Vlákno názorů k článku
Optimalizace výkonnosti webu – aneb jak naučit váš web více vydělávat

Ahoj Martine, měl bych poznámky.

Optimalizace webu (nebo také optimalizace obchodní výkonnosti webu) má za cíl zvýšit konverzní poměr webu – poměr mezi počtem návštěvníků webu, kteří udělají akci, jež je cílem vás jako majitele webu, k počtu všech návštěvníků webu."

Je to skutečně jediný a majoritní cíl? IMHO totiž nikoliv. Stejně podstatným cílem optimalizace konverzní schopnosti webu přece je zvýšit hodnotu konverze. Tj. přesvědčit k hodnotnějšímu/dražšímu nákupu. Pokud se mi totiž nepodaří optimalizací webu zvýšit konverzní poměr, ale podaří se mi zvýšit průměrnou hodnotu konverze, tak jsem uspěl a platí pro to stejné důsledky, které popisuješ dále (tj. např. schopnost ufinancovat dražší PPC reklamu atp.

Uživatelnost - Web nesmí bránit návštěvníkům k přístupu k obsahu

Uživatelnost? Není pro tento jev již zažitější termín "přístupnost"?

Ahoj Davide:

1) Zvýšení hodnoty objednávky uvádím hned v následujícím odstavci, nechtěl jsem ten první ještě více komplikovat.
2) Uživatelnost v mém pojetí zahrnuje více než jen přístupnost - třeba správnou funkčnost aplikací 24/7 i při větším náporu návštěvníků, nechybovost aplikací nebo funkčnost webu v různých prohlížečích. Vše toto lze optimalizovat pro zvýšení čísel, vše je ale z mého pohledu tou nejzákladnější podmínkou, ne velkou výhodou.

ad 1) Máš pravdu, to jsem přehlédl. Omlouvám se tedy za zbytečnou poznámku.

ad 2) Chápu, ale ten termín je fakt šílený. :-) Existuje k němu vlastně nějaký anglický překlad?

Davide, „uživatelnost“ je zapomenutý odborný termín, který se před druhou světovou válkou běžně používal v architektuře a užitém designu tam, kde dnes mluvíme o ergonomii nebo použitelnosti.

Když jsme před lety s Markem Prokopem hledali český ekvivalent pro „usability“ (respektive „human factors“), narazili jsme díky Ústavu pro jazyk český i na uživatelnost. Právě kvůli tomu, že nám ten termín připadal „fakt šílený“ :-) jsme nakonec začali tlačit „použitelnost“. Málem nám to potom zkazil Jirka Mžourek, který v rámci SIGCHI rozšířil termín jůzabilita (ten, doufám, už zůstal jen jako žargon pro jazykovou ekonomii odborníkům, kteří se pohybují primárně v anglofonním prostředí).

Takže Martinův termín „uživatelnost“ pro označení tvrdého jádra použitelnosti mi přijde rozumný (i když já bych raději zůstal u „dostupnosti“, když už nám „přístupnost“ utekla k „accessibility“, přestože si myslím, že tu mluvíme skutečně o přístupnosti pro zdravého uživatele).

S uživatelností jsme bojovali taky, ale už si nepamatuju, kdy a kde. Možná to bylo při korektuře českého vydání Kruga.