Názory k článku
Open source -- příživník ekonomiky?

Smontovat neco takoveho bez ohledu na dynamiku vyvoje, to je sila. Otevreny kod je parazit, odcerpava prostredky z ekonomiky...no tebuch:)))

Kdyz uz pragmaticky, tak:

Otevreny kod vraci do ekonomiky prostredky, ktere jsou vlozene do jeho tvorby (je uz jedno, o jakou licenci kodu jde - kazda stanovi jine moznosti navratu vlozenych prostredku). Ve srovnani s tim - a v ramci paradigmat v clanku uvedenych - je parazitem uzavreny kod (nerikam, ze je parazitem - je proste komerci, ktera postupne neustoji konkurenci otevreneho kodu v oblasti jeho rozvoje ci pusobnosti).

Apple, IBM, Intel, HP, Sun atd. jsou tezkymi pragmatiky trzni ekonomiky. A berou otevreny kod vsude, kde jim pomaha snizit naklady. Investice vlozene do otevreneho kodu (cas, vzdelani) se vyrazne vraceji i do chudsich ekonomik, ba primo je startuji a dynamizuji (stale pribyvajicich prikladu more). S uzavrenym komercnim kodem by meli po ftakach.

"Mnozeni" rajcat je o necem jinem, nez bleskove "klonovani" dat (sireni kopii).

Dynamika vyvoje vede k dalsim objevum a vynalezum, ktere posunou vsechno zase jinam. S komerci v technice uspeje jen ten, kdo bude na forhonte vyvoje, nikoli za nim. To platilo vzdy a platit bude i nadale (na Kube zatim samozrejme ne).

A ze MS ma nejaka nejlepsi reseni napr. pro statni spravu? Ach, boze... Jsou jine komercni firmy, ktere nabizeji mnohem perfektnejsi reseni. Vcetne IBM s Linuxem pro jeho framework S/390 (jedna jihoamericka banka prechazi kompletne z NT na linuxovy framework IBM).

Dalo by se mluvit jeste o mnoha dalsich aspektech. Konstrukce a la Mundie (vice president MS) jsou propagandistickou slataninou, kterou nikdo nepodporuje krome zmatenych loajalu s velkou hromadou "vystraseneho zlata":)

Vsechny "tezke pragmatiky" dle Vaseho podani spojuje jedno. Delaji prepravky na rajcata ... Proc by nepodporili pestovani rajcat, kdyz delaji prepravky (a prodavaji je za "pragmaticke" ceny?

V clanku je nekde napsano, ze MS ma nejlepsi reseni pro statni spravu ?

Geeeez! Nechte uz tech rajcat. Nebo si myslite, ze vyrobci prepravek (skutecnych prepravek) podporuji pestovani skutecnych rajcat? Pokud jste se nechal vest "mymi rajcaty" v mem clanku Mundie/MS vydal obhajobu své propagandy, geekové reagují, tak tam jde o metaforu v necem zcela, ale uplne jinem.

To, ze je software MS tim nej pro statni spravu, mi vyznelo z kontextu celeho clanku. Pokud to tak nemelo vyznit, beru to zpet.

Az na to, ze zminen firmy delaji nejen prepravky na rajcata, ale i ty rajcata pestuji (v pripade IBM v nekolika odrudach
od malickych az po nekolikakilogramove "giganty"), maji distribucni systemy na distribuci rajcat, prepravek na rajcata atd. Umi poskytnout logistiku i kompletni reseni pro kohokoliv kdo ma neco spolecneho s rajcaty atd. atd. Dokonce
maji sve slechtitelske stanice pro rajcata, vyvojove laboratore pro bednicky na rajcata atd. atd. atd.
Proste delaji uplne vsechno. V tom problem neni.

Petre,
nevim jestli chtene ci nechtene, jsi uhodil hrebicek na hlavicku. ;-)
Pro IBM predstavuje kolac AIXu taaaak malicky kousicek kolace, ze klidne bude podporovat Linux. A az dospeje nektera open source SQL DB (interbasi za to s dovolenim nepovazuji), hodi pres palubu stejne DB2 ...
Myslim, ze zvladnes vycislit, kolik procent delaji jednotlive baliky penez podle toho, zda jde o prepravky, rajcata nebo protlak :-)))

IBM se, stejne jako Microsoft, SUN ci ORACLE, ridi pouze jednim pravidlem - a to je zisk ... Ja vim, zatracenej kapitalismus ...

To je trochu rozpolceny pohled. Ty mas pocit, ze IBM hazi AIX "za hlavu"? Dovol abych se zasmal. Zpusob jakym to zjednodusujes to stavi cele na hlavu.

Cely clanek bych zjednodusil do jedne akceptovatelne vety nebo spis souveti: statni sprava potrebuje reseni a je otazkou zdali ji ho nekdo postavene na Open Source umi ted nabidnout. Tecka. Zbytek kolem toho, tj. cely clanek je castecne zbytecny castecne vedeny na rovine, ktera je podobna tomu, kdyz uvzujeme o tom jestli mimozemstane vypadaji jako lide nebo jsou to mali zeleni muzickove.
Proste hodne pismen.

Muzes klidne rikat, ze IBM AIX za hlavu nehazi ... Mas proto nejake doklady? Pokud se Ti nelibi zjednodusovani, muzeme se zkusit pohybovat v detailnich parametrech - potom ale budeme potrebovat Lou Gerstnera :-)

Cely clanek obsahuje dve sdeleni:

1. Preziji jen ti, kdo budou schopni prodavat protlak.
2. Je pitomost preferovat nejake reseni jen pro to, ze je zalozeno na open source software.

Je to mnohem vice sdeleni (presne o dve), nez uvahy o tom, ze nejaka lobbysticka skupina predlozi Evropske komisi jakysi canc :-)

Navrhuju nechat celou zalezitost s timto clankem vyresit na Nove v tom poradu, kde parapsychologove urcuji osud privleceneho subjektu:)

K IBM/AIX - dnesni zpravicka z root.cz:

IBM skutecne dodrzuje sve sliby o sblizovani se s Linuxem. Nyni se chysta uvolnit jako open source LVM (Logical Volume Manager) pro AIX jako soucast systemu Enterprise Volume Management System, ktery tak nyni podporuje AIX, OS/2 a Linux. Ve spojeni se souborovym systemem JFS tak lze snadno prenaset disky mezi Linuxem a AIXem. Vice na LinuxToday. Jde skutecne jen o demonstrativni doklad zahozeni AIXu?

To nechapu. Chcete rici, ze to je demonstrativni pripad "zahozeni" AIXu nebo opak toho? :-)

Ja myslim, ze je to pekny modelovy pripad pro lepsi michani rajcat pri priprave protlaku :-)

Nakonec skoncime v dojemne shode.

Samozrejme, ze opak. Do - aspon unixove - v necem podobne situace se ted dostala Caldera po koupi SCO. Jak IBM, tak Caldera museji hledat pozici a souvztaznost obojiho (Unixu/Linuxu) u sebe tak, aby jim prinasela co nejvyvazenejsi efekt. Caldera ovsem neni IBM s jejim obrovskym arsenalem vyvoje a produkce vseho mozneho.

Presne tak, kernel Linuxu stale nie je dostatocne (v porovnani napr. s AIXom) skalovatelny na velkych systemoch (> 4 CPU ) - a vlastne zamer IBM je umoznit vyuzit software pisany pre Linux na kerneli AIXu a pod. Vid o.i. aj tu http://www.theserverside.com/resources/IT-less.jsp

s dovolenim :-)

Je pitomost preferovat nejake reseni jen pro to, ze neni zalozeno na open source software.

IMHO, je dobry preferovat reseni zalozene na otevrenem kodu a ucte ke standardum.

On nekdo rikal, ze by se melo "preferovat nejake reseni jen pro to, ze neni zalozeno na open source software"?

Reseni se ma preferovat podle funkcnosti a ceny. A to ceny celeho reseni a ne jedne komponenty.

hmm... a jak mam chapat toto: "prosazování open source ve státní správě daňového poplatníka spíše poškozuje a jeho tvůrci současně odčerpávají z ekonomiky prostředky"???

Pokud ma statni sprava jakekoliv jine parametry nez celkovou cenu a splneni funkcnosti, tak jde o okradani danovych poplatniku.

Problem pusobeni open source na ekonomiku a "parazitismus" je vysvetlen v diskusi dale :-)

Tech parametru si myslim, muze byt vice, napriklad: perspektiva do budoucna, dodrzeni stanovenych norem a standardu, vazanost na jednoho monopolniho dodavatele atd. A nemyslim si, ze jde o "okradani danovych poplatniku".

Delam co muzu, ale "vysvetleni" mi nic nevysvetluje :-)

Jak chcete hodnotit parametr "perpektiva do budoucna"?

Dodrzeni norem a standardu - to je totez co splneni pozadavku ne ? :-)

Co je vazanost na monopolniho dodavatele - jak to chcete hodnotit? MS software Vam doda bambilion dodavatelu :-) A mimochodem integrovane reseni je obvykle pro zakaznika vyhodnejsi nez bambilion dodavatelu.

"perspektiva do budoucna" se da hodnotit, napr. odhadem budoucich nakladu na dalsi vyvoj...

v podstate muzeme vsechno pojmenovat jako "splneni pozadavku". Pokud by se skutecne hlidal pozadavek dodrzeni standardu, pak by nemohlo dojit k rozsireni MS Word ve statni sprave, z duvodu ignorovani MS standardu na kodovani ceskych znaku.

Tou vazanosti :-) jsem myslel zavislost na uzavrene technologii jedne firmy.

Jak se takova "perspektiva do budoucna" hodnoti? To maji mit urednici kristalovou kouli?

MS Word ignoruje MS standardy na kodovani ceskych znaku? Pokud jste myslel fakt, ze v MS formatech je cestina reprezentovana v kodovani Windows-1250 misto iso8859-2 nebo Kameniku nebo KOI8 (nejlepe KOI8-R, kde je i pismenko "ch"), tak to jste urcite nemyslel vazne, ze? Nebot Windows-1250 je stejne standardni jako iso8859-2 :-) Pokud nechcete brat nicehoz, co neni posveceno ISO, tak doporucuji cele statni sprave zrusit TCP/IP a prejit pekne na sedmivrstvy OSI/ISO model.

Je reseni postavene na DB ORACLE uzavrene? IMHO ano. Je reseni postavene na Solarisu uzavrene? IMHO ano ... sakra sakra ... to se nam to zuzuje ...

Hm, *nix zase totalne ignoruje Unicode ktery je imho podstatne lepsi reseni nez miliony ruznych znakovych sad, at uz jsou podle standardu nebo ne. Windows (NT) to umi uz 1993 nebo kdy to vysla 3.51.

Nic se neignoruje:

Linux Internationalization Initiative - Unicode pro Linux

The Universal Locales for Linux provides 140 or more Unicode based locales for Linux od IBM.

Hm, nejak sem tam nenasel podporu v jadre a ani ve filesystemu (coz jsou podle me dva zakladni stavebni kameny OS, vedle treba sitovych sluzeb) ... Oboji sou nadstavby nad systemem, asi jako Win 3.1 nad DOSem (coz je mj. i zpusob jak funguje X, Linux jako takovej zadny graficky rozhrani nema).

Pokud se nemylim, tak windows-1250 prislo v dobe, kdy ISO-8859-2 tady bylo schvaleno jako statni norma pro pouziti ve statni sprave. Timto MS ukazal svou ignoranci mistnich norem a take chaos ve svych vlastnich standardech - CP852 slo do haje.

Zuzuje se, ano. Myslim, ze zazijeme obdobi velkych zmen v IT. Nekterym to proste trva, nez to prijmou. Prezijou ty silnejsi. IMHO otevrenost je projevem sily. A neni to komunizmus. ;-)

Mylite se :-)

Jinak iso8859-2 != CP852

no, nejsem uplny odbornik, ale na www.cestina.cz jsem nasel :

CP852 (IBM852, PC Latin 2, PC L2)
<><><>
Kódování PC Latin 2 (zkráceně PC L2) se používá na PC. Většina současných programů pro DOS a OS/2 je podporují, neboť IBM a Microsoft ho definovali jako kódovou stránku CP852 a taktéž ČSN 36 9103 jeho používání na PC doporučuje. Toto kódování má všechny tisknutelné znaky sady ISO-8859-2 (ISO Latin 2), diakritická písmenka jsou však na jiných pozicích.

Manuály k MS DOSu pojmenovávají CP852 jako "Slavic (Latin II)", ačkoli některé z jazyků, jejichž potřeby CP852 pokrývá, se mezi slovanské jazyky neřadí (např. maďarština).

Většina českých a slovenských uživatelů zná toto kódování pouze pod názvem Latin 2 a ani netuší, jak moc se PC Latin 2 a ISO Latin 2 liší.

Registrace znakové sady CP852 u IANA; bohužel nespecifikuje preferované označení v MIME:

Name: IBM852
Reference: RFC1345
MIBenum: 2010
Source: IBM NLS RM Vol2 SE09-8002-01, March 1990
Alias: cp852
Alias: 852
Alias: csPCp852

Přesné složení znakové sady najdete v tabulce do Unicode nebo v tabulce dvojznaků.

Ahoj PG - dnes asi neprijdu.

Shodou okolnosti jsem zrovna toto CSN studoval a v nem stoji, ze doporucene je kodovani KOI8-CS, pricemz na platformach, kde je zavedene CP852 (je tam nejaky jiny nazev) - tj. na PC s MS-DOSem, se ma pouzivat CP852 ...
Jak uz jsi sam podotkl, bohuzel kompatibila CP852 a iso8859-2 je mnohem horsi nez Windows-1250 a iso8859-2 :-(

Samozřejmě standardy ISO mají asi větší prioritu než firemní standarty - kromě toho MS už jednou své vlastní standardy porušil (přechod DOS - Win 3.1). Při mezinárodním schvalování standardů se sejde řada pohledů a výsledný kompromis by měl být obecně lepší než standard navržený jednou firmou (samozřejmě existují výjimky). Navíc ISO standard respektuje jedno pravidlo - nevyužívá kódy 0x80 - 0x9F, respektive je pokládá za rovnocené kódům o 0x80 menším, což požadují některé protokoly. Je též kompatibilní s UNICODEm a ISO 10646.

Jinak, pokud jste si nevšimli, MS Word od verze 8 používá pro reprezentaci znaků UNICODE.

Samozřejmě, normalizace má vždy dva aspekty - na jedné straně usnadňuje komunikaci a přenos informací a programů, na druhé straně fixuje stávající stav a může brzdit pokrok - příkladem je norma POSIX u UNIXu, která má obojí dopad. Ale u WINDOWS-1250 nevidím oproti ISO žádnou výhodu, je to jen naschvál Microsoftu.

JŠ

Dodrzeni norem a standardu - to je totez co splneni pozadavku ne? - těžko. Současné úředníky odkojené MS Office nenapadne, že by mohli (natož měli) něco takového požadovat.

S IBM a AIX je to podobné, jako u ruznych zkusebnich verzi "zadarmo" na Internetu - buď jsou tak špatné, že seriózní zákazník si časem koupí seriózní verzi bez chyb, nebo např. na zkušební dobu několika měsíců, potom systém prostě člověka vyzve, aby si koupil licenci. Anebo ho systém otráví a pořídí si něco jiného. Proč asi mnohé firmy mají slevy pro studenty a vysoké školy, různé zlevněné learning verze apod. I já mám doma MS Visual C++ za babku - když si chci něco doma zkusit, stačí to, potom si to odladím na pořádném kompilátoru v práci, na úrovni zdroje a ladicí verze je to téměř stejné.

Zrovna tak IBM doufá, že si pár studentů koupí Linux, naučí se na něm Unix a posléze přejde na její produkty. Ti, kteří zůstanou chudí a zůstanou (třeba) u Linuxu nejsou důležitější, důležití jsou ti, kteří časem zbohatnou nebo budou rozhodovat v komerčních firmách, ti to (po čase) všechno zaplatí. Konečně, IBM financovala vývoj relačních systémů už od pana Coda, a to už nějakých let, tak si truchu smetany zaslouží.

Samozřejmě podobnou politiku nelze jednoznačně odsuzovat - sám jsem svůj zatracovaný článek psal na HTLM editoru zdarma na zkoužku z Internetu, který mi několikrát vypadl, ale na to občasné psaní to stačí - kdybych se tím chtěl živit, koupím si lepší. Kromě toho je lepší kupovat software, který jsem si alespoň nějak vyzkoušel, než pouze na základě reklamy - i když nákup software je vždy tak trochu nákup zajíce v pytli.

JŠ

proboha! kolikrat jeste budu cist, ze jedna jihoamericka banka prechazi na linux, byt to vubec nesouvisi s obsahem. meli byste si na to udelat zkratku typu "IMHO", "LOL" - mohla by byt vzdycky za textem - JJABPNL.

Jakto, ze to nesouvisi? JJABPNL prece dokazuje, ze je LNX prizivnik, ne? JJAK (jeden jihoamericky kontinent) prednostne zavadi LNX do statni spravy, skol, do vyroby levnych pocitacu, podporovanych vladnimi aj. programy. Ale jako by se nedelo... Coby dukaz prizivnictvi a koumousstvi JJABPML bohate staci:)

Asi se to opravdu nikomu nelíbí a ani nemůže líbit. Nicméně nemůžu než souhlasit se vším, co je v článku uvedeno. Je to přesně tak.

Co to je za slint? O cem to vlastne je? Jestli otazkou melo byt, co ma kupovat stat, tak to je jasny: ve vyberovem rizeni nejlevnejsi nabidku, ktera bude splnovat zamysleny ucel.

To je tedy uroven: "prizivnik", "komunismus". Umi autor jeste vice a blbejsich nalepek?

No, doufám, že si autor vybral svoji slabší chvilku a příště se dočteme zase něco smysluplného... Mohl byste, pane Krsku, objasnit, jakým způsobem dochází k tomu odčerpávání peněz z ekonomiky? Snad tím, že lidé nemusejí cpát tolik do kapes skoromonopolního MS a mohou je využít poněkud smysluplněji a efektivněji? :-OOO

Cetl jste i clanek a nebo jen perex? :-)

Chapu, ze oznaceni "parazit" bylo mineno skutecne v uvozovkach, ale z diskusi vypada, ze spousta lidi tam ty uvozovky nepochopila.

Podle ekonomicke teorie neni OSS parazit, ale externalita. Mezi externality patri m.j. vsechny statky, jejichz hodnotu neurcuje trzni mechanismus. Napr. veskera "ekonomicka hodnota" ktera se "produkuje" v rodine (rodice venuji cas detem misto toho aby vydelavali) je externalitou. Mam pocit, ze se uvadi, ze z celkove vyprodukovane hodnoty pripada na externality snad polovina. Nikoho nenapadne to nazyvat parazitismem.

Take po precteni tohoto clanku nenachazim jinou reakci nez HUH?! A jeste ted mi z toho jde ozvena hlavou. Prirovnani s rajcaty je uplna blbost, to nechme stranou.
Mozna je autor zastancem open source a clanek mel byt ironicky, ale nejak se to nepovedlo.

Nevim ani co muze mit nekdo proti tomu, ze disky univerzitnich servru distribuuji otevreny software. To snad nemuze vadit uz vubec nikomu. Mam tady kolem sebe (rychly odhad) cca 500GB prazdneho mista na HD stanic v siti. Proste proto, ze se mensi disky nevyrabeji a ta kapacita neni k nicemu potreba. Jsou uplne prazdne a uplne zbytecne, ale co nadelam. Kdybych mel pristup k Netu, klidne bych udelal mirror nejakeho serveru s open source. Myslim, ze je uplne jedno, jestli na tech diskach budou jednicky a nuly nebo jen nuly. Server co tady mam je zatizeny max na 5%, ani jemu by tedy nevadilo dalsi vyuziti a nasi uzivatele by to prirozene vubec nepocitili.
Takze kdyz ma nekdo takove moznosti a vyuzije je pro sdileni open source SW aniz by jakkoli omezil sve uzivatele, tak je to spatne? Je tedy lepsi nechat to lezet ladem, aby nikdo nemohl tvrdit, ze open source parazituje? To je vazne ulet.

Mimochodem napadlo mne lepsi prirovnani nez s rajcaty. Co takle kdybych si doma fotil sam sebe bez odevu a digitalizovane fotky bych dobrovolne bezplatne sdilel s ostatnimi stejne ujetymi? Ha? Take spatne? Odcerpaval bych pak bezpochyby zisky pornoprumyslu a co kdyby moje bezplatne fotky nakonec byly zadanejsi nez jejich?

No nejak jsem se rozjel, muj nazor je ulet na clanek, ktery byl IMHO take pekny ulet.

... ano v tom: "kdybych mel pristup k netu" je zakopany pes.

Presne, nemuzu nez souhlasit s Michalem - ten onen pristup k netu by pri 500GB archivu stal hooodne penez a z neceho se financovat musi. Takze to ze ty osobne nemas pristup k netu podle me jen dokazuje to, ze Open Source neni az tak pouzitelny. Kdyby si nabizel ten prostor za penize (jako komercni SW) tak by ti to pokrylo ty naklady na pripojeni. Takhle ostrouhas. Leda ze by ti nekdo otevrel zadarmo nekolika gigabitovy pripojeni na net, az nekoho takovyho najdes tak mi dej vedet :)

Ja se tedy musim Michala zastat :-) Rozhodne jsem z clanku nemel dojem, ze by byl proti Open Source, spis naopak - uvadi argumenty odpourcu OS a ukazuje jejich nesmyslnost. A rajcatove prirovnani se mi take libi, prijde mi pomerne vystizne :-)))

Tak tohle je sila... Tvrdit, ze pokud mi nekdo nabizi rajcata zadarmo a ja si je vezmu (a jsou fakt dobre) a jsem s nimi spokojen, ze jsem komunista. Naopak kdybych si je koupil (pokud mozno od jedineho certifikovaneho vyrobce) jednam spravne. Proboha to uz na te Lupe muze psan asi fakt kazdy. Podle meho by se statni sprava mela rozhodovat podle pomeru vykon/cena -> tj. vybrat nejlevnejsi reseni s ohledem na dostatecny vykon. A to, jestli je to zadarmo muze byt jen tresnicka na dortu. Myslim si, ze Open Source dnes nabizi par alternativ. Ach jo.

Ekonomicky je autor dost mimo misu. To, ze je neco zadarmo, neznamena, ze to je spolecensky vice nakladne, a tedy snizuje bohatstvi spolecnosti v porovnani s necim, za co se musi plne zaplatit. Tento predpoklad neplati a dalsi diskuzi je sice mozne vest o jednotlivych rajcatech, ale prijde mi to dost zbytecne. A komunismus je tez o necem jinem, nez ze je neco zadarmo... Mimochodem, zadarmo nic nebylo, vse se platilo z temer 100% zdaneni veskere cinnosti.

Souhlasím - z ekonomického hlediska jsou prakticky všechny úvahy v článku pomýlené. Jen namátkou:
- kdyby zaměstnavatelé neočekávali z tohoto chování zisk, nenechali by své zaměstnance participovat na Open Source
- když je něco zadarmo, rozhodně to neškodí ekonomice
- neexistují žádné peníze státu, všechno jsou to jen zdaněné peníze občanů
- o srovnání rajčat a software se raději nebudu zmiňovat

" když je něco zadarmo, rozhodně to neškodí ekonomice " - no to je trosku zjednodusene... Urcite to nemusi platit vseobecne. Ak takmer-monopolny vyrobca ponuka vyrobky za dumpingove ceny alebo zadarmo, neznamena to este, ze tym neposkodzuje ekonomiku (trh, resp. slabsiu konkurenciu).

Inak ale velmi dobre chapem, co chete povedat (a v podstate suhlasim) - peniaze statu su de facto peniaze jednotlivych ludi a takisto cela ekonomika a trh je tu na to, aby firmy sluzili ludom (nie ludia firmam) - resp. cokolvek je dobre pre ludi (pre spotrebitela) je dobre. Ale to este nemusi vyhradne znamenat aj dobre pre ekonomiku ako celok, pokial to tato ekonomika nevie akceptovat.

Chcem tym povedat, ze open-source software este stale viac menej stoji mimo ekonomiku...
Treba najst sposoby ako open-source (ale aj ine veci tykajuce sa intelektualneho vlastnictva - hudbu a pod.) zaclenit do fungujucej ekonomiky (tj. ta ekonomika sa musi zmenit)...
Pretoze - este raz - ekonomika ma odrazat zaujmy spotrebitelov.

Protlak se hodnoti podle chuti? Hmmm... To jako ze, cena pri statni zakazce nehraje roli? Cela tahle intelektualni hricka s prirovnavanim softu a rajcat je nebetycna kravovina!

Mam pocit, ze autor rozumi pestovani rajcat podstatne vice, nezli problematice open source a softwarovemu prumyslu vubec.

Protoze vsak nektere jeho predchozi clanky byly docela kvalitni, zacinam mit podezreni, ze se Lupa rozhodla vydat cestou Zive.cz: Vydat kontroverzni clanek a pak jen vesele sbirat imprese za zpusobenou flamewar.

Vubec ne, jen se domnivame, ze je obcas zdrave si v soucasne vlne "extramismu" (at uz zamereneho pro ci proti open source) precist take trochu jiny pohled na vec.

Linux vzniká ve společnosti, která má přebytek zdrojů, a je používán užívateli s nedostatkem, nebo těmi, kdo jej preferují z technické stránky. Před sto lety kolonizátorske státy teď poskytují svůj potencial zdarma všem, kdo to potřebuje. Kdo má přebytek, pro všeobecný prospěch lidstva jej poskytne dál. Adělá to pro potěšení.
Ano, je to myšlenka komunizmu. A kdo řekl, že kapitalizmus je dokonalá myšlenka, že už nic jinýho nepřijde? Vždy se objevuje dokonalejší model společnosti. Akurát podle mého komunizmus vznikne tam, kde je přebytek, ne tam, kde je chudá společnost, a chtějí násilně rovnostářství.
Je dobré, že o rozvoj internetu se postarala lidstvu absolutně neprospěšná instituce jakou je armáda. Že to, co mělo sloužit k boji, je používáno taky pro blaho lidstva.
Komu vadí software zdarma? Tomu, kdo teží z obchodního řetězce, přímo, nebo nepřímo. Kdo má vzhledem ke své práci nepřiměrěné zisky. USA pravě oznámili přebytek HDP 190mld.$. Proč mají problémy s přebytkem, a ČR s deficitem?
Nejziskovejší exportní průmyslová odvětví jsou v Americe zbrojní, filmový, softwérový a hudební. A Open source je legální spůsob vyrovnáni potenciálu. Nejde tu o to, co je kvalitnější. Z pohledu firem je to hrozba, ale z globálního celosvětového hlediska je to přínos.

No to jsem skutečně od pana autora nečekal... Několik poznámek:

1. Pokud se mi urodí rajčata a mám jich moc tak je zničím, spálím zahodím, protoře dát je jiným je hřích proti neviditelné ruce TRHU (trochu smradlavé a kradoucí apod...)

2. Pokud jste si nevšimli, tak začneme platit i za čerpání vody z vlastní studny = výsledek těchto ubohých duševních pochodů.

3. Snažit se kvůli svému korýtku dovádět ekonomické poučky (navíc z ůrovně 3.třídy ZŠ)
ad absurdum je skutečně zcela trapné.

4. Může mi někdo řící, proč se třeba ženíme? Není to náhodou poškozování obchodu se ženami?

No nemyslim si, ze bod c.1. je spravne interpretovan. Pokud se nepletu, tak rajcata ci pomerance obvykle nici bohate subvencovani zemedelci v EU. A do zemedelstvi EU nesmi neviditelna ruka trhu ani pachnout :-)

Cerpani vody z vlastni studny od Vas nechce neviditelna ruka trhu, ale STAT. A podezirat p. Spidlu z kapitalismu snad nechcete, to byste ho urazil.

Bohuzel, my ve treti tride ZS zadne ekonomicke poucky nebrali. Zkuste nejake ocitovat.

Zenime se predevsim proto, ze chceme nejak formalne usporadat veci vezdejsi - jinymi slovy, protoze je to ekonomicky vyhodne.

Ba ne, ženíme se, abychom měli nižší daně, a abychom mohli po tom druhém dědit. Samé pozitivní hodnoty.

Ja se zase domnivam, ze se zenime z toho duvodu, ze stat proste potrebuje dalsi generaci, ktera by udrzovala v chodu socialni system a my mu ji na vlastni naklady vychovame a jeste predstirame, ze z toho mame poteseni. :-)

A odkdy je na "tvorbu" a vychovu dalsi generace zapotrebi "posvatny" stav manzelsky? Bez nej to nejde? :-)

:-)) Dalsi verze je ze se zenime, protoze je to STANDARD, a protoze nas v te dobe nic rozumnejsiho nenapadlo. Omlouvam se za OOT.

Open source existuje hlavně proto, že existují nafoukaní a ignorantní programátoři (a systémoví zvláště). Zkuste třeba přesvědčit nějakého počešťovatele zahraničního softwaru, aby do počeštěného WWW-prohlížeče zapracoval triviální algoritmus, že k,s,z,v nepatří samotné na konec řádku. Triviálně si každý doplní třeba do konverzních modulů pro české kódy. Většinou stačí, aby se z kmezera udělalo k&nbsp; apod. A když to někoho tak dopálí, že musí neustále poslouchat profesionální tupce, jak to nejde, tak to dá zdarma k dispozici všem.
Ještě než mi začnete spílat za mé urážky profesinálních programátorů, tak si nejprve zkuste cvičně naprogramovat český sort pro ch. Algorimus je přece triviální. Kykoliv se v češtině objeví za sebou c h, tak se toto řadí za písmeno h (jako ch).
A potom už jde jen o to, udělat z lidí, kteří si dovolí něco opravovat po jediných a správných profesionálních profesionálech škůdce pokroku, společnosti, kapitalismu. Prostě komouše.

Myslim, ze problem je spis v manazerech. Programatori delaji to, co jim analytici predhodi. Analytici delaji to, ze prepisuji pozadavky manazeru do lidskeho jazyka :-)))

Někde jsem slyšel, že manažaři si najímají analytiky také proto, aby se dozvěděli, co si uživatelé žádají. Takže, jestli čte Lupu i nějakej analytik, tak uživatel Martin Kopta by docela uvítal podporu českého dělení v browseru, a to včetně typografických pravidel, jako je opakování spojovníku na následujícím řádku, pokud je slovo rozděleno v místě spojovníku:

česko-
-slovenský

Týž uživatel by uvítal, kdy by jednoznaková slova nezůstávala na konci řádku a kdyby tam naopak zůstávala pomlčka (— a –). Až si Martin Kopta zase na něco vzpomene, tak řekne.

Az na to, ze se snazite vymyslet browser, ktery je chytrejsi nez tvurce webove stranky. Pokud nekdo napise k s delitelnou mezerou, tak to musi web browser tak chapat.

Stejne tak je to v LaTeXu. Pokud nenapisete vlnku, tak to bere jako vas problem.

Ad "ch" - opravdu dokazete strojove rozlisit, ze dane slovo je ceske? Cesky se tridi totiz pouze ceska slova. Cizi slova se naopak tridi pod c.

Myslím, že souvislost OS s komunismem je nesmysl, když odmyslíme to, že komunismus je především politická teorie (vycházející z určitých ekonomických a filosofických názorů) je tu problém, že OS je především obchodní model a tudíž plně zapadá do tržního hospodářství.
Řekněme, že jsem firma, která vytvoří určitý program. Může ho začít prodávat. Je ale možné, že tím si prostě nevydělá (vezměme v úvahu pirátství a konkurenci v oblasti SW). Proto se pokouší dosáhnout zisk na prodeji podpory, implementace a služeb daného software. K tomu ale potřebuje dosáhnout jeho rozšíření.
Rozhodne se tedy dát ho jako OS. Tím může získat komunitu uživatelů. Může zlevnit vývoj a může slušně vydělávat službách.
Zároveň se vystavuje riziku, že někdo jiný začne k jejímu SW poskytovat lepší služby než ona a tedy zkrachuje. Tím je vytvořen segment trhu jako každý jiný, lepší firmy přežívají, horší zanikají a motorem je konkurence a peníze. Tedy kapitalismus jako řemen. Jenom je tu zkrátka něco, co zatím neumíme plně zvládnout a řídit.

OS neni obchodni model. OS je kus kodu (software).

A kus kódu může být příživník?

Zaroven se vystavuje riziku, ze nekdo jiny zacne k jejimu SW poskytovat lepsi sluzby nez ona a tedy zkrachuje. Tim je vytvoren segment trhu jako kazdy jiny, lepsi firmy prezivaji, horsi zanikaji a motorem je konkurence a penize. Tedy kapitalismus jako remen. Jenom je tu zkratka neco, co zatim neumime plne zvladnout a ridit.

Dusledek: programatorske firmy zkrachuji, konzultantni budou vzkvetat.

Programatori bude programovat zadara, z jejich prace budou tyt prodejci a supportaci. Asi prestanu s programovanim :-)

Tohle mi trochu připomíná argument komunistů proti "spekulantům" :-).
Myslím, že open-source a closed-source SW může koexistovat. Proč by programátoři nemohli být placeni oněmi konzultanty? Navic ta firma, kterou jsem uvedl v příkladu by nejspíš zkrachovala, kdyby SW prodával, na čemž by nevydělal nikdo.
Navíc všechny tyto diskuze jsou značně akademické. OS SW zde zkrátka je. A všechny důsledky z toho plynoucí, které byly jsou a budou v těchto diskuzích uvedeny jsou pouze nepatrným zlomkem účinků, které tato (a kterákoli jiná) událost ve společnosti má.
Ostatně právě v tom je podstata kapitalismu nebo přesněji otevřené společnosti.

Ja to nejak nechapu >:-O

* Je snad jenom moje vec, kdyz dam ostatnim neco sveho zadarmo. Odmitam byt proto narcen z participace na prizivnictvi apod.

* Kdyz mi nekdo doprovolne da neco zadarmo (aniz bych ho o to dokonce prosil :-) a ja to pouzivam, tak jsem prizivnik?

* Nikdo nikoho nenuti, aby na vyvoji Open Source Software spolupracoval. Pokud to dela nejaka velka uspesna firma, tak se ji to _urcite_ vyplati.


No a k te ankete: Přežijí výrobci komerčního software?

IMHO prezije ten kdo se prispusobi. To je evolucni teorie. Me ta otazka zni jako: Preziji blondaci rok 2000?

Dobrý den,
zajímal by mě Váš názor na následující problematiku.
Uvádím konkrétní příklad z praxe:
Státní úředník,
a) za státní peníze z kapsy daňového poplatníka - jeho plat
b) na softwarových a hardwarových prostředcích za státní peníze z kapsy daňového poplatníka
c) v pracovní době vytvořil celkem funkční a konkurence schopný redakční systém pro WWW stránky s návaznosti na systém RADNICE a příslušný GIS.Nyní uvažuje o jeho uvolnění pod licencí Open source. Plat z kapsy daňového poplatníka dostal, jako softwarová firma podnikat nemůže protože mu to pracovní smlouva neumožňuje -> dá to pod Open source. Na mě jako daňového poplatníka to působí jako rčení
Když za to nemůžu dostat zaplaceno já, proč by měl dostat někdo jiný.Nemyslíte že to vypadá od státu jako výběrčího daní jako odraz na softwarové firmy?

Ptáte se proč?
Vrátím se zpět k výše uvedené analogii s rajčaty a protlakem. V podstatě se to dá chápat i takto, daný úředník si nafasuje v místní kantýně rajčata a ostatní ingredience
potřebné k výrobě rajčatového protlaku, použije státní stroj na výrobu rajčatového protlaku a elektřinu za státní peníze, nějaká láhev nebo jiný obal se na úřadě taky najde.
Vše vyrobí, odzkouší, zabalí a následně si oskočí před místní výrobnu rajčatového protlaku a začne svůj (státní) protlak nabízet všem odběratelům zdarma,
dokonce jim ho ještě naloží do připravených automobilů.

Srovnejte prosím výše uvedený obchodní postup a náklady s náklady místní výrobny rajčatového protlaku:
- rajčata a ostatní ingredience potřebné k výrobě rjčatového protlaku musela zakoupit z vlastních zdojů (pakliže se nejedná o zdatného úvěrového tuneláře s podporou na patřičných místech či fakturanta) a z nich zaplatit státu DPH a daň z příjmu
- stroj na výrobu rajčatového protlaku, láhev nebo jiný obal a elektřinu musela zakoupit z vlastních zdojů a zaplatit státu DPH
- zaptalit mzdy příslušným pracovníkům a z nich patřičné odvody státu

Stále si ještě myslíte, že je Open source v tomto případě vhodný, vždyť daný úředník rajčata a všechny ostatní ingredience potřebné k výrobě protlaku získal za peníze
daňového poplatníka a s velkou pravděpodobností dokonce za peníze místní výrobny rajčatového protlaku, které ona předtím zaplatila státu na daních a odvodech.

Myslíte si, že to má něco společného s tržním systémem, či kapitalismem? Vždyť daná místní výrobna protlaku sama sebe poškozuje tím, že státu platí daně a odvody, tím si vyrábí v podstatě tvrdou konkurenci které nikdy není schopna konkurovat.

Nejsem státní úředníkNejsem odpůrce Open source, jen jsem zastáncem toho, aby v našem státě existovala ochrana investic pro softwarové firmy a výše uvedený příklad byl neuskutečnitelný.Jsem zastáncem Softwarových patentů protože i zcizení myšlenky je krádež. Netoleruji v žádném případě kutilství uživatelů na produkčních strojích výpočetní techniky ve stylu Udělej urob si sám. Zastávám názor, že by každý uživatel výpočetní techniky k ní měl mít stejný respekt jako ke plynovému sporáku či karmě.

Trochu vam ten priklad hapruje. Videl bych to jinak:
Kantyna ve statnim podniku uvari obed v "hrnecku var", ktery produkuje neomezene mnozstvi protlaku. Mozna ne uplne idelani chuti, ale budiz. Nakrmi tim sve stravniky a pak se jeden z kucharu rozhodne nakrmit tim jeste lidi zvenku, kteri maji chut a prijdou si s esusem. Takze stat o "sve" neprijde. I ten GIS mu zustane.

Pokud bych byl majitel soukrome firmy, muj zamestnanec pro me vytvoril program a pak ho poskytoval dalsim lidem bez meho svoleni, asi bych dost prskal. Ale kdyz statni zamestnanec vytvori neco i za me penize (jsem danovy poplatnik), nebylo by logicke, abych mel k jeho praci pristup? Zvlast kdyz statu _neubude_? Jina vec je samozrejme vytvareni veci, ktere stat nepotrebuje, ale to je jina kapitola.

Pokud jde o SW patenty - Vase autorska prava (zcizeni myslenky) jsou zcela dostatecne chranena i bez nich - autorskym zakonem. Panenty jsou o tom, ze zabranuji ostatnim delat "priblizne" to, co delate vy. Drtiva vetsina SW patentu je na bezne veci, ktere clovek "vymysli" ani se nad tim nepozastavi. Veci ktere by si opravdu patent zaslouzili (produkty dlouholeteho nakladneho vyzkumu) je v SW mizive mnozstvi a prinos SW patentu by byl podstatne mensi nez jejich negativa (braneni konkurenci, vytvareni proprietarnich standardu bez moznosti legalni kompatibility (GIF) atp.)

Podobny problem (zamestnanec, ktory urobil v praci soft a chce ho dat pod OS) je problem intelektualneho vlastnictva - ono v kazdej komercnej softwarovej firme plati, (neviem do akej miery je to vyriesene pravne, nie som pravnik), ze vsetko co zamestnanec vyprodukuje v zamestnani a s prostriedkami zamestnavatela, sa stava majetkom tejto firmy.
(Alebo sa mylim ?) Rozhodne to plati v hmotnych oblastiach, tak preco by to nemalo platit pre software....
Takze pripad, ze uradnik zpenazi alebo da do OS (co je principialne jedno - jednoducho sa vyhlasi za "vlastnika") nie je pravne v poriadku, je to to iste ako ked si odnese z prace domov (ukradne) napr. monitor.
Ale problem intelektualneho vlastnnictva ( a najma patentov a pod.) je dost komplikovana zalezitost... A je to prave preto, ze nikdy nemozno zahrnut do intelektualneho vlastnictva vsetko - tj. ak napr. Apple urobili graficky user interface, tak tym dali minimalne do "open source" ideu vytvorit takyto graf.user interface, aj ked samotny system nikdy open source nebol. Ale ani patenty nevyriesia vsetky stranky - skor to este viac zamotaju...
Jednoducho kazdy stava na napadoch ("na pleciach") inych - vedome alebo nevedome.
Preto si myslim, ze ak sa ma trh so softwarom rozvijat, tak by tomu nemalo branit prehnane drzanie sa intelek. vlastnictva, patentov a pod. - ono to sice moze byt vyhodnejsie firme, ktora si vsetky napady necha pre seba - ale hodnota pre celu spolocnost a trh je nizsia. Tvorba softwaru je tak trochu veda - takze tak ako vedci dokazu bez problemov zdielat vedomosti - takze podla mna by sa k tomu malo tak trochu aj pristupovat (zo strany statu).
Myslim, ze prirovnanie k vede vobec nie je odveci - pretoze existuju ako komercne firmy s vedeckym zameranim (napr. biotechnologie) - ak je sanca komercneho vyuzitia (a ti si svoje vyskumy chrania) - ak nie je, tak je tu stale cisto vedecky vyskum (ktory jednoducho nemoze mat "obchodny model" - a je dotovany statom/komercnymi firmami/neziskovymi organizaciami).
Podla mna moze bude OS a komercny vyvoj fungovat popri sebe este dlho...

Tak ma este nieco napadlo k tomu financovaniu OS...
V mnohych statoch plati, ze stat zaviedol dan z "piratstva", tj. napr. v cene CD-R medii, harddiskov a pod. je prihodena suma, ktora skonci v akychsi asociaciach autorov a interpretov (=velkych nahravacich spolocnosti) a pod., ktore si tieto peniazky rozdelia...
Preco takto nefinancovat aj open-source ?
Ten by si to zasluzil viac !
Na rozdiel od nahravacich spolocnosti totiz open-source software prinasa zisk pre celu spolocnost a nie len pre jedincov, co si zakupia napr. CD s hudbou. Takze preco neurobit nadaciu, ktora bude podporovana z dani statu - a mozno aj komercnymi firmami - a tato bude financne podporovat OS projekty. Na akom tovare by sa tie dane mali nasterit to uz nechavam na vasu fantaziu...

Akorat je blby, ze kdyz si koupim CD-R nebo kazetu pro nahrani vlastni hudby, slova nebo open source, tak platim i za piraty.
Dalsi vec je, ze open-source je i zpoplatnenej. Proste si ho musite koupit, ale mate k tomu i zdrojaky. Neco jinyho je freeSW. Open source je fakt jen o zdrojacich a ne o licencich.

Protoze kdyz potrebuju neco vyresit a moc to neumim (nebo si nejsem jist), tak vyrobim zaklad, venuji ho Open verejnosti a on mi ho nekdo dodela, nebo alespon prohledne a pripadne tam najde chyby. Pohnutky tedy nejsou vubec komunisticke, jak se mnoho lidi domniva, naopak, jde o pravou vychytralost vykoristujiciho kapitalisty.

:-)

teda tenhle clanek me fakt nadchnul :)) Srovnavat opensource a principy komunismu to je teda klasa. Pochybuju ze autor studoval zaklady vedeckeho komunismu, jinak by pak tyhle dve veci nemohl srovnavat. Princip opensource je prece v tom, ze clovek zrealizuje myslenku do porgramu a jeho kod pak je volne siritelny a lze ho upravovat a predevsim vylepsovat. A co se tyce vedeckeho komunismu, tam je to uplne jinak. Kazdy tam pracuje podle svych shopnosti a muze si brat podle svych potreb. Opensource vubec neohrozuje kapitalismus ani ameriku. Ohrozuje jen ty, kteri delaji nekvalitni produkty a nestydi se za ne inkasovat vysoke sumy penez. Bohuzel amerika je techto lidi plna, a proto se boji :)) Az budou programatori delat za penize kvalitni produkty, nebudou se bat tech programatoru co to delaji zadarmo a mnohdy mnohem lepe, protoze naslouchaji zajmum uzivatelu a ne zajmum svych sefu, kterym jde jen o zisk.

Myslim, ze jste hezky shrnul, proc je komunismus stejny jako open source (respektive free open source) :-)