Hlavní navigace

Paušál, ale jen minutový...

4. 2. 2004
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Zázrak se nekoná, intervalový paušál od GTS i Českého Telecomu je založen na minutovém zpoplatnění mezi operátory a nikoli na režimu FRIACO. Koncový zákazník sice platí pevnou částku, ale jeho operátor platí Českému Telecomu za každou minutu, kterou zákazník skutečně provolá. Kdy a za jakých podmínek to může být výhodnější?

Včerejší den, 3. únor 2004, byl pro český Internet skutečně historický – byl to „den paušálního dial-upu“. A to i přesto, že jde pouze o intervalový paušál, navíc realizovaný zcela „nepaušálním“ způsobem. GTS jej nabízí již od počátku února, a Český Telecom naopak až od 9. února, pouze na tři měsíce a jen ve zkušebním provozu. Osobně si ale dovolím označit tento druh paušálu za „slepou větev“, které nepřikládám mnoho šancí na další rozvoj. Důležité ale je, že „alespoň nějaký paušál“ už je tady, a už by se jen velmi těžko zase úplně rušil. Teď půjde hlavně o to, kdy bude nahrazen „paušálem na paušálu“ (na bázi režimu FRIACO).

Paušál nepaušál

V pondělním článku zde na Lupě, ve kterém jsem popisoval hlavní rysy tarifu GTS Pohoda Doma, jsem nastolil zásadní otázku: Jak je nový paušál realizován na rozhraní mezi operátory? Je to tak, že GTS platí Českému Telecomu také paušálně, alespoň v době mimo špičku, kdy samo „prodává“ za paušál, nebo platí Českému Telecomu po skutečně provolaných minutách?

Po včerejších prezentacích GTS a Českého Telecomu je tato otázka zodpovězena, bohužel ve prospěch té horší varianty. Žádné FRIACO se nekoná a ani názor Českého Telecomu na tuto možnost se nijak nezměnil (v kuloárech na tiskové konferenci Českého Telecomu nadále zněly věty typu „FRIACO je nesmysl“). Nový paušál je postaven na volbě operátora a na minutovém zpoplatnění mezi operátory – tedy na něčem, co je k dispozici už dlouhou dobu (v zásadě od poloviny roku 2002). Co se změnilo teprve v poslední době a co zřejmě otevřelo cestu k dnešnímu „minutovému paušálu“, jsou následující dva faktory:

  • „Odblokování“ koncových cen za vytáčený Internet, skrze cenové rozhodnutí regulátora č. 2/2002 z 22. prosince 2003 (zrušeno bylo původní rozhodnutí č. 02/2002 ze dne 1. října 2002, kterým regulátor zafixoval koncové ceny dial-upu, v důsledku událostí kolem Internetu Plus).
  • Snížení propojovacích poplatků, rozhodnutím č. 01/PROP/2004 ze 7. ledna 2004. Tímto rozhodnutím např. klesla cena za terminaci v době mimo špičku (relevantní pro nynější paušály) z původních 21 haléřů na 16 (při propojení na místních ústřednách) a z 26 haléřů na 20 (při propojení s jedním tranzitem).
Šéf GTS Milan Rusnák prezentuje nový paušál
1074

Jak tedy vznikl a jak funguje intervalový paušál, který nabídlo GTS v podobě své služby GTS Pohoda Doma? Zrodil se tak, že GTS muselo nejprve udělat určitý odhad toho, kolik zákazníků si novou službu pořídí a jak se budou chovat (jak často a na jak dlouho se budou připojovat, tj. kolik minut skutečně provolají). Na základě tohoto odhadu, a s uvážením aktuálních propojovacích poplatků, všech dalších nákladů, svých strategických záměrů a dalších faktorů, pak GTS vypočítalo určitou koncovou cenu za nabízený intervalový paušál.

Dnes již víme, že jde o 491 korun bez DPH, resp. 599 korun včetně DPH. Tuto částku tedy zákazník zaplatí každý měsíc a za to se může v době mimo špičku (od 19 do sedmi hodin v pracovní dny a celé víkendy a svátky) připojovat k Internetu přes dial-up, aniž by mu byly počítány skutečně provolané minuty. Pokud těchto minut bude méně, než je určitá „zlomová hodnota“ vyplývající z výchozí kalkulace (označme ji jako Z), pak GTS na službě vydělává – od zákazníka vybrala více, než kolik musí Českému Telecomu zaplatit za zákazníkem skutečně provolané minuty. V opačném případě, pokud zákazník provolá více jak Z minut, za něj GTS zaplatí Českému Telecomu více, než kolik inkasuje, a služba se tak pro něj stává ztrátovou. Přitom samozřejmě sehrávají svou roli i počty zákazníků: pokud určitá část zákazníků provolá více než Z, ale dostatečně velká část naopak provolá méně než Z, může být celá služba pro svého poskytovatele stále ještě zisková či alespoň neprodělečná.

Kdo vydělává a kdo nese riziko?

Jistě nemusím zdůrazňovat, že při současném způsobu realizace intervalového paušálu nese veškeré riziko na svých bedrech GTS, coby koncový provider, a že opravdu velmi záleží na tom, jak dobře či naopak špatně odpovídaly výchozí předpoklady a výchozí odhady skutečnému počtu a skutečnému chování zákazníků. Pokud se výchozí předpoklady naplní a služba bude zisková, vydělají na tom jak GTS, tak i Český Telecom. V opačném případě, pokud služba bude prodělečná, bude na ní prodělávat pouze GTS, zatímco Český Telecom bude stále vydělávat (provolané minuty dostane zaplaceny tak jako tak). Dokonce bude vydělávat více, protože skutečně provoláno bude více minut.

Jak by tomu ale bylo v případě paušálního zpoplatnění mezi operátory, skrze režim FRIACO (Flat Rate Internet Access Call Origination)? Český Telecom by neinkasoval za skutečně provolané minuty, ale paušálně, za kapacitu, kterou alternativnímu operátorovi vyčlenil. Paušální cena za poskytnutou kapacitu by samozřejmě musela pokrývat jeho oprávněné náklady a přiměřený zisk. GTS, resp. kterýkoli jiný alternativní operátor, by pak měl mnohem lépe odhadnutelné náklady (ve vztahu k Českému Telecomu fixní), na jejichž základě by stanovil fixní paušální cenu pro svého koncového zákazníka. Riziko by však stále nesl pouze on a nikoli Český Telecom: pokud by se ve svém výchozím odhadu spletl, zákazník se choval jinak, než předpokládal, a celá služba by byla prodělečná, Český Telecom by stále měl své jisté (inkasoval by stále stejnou cenu za poskytnutou kapacitu). V opačném případě, pokud by služba byla výdělečná, by ale její „ovoce“ sklízel již jen alternativní operátor a Český Telecom nikoli – stále by dostával stejnou paušální platbu za poskytnutou kapacitu.

Není právě zde skutečný důvod toho, proč Český Telecom nechce o režimu FRIACO, alias paušálním zpoplatnění mezi operátory, ani slyšet?

Kdy na tom vydělá uživatel?

Zkusme se nyní podívat na „minutový paušál“ očima koncového uživatele a zamyslet se nad tím, jak moc či málo je výhodný pro něj.

Pravdou je, že paušál, byť intervalový, umožňuje zákazníkovi přesně plánovat své náklady na využívání služby (alespoň v době skutečně paušálního zpoplatnění, zde mimo špičku). Významným přínosem je určitě i psychologický aspekt, neboť paušální zpoplatnění zbavuje uživatele pomyslného tikotu stopek v jeho hlavě a otevírá mu cestu k výrazně hodnotnější práci s Internetem. Jak je to ale s celkovými náklady uživatele? Budou v případě nyní nabízeného „minutového paušálu“ nižší než při čistě minutovém zpoplatnění?

Udělejme si nejprve následující zjednodušení: zanedbejme veškeré „množstevní a synergické efekty“, předpokládejme, že služba je poskytována bez obchodní marže a že je „spočítána na nulu“. Tedy že když sečteme všechny minuty, provolané všemi uživateli, a vypočítáme náklady, které s tímto počtem minut má provider, pak se výsledek přesně rovná tomu, co provider inkasuje na paušálních poplatcích. Jinými slovy jde přesně o stav, kdy všichni uživatelé dohromady plně zaplatí všechny své skutečně provolané minuty (byť paušální částkou způsobem). V takovém případě není těžké nahlédnout, že pro některé uživatele to bylo výhodnější a pro některé méně: ti, co provolali méně, než je průměr, zaplatili skrze paušál naopak více, než kolik by zaplatili při čistě minutovém zpoplatnění.

V praxi pochopitelně neplatí zjednodušující předpoklady, které jsme právě učinili, takže výsledek může být pro koncové uživatele poněkud příznivější. Pro pochopení základního principu „paušálu na bázi minutového zpoplatnění“ to ale snad postačilo. A snad je z tohoto příkladu zřejmé i to, že tudy cesta k výraznějšímu poklesu cenové hladiny za dial-up nevede. Tedy pokud by nedošlo k poklesu minutových cen, na kterých je tento druh „minutového paušálu“ postaven.

V této souvislosti jsou jistě zajímavá i slova šéfa Českého Telecomu Gabriela Berdára, pronesená na včerejší tiskové konferenci:

1075

Zkušební provoz Internetu za paušál je postaven na dobu tří měsíců, kdy chceme otestovat fungování této nabídky. Je založena na standardních cenách v systému originace, tak jak jsou regulována regulátorem. V případě, že by došlo k jakémukoli zásahu ze strany regulátora do těchto cen nebo jakýmkoli dalším protiprávním úpravám, tak samozřejmě nejsme schopni nadále poskytovat tuto službu pro zákazníky.

Veleopatrný Telecom

Uvedený citát dává tušit, že nabídka paušálu, se kterou včera přišel Český Telecom, je výrazně „opatrnější“ než nabídka GTS (které naopak, alespoň podle mého názoru, nese mnohem větší riziko). Český Telecom totiž nepřichází s řádnou komerční službou, ale pouze s tříměsíčním testováním (zkušebním provozem), v rámci kterého si teprve hodlá ověřit, jak bude nové služba využívána, jak se budou chovat zákazníci, jak to bude zatěžovat jeho síť atd. Navíc toto testování nebude přesně tříměsíční, protože začíná až 9. února 2004 a končí 30. března 2004. Jak to bude dále, není jisté, i když lze očekávat, že celkové podmínky by se asi neměly zásadněji zhoršit.

Jak ale tyto podmínky vypadají dnes, v rámci zkušebního provozu? Nabízeny jsou tři varianty intervalových paušálů, lišící se ve vymezení časového intervalu, kdy se lze připojit bez počítání minut:

  • Víkend – za 399 korun bez DPH: bez počítání minut o víkendech svátcích
  • Víkend + noc – za 499 korun bez DPH: kromě víkendů ještě také noci, od 22 do pěti hodin
  • Mimo špičku – za 599 korun bez DPH: doba mimo špičku začíná v pracovní dny v 18 hodin a končí v šest hodin, dále zahrnuje víkendy a svátky. Právě tato varianta odpovídá paušálu GTS Pohoda Doma, který ale přijde na 599 korun již včetně DPH (resp. na 491 korun bez DPH)

Stejné jako u nabídky GTS Pohoda Doma je to, že jde o nadstavbu nad základním cenovým programem (kterým nemůže být tarif HOME MINI, neumožňující volbu operátora). Ačkoli by služby Českého Telecomu i GTS měly být shodně postaveny na volbě operátora, liší se tím, kdy začíná a končí doba špičky: u Českého Telecomu začíná již v 18 hodin, u GTS až v 19 hodin (přičemž pro volbu operátora období mimo špičku obecně začíná v 19 hodin a končí v sedm hodin). Na včerejší tiskové konferenci Českého Telecomu navíc nepanovala jednotnost ohledně toho, zda se uživatelé paušálů od Českého Telecomu budou připojovat na telefonní čísla s prefixem (jak by vyžadovala volba operátora), nebo nikoli. Na mou otázku v diskusi zaznělo, že nikoli, následně v kuloárech zase že ano. Uvidíme, protože Český Telecom detaily teprve oznámí – zájemci se sice mohou registrovat již dnes na jeho webu, ale celá služba bude spuštěna až 9. února 2004.

BRAND24

Poměrně významný rozdíl mezi nabídkami GTS a Českého Telecomu je i v tom, jak moc se oba jistí proti tomu, aby chování zákazníka vybočilo z jejich očekávání a výchozích předpokladů. GTS se chystá odpojovat zákazníky při čtyřech hodinách souvislého připojení, zatímco Český Telecom již při 2,5 hodinách (oba nabízejí možnost se okamžitě znovu připojit). Shodují se v tom, že zákazníka odpojí při desetiminutové nečinnosti.

Český Telecom však jde ve svých „restrikcích“ ještě mnohem dále. Do Podmínek zkušebního provozu si dal navíc ještě následující ustanovení:

  • Český Telecom si vyhrazuje právo dále regulovat internetový provoz u uživatelů, jejichž chování výrazně převyšuje průměrné využívání ostatními uživateli
  • Český Telecom si vyhrazuje právo vyloučit ze zkušebního provozu uživatele, u kterých se může důvodně domnívat, že splňují alespoň jednu z následujících podmínek:
    • Uživatel používá software, který se po přerušení spojení automaticky ihned pokusí navázat spojení nové
    • Uživatel používá software, který generuje „umělý“ datový provoz, tak aby nenastala podmínka (…) [jde o desetiminutovou nečinnost – pozn. aut.]

Má podle vás "minutový paušál" smysl a perspektivu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).