Peníze na rychlý internet jsou v nedohlednu. Státní strategie je paskvil

Komedie kolem 14 miliard eurodotací na rychlý internet pokračuje. Ministerstvo průmyslu stále není schopné předložit pořádný plán a peníze se vzdalují.

Zahájení čerpání dotací na výstavbu rychlých sítí nové generace je v nedohlednu. Národní plán rozvoje sítí nové generace, který je k získání finančních prostředků potřeba, je v mnohaměsíčním skluzu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) představilo koncem loňského roku jeho již sedmou verzi. V následném připomínkování ho ale většina subjektů strhala.

Svými poznatky k novému plánu přispělo jedenáct připomínkových míst včetně Hospodářské komory, Českého telekomunikačního úřadu, Svazu průmyslu a dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, Českého statistického úřadu, ministerstva financí a dalších. Jde celkově o zhruba 200 stran často stěžejních poznámek.

Těch se přitom MPO mohlo vyvarovat, kdyby na plánu spolupracovalo s dalšími subjekty už v průběhu tvorby. Ministerstvo průmyslu ale chce podle zdrojů Lupy mít celou věc už za sebou a odesláním na vládu se chce vleklé kauzy zbavit.

Ministr Jan Mládek dokonce chtěl pozici současného náměstka Karla Novotného, pod kterého spadá i digitální ekonomika, předat odstupujícímu prezidentovi ICT Unie Svatoslavu Novákovi s tím, že by Novotný přešel jinam a Novák celou akci dotáhl. Ten však post odmítl.

Bezradnost

Neschopnost MPO předložit kvalitní strategii v minulosti vedla k dramatu s ministerstvem vnitra, které chtělo minimálně část dotací z celkových 14 miliard korun ovládnout. To se nakonec nepovedlo a nyní je akce zpět v gesci rezortu Jana Mládka. Jeho poslední návrh je volně k prostudování na webu.

To, že sedmá a opět nepovedená verze nemá šanci na úspěch, musí být poučenému čtenáři jasné hned v úvodu. Svaz průmyslu a dopravy například v připomínkách, které má Lupa k dispozici, tvrdí, že „materiál vykazuje bezradnost a nízké sebevědomí“ s tím, že jeho projednávání navrhuje pozastavit a vrátit MPO k přepracování.

„Nelze spolehlivě vyhodnotit dopad předloženého materiálu na podnikatelské prostředí, rozvoj ICT sektoru a tím i ekonomiku státu, jelikož materiál je neúplný a příliš obecný,“ píše se v různých obměnách v připomínkách.

Plán například neříká, jak přesně bude probíhat vyhodnocování projektů a jaká budou kritéria. Jednotlivé subjekty si také stěžují, že do sedmé verze plánu nebyly zapracovány připomínky z dřívějších připomínkových procesů.

Peníze v nedohlednu

To, kdy (a zda vůbec) začne Česko evropské peníze čerpat, prozatím není jasné. Kdyby byl aktuální návrh kvalitní a brzy se schválil, první výzvy by byly vypsány letos v říjnu a v prvním kvartále 2017 by bylo jasné, kdo dotace získá. V březnu by se pak mohla rozběhnout stavba sítí a na sklonku příštího roku by první subjekty získaly schválené prostředky.

Tento scénář už ale není pravděpodobný. Takzvaná předběžná podmínka (2.2) pro nastartování procesů čerpání fondů stále nebyla splněna. I kdyby MPO dokument na vládu protlačilo a ta ho schválila, Brusel by kvůli nenaplnění podmínek peníze do Česka neposlal. Evropští úředníci situaci sledují, a i když nejsme jediná země, která se v tom tak trochu „plácá“, situace se nejeví dobře.

Termíny už velmi kolidují. Dotační program počítá s realizací projektů do roku 2020. I kdyby se nyní rychle podařilo alespoň trochu smysluplný národní plán připravit, pravděpodobným termínem pro získání peněz je rok 2018. Situace tak může skončit i tak, že peníze vůbec nebudou. To by se mnoha subjektům na trhu líbilo. Například menší lokální provideři žádné dotace na trhu nechtějí.

Opsáno z internetu

Nápravy současné verze strategie každopádně nebudou jen tak. V plánu chybí plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy (i se zohledněním na současnou soukromou i veřejnou infrastrukturu) a problematické je i to, že jednotlivé podmínky čerpání mají být specifikovány až jednotlivými vypsanými výzvami. To je potenciálně nebezpečné a zneužitelné k účelovému zadávání.

Dokument MPO postrádá také aktuální přehled pokrytí (dostatečného i nedostatečného) sítěmi. Český telekomunikační úřad, který takové mapování provádí, přitom ale dle jeho zástupců své údaje ministerstvu poskytuje.

Kritika upozorňuje také na zjevné opisování částí textů z internetu (články a podobně). Nejde pouze o inspiraci, ale o přenášení celých kusů textu včetně kopírování již zastaralých informací a údajů. Všemožných dalších kolizí a nelogičností je mnoho a nemá smysl je všechny rozepisovat.

Dokument každopádně obsahuje i zajímavé pasáže, třeba: „Například Polsko a Maďarsko neprovedlo tak rozsáhlé restituce v oblasti majetku, dříve státem vlastněných pozemků, do rukou soukromých osob jako ČR, což se výrazně projevuje při pomalé a drahé výstavbě telekomunikačních sítí v porovnání s uvedenými státy.“

Uvádí se tak, že se „soukromým investorům nevyplatí investovat do nových sítí, neboť ceny, které je za službu průměrný zákazník schopen zaplatit, nejsou schopné zajistit, po celou dobu technickoekonomického života investice, její návratnost,“ kvůli čemuž je Česko rájem mnoha Wi-Fi providerů a sítí, jejichž „investiční náklady jsou ve srovnání s výstavbou pevných optických sítí téměř zanedbatelné.“

Ani zákon se nestihl

Na další rozvoj tuzemských rychlých sítí ve skutečnosti může mít větší dopad transpozice evropské směrnice o snížení nákladů na budování sítí, kterou EU má už od půlky května 2014. 

KL_NOMINACE

Ani toto překlopení do zdejšího prostředí ale ještě není hotové. Zákon měl být schválen do 1. ledna letošního roku s následnou platností od 1. července, to se ale nestihlo. K aktuálnímu návrhu je k dispozici dalších zhruba 200 připomínek.

Nejasnosti nadále bují také kolem takzvaného Jednotného informačního místa (JIM), které chce provozovat ministerstvo vnitra. To se boje alespoň o částečný vliv na tuzemský broadband nevzdává. Přidělení správy místa, kde se budou scházet informace o tuzemských sítích, rozhodl premiér Bohuslav Sobotka a v celé nepovedené akci o uzurpování miliard tak vnitru alespoň částečně zachoval tvář.

58 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 1. 2016 0:10

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »