Hlavní navigace

Pavel Dvořák: brzy dojde i na WiMax

 Autor: 29
Aleš Miklík 5. 5. 2006

Nový předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) byl v době konání rozhovoru ve funkci 27. den. První rozdíl představovala již snadnost, s jakou bylo možné interview domluvit. Budou však změny navenek doprovázeny i těmi hlubšími? Za prioritu Pavel Dvořák považuje dokončení analýz, kterým musí ustoupit všechny ostatní zásahy a opatření. A co si myslí o špatných výsledcích ČTÚ v mezinárodních srovnáních?

Bylo pro vás odvolání vašeho předchůdce Davida Stádníka překvapením?

Ne, to rozhodně nebylo. Již dříve jsem byl totiž požádán, zda se této funkce nechci ujmout.

S jakým předstihem před změnou předsedy to bylo?

Bylo to několik týdnů před tím.

Co všechno myslíte, že odvolání způsobilo? Vnímal jste již předtím nějaké náznaky, že dojde ke změně?

Myslím, že docela jasně to indikovala například infringement procedura Evropské unie proti České republice kvůli neplnění povinností, vyplývajících z implementace nového regulačního rámce.

Pavel Dvořák
Pavel Dvořák

Narodil se 11. července 1948 v Pelhřimově. Studoval matematicko-fyzikální fakultu UK, vystudoval filosofickou fakultu UK v oboru sociologie (PhDr.) a v ČSAV získal vědeckou hodnost CSc. (banky dat).

Velkou část profesní kariéry strávil ve Federálním statistickém úřadu, kde se věnoval otázkám statistického zpracování dat a aplikacím informačních technologií. V devadesátých letech prošel zaměstnáními ve firmách v oblasti informačních technologií (např. APP, ICZ). V letech 1998–2002 působil jako poradce ministra vlády ČR. Byl spoluautorem Státní informační politiky, podílel se na tvorbě zákonů v oblasti informační společnosti. Od roku 2003 do 30. 4. 2005 pracoval jako poradce správních orgánů společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. Od 1. 5. 2005 byl ve funkci člena Rady, 1. 4. 2006 byl jmenován do funkce předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Další vzdělání: různé odborné kurzy v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Mezi jeho koníčky patří pěstování orchidejí a enologie.

Vy jste již dříve prohlásil, že se budete snažit, aby se v řízení ČTÚ více angažovala celá Rada a nebyla to práce jen samotného předsedy. Jak toho hodláte dosáhnout?

Exekutivní řízení může být věcí pouze předsedy, ale chci s Radou více komunikovat i v přípravě právě významných exekutivních rozhodnutí a myslím, že jsem to již odstartoval v nedávné době. Současné období je trochu komplikované tím, že zásahy do exekutivy jsou výrazně podmíněny náročnými pracemi na analýzách. Jediné dvě změny, které jsem zatím udělal, jsou ty, že jsem jmenoval svého zástupce a také jsem pověřil jednoho z ředitelů odborů řízením oblastí. Cílem je, aby úrovní řízení bylo víc a předseda Rady úřadu neřídil přímo více než dvě desítky ředitelů odborů.

Předchozí dojem z komunikativních schopností ČTÚ každopádně nebyl zrovna nejlepší – úřad se jevil spíše jako nedobytná tvrz, ze které nanejvýš výjimečně vypadla nějaká tisková zpráva…

Samozřejmě bych chtěl, aby úřad nedobytná komunikační tvrz nebyl. Koneckonců o tom svědčí i workshopy, které jsme nedávno uspořádali – například workshop s mobilními operátory na téma roamingu za přítomnosti ministerstva informatiky, který ještě bude mít pokračování, workshop k digitální mobilní televizi a podobně.

Pokud budeme mluvit obecněji, co byste chtěl ve svém úřadu nejvíce změnit, co považujete za největší prioritu?

Z krátkodobého, respektive střednědobého pohledu je to velice jednoduché. Z krátko- a střednědobého pohledu je to rozhodně dokončení analýz (do konce června) a nastavení systému dlouhodobého a systematického monitoringu, který počítá s tím, že každá analýza bude mít cyklus, ve kterém ji musíme opakovat. Chci v tomto směru zavést daleko systematičtější sledování a analýzu trhu. Teď například spolupracujeme s ministerstvem informatiky a Testcomem na definici ukazatelů, které budou monitorovat celý trh tak, aby analýzy byly jen jakousi třešinkou na dortu na základě dlouhodobé analytické práce úřadu. Což samozřejmě dá příležitost k tomu, aby se určité části analýz – i bez závislosti na definici relevantních trhů – diskutovaly s odbornou, či dokonce s akademickou veřejností.

Co vlastně způsobilo zpoždění analýz?

Já bych se k tomu už nerad vracel… Včera jsme dokončili přijetím regulačních opatření tu první, nejdůležitější várku, kterou musíme mít k dispozici k 1. květnu (rozhovor probíhal 27. dubna, pozn.). My se k tomu samozřejmě dostaneme i při nastavení systému monitorování trhů, ale nerad bych ad-hoc říkal nějaké závěry. Budeme si analyzovat celou proceduru a musíme si z toho udělat racionální pohled na to, jak systematicky analýzy dělat v budoucnosti. Protože tady jsme měli první sadu analýz, která šla vlastně v jednom obrovském „balíku“ najednou. Podle termínů, které jsou nastaveny v závěrech analýz, se k jednotlivým trhům v různém čase budeme vracet a při té příležitosti si jistě vyhodnotíme i celý systém jak z hlediska procedur, tak z hlediska metodiky.

Je možné, že by tím problémem mohl být třeba nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců?

V podstatě ano. Je třeba si uvědomit, že se s tímtéž problémem potkali všichni národní regulátoři. Samozřejmě méně ti, kteří měli ve svém standardu práce systematickou analytickou práci se sledováním trhu a publikováním pravidelných zpráv o vývoji trhu, například ComReg nebo Ofcom. Tito regulátoři s tím měli určitě menší problém než ty úřady, jež se spolehly na rutinní regulátorskou činnost podle dřívějších regulačních rámců, které nebyly založeny na analýzách trhů.

Na druhou stranu to, že bude třeba analýzy provést, bylo známo dlouho dopředu. Nebylo možné se na to lépe předem připravit?

Určitě ano, již od přijetí regulačního rámce v rámci EU.

Předpokládám, že tím největším hybatelem v tomto problému je konkurence telekomunikačních společností, které kvalitní zaměstnance snadno přetahují.

Nepochybně. Schopný analytik půjde do výzkumné či poradenské instituce, případně k operátorům, kteří mu mohou nabídnout mnohonásobně více, než mu může poskytnout státní správa.

Myslíte, že je možné se tomu nějak účinně bránit, vypracovat si mechanismy, jak lákat či motivovat tyto důležité lidi?

Zamyslím se nad tím, ale v této chvíli času na systematické přemýšlení a popsání tohoto problému ve všech možných souvislostech včetně té, kterou jste zmínil, zatím nebyl čas. Včera jsme měli 62. zasedání Rady ČTÚ, kde jsme uzavírali právě onu první sadu regulačních opatření z analýz, takže si jistě umíte představit, že je to velký objem práce. V tom zbývajícím prostoru zkrátka na tohle, i další věci, zatím čas nezbyl.

Součástí analýzy trhu číslo 12 byly i diskuse, zda do broadbandu vůbec zařadit i WiFi přípojky. Proč?

To je případ toho, že se dlouhodobě příslušný trh neanalyzoval, nediskutovaly se v široké veřejnosti definice a různé přístupy k vymezení trhu. Dnes, když řeknete ‚broadband‘, tak si pod tím každý představuje něco jiného – někdo 144 kbit/s, někdo 256 kbit/s. To se nediskutovalo a byl to důsledek živelného vývoje názorů, co všechno patří do trhu s broadbandem. Příklad: vymezení relevantních trhů je otázka dlouhé diskuse, nelze to mechanicky přepsat z doporučení Evropské komise.

Nicméně ministerstvo informatiky má ve své broadbandové strategii definici vysokorychlostního připojení (256 kbit/s). To pro ten účel použito být nemohlo?

My jsme použili definici jinou, která teď půjde do workshopu.

Jak se od té „ministerské“ definice liší?

Nejlépe bude uvést citaci z vymezení trhu v navrhované analýze relevantního trhu č.12:

‚Relevantní trh č. 12 je definován, v souladu s Doporučením, jako velkoobchodní širokopásmový přístup prostřednictvím datového toku (bitstream access), který umožňuje širokopásmový přenos dat v obou směrech ke koncovému uživateli. Datovým tokem (bitstream) se rozumí poskytování přenosové kapacity mezi koncovým uživatelem a bodem přístupu, který je dostupný jinému operátorovi. Dále relevantní trh zahrnuje velkoobchodní širokopásmový přístup prostřednictvím datového toku poskytovaný prostřednictvím jiných infrastruktur, pokud umožňují přístup prostřednictvím datového toku tak, aby byl ekvivalentní přístupu k datovému toku poskytovanému prostřednictvím účastnických kovových vedení.

Ekvivalentním způsobem se rozumí způsob přístupu prostřednictvím datového toku, který je poskytovaný tak, aby umožnil jednoznačné určení datového toku ke koncovému uživateli ve srovnatelné kvalitě služeb jako prostřednictvím účastnických kovových vedení. Přístup prostřednictvím účastnických kovových vedení umožňuje samostatný jednoznačně určený datový tok mezi DSLAMem a koncovým uživatelem. Tento přístup nijak neovlivní datový tok k jinému koncovému uživateli, který je připojen na stejném DSLAMu. Širokopásmový přístup musí umožňovat koncovému uživateli širokopásmový přenos dat v obou směrech, jehož jmenovitá minimální přenosová rychlost směrem ke koncovému uživateli (downlink) činí alespoň 128 kbit/s a přístup je trvale dostupný.‘

Jakým způsobem je vůbec možné počty bezdrátových přípojek odhadovat?

My můžeme vycházet pouze z evidencí, které tu existují ze zákona, a omezit se pouze na ty provozovatele, kteří se řádně zaevidovali a postupují podle zákona, tj. poskytují údaje ČTÚ. To je jeden z mála způsobů, jak získat alespoň nějaký přehled, samozřejmě existují dobrovolné přehledy, např. na Lupě. Myslím si ale, že o tomto subsegmentu trhu není možné získat přesné informace, nejen kvůli dynamice tohoto trhu, ale i kvůli nejasnostem v definicích, co se vlastně má sledovat.

Co podle vás způsobilo tak výjimečnou penetraci bezdrátových přípojek v České republice?

To je myslím celkem nasnadě. Každý národní telekomunikační trh má svá specifika. V ČR je to dáno poměrem mezi mobilními a fixními linkami a dynamikou této bilance, která se dramaticky měnila v druhé polovině devadesátých let. Mobilní trh v Česku vypadá úplně jinak než v zemích původní patnáctky EU, na což navázala např. časová zpoždění při nasazení nových technologií vysokorychlostního přístupu inkumbentem. To všechno se podepsalo na specifice českého trhu.

ČTÚ je v této souvislosti často vytýkána jistá laxnost, kdy z jeho opožděných reakcích často těží právě dominantní operátor. Budete se snažit o nápravu tohoto obrazu?

V navrhovaných regulačních opatřeních, která se v tuto chvíli projednávají na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, je celá řada opatření už na základě analýz relevantních trhů, tudíž předpokládáme, že budou mít potřebný efekt na trh, tj. zvýšení konkurence. Samozřejmě je před námi ještě trh číslo 12, ke kterému se budou vázat další opatření. Příslušný workshop bude veřejný, takže bude příležitost se s nimi seznámit.

Když budeme konkrétnější, považujete například poplatek za zpřístupnění místní smyčky u ADSL za adekvátní?

K tomu se myslím raději nebudu vyjadřovat… zjednodušená odpověď může být zavádějící. Ale dobře: to, že tu dlouhodobě nejsou rebalancované tarify, všichni víme. Já se za to nechci schovávat, ale tak to prostě je. Nic není zadarmo a ty peníze někde musí být. Jestliže k tomu rebalancingu nedošlo v první vlně koncem 90. let, tak to znamená, že se placení přesunulo v čase sem.

Třeba ve Velké Británii se s otevřením trhu vypořádali tak, že vyměnili uvolnění koncových cen za telekomunikační služby za možnost pro alternativní operátory tyto služby velkoobchodně nakupovat. Myslíte, že by to mohlo fungovat i v Česku? Tj. že by si Český Telecom stanovil svoje koncové ceny s tím, že by je dalším operátorům prodával třeba o pětinu levněji?

Nad tím jsem zatím systematicky nepřemýšlel a ani jsme zatím uplatnění principu retail minus rozsáhleji nediskutovali. Tím není řečeno, že jej pro uplatnění na vhodném trhu nebudeme zvažovat.

Když se ještě vrátíme k masovému rozšíření WiFi přípojek v Česku, myslíte, že tento stav je dlouhodobě udržitelný?

Myslím, že jde o krátkodobou záležitost, předpokládám, že skutečný broadbandový trh je trhem xDSL, a to jak na straně Českého Telecomu, tak alternativních operátorů. Navíc z hlediska bezdrátových systémů jsou zde již další možnosti, které můžeme do této kategorie zařadit, a brzy se jistě otevře trh pro další technologie. Ty však také mohou trpět stejným problémem jako dnešní WiFi sítě, tj. nastavení odpovídající garance kvality služeb, což je běžné u jiných typů připojení.

Takže budoucnost broadbandu vidíte spíše v drátech než bez nich?

Jestli bude budoucnost broadbandu v drátech nebo wireless, to je těžko říct, trh si to rozhodne sám. Určitě budou jednotlivé subsegmenty trhu, pro které bude dominovat některá technologie –, určitá část domácností využije pevnou linku, velká část manažerů, kteří jsou v pohybu, jistě využije bezdrátové připojení apod.

Velké naděje jsou v tomto ohledu vkládány do „nástupce WiFi“, tedy technologie Wimax. Česká republika je však jednou z mála zemí, kde stále není schválen provoz zařízení Wimax s časovým duplexem (TDD) a povoleny jsou jen ty s duplexem frekvenčním (FDD). Těch je však málo a jsou dražší než TDD. Proč je tomu tak?

K úvahám o využití rádiového spektra se nepochybně brzy dostaneme. V tuto chvíli z hlediska taktického musíme dokončit analýzy. Ve správě spektra před námi navíc stojí aktuální úkol, což je digitalizace, takže jakmile se věci rozběhnou trošku víc, tak jistě Wimax a další technologie budou na pořadu dne.

A nemyslíte, že je to trošku škoda, když tyto nové technologie budou opět mít v ČR několikaleté zpoždění za vyspělým světem?

Víte, takhle je to zatím nastaveno z minulosti a ani Rada a ani já nejsme schopni vyřešit všechno, co zůstalo otevřeno, lusknutím prstů.

Ve výsledku však tyto formální problémy mohou opět nahrávat dominantnímu operátorovi…

Vidíte, a to je právě jedna z věcí, kterou bychom potřebovali vědět jistě. My o tom trhu musíme vědět daleko víc a na základě faktů. Tím se zase vracím k té nutnosti nejen analýz relevantních trhů, ale i dívat se na trh jako na celek.

Jakmile tedy budete mít dostatek relevantních informací, tak zasáhnete?

Pravdou je, že analýza může být někdy i paralýzou. Řada rozhodnutí má také nečekané následky ve smyslu efektu ‚motýlího křídla‘. Např. zkoumání dopadů regulačních rozhodnutí je mimochodem jedna z věcí, které jsme předali ministerstvu informatiky v námětech k připomínkám České republiky k revizi regulačního rámce. Osobně si myslím, že regulační opatření v sobě musí zahrnovat ono ‚RIA‘, Regulatory Impact Assessment, tj. skutečné vyhodnocení regulačních dopadů. Na to se dost zapomíná, přitom zatímco některé dopady jsou zřetelné, jiné mohou být mnohonásobně zprostředkovány a působit proti cíli regulace.

Je tohle jeden z důvodů, proč ČTÚ zasahuje se svými opatřeními až ex-post a nikoliv proaktivně, jak se mu často vytýká?

Já bych rád v průběhu léta se svými spolupracovníky, s Radou a za účasti asociací, definoval témata, nad kterými se chci sejít s odbornou a akademickou veřejností, a našel možnosti, jak analyzovat věci dopředu a být proaktivní místo zásahů, když už ‚je vymalováno‘. Těch témat je celá řada a musí být nějakým způsobem prioritizována, ale chtěli bychom si vydefinovat ta, která budeme systematicky sledovat dopředu.

Dříve ČTÚ na výtky o absenci proaktivity často reagoval vysvětlením, že mu to neumožňují právní podmínky. Nyní však už téměř rok tuto možnost máte, takže co tomu doopravdy brání?

Doopravdy tomu brání vůle a praktická možnost to dělat. Zákon platí od 1. května loňského roku a úřad skutečně věnoval kapacity, které měl v této oblasti, analýzám relevantních trhů.

Takže celý rok se dělaly pouze analýzy.

To chraň příroda. Uvědomte si, že např. třeba jen za minulý rok úřad vyřizoval téměř 72 tisíc sporů o placení účtů. Za první letošní kvartál už máme podobné číslo jako loni. Nezapomeňme, že úřad se zabývá nejen těmi viditelnými věcmi, ale dělá toho spoustu dalšího. A mimochodem jeden z mých cílů je to, aby se o činnosti úřadu více vědělo.

Jistě je také možné stanovovat si priority jednotlivých úkolů…

To samozřejmě ano, individuální spory o placení účtů mají pro projednávání opravdu nízkou prioritu, ale uvědomte si, že musíte postupovat podle zákona. Musí se vyřídit v zákonných termínech, to váže skutečně významné kapacity úřadu.

ČTÚ bývá také často vytýkána jistá laxnost ve využívání všech právní možností, čehož pak využívají některé subjekty na trhu. Například u velkoobchodní nabídky ADSL jste stanovili, co všechno její součástí musí být, načež Český Telecom některé části nabídky umístil do její přílohy, na kterou se regulace nevztahuje. Není toto příležitost k aktivnějšímu přístupu?

Budeme nutit všechny hráče na trhu, aby se chovali tak, aby konkurence skutečně fungovala. Snad se to v regulačních opatřeních podaří. Přispěje k tomu určitě i výše uvedené vymezení dlouhodobých témat, kterým se budeme, ve spolupráci s odbornou a podnikatelskou veřejností, věnovat.

Takže se budete snažit být více aktivní?

To koneckonců vyplývá ze smyslu celého nového regulačního rámce – tam nemůžeme jinak. A ani já (a ani členové Rady, jak jsem je poznal) nejsem typ, který jen čeká na to, až bude ‚chytat tygra za ocas‘.

A tento konkrétní případ budete řešit?

Předpokládám, že v regulačních opatřeních ve vztahu k ADSL nějaká ustanovení budou.

Stále zde však zůstává problém s časovou prodlevou, která hraje ve prospěch „provinilce“. Než se doberete k rozhodnutí, může trh vypadat třeba zase jinak.

Teď jsme se dobrali k rozhodnutím, které nám uložil zákon, nemůžeme více zrychlit. My nemůžeme teď regulovat tak, že si vzpomeneme a začneme jednat, my musíme provést analýzu a pak regulovat. Samozřejmě pomíjím opatření, která vyplývají přímo ze zákona. Některé prodlevy pak vyplývají i z podmínek právního rámce této republiky, podle kterého musíme postupovat.

Řada subjektů na trhu však zjevně tohoto rámce využívá mnohem lépe…

To je tak, že podnikatelská sféra často právo využívá až na hranu, což státní správa pochopitelně nemůže. Je to obecnější problém, dobře placení právníci v podnikatelské oblasti mohou jít dál, my jsme svázání postupy správního řádu atd.

Některé nezávislé studie, jako byla loňská Regulatory Scorecard 2005, vyhodnotila českého regulátora jako čtvrtého nejhoršího ze 16 analyzovaných zemí. Vytýká vám nízkou rychlost jednání, slabou transparentnost a další. Viděl jste ten průzkum?

Ano, znám ho. Je to svým způsobem výběrový benchmarking regulačních úřadů. Byl však zveřejněn koncem léta loňského roku, to znamená, že zachycoval stav před implementací regulačního rámce. Takže předpokládám, že se nám podaří v takovýchto žebříčcích ČTÚ v dalších letech dostat na jiné místo.

Takže dnes je podle vás ta situace lepší?

Určitě ano, už samotnou implementací regulačního rámce.

Další poměrně zmiňovaná věc je výše poplatku za přenositelnost čísel, která je v ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi docela vysoká. Proč vlastně?

Prostě to takto bylo nastaveno. Budu-li mluvit za sebe, zatím jsem to znovu (po vydání příslušného rozhodnutí úřadu, které není dosud pravomocné) nezkoumal. Jako téma jsme to na Radě zatím neměli, ale jistě se k němu dostaneme.

Je to však výsledek práce ČTÚ.

Jistě, je to výsledek práce ČTÚ a časem se k tomu určitě dostaneme.

Je možné říci kdy?

To nyní říci nemohu. Ještě jednou: ptáte se mne 27. dubna, kdy máme před sebou dodělání ještě jedenácti analýz z osmnácti, takže všechna témata nemůžeme vyřešit najednou.

Ta rozhodnutí už se však musela jednou udělat. Není jednodušší dělat je tak, aby se k nim nebylo nutné tak záhy vracet a napravovat je?

Nevím, jestli se v této chvíli ptáte toho pravého.

Dobře, pojďme dál. Časté otázky se točí i kolem telefonních budek, které by možná už nemusely být dotovány, jestliže tu máme téměř stoprocentní penetraci mobilními telefony.

My jsme ve výběrovém řízení rozsah této části univerzální služby významně omezili, a to tak, jak jsme si mysleli, že to v této chvíli a v této situaci je únosné, proto, aby byla kombinace mezi dostupností této služby a efektivností optimální.

Český Telecom, který univerzální služby zajišťuje, vykázal sice značné snížení počtu telefonních budek, ale zároveň vykázal vyšší náklady na jejich provoz. Byla tato čísla skutečně relevantní?

Bylo to doloženo nejrůznějšími čísly, která si teď nevybavuji, ale vedla se o tom diskuse. Fakt je, že ceny se takto vyvíjejí. Samozřejmě se zkoumá, zda jsou všechny náklady oprávněné.

Co říkáte na aktivitu eurokomisařky Viviane Redingové za snížení roamingových poplatků v mobilních sítích?

Na zmíněném workshopu jsme si vyslechli argumenty, které uvedli čeští operátoři, a já mám dojem, že řada z nich je relevantních. Zejména proto, že český mobilní trh je v trochu jiné situaci než trhy zemí původní evropské patnáctky. Uvidíme, až dostaneme přesnější rozbory a čísla, a také návrhy. Jak jsem pochopil, cílem aktivity Evropské komise je, aby operátoři vyšli vstříc zákazníkům. Takže pokud čeští mobilní operátoři vyjdou vstříc zákazníkům, budeme rádi.

CIF16

Vám osobně se situace s roamingovými poplatky zdá uspokojivá?

Mám-li být upřímný, ta situace zcela jistě uspokojivá není. Na druhou stranu máme určitý regulační rámec, který říká, že nejdříve se dělají analýzy a teprve potom regulace. Teď tu najednou děláme regulační opatření na trhu, který spadá mezi ty relevantní, aniž bychom dělali analýzu. S tím snížením tedy souhlasím, ale osobně bych byl raději, kdyby napřed proběhlo všech 25 analýz trhu 17 ve všech zemích.

Anketa

Co nejvíce ČTÚ vytýkáte?

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Instalatér, malíř a elektrikář. "Vymřou"?

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled