Hlavní navigace

Pionýrské začátky českého Internetu

Vladimír Vrabec 10. 9. 2002

Dnes se budeme zabývat především dobou od roku 1991 do roku 1995. Ještě než začneme, připomeňme, že v roce 1990 obdržela firma Eurotel od státu licenci, která jí zaručovala monopol na veřejné datové služby, tedy i na veřejné počítačové sítě. Tedy naše počítačové sítě, které v tomto období vznikaly, nemohly být veřejné.

Již v půlce roku 1990 se v tehdejším Československu objevily odnože světové amatérské sítě FIDO a evropského EUnetu. Snad prvým jeho československým uzlem byl uzel v Bratislavě, který byl propojen s uzlem ve Vídni. O první pražský uzel se pokoušel Milan Štěrba z VŠE Praha. Jeho snahu úspěšně dokončili Jiří Orság a Pavel Rosendorf z VŠCHT Praha. Milan Štěrba během svého studijního pobytu v INRIA založil v polovině roku 1990 vrcholovou doménu .cs, a počítač inria.inria.fr se tak stal na nějakou dobu prvým československým hlavním nameserverem. Později starost o vrcholovou doménu .cs převzali Štěrbovi kolegové z VŠCHT, a ta jim zůstala až do vzniku CZ.NIC.

Za zmínku stojí i to, že grant, který získala INRIA v té době od francouzské vlády, umožnil, aby se skupina lidí z České republiky mohla v INRIA postupně zúčastnit stáží a seznámit se tam s technologií a praxí Internetu. To ovšem nebylo jediné místo, kam se jezdilo na zkušenou. Někteří jezdili do Lince, jiní se dostali dokonce do USA, do kolébky Internetu.

Sám Milan Štěrba pracoval zpočátku za Francii v evropském sdružení provozovatelů Internetu, v RIPE. Později již jako československý zástupce. V dubnu 1992 byl zvolen místopředsedou této organizace a v této funkci působil až do roku 1995. Známé jsou jeho práce z roku 1992 a 1993, které shrnují síťové aktivity ve střední a východní Evropě (An overview of East and Central European networking activities).

Shodou okolností rakouská síť ACONET, jejímž prostřednictvím bylo Československo v roce 1990 připojeno v Linci k evropské síti EARN, přešla v následujícím roce na Internet. Tím se otevřela akademické sféře (vysokým školám a ústavům akademie věd) nádherná příležitost využít této skutečnosti k experimentálnímu připojení do Internetu. To proběhlo po zvýšení rychlosti pevného spoje mezi Prahou a Lincem na úroveň 19,2 kb/s a jeho rozdělení na dva samostatné okruhy (jeden pro EARN, druhý pro Internet) v listopadu 1991. Internet se stal mimořádně atraktivním zejména svými interaktivními službami (například službou Telnet, tj. dálkovým terminálovým přístupem na alfanumerické úrovni nebo službou FTP, interaktivně řízeným přenosem souborů apod.), které EARN a tehdejší EUnet neposkytovaly. Lákal rovněž svou rozsáhlostí, která se neustále nevídaným způsobem zvětšovala a dovolovala kontaktovat významná světová akademická centra.

To mělo dva důsledky. Předně byl vypracován návrh na Vybudování počítačové sítě vysokých škol, připojených do Internetu a v prosinci 1991 podán ministerstvu školství. Návrh předpokládal realizaci československé sítě FESNET (Federal Educational and Scientific NETwork) s multiprotokolovou páteří propojující sídla všech vysokých škol. Druhým důsledkem bylo, že se ihned přešlo od experimentálního připojení k trvalému. 13.2.1992 bylo připojení k Internetu oficiálně prohlášeno za účasti zástupců NFSNET, páteře severoamerického Internetu.

V červnu 1992 byl předložený návrh ministerstvem školství přijat a na výstavbu akademické sítě bylo přiděleno 20 milionů korun. Protože v té době bylo již jisté, že se Československo rozdělí na dva samostatné státy, byl návrh schválen v novém pojetí. Místo realizace sítě FESNET byla schválena realizace sítě CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). Na výstavbě se začalo usilovně pracovat. Linka do Lince se posílila na rychlost 64 kb/s. Zřídila se linka Praha-Brno o téže rychlosti. Sídla vysokých škol se začala připojovat spoji rychlostí 19,2 kb/s. Do 15.6.1993, kdy byla síť CESNET slavnostně spuštěna, se podařilo v pražské části propojit Prahu, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice a Plzeň. Brněnská část propojila Brno, Olomouc, Opavu, Ostravu. Zbývalo dobudovat připojení Ústí nad Labem, Jindřichova Hradce, Chebu a Zlína. Spojení se slovenskou akademickou sítí SANET měla zabezpečovat linka Praha-Banská Bystrica. Spojení sítě CESNET se zahraničím posílilo zřízení linky Praha-Amsterodam pracující s rychlostí 64 kb/s.

Rok 1993 byl významný i pro český EUnet. Ustavila se firma CONET, která začala zabezpečovat českou část EUnetu propojenou s evropským linkou do Amsterodamu (64kb/s). Ujala se rovněž správy vrcholových domén .cs a .cz. Pro Internet vznikla nezvyklá situace. Bylo třeba realizovat postupný přechod českého Internetu z domény .cs do domény .cz a slovenského Internetu do domény .sk. Tento přesun se realizoval v letech 1993 a 1994. V roce 1995 pak již doména .cs neexistovala. Pro počítače připojené do Internetu před rokem 1993 existovala v době přechodu dvě doménová jména. Jedno s původní doménou .cs, druhé s novou doménou .cz nebo .sk. To často komplikovalo například elektronickou poštu. Třeba v mnoha zahraničních i domácích elektronických konferencích bylo nutné docílit příslušné změny v emailových adresách českých účastníků. Pamatuji se, že k tomuto účelu byl v CESNETU zřízen automat, kterému se emaily zasílaly s novou zpáteční adresou, jíž on pak transformoval na starou a posílal adresátovi. Tímto způsobem se mohl účastník z konference odhlásit (v konferenci byl veden se starou emailovou adresou) a znovu se do ní přihlásit s novou adresou.

Vedle elektronické pošty a kopírování souborů (programů a textů) ze severoamerických archivních serverů pomocí anonymního FTP (přístup byl povolen přihlášením prostřednictvím všeobecně známého jména „anonymous“), často využívanou byla práce s diskusními skupinami USENET a účast v elektronických konferencích (mailing lists), ať již obousměrných (určených pro diskusi) nebo jednosměrných (určených například pro distribuci elektronických periodik).

Protože stahování souborů ze zahraničních archivních serverů českými uživateli značně zatěžovalo naše slabě dimenzované spoje se zahraničím, budovaly se v CESNETU archivní servery obsahující kopie zahraničních. Uživatel se pak obracel na tyto kopie, soubory si stahoval daleko rychleji než z originálních serverů a šetřil linky.

Specializované elektronické konference a diskusní skupiny USENET byly využívány zpočátku především jako zdroj poučení a rad, zejména jak český Internet budovat a využívat. Samozřejmě, že i v českém Internetu vznikaly elektronické konference, případně diskusní skupiny.

Jedna z prvních našich konferencí byla CSINFO-L (Diskuse o místních problémech v síti) a elektronický týdeník Carolina studentů žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK Praha v české (CAR-CZ) a anglické (CAR-ENG) verzi. Všechny tři spolu s mnoha dalšími byly vedeny na uzlu CSEARN. Konference z tohoto uzlu jsou v současné době přesunuty na uzel listserv.cesnet.cz a jsou k dispozici i prostřednictvím webového rozhraní. Kompletní archiv Caroliny v české verzi je rovněž k dispozici zde. Funkci konference CSINFO-L postupně převzala elektronická konference NET (Konference o provozovaní sítě Internet) na serveru cs.felk.cvut.cz. Její archiv je k dispozici například zde a vyhledávací mechanizmus v archivu zde.

Uvedené elektronické konference mají dnes jako mnoho dalších své funkční kopie v USENET: cz.net.csinfo, cz.soc.carolina-cs, cz.net.internet. Čtenář, který dává přednost webovému rozhraní, může využít soudobých služeb serveru groops.google.com.

Připomeňme, že většina našich elektronických konferencí pracuje na dvou emailových adresách. Prvá slouží k zasílání a rozesílání konferenčních příspěvků, druhá k administrativním aktivitám, jako je přihlašování, odhlašování apod. Obvykle je pro všechny konference na daném serveru společná. Tak například do konference STR-SKOL (Diskuse na téma střední školy a Internet) pošleme příspěvek na adresu STR-SKOL@listserv­.cesnet.cz, do konference se přihlásíme a odhlásíme na adrese listserv@listser­v.cesnet.cz. Na této adrese pracuje program poskytující administrativní služby pro všechny konference na uvedeném serveru. Jaké služby a v jakých formátech je můžeme vyžadovat, nám sdělí při zaslání příkazu „help“. Tomuto příkazu obvykle rozumí všechny programy tohoto typu. Například i listserv@cs­.felk.cvut.cz nebo Majordomo@eunet.cz. V Seznamu síťových zdrojů v České republice, který začal v roce 1993 zpracovávat Pavel Satrapa (viz jeho příspěvky Zdroje CESNETu do konference NET), bychom jistě našli řadu serverů s elektronickými konferencemi. V současné době pravděpodobně mnohé z nich již neexistují a jejich konference byly buď přesunuty na jiné servery, případně zrušeny nebo nahrazeny diskusními skupinami.

Na počátku devadesátých let se souběžně objevily dva prezentační nástroje pracující na základě vztahu klient-server. Prvým byl Gopher, vyvinutý na minnesotské univerzitě. Jeho server prezentoval svůj informační obsah ve formě hierarchicky strukturovaného seznamu souborů. Až do roku 1994 byl velmi oblíbený a zastiňoval druhý nástroj, který všichni velmi dobře známe, WWW (World Wide Web). Ten spatřil světlo světa v Cernu a jeho tatínkem byl Tim Berners-Lee. Teprve objevení se multimediálního klienta NCSA Mosaic v roce 1993 začalo měnit situaci a počet webových serverů začal rychle narůstat. Ke konci roku 1994 pak předstihl počet gopherských serverů a začal na Internetu dominovat. V České republice sice existenci prvých webových serverů začal Satrapa zaznamenávat ve svém seznamu pravděpodobně již ke konci roku 1993 nebo na začátku roku 1994 (Fyzikální ústav České akademie věd, některá pracoviště UK Praha a CVUT Praha), přesto hlavní důraz byl kladen až do roku 1995 na výstavbu gopherských serverů.

Rok 1994 byl pro Českou republiku velmi významný. V Praze se konala výroční konference Internet Society, založené v roce 1992, nazvaná INET´94. Konference proběhla v červnu a byla spojena s evropskou konferencí JENC5. Zajímavě ji popisuje Jiří Peterka ve svém článku. Praha se po dobu konference stala středem světového Internetu. Zúčastnili se jí nejvýznamnější internetoví odborníci a funkcionáři v čele s „otcem Internetu“ Vintonem Cerfem.

Konference byla technicky zajištěna zvýšením rychlosti spoje Praha-Amsterodam na 512 kb/s a vytvořením dočasné linky Washington-Praha o rychlosti 2 Mb/s.

Ke konci roku byl dokončen projekt dobudování páteře pražské akademické sítě PASNET na bázi ATM, a tak byla vybudována síť pracující pro tehdejší dobu s fantastickou rychlostí 155 Mb/s.

Zajímá-li čtenáře, jak hodnotil Jan Gruntorád, představitel CESNETu, spolu s Jiřím Orságem, představitelem CONETu, úspěchy dosažené v roce 1994, a jak se oba svěřovali se svými plány na rok 1995, může se seznámit s rozhovorem, který jsem s nimi měl v prvé polovině roku 1995 pro dnes již zaniklý časopis Computer Echo.

EBF16

Krátce nato se CONET transformoval ve firmu INTERNET CZ s cílem dosáhnout v nastávajícím období, ve kterém už nebude platit monopol Eurotelu na veřejné datové služby, a nejen český, ale i globální Internet budou otevřené pro komerci, významného postavení mezi nově vznikajícími ISP (Internet Service Provider).


Tento článek doplňuji o aktualizaci vznikající mapy českého Internetu. Pokusil jsem do ní zahrnout nejdůležitější události, které zažil dle mého názoru český Internet do konce roku 1995. Možná, že jsem něco významného nezachytil, možná některé údaje nejsou přesné. Prosím proto všechny, kteří mohou přispět ke zkvalitnění této mapy, aby buď ve formuláři, či v odezvě na článek nebo přímo emailem mi sdělili svoje připomínky a návrhy. Budu jim s redakcí velmi vděčen.

Našli jste v článku chybu?
Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

120na80.cz: Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Rodiče, pozor: jak dodat vitamín D bez rizika

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Vitalia.cz: Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Tipy: Kde zaručeně koupíte dobré maso

Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“