Petr Borkovec (BIG): Školy nevychovávají podnikatele, ale lidi pro korporace

„Určitě je zde hodně peněz. Ale horší je, že to jsou často peníze, které jsou k dispozici až v pozdějších fázích financování,“ říká majitel Brno Investment Group.

Petr Borkovec se na české scéně čím dál více dostává do povědomí jako dravý investor, s kterým by se mělo počítat. Jeden z otců finančně-poradenské společnosti Partners, kterou i řídí, o sobě dal naposledy vědět na začátku roku ovládnutím řetězce s kvalitními potravinami a jídlem MyFood Market. Jeho portfolio je ale velmi pestré – od cestování, přes počítačové hry až po chytrou domácnost.

„Vše určitě vychází z věcí, které se mě určitým způsobem dotýkají. Někdy ale přijdou zcela náhodou,“ říká Borkovec v rozhovoru pro Lupu. Jako nástroj pro investování do nadějných firem mu slouží jeho skupina Brno Investment Group (BIG), do které vkládá vlastní prostředky.

„Podle mě v MyFoodu i jinde letos dohromady proinvestujeme 50 až 100 milionů. Možná to ale bude více kvůli dalším akvizicím, kde už bych možná využil úvěrování,“ vypočítává Borkovec.

V současnosti se chystá investovat například do nástroje pro léčbu tupozrakosti. Jedním z důvodů je i to, že sám touto poruchou trpí.

Proč jste se jako člověk, který se celý profesní život pohybuje ve světě financí, rozhodl investovat do startupů? Proč jste nevložil peníze například do akcií, dluhopisů nebo jiných finančních nástrojů?

Asi je to mou životní filosofií, která je spojená s tím, že kumulování majetku a peněz mi nedává úplně smysl. Samozřejmě budování byznysů je také určitý typ majetku, a to naopak mnohem větší, ale je tak nějak užitečnější než na kontě. 

Finanční aktiva také mám. Vlastně asi není žádný produkt, který bych neměl. Musím si vše vyzkoušet a je dobré mít finanční základ.

A ten hlavní hnací impuls byste dokázal pojmenovat?

U mých investic do startupů na jedné straně stojí snaha peníze investovat do něčeho, kde mohou dále růst a zároveň pomáhat v budování něčeho zajímavého či podporovat ty správné lidi. To byl jeden z impulsů.

Druhým impulsem byla touha zkusit nové věci. Učit se je, zjistit, jestli člověk opravdu něco umí, nebo měl jen štěstí v jednom oboru. Mám to prostě tak, že potřebuji stále budovat něco lepšího. A v momentě, kdy prostředky byly, tak jsem je začal dávat do něčeho pro mě zajímavého.

Máte tedy nějaký klíč pro výběr projektů, do kterých investujete? Nebo je to jen o vašem zájmu? Portfolio máte totiž velmi pestré – počítačové hry (Napoleon Games), hardware (PanConnect), internet věcí (Panliving), cestovatelství (Travelove)…

Vše určitě vychází z věcí, které se mě určitým způsobem dotýkají. Někdy ale přijdou zcela náhodou. Nyní budeme například investovat do projektu, který pomáhá léčit tupozrakost. Respektive se zabývá léčbou tupozrakosti, kterou malé dítě nemusí léčit přímo v nemocnici, ale může to dělat doma pomocí tabletu.

Osobně totiž jsem tupozraký, na jedno oko již téměř nevidím. Musel jsem tedy opakovaně jezdit do nemocnice, někdy jsem tam byl i celé tři týdny, což bylo velmi náročné a stejně se to nepodařilo vyléčit. Takže i kdyby tento byznys neměl velký potenciál, jakože ho pravděpodobně má, tak už jen z tohoto důvodu bych měl potřebu jej podpořit. Ale dle mého nic lepšího pro léčbu této poruchy u nás ani jinde zatím neexistuje. A mou povinností je zkusit to dostat ven.

Další projekty ale takové „poslání“ nemají.

U chytré domácnosti to bylo tak, že jsem stavěl chytrý dům, narazil jsem na člověka, co toto umí a dělá, a chtěl jsem ho podpořit. Ten pak i přišel s chytrými přípojnými panely. To vše jsou ale věci, kde je moje osobní role hlavně investorská a projektu pomáhá hlavně tým na BIGu.

Hodně se také opíráte do jídla, viz poslední ohlášená investice do MyFood Market.

Tam to bylo zcela jinak. K tomuto segmentu jsem se dostal při cestování. I když nejsem žádný gurmán, stále jsem porovnával, jaká je nabídka potravin v zahraničí v porovnání s Českem, díval jsem se na prostředí i celkové služby. 

Mám rád dobré věci. A i když logicky nemusí být vždy zdravé, tak není nutné, aby to byl mix chemie místo skutečného jídla. Zkrátka mám rád, když šunka je šunka. A v tom jsem viděl dlouhodobý a velký byznys potenciál.

V tomto projektu je ale má role větší. Více se zde angažuji, protože zde jsem byl od začátku u samotné vize. Řekněme, že kromě řízení Partners dělám ještě MyFood, na který mám čas díky tomu, že jsem oželel například golf.

K MyFood se ještě dostaneme. Zajímalo by mě také, čím vás uhranulo cestování a jak velký vliv uplatňujete v Travelove?

Rád cestuji a hodně se mi líbí část Travelove zaměřená na děti. Nevím, zda-li bych si tuto službu užil jako člověk bez dětí, ale cestování s dětmi plné příběhů je neskutečný zážitek. V tomto projektu je ale má účast velmi malá a je to na týmu Travelove a BIGu.

Takže u vás má vlastně šanci téměř jakýkoliv projekt?

Ano. Projekt, který je pozitivní. Musí tam být více než jen vydělávání peněz, ale ten byznys smysl tam určitě také nesmí chybět. Nejsem tedy omezený oborem, i když bych jistě nějaký našel, do kterého bych nechtěl investovat.

A při výběru projektu, do jakého budete investovat, dáte spíše na lidi nebo na samotný produkt?

Lidé jsou důležití. Jsou alfou a omegou všeho. A pokud přijdou s myšlenkou v určitém segmentu, který se mi líbí, tak tomu jsem otevřený. Samozřejmě ale musím věřit také samotnému produktu nebo spíše oboru, produkt se dá měnit.

Obecně jsem ale snadno nadchnutelný. Takže když mě někdo nadchne myšlenkou, že vybudujeme něco pěkného, co nám bude dělat radost, bude to velké nebo to bude měnit pravidla, tak si to vše najednou umím představit.

Také zastáváte názor jako mnoho zdejších investorů, že v Česku je hodně peněz k investování, ale nízká kvalita zdejších startupů?

Podle mě to má dvě stránky věci. Jednou je, že zde je určitě hodně peněz. Ale horší je, že to jsou často peníze, které jsou k dispozici až v pozdějších fázích financování. Každý by rád dal peníze do věcí, které už jsou rozjeté.

Je tu tedy méně peněz pro počáteční fázi. Podstatnější však je, že je zde malé know-how, jak lidi naučit podnikat, aby projekty zkoušeli, odprezentovali je, připravili je do určité fáze. Z tohoto pohledu vidím největší problém České republiky na školách. Sám jsem mnoho let učil. A vím, že výchova tímto směrem tam chybí. Existuje tam výchova zaměstnanců pro korporace, ale to je vše.

A přesně tam by podle mě mělo existovat učení, co je startup. Proč a jak podnikat, jak připravit projekt, jak se prezentovat, jak získat peníze a tak dále…

To je častá výtka, ale nezačíná se to už měnit?

Dnes už se to vše zlepšuje, ale na výsledek si musíme počkat ještě pár let. A další věcí je, že tu chyběly vzory typu Tomáš Čupr, Jakub Havrlant, Jan Řežáb, Oliver Dlouhý a další. Ty už tu jsou a o celé startupové scéně se hodně mluví. Což je podle mě moc dobře.

A poslední věcí je, kdo drží peníze. Drží je stále hodně lidí, pro které jsou tyto věci pomyslnou španělskou vesnicí. Myslím si, že mnoho peněz je i z tohoto důvodu investováno hodně konzervativně. Je to alespoň můj pocit.

Zajímají vás jen české projekty, nebo koukáte i do zahraničí? A teď nemyslím jen Slovensko.

Například Travelove má světové ambice. Buď uspěje mezinárodně, nebo vůbec. Ale že bych hledal projekty venku, to ne. Na to nemám čas. 

Vlastně projekty ani aktivně nevyhledávám. Sám mám hodně nápadů a když najdu člověka, který by do toho chtěl jít se mnou, tak do toho jdeme. Nebo se mi lidi ozývají sami, a když se mi to líbí, zkusíme jim pomoct. Není to ale tak, že bych se tím živil, to ani nechci. Nevyhledávám nový Facebook nebo Google.

Je to tedy tak, že se nyní nejvíce soustředíte na zmiňovaný MyFood Market?

Nejvíce času stále věnuji Partners, ale MyFood Market je určitě náš nejambicióznější projekt. V tomto projektu jsem hodně osobně zainteresovaný. Je to má největší investice, která postupně roste a ještě růst bude, jelikož chceme budovat hodně poboček. 

Navíc firmu nevedeme formou franšízingu, jelikož ten má smysl do 1,5 milionu korun na jednu pobočku. Pak už se těžko hledají franšízanti a je tam vysoké riziko. A my chceme budovat věci, které jsou hezké a hlavně si ohlídat kvalitu, která není o kompromisech.

Maximálně budeme dělat kooperativní franšízing. Připravujeme první v Dobřichovicích. Půjde o obchod s malým bistrem. My jim dáme know-how, nákup a procesy, společně financujeme, oni zase mají místní znalost, znají tamní vztahy a podobně.

Na kvalitní potraviny nesázíte jen vy, ale i další subjekty a v neposlední řadě investoři.

V byznysu kvalitních a poctivých potravin nebo obecně zdravého životního stylu se teprve budou rozdávat karty. A to jak z pohledu ve fázi prvovýroby a následného zpracování, kde je spousta malých hráčů. V rámci MyFood nejde jen o prodejny, ale existuje i MyFood Centrum, které má za úkol investovat právě do těchto malých projektů a vytvářet jim zázemí.

Tito malí hráči by se totiž měli soustředit hlavně na produkt a distribuci by jim měl zařizovat někdo jiný. Je nesmysl, aby každý malý hráč jezdil do stejného obchodu jako ostatní. Chtěl bych se ale orientovat i do zpracovatelských projektů jako je například Konečně vývar nebo Naše kaše. Jde ale i o mléčný či masný segment.

A v tomto oboru se právě pohybují firmy jako Sklizeno nebo i Rohlík Tomáše Čupra…

Když se na to podíváte detailně, tak vidíte, že Náš grunt nevydělává, Sklizeno také žádná sláva, Rohlik také ještě ne, i Koloniál má k výdělkům daleko a podobně MyFood nevydělává. Tento trh je rozdrobený a podle mě by bylo dobré ho konsolidovat. A vidím příležitost a rychlý růst právě v nákupu a v té distribuční části.

V poslední době jste jako investor hodně aktivní. Kromě MyFoodu a zmíněných projektů jste vstoupil i do platformy odložených plateb Twisto. Kolik jste už skrz BIG proinvestoval?

Do všech projektů jsme dohromady vložili přes 100 milionů korun s tím, že MyFood drží majoritu. Každá pobočka totiž stojí opravdu hodně peněz. Fintechové investice typu Twisto děláme přes Partners, takže to se tam nepočítá

Když jsem zmínil Twisto, z jakého důvodu jste se rozhodl do něj vstoupit?

Vize toho projektu je mnohem větší, než jde na první pohled vidět, a naše ambice jsou velké a stejně tak Enernu, Tomáše Čupra a dalších partnerů v projektu. Synergie s vizí a potřebami Partners a především klientů jsou obrovské. Dělali jsme si analýzu, kam bychom mohli Partners dále produktově posunout. Podle mě bychom totiž měli hledat cesty, jak nabídnout klientům další nástroje, do kterých by mohli investovat či jak si půjčit či řešit platební styk.

Z analýz nám vyšly dvě věci – REITS nemovitostní platforma na residenční bydlení nebo peer-to-peer půjčky. V peer-to-peer ale moc velký byznys v ČR aktuálně nevidím. Ale tímto zkoumáním jsme se dostali k Pavlu Muchovi z Enernu, s kterým jsme to projednávali, a nakonec jsme se dostali až k Twistu a vizi nákupního a investičního účtu a dalších skvělých věcí.

Proč nevidíte potenciál v segmentu peer-to-peer půjček? Loni v Česku vzniklo hodně subjektů, které se do této části trhu vrhly.

Možná právě proto. Tento byznys model sice chápu a líbí se mi, ale v Česku mi v současnosti nevychází vůbec ekonomicky. Nesouhlasím s tím, co psal pan Zdeněk Tůma ve studii KPMG, kde došel k závěru, že zde nebude dostatek investorů. Podle mě jich tu bude dost, i když co se týče objemu, ten opravdu nemusí být velký.

Ale jde o to, že dnes, když si chcete půjčit úvěr, a nejste úplně mimo, tak vám jej banka poskytne. Dnes vyřizujeme konsolidace spotřebitelských úvěrů za 7 procent, hypotéky jsou úplně dole a podobně. Osobně tedy nevím, co bychom lidem mohli dát, aby to zároveň bylo zajímavé pro investory. Sledujeme situaci ve světě a tam se mi to líbí. 

V Česku ale při současných úrokových sazbách moc prostoru nevidím. Pak to končí jako Bankerat nebo Benefi pro lidi, kteří by na úvěr nedosáhli nikde a riziko těchto úvěrů je obrovské. Navíc na rozdíl od Twista, které má neskutečný scoringový systém, tak mi tam chybí nějaká technologická výhoda.

Ale líbí se mi například Zonky, které stojí na know-how a zázemí Home Creditu. Problémem ale je, že nemá dostatečný počet a objem žadatelů o úvěr. Mají tam tak tři, maximálně čtyři půjčky za týden. Osobně tam jsem, ale bylo pro mě problém proinvestovat i 50 tisíc, jelikož nejvíce mohu dát pět tisíc. A to jsme zase u toho, že investoři nemají kam dát peníze. Ale něco pro ně s Enernem a naší investiční společností nachystáme.

V BIG jste sám. Nepočítáte v budoucnu s přibráním partnerů a třeba s vytvořením protiváhy pro větší fondy jako je například Credo Ventures?

O tom neuvažuji. Nechci investovat cizí peníze. U úvěrů je to něco jiného, s nimi problém nemám. A nikdy nebudu protiváhou těchto fondů. Naopak bychom chtěli naše projekty dotáhnout do fáze, ve které budou tyto fondy typu Credo Ventures zajímat.

A v BIG máte ještě kolik peněz na investice?

EBF6

Ročně vydělám určité množství peněz, které do BIG vkládám. Podle mě v MyFoodu i jinde letos dohromady proinvestujeme 50 až 100 milionů. Možná to ale bude více kvůli dalším akvizicím, kde už bych možná využil úvěrování. Zatím nic neplánuji, pro mě je to o příležitostech.

Ale letošek může být velmi dynamický a vše se může rychle zvrhnout. Zejména v byznysu s potravinami, kde se toho nyní děje hodně a v rámci několika měsíců se zde zcela mohou změnit karty. Uvidíme, jak dopadnou rozjetá jednání. Ale to není zas až tak o startupech, jde o klasický podnik.

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 1. 2016 22:29

Školení online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  • Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o Školení online marketingu »