„V Česku se v roce 2009 užívalo nelegálně 37 procent softwaru. V důsledku přišli výrobci softwaru kvůli pirátství v Česku o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun,“ píše v tiskové zprávě JAN HLAVÁČ, mluvčí protipirátské organizace BSA. Uvedené závěry vyplývají ze sedmé výroční Celosvětové studie softwarového pirátství, kterou zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), zastupující softwarové firmy z celého světa. Analýza sledovala užívání nelegálních počítačových programů ve více než stovce zemí světa v roce 2009. Byla provedena analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.
Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V pomyslném žebříčku obsadila 13. místo. Studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme. Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat. Domácnosti nicméně stále ve velké míře užívají nelegální software a riskují tím právní postihy či ztrátu osobních dat,
píše Jan Hlaváč. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a celosvětová 43 procent. Nejnižší celosvětovou mírou počítačového pirátství se mohou pochlubit Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %). Česko je tedy plus minus v průměru, co se pirátství týče, ale s nejvyspělějšími zeměmi se zatím stále srovnávat nemůže.
V Česku míra pirátství klesá o procentní bod již druhým rokem. Méně úspěšné v meziročním srovnání je sousední Slovensko, kde míra pirátství druhým rokem stagnuje na 43 procentech. V sousedních zemích má nejvyšší míru pirátství Polsko (54 %), Slovensko (43 %) a Maďarsko (41 %). Mezi země s nejnižší mírou pirátství patří Rakousko (25 %) a Německo (28 %), kde paradoxně míra pirátství mírně vzrostla. Nejvíce se v Česku podle BSA nelegálně užívají operační systémy Windows, kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Za posledních patnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 29 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již druhým rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo šestnácté. V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (42 %) nebo Francie (40 %). Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (67 %), Rumunsko (65 %) a Řecko (58 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (21 %) a dále Rakousko, Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.
V mnoha zemích navzdory hospodářské krizi pirátského softwaru v osobních počítačích ubylo. Podle studie BSA a IDC míra pirátství klesla v 54 zemích a vzrostla jen v devatenácti státech. Přesto celosvětová míra softwarového pirátství vzrostla ze 41 na 43 procent. Stalo se tak zejména v důsledku toho, že na globálním softwarovém trhu získaly vyšší podíl rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie, v nichž je míra pirátství podstatně vyšší než v ostatních státech. Celosvětová komerční hodnota nelegálního softwaru dosáhla v roce 2009 hodnoty 51,4 miliardy amerických dolarů. Nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe a Moldavsko. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit zmiňované Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).
pořadí | země | rozdíl | 2009 | 2008 | 2007 | 2006 | 2005 | 2009 $M |
1. | Lucembursko | 0% | 21% | 21% | 21% | $ 30 | ||
2. | Rakousko | 1% | 25% | 24% | 25% | 26% | 26% | $ 212 |
3. | Belgie | 0% | 25% | 25% | 25% | 27% | 28% | $ 239 |
4. | Finsko | –1% | 25% | 26% | 25% | 27% | 26% | $ 175 |
5. | Švédsko | 0% | 25% | 25% | 25% | 26% | 27% | $ 304 |
6. | Dánsko | 1% | 26% | 25% | 25% | 25% | 27% | $ 203 |
7. | Velká Británie | 0% | 27% | 27% | 26% | 27% | 27% | $ 1581 |
8. | Německo | 1% | 28% | 27% | 27% | 28% | 27% | $ 2023 |
9. | Nizozemsko | 0% | 28% | 28% | 28% | 29% | 30% | $ 525 |
10. | Irsko | 1% | 35% | 34% | 34% | 36% | 37% | $ 125 |
11. | Česká rep. | –1% | 37% | 38% | 39% | 39% | 40% | $ 174 |
12. | Francie | –1% | 40% | 41% | 42% | 45% | 47% | $ 2544 |
13. | Portugalsko | –2% | 40% | 42% | 43% | 43% | 43% | $ 221 |
14. | Maďarsko | –1% | 41% | 42% | 42% | 42% | 42% | $ 113 |
15. | Španělsko | 0% | 42% | 42% | 43% | 46% | 46% | $ 1014 |
16. | Slovensko | 0% | 43% | 43% | 45% | 45% | 47% | $ 65 |
17. | Malta | 0% | 45% | 45% | 46% | 45% | 45% | $ 7 |
18. | Slovinsko | –1% | 46% | 47% | 48% | 48% | 50% | $ 39 |
19. | Kypr | –2% | 48% | 50% | 50% | 52% | 52% | $ 16 |
20. | Itálie | 1% | 49% | 48% | 49% | 51% | 53% | $ 1733 |
21. | Estonsko | 0% | 50% | 50% | 51% | 52% | 54% | $ 19 |
22. | Litva | 0% | 54% | 54% | 56% | 57% | 57% | $ 31 |
23. | Polsko | –2% | 54% | 56% | 57% | 57% | 58% | $ 506 |
24. | Lotyšsko | 0% | 56% | 56% | 56% | 56% | 57% | $ 24 |
25. | Řecko | 1% | 58% | 57% | 58% | 61% | 64% | $ 248 |
26. | Rumunsko | –1% | 65% | 66% | 68% | 69% | 72% | $ 183 |
27. | Bulharsko | –1% | 67% | 68% | 68% | 69% | 71% | $ 115 |
celkem | Evropská unie | 35% | 35% | 35% | 36% | 36% | $ 12 469 |
pořadí | země | 2009 |
---|---|---|
1. | Gruzie | 95% |
2. | Zimbabwe | 92% |
3. | Bangladéš | 91% |
Moldavsko | 91% | |
4. | Arménie | 90% |
Jemen | 90% | |
5. | Srí Lanka | 89% |
6. | Ázerbájdžán | 88% |
Libye | 88% | |
7. | Bělorusko | 87% |
Venezuela | 87% | |
8. | Indonésie | 86% |
9. | Irák | 85% |
Ukrajina | 85% | |
Vietnam | 85% | |
10. | Alžírsko | 84% |
Pákistán | 84% | |
11. | Kamerun | 83% |
Nigérie | 83% | |
12. | Paraguay | 82% |
Zambie | 82% | |
13. | Černá Hora | 81% |
14. | Bolívie | 80% |
Salvador | 80% | |
Guatemala | 80% | |
15. | Botswana | 79% |
Čína | 79% | |
Pobřeží slonoviny | 79% | |
Keňa | 79% | |
Nikaragua | 79% |
pořadí | země | 2009 |
---|---|---|
1. | USA | 20 % |
2. | Japonsko | 21 % |
Lucembursko | 21% | |
4. | Nový Zéland | 22% |
5. | Austrálie | 25% |
Rakousko | 25% | |
Belgie | 25% | |
Finsko | 25% | |
Švédsko | 25% | |
Švýcarsko | 25% | |
6. | Dánsko | 26% |
7. | Velká Británie | 27% |
8. | Německo | 28% |
Nizozemsko | 28% | |
9. | Kanada | 29% |
Norsko | 29% | |
10. | Izrael | 33% |
11. | Irsko | 35% |
Singapur | 35% | |
Jihoafrická republika | 35% | |
12. | Spojené arabské emiráty | 36% |
13. | Česká republika | 37% |
14. | Tchaj-wan | 38% |
15. | Francie | 40% |
Portugalsko | 40% | |
Réunion | 40% | |
16. | Maďarsko | 41% |
Jižní Korea | 41% | |
17. | Španělsko | 42% |
18. | Slovensko | 43% |
Jménem OSS Alliance okomentoval výsledky zveřejněného výzkumu FILIP MOLČAN: V podstatě náš postoj k počítačovému pirátství je podobný. Určitě jej nepodporujeme a respektujeme, že je velkým problémem. Co chceme ale tlačit je fakt, že tam, kde finance prostě nejsou, je možné využít open-source a finance investovat do podstatnějších činností a věcí. Proto bychom byli rádi, aby se v souvislosti s počítačovým pirátstvím mluvilo i o open-source – neboť je to cesta, jak počítačové pirátství snížit. Pokud organizace používá nelegálně získaný software a nemá na samotnou legalizaci finanční prostředky, není vše ztraceno. Východiskem může být tzv. open-source software, tedy aplikace, které jsou k dispozici zpravidla zdarma včetně zdrojového kódu, a to pro komerční i nekomerční použití. Zástupce těchto aplikací naleznete ve všech odvětvích. Open-source software je využíván po celém světě jak v oblastech informačních systémů (webové servery, databázové systémy, aplikační servery), tak na stolních počítačích u běžných uživatelů. Pokud nemáte na licence MS Office, pořiďte si kancelářský balík OpenOffice.org, místo Adobe Photoshopu bude řadě z uživatelů stačit editor Gimp a místo MS Windows si můžete pořídit Linux – a všechny tyto aplikace je možné získat zdarma a legálně na Internetu. Open-source aplikací existují desetitisíce a vybere si z nich téměř každý – i když kvalita bývá rozdílná.
Věcí k zamyšlení jsou vyčíslené škody, které vykazují výrobci softwaru. Skutečně by šlo o takové sumy, kdyby neexistoval pirátský software a podniky i uživatelé by si museli programy kupovat? A dá se považovat za ztrátu, když si někdo stáhne pirátskou kopii programu, kterou vlastně ani nepotřebuje a nepoužívá, natož pak v výdělečným účelům?
Zdá se, že mnohé podniky a organizace mají mezery v informacích o zdarma dostupných alternativách drahých softwareových řešení. Je ale pravda, že ten, kdo je schopen opatřit si pirátskou nelegální kopii softwaru, měl by vědět, že existuje i jiná alternativa, za kterou není potřeba plati. Každopádně z výzkumu vyplývá, že Česku už nemůže být považováno za součást “divokého východu” a jistě není na úrovni Gruzie, co se podílu pirátského softwaru týče. Potěšující může být o fakt, že jsme na tom lépe než mnohé “západní” a vyspělé státy. Otázka nakonec zní: opravdu by se ti, kteří používají pirátský software, nespokojili s open-source alternativami?