Hlavní navigace

Pavel Kysela (Adastra): Vývoj trhu s big daty bude mít profil dvojitého W

19. 6. 2015
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Adastra
„Na začátku bylo obrovské očekávání, které vystřídalo vystřízlivění. Nyní trh dohání původní očekávání hlavně díky novým technologiím.“

Mezinárodní softwarová a konzultační skupina Adastra Group loni poprvé na příjmech překonala hranici dvou miliard korun, když se kromě tradičního budování datových skladů a analýzy obchodních informací zaměřila zejména na oblast velkých dat (big data). Český trh se na celkovém obratu podílí asi z jedné čtvrtiny.

„Myslím si, že do budoucna big data nenahradí warehousing nebo business intelligence,“ říká v rozhovoru pro Lupu ředitel pražské kanceláře Adastry Pavel Kysela, který do společnosti nastoupil už před třinácti lety. Česko tvoří zhruba čtvrtinu celkového ročního obratu skupiny.

Podle Kysely na trhu s big daty v Česku vznikalo a stále vzniká mnoho firem, které se na trhu snaží prosadit. 

„Jsme ve fázi, kdy ‚buzz‘, který kolem velkých dat existoval, přitáhl hodně firem, které se cítí povolány se v tomto segmentu pohybovat a snaží se v něm etablovat,“ říká Kysela a dodává, že se zřejmě schyluje k první vlně konsolidace.

Adastra se pohybuje v oblasti business intelligence, v poslední době se orientujete na segment velkých dat. Co je tedy nyní vaším hlavním byznysem?

Adastra vznikla na integrovaném business intelligence. Postupně k tomu přidávala další oblasti, které s tím více či méně souvisí. Jsme tedy od samého začátku zaměřeni na data a vše, co s nimi souvisí. Tradiční oblasti se ale postupně rozšiřovaly.

O jaké segmenty?

Přibyly k nim jednak datové integrace, a také řešení, která využívají konkrétní data pro konkrétní byznysové účely. V tomto ohledu se bavíme například o řešení pro řízení kampaní, detekce podvodů v telekomunikacích, pojišťovnictví nebo bankovnictví, dále třeba řešení pro schvalovací systémy v rámci bankovnictví. 

Když třeba žádáte o úvěr, využívají se v tomto procesu historická data, vzorce chování a podobně, aby banka mohla určit, s jakou pravděpodobností budete půjčku splácet.

Jde o nadstavbové záležitosti data warehousingu, který na začátku data zkonsoliduje, vyčistí a připraví tak, aby byla nachystaná pro další použití. Kolem toho pak stavíme další „krabičky“, které podporují již konkrétní byznys procesy.

Takže se věnujete i analýze dat, nejenom data warehousingu?

To, co jsem zmínil, jsme schopni pokrýt. To znamená, že u warehousingu děláme jak analýzu, implementaci, tak i přípravu pro provoz. U jednotlivých řešení máme prefabrikované systémy, které se dají nasadit a případně implementovat a samozřejmě přizpůsobit přání zákazníka.

Časem jste se tedy logicky dostali až k velkým datům. Cítíte právě v nich velký potenciál?

V zásadě ano. Big data vnímáme jako oblast, která se do určité míry překrývá a do určité míry rozšiřuje. Myslím si, že do budoucna big data nenahradí warehousing nebo business intelligence. Je to prostě další doplňková část, která může rozšířit využití informačních systémů.

To, že ve všech velkých společnostech budou primární systémy, které pokryjí základní agendy organizace, i to, že z nich budete chtít data využívat a zpracovávat, zůstane zachováno. 

Zde totiž tradiční postupy stále dávají smysl. Big data jsou ale něco zcela nového. Je to další oblast, která s tím přirozeně souvisí a rozšiřuje naše portfolio. Ale neznamená to, že by nahrazovala to, co jsme dělali doposud.

Jde ale o stále nový trh s velkým potenciálem.

Big data, jak je vnímáme my, mají v zásadě dva hlavní směry dalšího rozvoje a využití. Jeden z nich je samozřejmě to, že se čím dál častěji objevují technologie, které jsou schopny zpracovávat nestrukturovaná data nebo data z dalších zdrojů, která se dříve nepoužívala. To znamená, že je možné obohatit svůj manažerský informační systém nebo business intelligence řešení o další zdroje a dodat jim další inteligenci. 

Druhá částí je, že za pojmem big data vznikají nové technologie, které v zásadě umožňují na komoditním hardwaru dosáhnout řádově většího výkonu a spolehlivosti, než je tomu dnes u tradičních řešení. Jinými slovy to znamená, že za stejné množství peněz jste schopni zpracovat daleko více dat.

Což firmám přináší výhody.

Tou první je, že u některých tradičních řešení můžete použít novou technologii, abyste výrazně zlevnili provoz firmy. Na druhé straně to znamená, že můžete s rozumnými náklady dělat věci, které jste doteď nemohli dělat, protože by vám to ekonomicky nevycházelo.

Máte konkrétní příklad?

Například jsme dělali analýzu pro automobilový koncern, kde bylo potřeba zpracovat obrovské množství dat z řídících jednotek vozů, které jsou na trhu. V rámci záruky mobility totiž ze statistik vyplývalo, že 40 % porouchaných aut je opraveno na místě u zákazníka a zbytek v servisu. 

Německá automobilka chtěla tento poměr převrátit na 60 % opravených vozů přímo na místě poruchy. Což na jednu stranu má dramatický dopad na snížení nákladů samotné firmy, na druhé to zákazníkovi přináší pozitivní zkušenost a spokojenost s automobilkou.

Jakým způsobem analýza probíhala?

Model byl postavený v zásadě na analýze dat z řídících jednotek vozů, kterých se problém přímo týká, a také těch, které jim jsou podobné. Pokud nastane problém, analýzou dat z řídící jednotky vozu se zvyšuje pravděpodobnost, že technici opraví vůz na místě, jelikož budou vědět, kde se zřejmě nachází problém a co si k opravě vozu přesně vzít. 

Pokud by se popsané budovalo tradičními technologiemi, bylo by to tak ekonomicky náročné, že by to pravděpodobně nikdo ani nezkusil.

Mluvil jste o bankovnictví, nyní o automobilovém průmyslu. Z které oblasti jsou nejčastěji vaši zákazníci?

Historicky pracujeme pro firmy, které měly velké objemy dat a neříkaly tomu big data. Šlo o banky, pojišťovny, telekomunikační operátory, velcí maloobchodníci, energetické společnosti nebo v menšině pak i o státní správu.

Zmínil jsem automobilku, ale v tomto segmentu nemáme zatím příliš mnoho klientů. Obecně jde o segmenty, kde jsme dlouhodobě etablovaní nebo se tam nyní snažíme více proniknout. Příkladem je energetika.

To vše jsou zároveň společnosti, kde big data mohou mít určitý význam a v zásadě všichni se tím do větší či menší míry zabývají. Je pravda, že i když se o big datech mluví už dlouho, není příliš firem, které mají jasnou představu, jakým způsobem by je chtěly využít.

A poptávka firem roste?

Oproti spoustě jiných oblastí jde o segment, o kterém existuje určité povědomí a jsou ochotny do něj investovat. V mnoha případech ale nevědí jak. Na trhu se proto dá vypozorovat několik různých přístupů.

A ty jsou?

Jedním z nich je, že si firma nakoupí a implementuje technologie, které umí pracovat s big daty, ale až poté zjišťuje, jak jí to vlastně může pomoci.

Druhý model je ten, že si firmy nejdříve definují, na co budou chtít big data využít a dle toho si vyberou a implementují systém. A třetí část je ta, že obrovská popularita velkých dat v poslední době dala vzniknout mnoha firmám, které se na tomto fenoménu chtějí přiživit, byť nenabízí nic nového či převratného. Na tradiční produkty tak dávají nálepku big data a prodávají je tak za větší peníze.

Ale v tomto ohledu je vyspělost firem různá. Jsou společnosti, které jsou napřed a dokáží z velkých dat vytěžit konkrétní byznysové výsledky. Některé firmy jsou schopny big data i prodávat. A teď nemyslím samotné řešení, ale spíše jejich produkt, který prodávají ostatním. A pak jsou firmy, které tápou.

Trend je ale jasný.

Podle mě, a potvrzují to i někteří zahraniční analytici, bude mít vývoj v této oblasti profil dvojitého W. Na začátku totiž bylo obrovské očekávání, které vystřídalo vystřízlivění, protože firmy nakonec přesně nevěděly, jak jim big data mohou být nápomocná. 

Nyní trh dohání původní očekávání hlavně díky novým technologiím. Existují konkrétní koncepty, které fungují, a teď nastupuje ta reálná fáze, kdy je společnosti začínají využívat. Z dlouhodobého hlediska to tedy může naplnit původní očekávání.

Jde o doménu, která opravdu může hýbat světem. Bude to ale trvat nějakou dobu. Až technologie budou vyspělejší, až si trh uvědomí, co vše velká data mohou poskytovat a podobně.

Jak se liší přístup českých firem k big datům v porovnání se zahraničními společnostmi?

Když srovnáme trhy jako takové, moc velký rozdíl nenajdeme. Neřekl bych, že americký trh je o několik let před námi. Ale je pravdou, že jsou tam někteří velcí a progresivní hráči, kteří jsou v tomto ohledu hodně daleko proti těm nejprogresivnějším u nás.

Byli schopni vše zachytit brzy, dát do toho poměrně vysoké investice a také odvahu. Zároveň jde o firmy, které typicky už z podstaty svého byznysu pracují s řádově odlišnými objemy dat a jinými informačními zdroji než české firmy. To se ale bavíme o Amazonu, Googlu a podobných firmách.

Jsou pro vás zajímavé i malé firmy?

Naše cílová skupina to není. Zatím jim nemůžeme nabídnout vhodné řešení.

Zmínil jste, že ve státní správě příliš aktivní nejste. Proč?

Soukromá firma je postavená na určitých principech, které ve státní správě příliš nefungují.

Na trhu velkých dat v poslední době bují konkurence. Jaký je potenciál českého trhu? Jinými slovy, je tu stále prostor pro další hráče?

To je velmi těžké kvantifikovat už z toho důvodu, že celý trh opravdu dynamicky roste. Sami jsme zvědaví, kam až může tento trh vyrůst.

Pokud jde o konkurenci, zde bych možná citoval svou babičku, která říkala, že „je hodně povolaných, ale málo vyvolených“. Existuje velké množství firem, které se touto oblastí zabývají. Ale na druhé straně je výrazně menší množství firem, který mají s big daty větší praktickou zkušenost. Trh se v tomto ohledu nyní etabluje.

Přišel čas už i na určitou konsolidaci trhu, nebo tu ještě není mnoho firem?

Jsme ve fázi, kdy „buzz“, který kolem velkých dat existoval, přitáhl hodně firem, které se cítí povolány se v tomto segmentu pohybovat a snaží se v něm etablovat. Podle mě se ale časem trh zkonsoliduje, pročistí a ukáže se, kdo je reálně schopen něco dodávat.

Bude to ale i tom, komu se podaří přinést klientovi něco nového, prospěšného. V tuto chvíli totiž klienti mohou jen těžko vybírat podle předchozí zkušenosti, protože ji zde téměř nikdo nemá. Vybírají tedy na základě dalších kritérií. 

Pokud se spolu ale budeme bavit za rok, za dva, bude tu už řada firem, které už za sebou budou mít reálně dodané projekty, které samozřejmě budou mít mnohem lepší pozici v dalších výběrových řízeních. Z mého pohledu se tento trh teprve vytváří a definuje.

Bude docházet také k větvení trhu?

Možná dojde k rozdělení trhu v tom smyslu, že některé firmy se začnou specializovat na konkrétní oblasti. Třeba jen na technologii nebo na poradenství či na datovou analýzu a podobně.

Z řad technologických firem čím dál častěji slýchám, že mají problémy sehnat kvalifikované lidi. Je to i váš případ?

Ano, náš tým je nyní hodně přetížený a technicky vzdělaní lidé se na českém trhu hledají těžko. Navíc v následujících letech může být situace jen horší, jelikož z demografického hlediska počet lidí, kteří budou dokončovat vysoké školy, ubývá. Mezi letošním školním rokem a rokem 2017/2018 je skoro čtvrtinový propad. Na jedné straně roste poptávka, na druhé klesá počet schopných lidí.

Kolik lidí tedy nyní máte a kolik jich potřebujete?

V Česku je nás nyní něco kolem 220. A když v následujících dvanácti měsících přijmeme 30 až 50 zaměstnanců, považoval bych to za úspěch.

Teď trochu filozofická otázka. Není nebezpečné, že budeme při svém rozhodování čím dál více závislí na údajích z informačních systémů, které se ve velkých datech dokáží orientovat, ale člověk je ze své podstaty vlastně nedokáže všechny pojmout?

Nejsem si jistý, jestli zde nyní dochází opravdu k zásadnímu zlomu. Ve velkých firmách už v současné chvíli probíhá drtivá část rozhodnutí na základě informací, které jsou postavené na datech z informačních systémů.

BRAND24

To, že nyní budeme používat trochu jiné technologie, přidáme další data, to na samotném principu současného fungování nic nemění. Už nyní totiž informační systémy velkých firem jsou tak komplexní, že do určité míry spoléháte na IT infrastrukturu. Záleží na kvalitě systémů, procesů a lidí, kteří se vším pracují, jaká míra chybovosti tam bude.

Jde o další nárůst komplexity, další důvod, proč se dívat na kvalitu a způsob využití dat, ale jde v podstatě jen o rozšíření systému, který už tu je.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).