Hlavní navigace

Ondřej Vlček (AVAST): Snažíme se trefit do pohybujícího se terče

21. 3. 2014
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: AVAST
AVAST Software v únoru ohlásil získání investice od fondu CVC Capital Partners. Peníze chce použít na posílení v segmentu mobilních zařízení. Letos plánuje i další akvizici.

Výrobce antiviru AVAST Software v letošním roce plánuje více než zdvojnásobit počet uživatelů na mobilních zařízeních, kteří budou využívat jeho aplikace.

„Chceme růst rychleji než celý trh, tak jako to bylo v případě naší přítomnosti na operačním systému Windows. Nyní se u mobilních zařízeních pohybujeme v řádu desítek milionů,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz provozní ředitel firmy Ondřej Vlček.

Společnost ale stále vidí potenciál i v klasických počítačích. Firma na podzim pokořila celkově hranici 200 milionů uživatelů, ta se nyní pohybuje opět o něco výše. „Nyní je to něco kolem 212 milionů,“ říká Vlček.

AVAST nedávno získal investici od fondu CVC Capital Partners, jehož dva členové zasednou v představenstvu firmy. Peníze chce společnost použít na posílení v segmentu mobilních zařízení a k získání většího podílu na americkém i asijském trhu.

Co pro vás znamená mít v zádech takového významného globálního hráče, jakým je CVC Capital Partners?

CVC Capital Partners je určitě největší evropský private equity fond a je to pro nás samozřejmě velká pocta, že se rozhodl do nás investovat. Intenzivně jsme s nimi pracovali od léta loňského roku. CVC má zajímavý styl. Ačkoliv má v portfoliu velké firmy, samotná společnost je relativně malá, má asi 150 zaměstnanců.

Jsou hodně zaměření na exekutivu. Takže pro nás to znamená, že od nich máme dva lidi, kteří jsou dedikovaní AVASTu a budou sedět i v našem představenstvu. Budou nám hlavně navazovat kontakty a radit, co bychom měli dělat a jakým směrem se máme dál vydat. Na druhou stranu nejsou typem private equity, který by zasahoval do denního provozu firmy.

Takže jejich role bude hlavně finanční, žádné změny v řídící struktuře AVASTu nejsou na obzoru?

Samozřejmě půjde hlavně o finanční roli, ale také chceme, aby byla i rádcovská a kontaktní. Jejich portfolio se částečně skládá z technologických firem, takže je vždy dobré se zamyslet nad případnými synergiemi.

Ale půjde i o věci nad rámec tohoto. Například při hledání nových klíčových lidí do našeho týmu, v tomto ohledu nás teď čeká významný růst.

Peníze z investice chcete použít na posílení v segmentu mobilních zařízení. Rozšiřování vývojářského týmu by ale podle vašeho dřívějšího vyjádření přišlo i bez této investice. Jakým způsobem tedy chcete v této oblasti posílit?

Tento celý segment je ve stádiu velmi překotného vývoje. Je to něco jako pohybující se terč a myslím, že nikdo v naší branži neví, kam se bude pohybovat v horizontu dalších tří až pěti let. Naší strategií je jít co nejvíce do šířky a snažit se zachytit trendy. A ať pak ten trend bude jakýkoliv, budeme na to mít připravenou technologii.

Naším základem je bezpečnost, takže náš výzkum směřuje hlavně do bezpečnosti v mobilních zařízeních. Jde jak o současná zařízení typu mobil či tablet, tak i ta, která se mohou stát mainstreamem až v budoucnu.

To ale neznamená, že bychom si měli instalovat antivirus do ledničky nebo inteligentních senzorů, které budeme mít po bytě, spíše to znamená jakousi bezpečnostní vrstvu, která poběží nad tou infrastrukturou, ať už v cloudu nebo kdekoliv, která zajišťuje bezpečnost komunikace mezi zařízeními nebo případně bezpečnost zvenčí.

Segment mobilních zařízení je na vzestupu a je v něm jistě budoucnost. Jak je tato oblast pro vás důležitá nyní? Kolik uživatelů v této oblasti chráníte?

Uživatelská základna na mobilních zařízeních pochopitelně mnohem rychleji roste než na desktopech, kde mám kolem 20 procent globálního consumer segmentu.

U mobilních zařízení je to mnohem méně, což je dáno více faktory. Počet uživatelů využívající tato zařízení raketově roste a penetrace je obecně velmi nízká. To se netýká jen nás.

Naším cílem pro letošní rok je více než zdvojnásobit počet mobilních uživatelů, což je tedy náš dolní odhad. Chceme růst rychleji než celý trh, tak jako to bylo v případě naší přítomnosti na operačním systému Windows. Nyní se u mobilních zařízení pohybujeme v řádu desítek milionů.

A jak je tento segment významný z hlediska příjmů?

V současnosti je to samozřejmě minorita jako pro všechny. Na druhou stranu ten růst je také zajímavý. Existují zde všemožné obchodní modely, které přicházejí z různých odvětví jako je třeba herní průmysl.

Podle mě to zde směřuje k nepřímé monetizaci, která odpovídá mediálnímu trhu vyprofilovaného v 60. až 70. letech minulého století. Když se podíváme na televizi, kde je většina obsahu zadarmo, hlavní objem peněz je v reklamě nebo jiných službách.

Takže monetizace půjde spíše přes reklamy než přes placené licence?

Podle mě tam ten trend směřuje. Ale jak jsem říkal, ten trh je zatím nevyspělý, nemusí to tak dopadnout. Třeba půjde o kombinaci.

Lidé ale nejsou zatím příliš zvyklí bezpečnost v mobilech řešit…

Dneska například na systémech Android vidíme 2000 nových virů denně, což je vysoké číslo, to bylo na Windows někdy před deseti až dvanácti lety. Pokud to bude takto pokračovat, tak to bude problém.

Viry v této oblasti jsou poměrně zákeřné. Zpočátku u PC nebyly škody tak velké, byly to spíš takové srandičky puberťáků, až později se začala krást data kreditních karet a podobně.

Podle našeho výzkumu na mobilech až 70 procent virů začne odesíláním prémiových SMS. To je pro výrobce viru skvělá monetizace, a uživatel se o tom dozví až z vyúčtování. Takže to časem začnou řešit sami.

A jak se pro vás vyvíjí situace na klasických počítačích. Je tam ještě možnost růstu?

Podle mě počítače ze světa jen tak nezmizí, jde jen o to,  který systém ho bude pohánět. Jestli půjde nadále o desktopový Windows, nebo jestli to bude Android nebo něco od Applu.

V každém případě na desktopu, kde člověk něco produkuje, tedy pracuje, je pro nás velký potenciál růstu. Bezpečnostní hrozby zde nadále stoupají, viry jsou čím dál tím zákeřnější, investice, které subjekty posílají do výroby virů, jsou čím dál vyšší. Stejně tak zisky. Stal se z toho prostě byznys. 

Ten problém se tedy nezmenšuje, naopak.

Na podzim jste překonali hranici 200 milionů uživatelů. Jak vysoké je toto číslo nyní?

Nyní je to něco kolem 212 milionů.

Také jste se pustili do šifrování komunikace přes wifi. To je zřejmě také zajímavý segment?

Určitě. To je docela nosné téma. Šifrování je věc, která se do mainstreamu snažila dostat po celou dobu posledních dvaceti let. Vezměte si šifrovaný email. Ten tu je od 80. let, ale nikdy se  pořádně neuchytil.

Náš produkt u WiFi, kterému říkáme „SecureLine VPN“, vytvoří mezi uživatelem a naším serverem takzvaný šifrovací tunel,  který v něm zašifruje veškerou komunikaci. Komukoliv znemožňuje přístup k tomuto kanálu, aby mohl data vidět.

Málo lidí si uvědomuje, že když sedí někde v kavárně a připojí si počítač nebo telefon k hotspotu, tak je pro každého, kdo sedí vedle vašeho stolu, jednoduché se podívat, co přesně děláte. Včetně mailů, které posíláte atd. A to ani nemusí mít hackerskou školu.

V praxi jde tedy o klasickou aplikaci, kterou si nainstalujete…

Ano, máme vytvořenou aplikaci jak pro mobily (Android a iOS), tak pro Windows. Jedním klikem se připojíte nebo odpojíte. Nebo jde nastavit, když se vaše zařízení samo připojí k nezabezpečené síti, automatické vytvoření takového tunelu na pozadí.

ONDŘEJ VLČEK

  • vystudoval FJFI ČVUT, obor matematického modelování
  • v roce 1995 ještě během studií nastoupil jako vývojář do AVAST Software, kde se stal součástí týmu, který vyvinul první antivirový program pro Windows. 
  • v roce 2003 se stal hlavním programátorem
  • od roku 2007 zastával ve společnosti AVAST Software post ředitele technické sekce, kde řídil výzkum a vývoj programu s virovou laboratoří. 
  • od začátku roku 2014 se stal provozním ředitelem (COO) celé společnosti. 
  • Ondřej Vlček je ženatý a má tři syny.

Za rok 2012 se AVAST stal nejziskovější českou technologickou firmou, když jste vydělali něco přes miliardu korun a předehnali tak Seznam.cz. Tržby vám tehdy meziročně stouply o třetinu, zisk o pětinu. Udrželi jste toto tempo růstu i v loňském roce?

Ano, dá se to očekávat. Když se ale vrátím k ziskovosti, ta je takovým hlavním atributem AVASTu. Zakladatelé Eduard KučeraPavel Baudiš firmu vybudovali s tím, že si vždycky hlídali ziskové marže.

Jsme tedy nastaveni v módu, kdy si tuto marži neustále hlídáme. Máme naprosto výjimečnou ziskovost. Když se podíváte kolem na technologické firmy, jejich zisková marže se pohybuje na úrovni 5, 10 nebo 15 procent. My jsme na nějakých 60 procentech.

Odkud vám nejvíce plynou příjmy? Jsou to domácnosti nebo firmy?

Jednoznačně domácnosti. V 90. letech jsme byli zaměřeni na velké korporace, případně státní správu. To byla celkem porevoluční turbulentní doba.

Kolem roku 2002 jsme se kompletně přeorientovali na domácí uživatele, kterým jsme začali nabízet náš produkt zadarmo. To tehdy nebylo příliš běžné. Od té doby je to naše primární zaměření.

Neznamená to, že nemáme žádné firemní zákazníky, domácí uživatelé ale tvoří valnou většinu našich tržeb.

Peníze také používáte na akvizice. Loni jste koupili  dva startupy Jumpshot a secure.me. Jaké s nimi máte plány?

Tyto investice byly relativně malé, ale pokud je zaintegrujeme do našich produktů, určitě očekáváme mnohonásobné zúročení investovaných peněz. A v tomto trendu hodláme pokračovat, takže se díváme po dalších zajímavých projektech či lidech.

Mohli bychom se tedy ještě letos dočkat nějaké akvizice?

Doufám, že ano.

Rozhlížíte se i po české start-upové scéně?

Určitě ji sledujeme, o něčem jednáme, ale konkrétní jméno vám nepovím. Česká startupová scéna je vcelku zajímavá a myslím, že je hodně různorodá.

Na česko-slovenské scéně vyrostly tři velké antivirové firmy – AVAST, AVG, Eset. Existují vedle sebe a všechny rostou. Zajímalo by mě, jaký je mezi vámi vztah?

Máte pravdu, že se nám všem daří a jsme za to rádi. Mezi námi nikdy nebyla nějaká nevraživost, jsme vcelku kamarádi a občas spolu zajdeme i na pivo, takže náš vztah je naprosto skvělý.

Samozřejmě v AVG se to teď hodně personálně proměnilo, z původních lidí tam už téměř nikdo nezbyl. V Esetu je to jiné, tam působí lidé, kteří tam byli před deseti, patnácti lety. Ale i tak máme s AVG nadstandardní vztahy.

Na druhou stranu jsou ve světě firmy, kterým už se tolik nedaří. Ten koláč není neomezený. Trh loni rostl o zhruba 6 procent, což je stále hezké číslo. Naše růsty jsou ale dvojciferné, firmy, které jsme tu zmínili, předpokládám rostly také hezky. Někdo na to ale musel doplatit.

BRAND24

Podle mě hlavně ti největší lídři trhu tak trochu zaspali dobu, a to zejména tím, že se nepřizpůsobili novým trendům v distribuci softwaru.

Když se podíváte například na to, kdo je vidět na mobilních zařízeních, tak je to hlavně AVAST  nebo AVG. Velké známé firmy se v tomto segmentu krčí někde dole. Částečně je to ale tou ještě nevyřešenou monetizací.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).