Názory k článku
Ovládnou Web služby?

Obecně se dá říci, že úspěšné řešení musí být jednoduché a efektivní. Toto bylo to, co podmínilo úspěch WWW technologie.

Dalším přirozeným krokem je "doplnění" vlastností a rozšíření funkcionalit. Toto nezbytně vede k vyšší složitosti architektur a aplikací, ke specializaci.

Po určitém posloupném "zdokonalování" takovéto technologie, vzniká systém, který je příliš složitý a následně odumírá.

Vzniká nová jednoduchá e efektní technologie. Bylo by bláhové si namlouvat, že WWW je něco jiného a bude mít jiný vývoj...

Nemyslím si ale, že zrovna SOAP je vhodným směrem vývoje.

Zamenujete technologie a aplikace na techto technologiich postavene, aplikace muzou byt prekombinovane, slozite a vyhnivat. Roky overena, funkcni a rozsirena technologie nikoliv. Muze byt nahrazena postupne technologii dokonalejsi, ale pravdepodobnejsi je soubezny beh obou (HTML --> XHML).

SOAP jako komunikacni protokol zalozeny na XML je krok velmi dobrym smerem. Vede ke standardizaci rozhrani a vymenovanych zprav a je krok k usnadneni komunikace aplikaci. Mate nejaky navrh jak to, nahradit SOAP (a neni to domena jen MS platformy stejne jako Web Services) jak to udelat lip?
Tak jak zacaly postupne komunikovat jesnotlive pocitace tak zacaly komunikovat jednotlive aplikace a ted se dostavame konecne k tomu, ze zacnou komunikovat vsechny aplikace napric platformama.

A buh rekl: Budiz portabilita. A nic se nestalo. :)

...takže jakmile vývoj dospěje k tomu, že budeme opět potřebovat samostatné klienty, může se ukázat, že je potřeba, aby komunikovali optimálněji pro danou aplikaci. Tedy i třeba jiným protokolem. Pak ale už nemá smysl mluvit o Webu, co to s ním bude mít ještě společného?

A k předchozímu příspěvku bych jen ocitoval Parkinsonův zákon: růst plodí složitost, a složitost plodí zánik.

"Optimum" je z latiny a je to treti stupen, proto jsou vyrazy "optimmalnejsi" a "nejoptimalnejsi" naproste patvary.

Hm no, to je hned. A to se mi podařilo vyhnout se ,,HTTP protokol`` ;-)

A od čeho je to třetí stupeň, když už jste to zmínil?

1. stupen optima
2. stupen optimi
Alles klar ?

Alles klar ?

No to právě ne. Nejsem etymolog, takže mi promiňte, pokud se ptám úplně nesmyslně, ale není mi jasné, proč je české slovo optimální považováno za odvozené z třetího stupně optimum a ne z prvního optima.

Díky.

A jak to mam kurva vedet ???

Však já spíš doufám, že mi odpoví David Bureš, který původně psal, že optimálnější je patvar, protože optimum je třetí stupeň. Přičemž já tu implikaci nevidím, protože pro mne je optimálnější blíže optimu a mohlo by klidně být odvozené z prvního stupně. Nejoptimálnější samozřejmě je pitomost, protože to znamená totéž co optimální. Neznám ovšem žádnou náhradu, kterou by šlo vyjádřit blíže optimu bez opisu - stejně jako maximálnější, minimálnější (tady může člověk použít třeba větší, menší, ale není to přesně ono).

Prostě optimálnější nemůže znamenat blíže optimu než optimum, protože to je pitomost, ale může to znamenat blíže optimu než něco jiného. Stejně tak ideálnější může znamenat blíže ideálu než něco, abych zmínil další oblíbený příklad. Tedy dokud mi to nějaký lingivista nevyvrátí :-) Ale připadá mi to jako zahazování slov, která by mohla být užitečná.

Je-li neco blize k optimu, tedy blizici se optimalnimu (nejlepsimu) stavu nez neco jineho, pak to neni vetsi ani mensi (to by nebylo blizici se optimu, ale maximu - nejvetsimu resp. minimu - nejmensimu) - je to "lepsi" nez to neco jine. Zadneho dlouheho opisu treba neni. Vzhledem k tomu, ze "nejlepsi", "idealni" a "optimalni" jsou synonyma plati pro potrebu opisu k "idealnejsi" totez co pro "optimalnejsi".

Souhlasim s tim, ze "idealnejsi" by mohlo snad znamanat "blize k idealu" - ale nejde snad o to, abychom k umele vytvorenym (mechanicky odvozenym) slovym hledali jejich pravdepodobny vyznam, ale o problem obraceny - hledame jak pojmenovat spravne urcitou situaci. No, a pokud je neco blize k idealu, pak je to proste "lepsi" ...

Nektera slova "mechanicky" stupnovat nejdou aniz vznikne zbytecny a nepotrebny (protoze prislusne stupnovane slovo jiz existuje) nesmysl. V naproste vetsine pripadu si lze vystacit s jiz existujicimi slovy a "zahozenych" slov tedy neni proc litovat ...

Nicmene, jazyk je vec ziva a je mozne, ze casem se takove tvary stanou jeho beznou soucasti - tak jako se to stalo v mnoha pripadech uz drive (muj tatinek napriklad nesnasi germanismus "to same" kdyz se cesky rika "totez", me uz to tak divne nepripada; mym detem uz zrejme nebude pripadat divne "mam na vas otazku" misto "mam pro vas otazku" nebo "chtel bych se vas zeptat" stejne tak jako dnes uz zacina byt normalni oslovovat prvnim padem misto patym ...).

Mylite se. Je to asi takto:
1. stupen bonus
2. stupen melior
3. stupen optimus

No vzdyt jsem si to take vymyslel, latinsky neumim ani zbleptnout...

Půjčím si citát ze sousední diskuse:

Vždycky jsem měl pocit, že webservices je hloupost, že smysl má pouze stavět aplikační rozhraní s výměnnou strukturovaných dat. Teď jsem zjistil, že to je vlastně totéž. :-)

Ano, ano. Není snadné to z toho nánosu marketingového balastu pochopit... Taky jsem měl nějakou dobu pocit, že je to jen další bublina, aby bylo čím zdůvodnit přechod na nové verze vývojových nástrojů.

Ale jestli se webservices opravdu ujmou, to se teprve uvidí. Zatím se ty nejúspěšnější technologie vyznačovaly tím, že je nikdo marketingově netlačil a prosadily se "samy". Pokud se nová technologie prosadí i bez silné reklamní podpory, je to určitá záruka kvality.

>Ale jestli se webservices opravdu ujmou, to se teprve uvidí. >Zatím se ty nejúspěšnější technologie vyznačovaly tím, že je >nikdo marketingově netlačil a prosadily se "samy". Pokud se >nová technologie prosadí i bez silné reklamní podpory, je to >určitá záruka kvality.
Ach jak by to bylo krasne, kdyby vase slova platila. IMHO hrozne zalezi kdo za technologii stoji. Za WebServices stoji
treba Oracle,Sun,IBM uz to neco napovida. Vypadato vypada, ze
se prosadi, myslim si, ze vyvoj plynne smeroval k systemum(servery poskytujici urcite sluzby), ktere si budou nezavisle vymenovat(pozadovat) data na zaklade univerzalniho protokolu(SOAP)a tato data dale sdilet klientum. Urcite to muze mit i ekonomicky dopad kdy jednotlive sluzby budou placene.

Co je nového na architektuře klient/služba ?
Pokud jsem článek dobře pochopil, tak dávno již toto používají v knihovnách. Viz např. z3950. - A spojovat odpovědi dohromady programují u nás na řadě škol už leta diplomanti. Co je na tom tedy nového. Že už se to naučili už i na Googlu a tak se o tom píše?

V podstatě se dá říci, že největší novinka je v tom, že už si každý provozovatel nevymýšlí svůj nový protokol pro výměnu dat (nebo dokonce nový protokol pro každou službu), ale používá se jeden univerzální, což by mohlo lidem trochu ušetřit práci. Když ta data musíte pracně extrahovat z WWW stránek, každý provozovatel to má po svém a ještě musíte dávat pozor, kdy vám kdo změní strukturu, není to příliš efektivní.

Ale právě o tomto je (léta) používané rozhraní  Z39.50 .
A nemohu se zbavit dojmu, že zde se už (v dalších možnostech) dostali dále. Asi před dvěma lety se totiž dohadovali někde naši knihovníci, který software je lepší právě podle toho, zda v něm již mají nebo teprve programují i možnost aktualizace záznamů (týmž klientem na různých systémech).

Jde o to, ze nyni jiz existuje jednotny citelny format predavani dat. K nemu existuje jiz velmi bohata knihovna rutin, ktere pokryvaji vse, co se predtim pokryvalo vice formaty. Zadny zazrak v tom pochopitelne neni, ale jaky zazrak byste ostatne chtel?

Nakolik se ujalo prave Z39.50 nebo jine EDI je vec plamenne diskuze.

Já s vámi plně souhlasím. - Ale v tomto duchu mi připadalo, že článek není napsán.
A již delší dobu mi není jasné, proč je zvykem psát (ale mnohdy i takto popisně všude učit) věci bez další souvislostí. Jak si doplní souvisloti někdo méně znalý oné problematiky - když to neudělají ani lidé seznámení?