Možná Vám stále přesně nerozumím. Mám ale dojem, že právě to, co píšete, jde v opeře udělat: zakážu javascript v obecným nastavení a pak jdu a povolím ho pro nějakou konkrétní stránku, kde ho chci. Atd. s ostatními prvky, včetně uživatelských skriptů. Já tak mám třeba obecně zakázanej flash a povoluju si ho pro vybraný stránky typu mý oblíbený rádio.
Zcela souhlasím, že konkrétní přímé sestavení whitelistu tak, jak o tom mluvíte, zní "čistěji", ale v reálu jde myslím nakonec o totéž? Jinak ve Ff byste tohle docílil opravdu tuším pomocí nástroje AdblockPlus, jehož alternativu je pomocí nějakých uživatelských skriptů možný nacpat i do opery. To už pochopitelně není tak šikovný, jako práce s nativní funkcí prohlížeče.
U IE máte na mysli "zóny obsahu sítě internet"? Ten princip není špatný. Ale zásadní výhoda proti postupu jak s tímhle pracovat v opeře mi asi uniká. A pak stále platí, že je otázka, zda to, co si nastavíte, taky opravdu bude fungovat tak jak chcete, tj. zda ten prohlížeč nemá nějaké "skryté cesty", jak víceméně proti vaší vůli nějaký nechtěný obsah přece jen spouštět. S potížemi typu "proč se mi sakra to svinstvo zase spustilo" jsem už dlouho nebojoval, a to právě od doby, co upřednostňuju operu.
Názor k článku
Opera 10.0: novinky na všech frontách
