Když se podíváte po životopisu jednoho z nejvyšších šéfů největšího alternativního operátora, zjistíte, že každé dva roky mění práci. Na postu ředitel úseku marketingu a rozvoje služeb je rok, před tím několik měsíců společnost přechodně řídil. Jeho jméno v tuto dobu asi nejčastěji slýcháte v souvislosti s žalobou na Český Telecom kvůli kontroverzní reklamě na hlasové služby. A to se přitom snaží kauzu nijak nevířit. „Více se staráme o samotné služby. Spory s ČTÚ a Českým Telecomem zákazníky krom odborné veřejnosti nezajímají.“
 Petr Štajner
|
Po dvouletkách
Petr Štajner vystudoval na ČVUT elektrotechnickou fakultu, obor telekomunikace, a těm také zůstal celý život věrný. Školu skončil akorát tak, aby stihl být u těch velkých událostí. Po škole nastoupil do PVT, a tam byl u projektu sítě pro kuponovou privatizaci, první velké datové sítě v Čechách. Pak se nechal přesvědčit Eurotelem a nastoupil do datové divize, kde se budovala první veřejná datová síť v republice. Po několika letech začal vytvářet něco, co v té době nebylo zvykem: oddělení product managementu.
Když začali s několika kolegy přemýšlet o změně, začaly také regionální energetiky uvažovat o vstupu do telekomunikací. Domluvili se a spolu s dalšími lidmi z Nextelu a Eurotelu a vytvořili management nového Aliatelu. Štajner dostal na starost marketing a rozvoj služeb, později i prodej, péči o zákazníka, billing.
V roce 1998 se opět nechal přesvědčit od Českého Telecomu. Přišel do té divize, „co pořád měnila název. Byl to původně Nextel, Služby profesionálních sítí, Internet Online, Imaginet.“ Měl během 12 měsíců dostat Český Telecom na první místo v poskytování Internetu.
Opět to byly dva roky a Český Telecom začal budovat vlastní product management „a mně byla nabídnuta pozice výkonného ředitele product managementu celého Českého Telecomu a to se nedalo odmítnout. Do té doby jsem byl zvyklý počítat výnosy ve stovkách miliónů a najednou to bylo v desítkách miliard.“ Znovu tam byl dva roky. „Pak mi tehdejší ředitel Aliatelu nabídl možnost jít pracovat přímo k němu na pozici ředitele strategie, regulace, lobbingu.“
Do té doby se v Českém Telecomu podařilo výrazně změnit portfolio hlasových služeb, prošly nové cenové plány, které ho teď trápí, říká s úsměvem. Navíc v té době už osm let pořád pracoval v product managementu a „to si život plánujete na čtvrtletí, plníte kvóty, výnosy.“ Myslel si, že bude pracovat na pololetí, roky. Rok to tak bylo, ale než nastoupil nový generální ředitel, zastupoval ho. Nyní má paradoxně znovu na starosti product magament, krom jiného. Další dvouletka? V Aliatelu je od jara 2002, na této pozici rok. „A zatím mne Aliatel hodně baví.“
Vytáčený paušál mohl být ADSL
V Českém Telecomu měl opět příležitost být u významné věci: zavádění ADSL. „ADSL je jedna z mála technologií, které mohou oživit poptávku po pevných linkách zejména mezi domácnostmi a malými a středními podniky a zároveň udržet zájem stávajících zákazníků o pevné linky.“ Český Telecom se prý v té době ale bál, zda bude služba rentabilní, to oprávněně, a zda nebude služba kanibalizovat na ISDN, „to spíše neoprávněně. Kanibalizace tam sice určitá byla, ale pozitiv bylo víc.“
I když v té době žádné kvóty na počet budoucích přípojek ADSL dány nebyly, vnitřně si je sami naplánovali. „Myslím, že se je podařilo splnit, ale v tu dobu už jsem v Českém Telecomu nebyl.“ Přijde mu 30 tisíc přípojek dost? „Obecně je to určitě málo, ve srovnání s jinými zeměmi je to číslo nízké. Zároveň je ale složité říct, v důsledku čeho je to číslo tak nízké. Sehrála tu svou roli vysoká penetrace mobilních telefonů, kupní síla v Čechách, za srovnatelné ceny je jinde poptávka vyšší. Na začátku sehrály svou roli technické problémy, byla tu pak negativní kampaň, kdy pak spousta lidí vnímala ADSL jako něco nestabilního, nejistého. Ani marketingové strategie nebyly úplně šťastné. Vedly se a vedou nekonečné debaty na téma paušálu na vytáčený Internet, ale svým způsobem, kdyby se ADSL svého času prodávalo s tím, že to je Internet přes pevnou linku za paušál a navíc s poměrně slušnou propustností, tak to možná těm lidem bylo daleko bližší.“ Za kolik by si tedy domácnosti ADSL byly ochotny koupit? „Pro nás koncová cena podstatná není, důležitější je rozdíl mezi velkoobchodní cenou od Českého Telecomu a koncovou cenou a v tom je v současné době problém. Operátoři nakupují od Českého Telecomu za ceny, které se velmi blíží koncovým cenám, za které to sám prodává. V tu chvíli je obtížné vymýšlet nějaké kreativní prodejní strategie, nabízet zásadní přidanou hodnotu, protože nemáte z čeho to financovat. Dovedu si ale představit, že se dá profitovat na ADSL za stávající koncové ceny, ovšem při jiném regulačním modelu.“
Na ČTÚ je Aliatel známým návštěvníkem: tlačí na regulátora kvůli změnám pravidel velkoobchodní nabídky, nelíbí se mu nabídka unbundlingu. „ČTÚ reaguje dost zpožděně, to je obecný problém českého regulačního a legislativního prostředí. Pokud se chci rozhodnout, zda do nějaké oblasti investovat nebo ne, tak budu mít nějaké představy. Pokud budu schopen znát do měsíce odpověď, tak se mi to možná nebude líbit, ale je to pořád lepší než nevědět nic. Můžu se rozhodnout. To je bohužel typické pro Českou republiku, že půl roku, rok není žádná míra. My si ale nemůžeme dovolit po tu dobu zastavit projekty. Děláme tedy řetězec na sebe navazujících předpokladů.“
Telecom přestřelil
Na začátku července se Aliatel po dlouhé době objevil ve zprávách a hned se žalobou. Nelíbil se mu reklamní leták Českého Telecomu, který srovnával služby Českého Telecomu a Aliatelu. „Český Telecom srovnával dva odlišné produkty určené pro různé typy zákazníků. Vymysleli scénář, že zákazník si zaplatí relativně drahý paušál, v rámci kterého si předplatí hromadu volných minut, ale od Českého Telecomu. Následně uzavře smlouvu s námi, všechny minuty realizuje přes nás. Volné minuty propadnou, a řešení tedy vyjde velice draho. To by bylo tak iracionální chování ze strany zákazníka, že mi to skutečně přijde nefér.“ Českému Telecomu ani ne, navíc mu už prošla srovnávací reklama v případě Tele2. „Chvíli jsme vyčkávali, protože se nám nechtělo věřit, že to Český Telecom myslí vážně. Když jsme zjistili, že to rozjeli v masovém měřítku, snažili jsme se s nimi domluvit. Nakonec odešel osobní dopis na generálního ředitele. Vyzvali jsme ho k tomu, aby to ukončili, a přímo jsme říkali, že nechceme být donuceni k tomu, abychom se obraceli na soud. Do dnešního dne Český Telecom nereagoval.“ Aliatel se tak obrátil na soud, v dohledné době to udělá znovu a žalobu rozšíří, protože teď už Český Telecom rozjel i tiskovou kampaň a vyšlo to v denících. „Obracíme se i na Radu pro reklamu, ale to je jen morální stránka. Těžko být soudcem, ale pro mne je to moc. Daleko to přesahuje spor Český Telecom – Aliatel. Je to otázka podnikatelské kultury v Česku. V právní rovině je tu srovnávací reklama zakázaná a je povolena jen, když dodržíte konkrétní pravidla. Domníváme se, že naprostá většina z nich byla ze strany Českého Telecomu porušena.“
Akademických pár minut
Nebylo by všechno jednodušší s jedním operátorem? Žádné přeprodávání, žádné hádání o minuty a sekundy. Takovou akademickou (ekonomickou) debatu nechtěl Štajner rozvádět. Bylo prý na to publikováno hodně vědeckých prací. „Výsledek je jasný. Tam, kde existuje konkurence, je nabídka výrazně pestřejší, ceny jsou lepší, kvalita vyšší, takže ta konkurence funguje. Je pravda, že pokud by existoval jeden operátor, budou existovat úspory, ale problém je v tom, že neefektivity s tím spojené jsou řádově vyšší.“ Dává příklad z oblasti mobilní telefonie. „Stačí si dát číselnou řadu počtů zákazníků v době, kdy se tu objevil Radiomobil. Vývoj nabral obrátky.“ Ale právě mobilní operátoři mají každý své sítě. Neměl by mít i pevný operátor každý svou síť? „Taková debata se vedla před pěti až deseti lety na úrovni vlád a regulačních orgánů všech vyspělých zemí. Vedly se debaty o tom, jestli je efektivnější konkurence přímo v infrastruktuře, anebo jestli spíš upřednostnit existenci jedné univerzální infrastruktury a potom mít konkurenci až ve službách. Nemyslím, že by se jednoznačně prokázalo, že by jedna z těch cest byla ta správná a druhá špatná.“
V posledních letech nic nového
Petr Štajner v Aliatelu zodpovídá i za vývoj nových služeb. Na co se tedy máme těšit? Nic nového na telekomunikačním trhu tu prý už dlouho nebylo a zřejmě ani nebude. „Před deseti lety byl pohyb mezi novými produkty značný. V první polovině 90. let se tu objevovaly digitální technologie, nové hlasové služby, inteligentní sítě, datové služby, internetové a mobilní služby. Posledních čtyři až pět let se tu s výjimkou ADSL kvalitativně nová služba neobjevila.“ Vzhledem k tomu, že se Aliatel zaměřuje na korporátní klientelu, do budoucna bude zlepšovat služby a tříbit cenové nabídky.
Aliatel je vlastněna energetickými společnostmi (německá RWE Com, Severomoravská energetika, Jihomoravská energetika, Jihočeská energetika, Západočeská energetika, Pražská energetika a Severočeská energetika). S energetikou souvisí jedna telekomunikační služba – PLC. Mezi vlastníky dominuje Pražská energetika, která sama přenos Internetu přes vedení elektřiny testuje. Aliatel spolupracuje. „Monitorujeme ji, ale zatím ta technologie pro nás není zralá na implementaci, nemyslím jen technickou způsobilost, ale spíš obchodní stránku věci, jednotkové náklady a návratnost investic.“ Podotýkám, že by je mohly předběhnout České radiokomunikace. „Zatím to byl vždycky Aliatel, kdo ostatní předběhl. Loni se stali jedničkou mezi alternativci, jako první zaváděli volbu operátora, předvolbu operátora, portabilitu čísel.“ A co portabilita mobilních čísel? Tam by mohl mít výhodu Český Telecom, protože vlastní Eurotel. “Tam spoléháme na regulátora, navíc na Aliatel by to bezprostřední vliv mít nemělo.“
Vážení čtenáři, za 14 dnů si na tomto místě bude Markéta Kaclová povídat s Davidem Capouškem z Contactelu. Máte-li nějakou otázku či téma, které by dle vašeho názoru nemělo zůstat opomenuto, napište jej prosím do diskuze pod článkem.Za týden se můžete těšit na Františka Fuku, se kterým si povídal Mirek Zeman.
