Hlavní navigace

Petr Bednář: Mobilní aplikace nám letos vydělaly dva miliony korun

Petr Kočí 10. 11. 2011

Mediální domy v současné velikosti a podobě brzy zaniknou, nebo se změní v hnízda menších organizací podobných internetovým startupům s minimálními provozními náklady, předpovídá ředitel divize Online vydavatelství Mladá fronta Petr Bednář.

Na konci léta proběhly Prahou zvěsti, že se bude Mladá fronta nebo její podstatná část prodávat. Jak to teď vypadá?

To jsou fámy, které občas na našem trhu běhají. Mladá fronta se v tuto chvíli neprodává. Některé nabídky na prodej celku i jednotlivých produktů jsme ale dostali. V tuto chvíli není žádný prodej aktuální.

Obecně je ale samozřejmě na prodej všechno, když kupující přijde se zajímavou cenou. Naopak, máme rozjednané nějaké akvizice, co chceme koupit my, a uvidíme, jak dopadnou.

Před třemi lety, kdy se Mladá fronta ucházela o koupi Economie, se hodně spekulovalo o tom, komu vlastně patří, zda za ní nestojí neprůhledný ruský kapitál. Vy víte, pro koho pracujete?

Struktura vlastníků je stále stejná. Mladou frontu vlastní investiční fond European Financial Services. Pro mě je partnerem vedení firmy v čele s generálním ředitelem Davidem Hurtou, který určuje její další směřování.

Petr Bednář, ředitel divize Online Mladé fronty
Autor: Mladá fronta

Petr Bednář, ředitel divize Online Mladé fronty

Můžete popsat současný stav divize Online Mladé fronty? Co všechno dělá, kolik zaměstnává lidí, jaké má hospodářské výsledky? 

Divize Online má zhruba sedmdesát lidí. Pracují tu programátoři, administrátoři serverů, obchodníci, product manageři, marketing, grafici a redaktoři. Největší je produktové oddělení, tvoří asi třetinu naší divize. Z toho největší je redakce E15.cz, kde pracuje kolem deseti lidí.

Tohle uspořádání je trochu zvláštní. E15 má ve vydavatelství Mladá fronta samostatnou divizi, ale jejich web patří pod vás. Proč a jak to funguje? 

Všechny weby provozované Mladou frontou a.s. spadají do divize Online a vztahy s jejich „mateřskými“ tištěnými médii jsou nastavené různě. V některých případech jsou v zásadě formální. Tištěný titul a web fungují samostatně. V jiných případech to sice zvenčí vypadá jako dvě různé divize, ale ve skutečnosti ti lidé úzce spolupracují. Například právě redakce E15.cz sedí ve společných kancelářích s redaktory tištěného deníku E15 a funguje to tak, že redaktoři E15 pravidelně pracují i na webu a naopak, tištěné noviny přebírají obsah z webu. A nejen z webu E15.cz, ale i z dalších webů Mladé fronty.

Jak velký obrat, případně zisk, těchto sedmdesát lidí digitální divize pro firmu vytváří?

Ta čísla jsou vidět třeba v AdMonitoru, podle kterého jsme čtvrtý největší příjemce inzertních peněz na českém internetu. Je to víc než sto milionů korun ročně.

Naprostou většinu výnosů tvoří inzerce na našich webech. Inzertně nejsilnější jsou zpravodajské weby, především E15.cz. Druhý největší segment tvoří weby pro muže – Živě, Mobilmania, AutoRevue a několik dalších. Třetí segment jsou ženské weby: Dáma, Maminka, Recepty, Fitweb o hubnutí a několik dalších. Čtvrtý segment je cestování, kde máme Orbion.

 Petr Bednář

  • vystudoval statistiku na VŠE a sociologii na UK
  • v roce 2000 nastoupil na místo šéfa online divize české pobočky vydavatelství Ringier (vydává mj. Blesk, Reflex či ABC)
  • v letech 2007 – 2008 byl výkonným ředitelem Global Inspiration, provozovatele internetové televize Stream.cz
  • od roku 2008 je šéfem online divize Mladé fronty a.s. 

Jak se na hospodářském výsledku podílejí "nová nová média“ – aplikace pro tablety, mobily, obsah pro čtečky? Je to zatím jen módní záležitost, nebo už se na nich dá vydělat? 

Nedávno jsem měl na toto téma přednášku na konferenci Strategie Vize 2012–2021. Počítá se to trochu komplikovaně, protože aktivity v tabletech a mobilních zařízeních rozvíjíme v Mladé frontě na několika místech. Interně soutěžíme, kdo vymyslí lepší věc. Dohromady ale tyto „módní záležitosti“ Mladé frontě v letošním roce přinesly přes dva miliony korun. Takže to není jen hra, je to v zisku. Peníze to sice zatím nejsou velké, ale rozhodně ne nezajímavé.

Daří se vám v aplikacích prodávat inzerci, nebo je vždy potřeba najít sponzora?

Obojí. Máme jak sponzory, například Komerční banku pro E15, ale současně se do stejné aplikace prodává i standardní inzerce. Teď v ní běží kampaně T-Mobilu a IBM.

Aplikace E15 pro iPad nemá podle Petra Bednáře o inzerci nouzi.

Aplikace E15 pro iPad sází na průběžné aktualizace a o inzerci nemá podle Petra Bednáře nouzi.

Ringier nedávno prozradil, že online příjmy tvoří pět procent jeho obratu a že má tento podíl v nejbližších letech zvýšit na dvanáct procent. Vy jste také především papírové nakladatelství, kolik je to u vás?

U nás se to pohybuje kolem deseti procent. Naše zadání ovšem není posilovat roli onlinu, ale vydělávat peníze. Nefungujeme tak, že bychom dělali prohlášení, že budeme mít do pěti let tolik a tolik procent obratu z té a té činnosti. Po pravdě, v médiích a zvlášť na internetu jsou jakékoli projekce na déle než dva roky dopředu jen věštění z křišťálové koule.

Výnosy z webů Computer Pressu jsme zvedli o čtvrtinu

O prázdninách uplynul rok od vaší akvizice webů vydávaných Computer Pressem. Naplnila očekávání? Jak se vám podařilo začlenit Computer Press do Mladé fronty?

Jsme s tím velmi spokojeni, podařilo se nám najít v portfoliu CPressu weby, které měly velmi zajímavou sociodemografickou strukturu návštěvníků, ale úplně dobře se inzerentům neprodávaly, protože to byly nepříliš známé brandy. Například AVmania, kde lidé řešili nákup drahých televizí, DIGIaréna, kde řešili nákup fotoaparátů, Finexpert, server o osobních financích. Computer Press to neuměl prodat. My jsme využili synergii s cílovou skupinou E15 a daří se nám díky tomu výrazně lépe.

O kolik se zvedly inzertní výkony?

 Výnosy na webech bývalého Cpress media jsme meziročně zvedli asi o 25 %.

Na jaké komplikace jste při anexi CPressu narazili?

Například Ženy.cz běžely na outsourcované technologii, na úplně jiném systému než ostatní weby. Potřebovali jsme se ho zbavit, proto jsme museli Ženy.cz kompletně přepsat a převést do nového. Využili jsme toho, že máme redakční systém jiných ženských webů, takže jsme ho jenom trochu ohnuli a Ženy.cz dnes běží na něčem podobném jako Maminka. A další komplikace: do Brna je to 200 kilometrů a člověk občas uvízne na dálnici.

Jak velká je dnes brněnská pobočka. Kolik zaměstnanců CPressu jste propustili?

Je to zhruba dvacet lidí. Naprostá většina těch, kteří v CPressu na webech pracovali, pro nás pracuje i nadále. A například redaktor Honza Sedlák zabývající se technologiemi z pohledu byznysu začal nově psát i pro E15.cz.

Jak se akvizice Computer Pressu projevila na návštěvnosti a na inzertním výkonu?

Z hlediska návštěvnosti nám to pomohlo vyrůst zhruba na dvojnásobek. Podobné je to i s obratem. To je u nás ale pravidlo. Každý ze tří let existence online divize rosteme přibližně o sto procent.

Připravujete další akvizice?

Na jaře jsme nakoupili weby o formuli 1 a o motorkách. Teď máme rozjednané další dvě až tři transakce. S kým, to zatím nemůžu prozradit. Ale obecně nás  zajímá buď posílení segmentů, ve kterých už jsme, především zpravodajství s kvalitní cílovou skupinou. Pak nás zajímají projekty, které umožňují monetizovat uživatele jinak než inzercí.

Jak jste spokojeni s pozicí E15.cz mezi ostatními zpravodajskými weby? Ve srovnání s těmi největšími je to pořád trpaslík.

To slovo bych rozhodně nepoužil. Návštěvnost má mezi 300 a 350 tisíci unikátních návštěvníků. (V září to bylo přesně 317 582 reálných uživatelů, podle předběžného odhadu za říjen 336 tisíc – pozn. red.) A celý náš zpravodajský pack, kam patří třeba ZDN.cz, specializovaný web pro zdravotníky a doktory, který má stejně kvalitní cílovou skupinu jako E15, má v zářijovém monitoru 680 tisíc návštěvníků, to je víc než iHNed. RUest za říjen je 775 tisíc.

Petr Bednář, ředitel divize Online Mladé fronty, a.s.
Autor: Mladá fronta

Petr Bednář, ředitel divize Online Mladé fronty

Vy ale do svého zpravodajského packu počítáte i ZDN, Sedmičku, Peníze a Realit. iHNed je tam sám. Nebylo by férovější srovnávat samotný iHNed.cz a samotnou E15.cz? V téhle disciplíně je server Hospodářských novin stále ještě dvakrát výkonnější. Jaké máte s webem E15 plány, abyste iHNed dohnali a předehnali?

Původně jsme se soustředili na čistě ekonomické zpravodajství. Postupně záběr rozšiřujeme. V nejbližších týdnech uděláme facelift, kde se obsah E15.cz, který už dnes máme, pokusíme lépe nabídnout. Předěláme stránky tak, aby byl více vidět. Nový design už máme namalovaný, teď se kóduje.

Rychlejší a povrchnější?

Co si myslíte o konceptu integrovaného newsroomu? Má ještě smysl činit rozdíly mezi papírovými a online novináři, nebo mají všichni dělat všechno?

To je filosofická debata, kterou můžeme vést ještě příštích deset let. Já jsem si už vyzkoušel kde co. Přistupuju k tomu pragmaticky. Nesnažím se změnit svět, snažím se, aby to dobře fungovalo. Jsou novináři, které už ničemu jinému než jejich papírovému světu nenaučíme – a nechť dobře dělají to, co umí.

A necháme je a jejich řemeslo postupně vymřít?

To vůbec neříkám. Jejich práce je důležitá. Je zbytečné a nesmyslné člověka, který má zákulisní informace a funguje tak, že se se svými zdroji schází a dokáže z nich něco vytáhnout, nutit do něčeho, co neumí a není mu to vlastní. Ať si radši tu exkluzivní informaci napíše svým způsobem a my ji pak zpracujeme tak, aby vyšla ve správném pořadí ve správných mediatypech. 

Ale je pravda, že zkoušíme různé kombinace. Jak jsem zmiňoval, redaktoři tištěné E15 pracují pravidelně také pro web, aby si osahali i ten druhý svět a víc si to vyzkoušeli. A to se nám velmi osvědčilo. Není to velký plán, že do roka změníme fungování žurnalistiky v Čechách, ale snažíme se to nastavit tak, aby to mělo pro nás dobré výsledky.

Vidíte mezi papírovou a online novinařinou nějaký kvalitativní rozdíl? Je pravda, že online tím, že je rychlejší, je také nutně povrchnější, hůře vyzdrojovaný, s větším množstvím nepřesností a chyb?

Ano. Na webu jsme vystaveni tomu, že když máme poloviční informaci, napíšeme ji buď hned, anebo ji napíše hned někdo jiný.

Nedávno jsme měli podobný případ. Získali jsme jako první informaci o tom, že Ringier Axel Springer jedná o koupi televize Barrandov. Ale nakonec jsme se rozhodli ji neotisknout, protože jsme ji neměli dostatečně vyzdrojovanou, nepodařilo se nám ji ověřit z druhého zdroje. Nevydali jsme ji ani na webu. Server Motejlek.com tuto informaci zveřejnil, přestože ji o den později obě zúčastněné strany popřely.

iPad je nejlepší hračka, jakou jsem si kdy koupil

Už koncem loňského roku jste se vehementně pustili do výroby aplikací pro iPad. Jak se rozhodujete, pro který titul se taková aplikace vyplatí, a pro který ne?

Jedno kritérium, které máme: Dokážeme najít partnera, který do toho půjde s námi? U E15 se nám podařilo přesvědčit Komerční banku, že to je projekt, s nímž chce spojit své jméno. Dohodli jsme se na třech měsících s opcí na prodloužení, o kterém se teď rozhoduje. 

Jeden partner tedy zaplatí vývoj celé aplikace? Například aplikaci Hospodářských novin sponzorovala tři měsíce jiná banka, tehdy se mluvilo o 300 tisících.

Pohybuje se to v podobných mezích, nebudu ale zabíhat do finančních detailů. Navíc my už teď máme poměrně dost poptávek po inzerci v iPadu od dalších klientů. Nemám obavy, že by se to špatně prodávalo. 

Proč inzerenty iPad tolik zajímá? Vždyť je to pořád spíš okrajová záležitost.

Mluvíme samozřejmě o daleko menším trhu, než je na webu. Naše aplikace mají nyní dohromady přes sedmdesát tisíc stažení, ale zase cílová skupina je pro inzerenty velmi lákavá.

Kdo má tolik peněz, že si může koupit věc tak drahou, módní a zbytnou, je ideální cíl dalších komerčních sdělení propagujících další drahé, módní a zbytné věci?

Trochu to tak je. Já mám ovšem iPad rok a půl a rozhodně bych ty peníze nepovažoval za vyhozené. Je to nejlepší hračka, jakou jsem si kdy koupil. A opravdu ji dennodenně používám.

Komu se tedy vyplatí iPadová aplikace? Mělo by ji mít každé médium?

To rozhodně ne. Když vezmu ty naše, tak nejúspěšnější aplikace podle počtu stažení a používání jsou Recepty.cz, kde by to člověk úplně nečekal. Hodně stahované jsou časopisy Computer a For Men, jejichž cílovou skupinou jsou muži, kteří se zajímají o technologie, to už tolik nepřekvapí. Za nimi následuje aplikace E15, taky titul, který má afinitu k cílové skupině dnešních uživatelů iPadu.

Ale děláme i takové věci jako Sluníčko pro iPad, protože děti iPady milují a dokáží je ovládat ještě snáz než dospělí. Sluníčko dělali kolegové z printové divize a není to jen kopie časopisu, jsou tam různé interaktivní vyplňovačky, křížovky, videa.

A který z našich titulů bych pro iPad nedělal? Asi Sedmičku. Mezi lidmi, kteří čtou regionální zprávy, bude zatím penetrace iPadu velmi nízká.

O iPadech se hodně mluví, nejsou ale obchodně zajímavější smartphony, kterých je u nás řádově víc? Co děláte pro chytré telefony?

Máme dvě aplikace pro iPhone a pak mobilní verze sedmi nebo osmi našich webů. Ale není v tom tolik peněz jako v iPadech. Není to pro inzerenty tak sexy.

S Androidem jsou dva problémy, oba finanční. Uživatelů Androidu je sice více než uživatelů iPhonu, ale mnohem méně v telefonu utrácejí. Někdo mi říkal, že udělal aplikaci pro iPhone i Android, počet stažení byl zhruba stejný, ale peníze, které uživatelé zaplatili, byly na iPhone násobně vyšší než na Androidu. App Store je udělaný uživatelsky líp než Android Market, kde je v aplikacích trochu chaos, jsou tam v různých verzích, takže nabídka není tak důvěryhodná, a nákup  tak hladký.

Druhý důvod je ten, že inzerenti Android zase tak často nevyžadují.

Je to tím, že lidé z reklamy a marketingu mají sami častěji iPhony a iPady?

Asi to s tím taky souvisí. K Androidu se také dopracujeme, ale když si mám vybrat, jestli budu dělat něco pro Android nebo pro Apple, vyberu si Apple.

Michal Šrajer z Inmite říkal na konferenci MIF, že vývoj pro Android je o třicet procent dražší, protože je to roztříštěná platforma, musí se dělat více verzí grafiky, testovat na různých zařízeních…

Na druhou stranu vývojářů pro Android je víc než vývojářů pro iOS.

Vyvíjíte si všechno interně?

Někdy na jaře jsem tu chtěl vybudovat vlastní tým pro vývoj mobilních aplikací, ale pak se to z personálních důvodů nepovedlo. Proto jsme zatím vždy našli firmu nebo člověka, kteří nám to udělali externě. Návrhy aplikací a grafika vznikají u nás in-house, ale programují je externí vývojáři. Naposledy jsme spolupracovali s Macness.

Musíme myslet i na prudérní Američany

Na začátku jste dělali časopisecké aplikace výhradně s Adobe Digital Publishing Suite, E15 je nativní aplikace. Proč?

Protože to není kopie časopisu, nýbrž deník. Deník lze na platformě Adobe udělat taky, ale výsledkem bude, že budete mít jednou za den kopii novin. Když si uživatel aplikaci pustí ve čtyři odpoledne, uvidí tam zprávy, o nichž jsme psali před 24 hodinami, takže se staly před 36 hodinami. Navíc se mu bude stahovat obrovský balík dat. Proto to nebude chtít každý den dělat.

Věnuje se někdo tvorbě a redigování obsahu speciálně pro aplikaci, nebo ten systém jede automaticky a překlápí všechny články z webu?

Nastavili jsme systém tak, aby bylo možné v něm dělat úpravy, ale aby mohl jet i bezobslužně. Běh aplikace je pro nás tedy beznákladový. Ale na druhou stranu jsme si aplikaci napsali hodně flexibilní. Když se rozhodneme, že tam chceme něco změnit nebo přidat, stačí změnit data, která do aplikace posíláme a ona si sama změní rubriku, pořadí rubrik nebo velikost článků a jak se mají zobrazovat. Tyhle informace jsou zakódované v datech, která do ní posíláme a aplikace se jim přizpůsobí. Nemusíme každých čtrnáct dnů vypouštět novou verzi a nutit lidi, aby si ji aktualizovali.

Jaké výhody a nevýhody má pro vás systém Adobe, ve kterém publikujete časopisy pro iPad?

Pokud máte hotový tištěný měsíčník nebo čtrnáctideník, je Adobe velmi dobré řešení. U týdeníku už bych to velmi zvažoval. Jeden z hlavních důvodů je velikost dat, která si musí čtenář pokaždé stáhnout. Časopis má klidně 400 megabytů a pochybuji, že ho lidé budou každý den stahovat. 

Někteří vydavatelé si také stěžují, že řešení od Adobe je nekřesťansky drahé, platí se nejen za samotný softwarový balík, ale i za jeho provoz a dokonce za každé prodané číslo časopisu.

Ať jdou jednat s Adobe. My jsme s nimi byli v kontaktu hned od začátku, fungovali jsme jako jejich testeři, a tak jsme s nynějšími podmínkami spokojení. Je na každém vydavateli, aby si spočítal, jestli má dostatečně kvalitní produkt, aby se mu Adobe řešení vyplatilo.

Narazili jste při publikování na iPadu ještě na jiné problémy?

Každé číslo časopisu se muselo nechat schválit, Apple vyžadoval naprostou kontrolu. Trvalo mu to ale několik dnů. Pokud máte týdeník, nemohli jste si nikdy být jisti, kdy přesně vyjde. To byl dlouhodobě neudržitelný model. Při modelu předplatného v Kiosku už tento proces naštěstí odpadá. 

V praxi se to obchází tak, že se pošle dopředu ke schválení třeba deset čísel se starými nebo slepými texty a fotografiemi a pak se vždycky těsně před vydáním změní.

Sluníčko, Food, Computer… Co z časopisů Mladé fronty by mohlo kontrolorům vadit?

Kdysi na začátku měli problém s polosvlečenou dívkou na obálce Formena, protože ta obálka je v náhledu vidět v Appstoru. Takže při přípravě české obálky pro iPad musíte myslet i na prudérní Američany.

Další dilema, které vydavatelé řeší je, jestli mají vyvíjet nativní aplikace, nebo se soustředit na mobilní web a na nové, s aplikacemi srovnatelné možnosti, které jim nabízí HTML5. Jak to vidíte vy?

Aplikace se zatím ještě ovládají o něco lépe. HTML5 je tomu blízko, ale není tak dokonalá. A obrovská výhoda nativní aplikace je, že automaticky vytvoří ikonu na ploše. Kdo si chce přidat na plochu odkaz na webovou aplikaci, musí už být pokročilejší uživatel. Já třeba teď z hlavy nevím, jak se to dělá. Být vidět na ploše je podle mě základ úspěchu. Když si uživatel místo aplikace pustí browser, musí si nejprve vzpomenout, že chtěl vidět nás.

Je nějaký rozdíl v obsahu pro jednotlivé platformy? Web, tablet, smartphone?

Můžu vám to říct na příkladu Recepty.cz. To je náš web, na kterém je přes dvacet  tisíc uživatelských receptů. Základní funkcí je vyhledávání podle ingrediencí, podle hodnocení, podle typu kuchyně… Uživatel tedy najde recept. Pak chce ale také nakupovat a nakonec i vařit. Na nákup si s sebou počítač určitě nevezme a do kuchyně si já osobně beru notebook jen velmi nerad, protože mouka v klávesnici není nic příjemného.

Proto jsme si vymysleli takový malý ekosystém: Na webu si vyberete recepty, které vás zajímají, třeba čtyři, před víkendem. Aplikace vezme všechny ingredience, udělá z nich nákupní seznam seřazený nikoli podle receptů, ale podle jednotlivých oddělení v supermarketu. Ten si můžete buď vytisknout, nebo se přihlásit ke svému účtu přes aplikaci pro iPhone. Ta v obchodě otevře nákupní seznam a jak procházíte uličkami, odškrtáváte si položku po položce. Nic jiného aplikace pro iPhone neumí. Nechtěli jsme v ní hledání receptů ani kuchyňské postupy, protože si myslíme, že vařit s iPhonem je nepohodlné.

Potom přijdete domů, vyndáte nákup z tašek a jdete vařit. A nevezmete si k ruce notebook, nevezmete si iPhone, vezmete si iPad. Nenapadá vám do něj mouka, můžete ho klidně upatlat…

Mezi dvaceti tisíci uživatelskými recepty se v aplikaci Recepty.cz najde i žloutková polévka s pivem.

Mezi dvaceti tisíci uživatelskými recepty se v aplikaci Recepty.cz najde i žloutková polévka s pivem. 

Dá se použít také jako prkénko pro krájení zeleniny. Francouzská firma QOOQ už něco takového pár let nabízí.

Tak daleko s iPadem ještě nejsme (smích). Když si otevřete další součást našeho ekosystému, aplikaci pro iPad, zjistíte, že sice umí také hledat, ale její primární funkce je otevřít vaše uložené recepty a spustit je v tzv. cooking módu, který vás provází vařením krok za krokem, má velké písmo a kuchyňskou minutku. To je podle nás koloběh vaření s recepty.cz – na webu si vyberete recept, s iPhonem nakupujete, s iPadem vaříte.

Jaká je vaše nejoblíbenější aplikace na iPadu? Jedna zahraniční a jedna česká.

Mám hrozně rád Eyewitness od Guardianu. Jednou za týden si na něj vzpomenu, pustím ho a strávím pět minut prohlížení nádherných fotek z celého světa. Takovou malou soukromou World Press Photo. Je to už starší aplikace, jedna z prvních, ale dodnes ji hrozně rád používám. Myslím si, že to je skvělý nápad, jak může vydavatel využít obsah, který už má. Deníkovou aplikaci udělal Guardian až teď, po roce a půl. Tu jsem si jen vyzkoušel, a i když mi nepřipadá špatná, pravidelně ji nepoužívám. Má výhodu, že rychle stahuje data, ale je to deník. Ten bych já pro iPad nedělal. Průběžně aktualizované zpravodajství mi připadá jako lepší koncept.

  A česká?

Povedl se Respekt. Dobře se čte. Pochopili, že není potřeba vymýšlet žádné složitosti, jde o to, aby se to příjemně používalo a snadno ovládalo. Vadí mi ale čekání, než se stáhnou data. U týdeníku je to na hraně. Když mě obsah zajímá, tak na něj ještě počkám. Na deník bych nečekal.

Váš časopis VTM začal jako jeden z prvních u nás experimentovat z distribucí na čtečky Kindle. Jak se vám to osvědčilo a jaké máte s Kindlem další plány?

 Časopis VTM v tištěné podobě přestal někdy před dvěma lety dávat ekonomický smysl a zanikl. Udrželi jsme ho ale v low-costové variantě jako web. Letos na jaře přišli kolegové s tím, že lze obsah webu vcelku jednoduše překlopit na Kindle a že se v ní pohodlněji čte. Udělali jsme to a nabídli lidem zdarma. Dnes si VTM do Kindle stahuje každý týden šest nebo sedm tisíc lidí. Co s tím uděláme dál, ještě nevím. Zkoušíme do Kindlu prodat i nějakou inzerci.

Na Kindle se VTM posílá mailem, zkoušeli jste jednat s Amazonem i o oficiální distribuci přes jejich online obchod?

 Zkoušeli jsme s nimi jednat letos na jaře a bylo to zhruba stejně konstruktivní jako jednání s Applem. Řešili jsme jeden business case, ale nedohodli jsme podmínky.

Takže myslíte, že vůbec nemá smysl se s nimi bavit?

To ne. Čím víc z nás to bude zkoušet, tím větší je šance, že si uvědomí, že český trh existuje a že by na něm mohli s minimálními náklady také působit.

Nedávno se do Kindle Storu jako prvnímu českému periodiku podařilo proniknout Respektu. Není to pro vás signál, že stojí za to obnovit jednání?

Možná. Zajímavé bude sledovat, jak se uchytí Kindle Fire. Předpokládám, že to bude jediný reálný konkurent iPadu. 

Ten je ale navázaný na obsahové služby, které u nás asi nebudou moc dobře fungovat. Knížky si sice stáhnete, ale filmy ani hudbu od Amazonu Češi zatím legálně nakupovat  nemohou.

 Je otázka, zda Amazon nepůjde ve stopách Applu, který už iTunes Čechům otevřel. Určitě vědí, že čteček Kindle, na to, že je to pro náš trh jedna z nejméně vhodných, je tu docela hodně, rozhodně desítky tisíc. I když iPadů je už dnes asi víc.

Na závěr vás požádám o pohled do budoucnosti médií. Jaký trend považujete za nejdůležitější?

Média musí najít jiné modely financování obsahu než ty dosavadní. Tvorba vlastního obsahu je velmi drahá a s výjimkou prémiových cílových skupin nebo naopak obrovských nediferenciovaných mas, nejsou výnosy z inzerce takové, aby například zaplatily celou redakci tištěných novin. Ta přitom dnes tvoří obsah tištěných novin a často zároveň velkou část obsahu na webu. Proto se budou ještě pár let hledat alternativní zdroje financování nebo jiné způsoby tvorby obsahu. 

Jaké jsou podle vás na našem trhu životaschopné nové možnosti financování médií?

Přímé prodeje digitálních vydání, především na tabletech které mají oproti webu obrovskou výhodu: Mají v sobě zabudovaný platební nástroj. Netvrdím, že to bude záchrana pro všechny, ale rozhodně cesta, kterou stojí za to vyzkoušet. Protože obsah na webu se nikomu reálně zpoplatnit nepodařilo a myslím, že už se to ani s výjimkou několika úzkých segmentů nepovede. Chybí jednoduchý univerzální platební nástroj. V tabletu už od začátku je, je tam uložené číslo kreditní karty majitele. iTunes ukázaly: ano, lidé za hudbu platí, ale objem vybraných peněz je menší než v době, kdy si kupovali cédéčka. Tomu je třeba přizpůsobit i fungování vydavatelského byznysu.

To je tedy příjmová stránka. A výdajová? Na čem chcete při tvorbě obsahu ušetřit?

Jedna možnost je nedělat obsahové služby, ale služby, které budou žít samy od sebe, jako naše Recepty.cz nebo Fitweb. Tam nikoho nezaměstnáváme. Naprogramovali jsme ho, udržujeme ho, ale nemusíme tam zaměstnávat dva redaktory, kteří by o hubnutí psali. Slouží lidem a není založena na tom, že tam každý den vyprodukujeme dva články.

CIF16

Takže myslíte, že vydavatelé tištěných novin by si měli zakládat takové malé internetové startupy a čekat, který z nich se uchytí?

Myslím, že mediální domy v té velikosti a formě, jak jsme si na ně zvykli, už nebudou dlouho existovat. Mnohem lépe může v blízké budoucnosti fungovat hnízdo různých startupů s low-costovými náklady, které mohou mít jednu společnou matku, ale nejsou tlačeny do klasické hierarchické korporátní struktury.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

Očkování proti chřipce u dětí: ČR nemá pravidla

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi