhli příliš do šířky, místo abychom se zaměřili na několik oblastí, kde bychom zůstali nejlepší. Až nyní je však na Internetu dostatečná masa uživatelů, kteří si dokáží na Internetu skutečně vybrat, co je lepší. Základní problém je ten, že jsme se v roce 2003 příliš rozkročili. Tehdy jsme měli 80 procent programátorů. Dnes jich zdaleka není tolik a podle mě je úspěch na Internetu z velké části daný dobře vedenými programátory. Podcenil jsem, když nám tehdy říkali, že jdeme příliš rychle dopředu, takže jsme pak spoustu věcí museli napravovat. Kdybychom vydrželi do roku 2005 udržet svůj směr na nejdůležitější projekty s dobrým PR a ostatní nedělat, mohli jsme Seznam dohonit.

Proto si také myslím, že na Internetu nemají příliš šanci firmy, které toho dělají příliš mnoho.

Důležité je mít jasno v účelu, kterému musíte podřídit vše ostatní. Třeba Aktuálně je stále uvnitř Centra trochu oddělená věc, což se může jevit na první pohled jako chyba. Původní „centráci“ si dlouho stěžovali, že lidé z Aktuálně se drží od zbytku trochu dál. Osobně jsem ale byl vnitřně vlastně rád, protože oba byznysy obnáší i jinou kulturu a nebylo efektivní tyto kultury příliš míchat. Jednoduše řečeno, o moc dále než za společné vánoční besídky jsem jít nechtěl.

Nebylo ale právě vznik Aktuálně, to rozkročení, před kterým varujete?

To ne. Tehdy jsme si řekli, že samotné vyhledávání je pro Centrum příliš nejisté. Rozhlíželi jsme se po oblastech se zajímavým potenciálem růstu a vybrali jsme si internetové zpravodajství. To vzbuzovalo určité obavy, protože zde existovala silná konkurence. Musím říct, že kdybychom neměli Romana Galla a Jakuba Ungera, tak by vize Aktuálně tak silná nebyla. Nevím, co se bude s Aktuálně dít dál, ale náš původní záměr Mediacentra zdaleka není naplněný, je řekněme v jedné desetině. Pořád věřím tomu, že peníze třeba z videa budou značné.

Roman Gallo je však už pryč.

KL_NOMINACE

Ano, už je pryč, naštěstí Jakub Unger zůstal.

Děkujeme za rozhovor.

Anketa

Spojí Warburg Pincus Centrum s Atlasem?

11 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 6. 2008 14:50

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»