Hlavní navigace

Petra Kursová: Soukromého rizikového kapitálu není v Česku dostatek

Marek Janouš

Pro většinu zde působících investorů jsou vstupy do začínajících firem příliš pracné a málo výnosné, míní Petra Kursová, jež sleduje české investiční prostředí už skoro deset let.

Státní rozvojový fond na podporu podnikání — ČRUIF — měl podle někdejších předpokladů touto dobou už skoro půl roku podporovat začínajíci firmy, namísto toho se však stále čeká na výsledek řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Čas na vyčerpání prostředků fondu se přitom nemilosrdně krátí…

Myšlenka na státní fond se mezi českou podnikatelskou veřejností spíše nesetkala s nadšením. Petra Kursová, jež se financováním malých firem zabývá tak či onak už zhruba deset let, však v rozhovoru s Lupou tvrdí, že rizikový a počáteční kapitál v Česku skutečně chybí, přestože 1,3 miliardy pro ČRUIF je asi zbytečně mnoho a čas na vyčerpání šibeniční…

Petra Kursová

Po škole začínala v automobilovém průmyslu na severu Čech, pak přešla do Prahy a pět let pracovala v CzechInvestu. Tam měla nejprve na starosti podporu českých subdodavatelů nadnárodních firem. Českým firmám se jinak tehdy ještě moc nepomáhalo, CzechInvest byl zaměřen především na podporu zahraničních investorů.

Potom však český stát změnil strategii a se vstupem do Evropské unie začal podporovat české firmy ze strukturálních fondů. Petra Kursová se od té doby věnuje problematice financování malých a středních firem.

V pracovní skupině ministerstva průmyslu a obchodu se podílela na sepsání projektu „Kapitál“, ve kterém lze vidět předchůdce nyní připraveného ČRUIF čili „státního seed fondu“. S využitím privatizačních prostředků České spořitelny a prostředků zbylých z programu PHARE se měla založit akciová společnost jako organizační složka ministerstva. Disponovala by investičním kapitálem asi ve výši 200 milionů korun.

Vše bylo připraveno, překonali spoustu překážek, nevyšel až poslední krok — schválení vládou. V roce 2006 nahradil se změnou vlády ministra Urbana ministr Říman, a ten předložení projektu vládě odmítl.

Petra nechtěla otálet tam, kde se něco dělá bezvýsledně, a šla pracovat k soukromému investorovi. Ten se však po dvou letech přesunul z českých investic dále na Ukrajinu, a od té doby pomáhá Petra Kursová při financování středních a malých firem jako poradce na volné noze.

Do loňska působila také sedm let jako tajemnice České venture‑kapitálové asociace — CVCA.

Že by stát měl mít investiční fond, to soukromí investoři spíše kritizují…

Většina fondů, které působí v České republice, investuje bohužel pouze velké prostředky, které rozhodně nelze hodnotit jako investice „seed“ nebo „startup“; jen někteří se pouštějí do něčeho, co by se dalo nazvat „venture“ investicemi, ale i ty bývají spíše větší, nejdou do úplných začátků.

Větší investoři proti státnímu fondu nevystupují, pro ně je podpora počátečního investování dobrá — sami o tyto investice zájem nemají, ale vstoupili by třeba ve druhém kole do už rozjetých, připravených podniků, když se hledají peníze na další rozvoj.

Je tu však několik investorů, kteří začali poskytovat menší, rizikovější investice, a těm se státní fond ovšem nelíbí. Vědí, co to všechno obnáší, jak složité jsou všechny kroky a úkony potřebné při hodnocení investic, při vstupu samém i při správě portfolia, a bojí se, že když do toho bude zasahovat stát, pokřiví to trh.

Kritiku zmírnili, když se zveřejnily podrobnější informace o tom, jak bude seed fond fungovat, kdo jej bude obhospodařovat a jaká budou kritéria, a že stát sice zasáhne, ale jen minimálně — dohledem nad investičními komisemi a tak podobně.

Je sice pravda, že fond částečně pokřiví trh, ale prostředky na počáteční a rozjezdové investování v České republice chybějí a osobně si myslím, že ČRUIF je dobrý počin, že se to má vyzkoušet. Uvidíme, jak bude fungovat. Bude‑li těch opravdu malých prvotních investic málo a více těch větších, pak to bude rizikovým investorům opravdu kazit trh, protože bude výhodnější vzít si peníze od státu.

Bude‑li spousta dostupných peněz, nebudou moci soukromí investoři dosáhnout tak výhodných podmínek…

Kritéria na získání investice od státu budou určitě mírnější. Rizikoví investoři spravují peníze od soukromých osob a mají za ně obrovskou odpovědnost. A tak se bojí, že lidé si raději půjdou „stoupnout do fronty“ před seed fond, než by se trápili se splněním podmínek pro soukromé venture fondy.

Nebyli místní investoři dosud příliš nároční?

Spíš si myslím, že jich tu je hrozně málo takových, kteří investují do těch opravdu malých a začínajících. Na seznamu CVCA jsou takoví třeba dva, pokud vím. Nejčastěji se mluví o Credo Ventures, a ti na českém trhu působí teprve čtyři roky. A skutečně jdou do menších a rizikovějších investic, ale zas je nevyhledávají jen v České republice.

Většina zde působících investorů se dívá po už nějaké podnikatelské historii, po umístění na trhu, po jistotě růstu a po možnosti investovat větší částku. Začínající firmy jsou pro ně spousta práce, a asi bez takového výnosu, jaký by si představovali. I když by se jim někdy možná ty firmy hodily jako synergie do portfolia, i když by tomu odvětví rozuměli, stejně je to pro ně patrně příliš práce za malý výnos.

Někteří tvrdí, že se nenajde dostatek slibných nápadů na to, kolik peněz bude ve fondu.

Prostředků ve fondu bude opravdu obrovské množství (kolem 1,3 miliardy korun), a to zejména na to, za jakou dobu se mají vyčerpat, ale i na to, jak je Česká republika malým trhem. PwC udělalo analýzu, zda je trh vůbec schopen vstřebat takové množství peněz — zda je tu vůbec dostatek koinvestorů, i zda je tu dost cílových firem…

Zmíněnou „Analýzu absorpční kapacity potenciálních příjemců rizikového kapitálu“ vypracovalo PwC k březnu 2012. „Absorpční kapacita“ českého trhu se autorům analýzy nejevila jako dostatečná vzhledem k výši prostředků v chystaném státním fondu, ale určitou možnost zvýšení kapacity spatřují i ve zlepšení informovanosti a vzdělávání podnikatelů; dále také v odstraňování obecných překážek podnikání.

Prostředky fondu přitom musí jít výhradně do České republiky, jejich vynaložení je vázáno pravidly Evropské unie. Skutečně hrozí, že tu nebude dostatek připravených firem. A hlavně — fond tlačí čas, prostředky z něj se musí vyčerpat do konce roku 2015, jinak by se musely vrátit, ledaže by na ně EU dala nějakou výjimku, ale zatím se o ničem takovém nemluví, pokud vím. V případě jiných operačních programů se nevyčerpané peníze také vracejí.

Ten termín je vzhledem k částce 1,3 miliardy úplně vražedný. Kritici fondu se proto pochopitelně bojí, že se bude rychle investovat do všech projektů, které předloží jakýkoli byznys plán, jen aby se to stihlo. Ale je otázka, co je obsahem nabídky zatím vybraného obhospodařovatele — jak se o fond bude starat.

[Poznámka redakce: Obsah nabídek podaných uchazeči o zakázku na obhospodařovatele fondu není veřejný.]

Kromě toho, že je málo času na hodně peněz, je podle vás ČRUIF jinak nastaven správně?

Myslím, že základní pravidla jsou správná. Pracovní skupina, která fond připravovala, se o něm radila s mnoha odborníky — vím, že i s těmi sdruženými v CVCA. Fond je rozdělen na dvě skupiny, na investice do těch opravdu začínajících, a na větší investice rozvojové. Na nakládání s prostředky bude dohlížet už vybraný depozitář UniCreditBank.

Jak celkově vnímáte české investiční prostředí?

Budu možná opakovat, co zaznívá často — že nápadů je celkem hodně, ale že podnikatelé ještě neumějí svůj nápad dobře prezentovat. Neumějí ho investorovi předložit tak, aby to bylo důvěryhodné, ukázat mu, že projekt je jedinečný. V tom se potřebují vzdělávat. Mám na mysli ty opravdu začínající. Kdo už má za sebou nějaký úspěch, už většinou umí rozmyslet nový podnikatelský záměr a představit jej správně.

Ale ti začínající to často neumějí podat tak, aby to bylo pochopitelné. Rozumějí svému oboru, ale chybí jim základní obchodní vzdělání, jak napsat byznys plán, včetně finanční stránky. Investor si sice nějaký odhad a analýzu udělá i sám, ale i tak je potřeba umět ho přesvědčit, že je dobré nápad uskutečnit a že by do něj měl vložit peníze.

V České republice také není dost investičních prostředků institucionálních, například od penzijních fondů nebo pojišťoven. Kdyby jich bylo hodně, mohly by jít do venture‑kapitálových fondů a odtud do drobných rizikovějších investic, ale to u nás chybí.

A budeme‑li mluvit o „byznys andělech“, těch je tu několik, ale příliš se nesdružují, ani o sobě nedávají moc vědět. Většinou nechtějí, protože investice si vyhledávají sami a mají jich dostatek.

Například v Anglii se sdružují do velkých sítí a pravidelně, třeba měsíčně, pořádají prezentace projektů. A umějí se sdružovat, takzvaně syndikovat, při investicích do projektů — to znamená, že každý jednotlivý dá poměrně málo a tak si rozkládají riziko. V Česku je činnost těchto podnikatelských andělů rozvinutá ještě velmi málo a je o nich i malé povědomí.

Je to proto, že jich tu ještě není tolik?

Domnívám se, že jich je poměrně dost, ale že začínající podnikatelé obecně o tomto zdroji peněz ještě moc nevědí. A místní andělé o sobě nedávají tolik znát. Nezvou třeba jednou za měsíc do Prahy nebo jednou za dva měsíce do Brna na nějaké sezení, kam může přijít kdokoli představit projekt. V Londýně tohle dělají pravidelně — mluví o tom, že mají prostředky, které by investovali.

Možná u nás ještě nevyrostlo dost typických byznys andělů, kteří prodali firmu a už nechtějí rozjíždět další vlastní, ale není tu zas tak málo obecně bohatých lidí, kteří si říkají, že by do něčeho mohli investovat. Ale zatím působí spíš v tichosti.

V rámci OPPI (operačního programu podnikání a inovace) tu byly snahy podpořit sítě byznys andělů, ale myslím, že vynaložené prostředky neměly účinek. V programu „Prosperita“ šly prostředky do spousty „platforem“ na spojování investorů s možnostmi investování, ale vytvořily je většinou poradenské firmy, které nakonec stejně neuměly investory oslovit, ani pořádně poradit firmám, které investice žádaly. Myslím, že to cíle nesplnilo.

O vzniku platforem, kde by se setkávali investoři a firmy hledající peníze, usilují také soukromé subjekty. V posledních letech vzniklo několik takových platforem, které stále fungují (například www.busyman.cz nebo www.trhfirem.cz). Otázkou je, jak fungují a zda se jim podařilo zprostředkovat nějaké investice typu „seed“ nebo „start‑up“. Přítomnost soukromé sféry při vzniku těchto platforem je však důležitá, protože je zapotřebí odborných znalostí ke správnému posouzení uskutečnitelnosti projektu.

Je i andělské investory potřeba vzdělávat?

Jasně. Myslím, že je i součástí strategie CVCA, že kromě velkých investorů se budou pokoušet sdružovat i ty malé, aby ti mohli CVCA využívat jako platformu. Také aby se seznámili i s velkými investory, kteří nejsou jejich konkurenty, ale naopak jim mohou pomoci při výstupu ze zainvestovaných projektů.

U nás má smysl udělat jen jednu národní platformu, ne regionální, Česká republika je prostě malinká. Řešení přes CVCA by bylo ideální.

Určitou síť vytvořilo i Jihomoravské inovační centrum, a také Node5 a StartupYard poskytují byznys andělům prostor působit například jako mentoři pro začínající podnikatele.

Dělá se toho vlastně hodně, ale pořád mi to připadá roztříštěné, a všichni si to dělají jakoby na svém písečku. A také je to zatím hodně zaměřené jen na určitá odvětví, jako jsou internetové firmy. StartupYard sotva přijme někoho například z oblasti biotechnologií nebo zdravotnictví.

Ale je dobré, že vznikají tyto TechSquaryHuby, Node5 a tak dále. To jsou místa, kde se začínající podnikatelé mohou dozvědět maximum. A investoři nebo zástupci fondů mají možnost chodit tam pomáhat začínajícím firmám a směrovat je k dobře napsaným byznys plánům, k dobře spočítaným finančním projekcím a k tomu, aby se podnikatelé uměli prezentovat.

Činnost těchto „hubů“ je záslužná. Většinou jsou to soukromé instituce, a na to, že vznikly nedávno, slouží dobře. Bohužel jsou zatím hlavně v Praze a v Brně. Kéž by se rozrostly dál a začaly spolupracovat, z toho by mohla vzniknout národní platforma — kdyby se spojily ty existující a dělaly by společně třeba jen marketing, prostě propagaci navenek.

Chtělo by to podporu pro všechna odvětví a jednu národní platformu sdružující všechny informace, aby podnikatel nemusel obcházet „spoustu dveří“, ale aby se na jediném místě mohl dozvědět, jaké má možnosti, i získat kontakty na investory, které může se svým záměrem oslovit. Jde jak o řešení internetové, tak o setkávání.

Kdo by to mohl uskutečnit?

CzechInvestu souběžně se seed fondem běželo jednání o CzechEkoSystému. Peníze vynaložené na CzechEkoSystem měly pomoci vyhledávat podnikatele — prostřednictvím jakýchsi skautů — a pomoci jim prostřednictvím jakýchsi koučů a mentorů napsat byznys plány. Myslím, že ta iniciativa a ty prostředky se mohly využít ke zkulturnění a kultivování prostředí.

My jsme to tehdy v projektu „Kapitál“ nazvali soft money — „měkké peníze“ — které měly být věnovány na propagaci investování formou byznys andělů, na „výuku“ podnikatelů, jak psát a prezentovat byznys plán, a na pomoc při propojení různých technologických center, inkubátorů, inovačních agentur, regionálních agentur a dalších do jedné sítě. V těch místech totiž jednak vznikají možné investiční příležitosti, a zároveň se na ně obracejí investoři.

Mohl by tu platformu na sebe opět částečně vzít stát, třeba v rámci seed fondu, když už ho bude propagovat. Národní platformu by mohli ustavit buď na ministerstvu průmyslu a obchodu, nebo při CzechInvestu, ale měly by se do ní zapojit i soukromé organizace.

Našli jste v článku chybu?

8. 8. 2013 12:59

jack dorsey (neregistrovaný)

Nevíš, o čem mluvíš.

Největší investice, o které jsem slyšel, byla do SocialBakers. SocialBakers není vůbec jedinečný projekt. Investoři však snadno pochopili význam projektu, protože pět podobných už frčelo.

Problém českých investorů je, že

1. Žádný z nich nemá signifikantní prachy, portrétují se však jako čeští Marc Andreessenové nebo John Doerrové.

2. 98% z nich nerozumí, o čem tvůj projekt je, je-li tvůj projekt netradiční.

3. Je-li tvůj projekt třikrát lepším "klonem" jestvujícího proj…

7. 8. 2013 9:23

Jako nekdo, kdo posledni tri mesice hledal seed investici, s troufam vyjadrit nekolik dojmu:

1) je dobre, kdyz si muzu vybirat mezi nekolika subjekty.
2) je dobre, ze jsou koncentrovane do velkych lokalit (protoze jizdenka CD nestoji majlant)
3) stat ma uz ted nejake nastroje, ktere primo ci neprimo financuje - inkubatory na vysokych skolach, hospoarske komory ... a tam by mel lit penize
4) vsichni, se kterymi jsme se bavili, si explicitne nebo naznakove stezovali na nedostatek podnetu
5) parad…



Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

Vitalia.cz: 9 největších mýtů o mase

9 největších mýtů o mase

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?