P2P směnárna přichází na český web. Z Polska expanduje Valutomat

Lidé si budou moci měnit peníze mezi sebou po novém roce. Na kurz, který si uživatelé tvoří sami, chce lákat Valutomat malé a střední firmy i studenty.

V Polsku to začalo, v Česku to pokračuje. Stopa skupiny Allegro se otiskla v nových projektech a server Valutomat přináší na tuzemský internet peer to peer směnárnu. 

“Iniciátorem byl Václav Liška a Valutomat jako takový vychází z projektu jednoho polského programátora, který už v devatenácti letech naprogramoval základní části Allegra,” říká Lumír Kunz z tuzemské pobočky firmy. 

Firma začala v Polsku fungovat před pěti lety a dnes je jednou z největších online směnáren ve čtyřicetimilionové zemi. “Chtěli expandovat a my jsme byli první volba. Václav Liška nám pomohl vytvořit tým lidí a zorientovat se na českém trhu. Na přelomu roku jsme se dohodli a v březnu jsme už na to dělali na plný úvazek. Teď jsme tři a postupně k nám přišel i Radek Havlík, který odešel z Allegra, aby se stal šéfem českého Valutomatu,” vysvětluje Kunz. 

Valutomat cílí na malé a střední firmy. “Chceme ale oslovit i studenty nebo lidi pracující v cizině,” tvrdí Kunz s tím, že jejich model umožní měnit peníze za výhodnější kurzy. 

“Fungujeme na jiném principu než banky a směnárny. Je to na principu sharing economy. Lidé si mění peníze mezi sebou a v zásadě se dohodnou na lepším kurzu, než jim nabízejí banky, s tím, že Valutomat má na každé transakci nějaké procento (0,1 – 0,3 %). Zajišťujeme ochranu kapitálu a zajišťujeme i to, že protistrana obchodu je opravdu solventní a má na svém účtu peníze,” vysvětluje princip služby.

Licence = půl roku vyjednávání

Čtyřčlenný tým firmy momentálně finišuje před plánovaným lednovým spuštěním. “Od března probíhala lokalizace a zároveň práce na licenci v ČNB. Bylo to náročné, ale po půl roce jsme licenci získali,” komentuje s tím, že i proto se moc nebojí toho, že by Valutomatu vznikla rychle nová konkurence. “Česko je sice je násobně menší země než Polsko, ale zároveň je tu násobně vyšší bankovní regulace,” dodává. 

V oblasti bankovních služeb musí nové služby splňovat mnohem přísnější normy než ve zbytku e-commerce. “V případě, že někdo mění víc než tisíc euro měsíčně, tak už je nutné ho ověřovat. Skenují se občanské průkazy, identifikace probíhá pomocí platby. Je to podobně jako u internetového bankovnictví. Identifikace probíhá pomocí e-mailu i mobilního telefonu,” vysvětluje. 

V Česku by měl Valutomat odstartovat pouze ve webové verzi. “V Polsku už vyvíjí mobilní aplikaci, ale u nás by mohla být reálně až v průběhu příštího roku. Jsme si také vědomi toho, že pro nefiremní uživatele může být aplikace zajímavá,” tvrdí a dodává, že kampaň po startu bude probíhat především na internetu v podobě PPC kampaně a klasického internetového marketingu. “Chystáme se ale spolupracovat i s firmami, které mají dosah na naše cílové skupiny, typově třeba různé asociace malých a středních firem a podobně.”

Jde to i bez bank

Směnárny nejsou jediný finanční byznys, který internet začíná narušovat. Už delší dobu funguje peer-to-peer investiční nástroj, takzvané P2P půjčky, tedy systém, kdy si lidé půjčují mezi sebou. Největší z nich jako britská Zopa či americké firmy ProsperLending Club mají za sebou další velice úspěšný rok. Ve Velké Británii se poskytly P2P půjčky za zhruba 1 miliardu liber, ve Spojených státech ještě o polovinu více. 

Obecně se nominální roční úroková sazba u P2P půjček pohybuje v průměru okolo 15 procent. Za kolik si můžete půjčit nebo kolik můžete na poskytnuté půjčce vydělat, závisí na několika faktorech. I zde totiž platí, že čím vyšší je riziko, tím vyšší je také úroková míra. Všechno je ale průhledné. 

MIF16

„Všechna data k půjčkám jsou veřejně k dispozici. Tzn. můžete vidět přesně spoustu informací ke každé půjčce (na co si někdo půjčil, kolik má měsíční příjem, jaké má credit score, jestli vlastní dům, jestli v minulosti platil včas, jestli měl někdy bankrot, apod.). Dá se s tím krásně hrát a vytvářet si modely, do jakých půjček investovat. Tím, že je to tak otevřený systém a můžete vidět historická data, tak zároveň dokážete odhadnout i míru rizika. A to riziko není zas tak velké, když se dostatečně diverzifikuje. Znamená to, že je lepší mít třeba pár stovek půjček po 25 dolarech, než investovat 5 tisíc dolarů do jedné půjčky,“ popisuje své zkušenosti John Vanhara, majitel společnosti Eastbiz Corporation provozující službu Shipito, který investuje do půjček na platformách Prosper a Lending Club.

P2P služby fungují i v Česku. Server Bankerat byl spuštěn už koncem roku 2010. Od té doby vyřídil 13 tisíc žádostí o půjčku v celkové hodnotě 485 milionů korun. Podle šéfa firmy Romana Kakose lidé prostřednictvím služby žádají o půjčky v průměrné výši okolo 50 tisíc. Průměrná doba splácení dosahuje tří let a průměrná úroková sazba je 39 procent. Typickým žadatelem je zaměstnaný muž ve věku okolo 35 let. Podvodné půjčky, které se nepodaří odhalit v průběhu schvalovacího procesu, tvoří podle Kakose necelá čtyři procenta všech půjček.

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 1. 2015 12:16

Školení PPC reklamy pro začátečníky

  •  
    Principy fungování PPC reklamy.
  • PPC nejsou jen ve vyhledávačích.
  • Zjednodušte si správu šikovnými nástroji.

Detailní informace o školení PPC reklamy »