Pevné, nebo levné linky? Obojí!

V týdenním rozestupu vydaly tyto společnosti své tiskové zprávy, kterými oznamují snížení cen pevných linek, u některých z nich dokonce až o 33 procent, což není právě kosmetická úprava. Ještě nedávno bylo důvodem k oslavě, když cenová úroveň 64 kb/s linek poklesla pod dvacet tisíc a nyní se už pomaličku začíná tlačit na hranici deseti tisíc; řeč je samozřejmě o linkách s neomezeným přenosem dat, počítané linky jsou pod touto hranicí už dávno.

Dlouhé řečnění není na místě, nejnázornější jsou změny cen u obou společností, když je provnáme v jedné tabulce:

Jak je vidět, původně byli oba poskytovatelé zhruba na stejné cenové úrovni, nyní se však Contactel dostal výrazně pod nabídku IOL – v případě 64 kb/s činí rozdíl necelé 2 tisíce, u 256 kb/s už dokonce pět tisíc. Pro správné pochopení je však důležité si uvědomit, že Contactel nové ceny oznámil až týden po IOL, takže se mohl nechat novým ceníkem konkurence tak trochu inspirovat.

Řada lidí si jistě klade otázku, jak je možné, že jsou ceny dramaticky nižší než dříve, pokud bychom je srovnali s dobou před šesti lety, možná až desetkrát. Současně se objevuje obava, zda to nebude mít vliv na kvalitu vlastního připojení. Hlavním důvodem je nepochybně to, že zde sklízíme sladké plody ostré konkurence, která mezi poskytovateli připojení k Internetu panuje. Podle některých odborníků jsou současné ceny dokonce částečně dumpingové a jsou investicí do budoucna; osobně tento názor nesdílím, ale je zřejmé, že jsou ceny skutečně osekány na kost a na vlastní zisk už mnoho nezbývá. Obavy o kvalitu připojení jsou však zbytečné: nesmíme zapomínat také na to, že se snižují i ceny za služby, které odebírají naopak poskytovatelé. Cena zahraniční konektivity „za kus“ se v posledních letech výrazně snížila, vzhledem k příchodu velkých upstream providerů přímo do Prahy je také jednodušší si jí obstarat. Navíc se zde uplatňují výrazné úspory z rozsahu: linka 34 Mb/s do zahraničí rozhodně ani zdaleka nestojí 17× tolik jako 2 Mb/s.

Zajímavý je však také další trend: stále méně se prodává za ceníkové ceny. Podobná praxe byla u českých poskytovatelů obvyklá už dříve, cena se v řadě případů šila na tělo každému zákazníkovi zvlášť, což nakonec není nic neobvyklého. Na rozdíl od současnosti však alespoň všichni poskytovatelé měli nějaký standardní ceník, což dnes zdaleka není samozřejmostí. V současné době dáváme dohromady od základů nový přehled poskytovatelů a u řady z nich narážíme na to, že nemají žádný ceník a nabídku šijí vždy na tělo zákazníkovi.

Kromě neomezených pevných linek nabízí většina poskytovatelů také jejich počítané verze, které mají podstatně nižší paušál a platí se podle přenesených dat. Také zde se projevuje působení konkurence, takže se tyto pevné linky pomaličku začínají stávat alternativou i pro zvlášť aktivní domácí uživatele, kteří stráví na Internetu dlouhou dobu (a množství impulsů). To už je však téma na samostatný článek.

       

Osobně se přiznám, že ačkoliv sleduji český Internet a poskytovatele připojení už řadu let, nemohu najít žádný tehdejších ceníků a mám proto jen nejasnou představu o tehdejších cenách. Přesné porovnání cen dnes a tehdy by přitom bylo nepochybně zajímavé. Rád bych proto vyzval ty z vás (třeba i z řad poskytovatelů), kteří mají nějaký přehled cen libovolné firmy, který je starý aspoň čtyři roky, aby mi ho poslali – s radostí se o něj podělím i s ostatními.

Marek Antoš