Pirátského softwaru v Česku ubylo, nelegálně se ho podle BSA užívá 37 %

Česko se umístilo na 13. místě v celosvětovém žebříčku 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Softwarové pirátství je podle BSA v Česku stále na ústupu. Mezi roky 2008 a 2009 míra pirátství poklesla o 1 procentní bod.

„V Česku se v roce 2009 užívalo nelegálně 37 procent softwaru. V důsledku přišli výrobci softwaru kvůli pirátství v Česku o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun,“ píše v tiskové zprávě JAN HLAVÁČ, mluvčí protipirátské organizace BSA. Uvedené závěry vyplývají ze sedmé výroční Celosvětové studie softwarového pirátství, kterou zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), zastupující softwarové firmy z celého světa. Analýza sledovala užívání nelegálních počítačových programů ve více než stovce zemí světa v roce 2009. Byla provedena analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V pomyslném žebříčku obsadila 13. místo. Studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme. Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat. Domácnosti nicméně stále ve velké míře užívají nelegální software a riskují tím právní postihy či ztrátu osobních dat, píše Jan Hlaváč. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a celosvětová 43 procent. Nejnižší celosvětovou mírou počítačového pirátství se mohou pochlubit Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %). Česko je tedy plus minus v průměru, co se pirátství týče, ale s nejvyspělějšími zeměmi se zatím stále srovnávat nemůže.

V Česku míra pirátství klesá o procentní bod již druhým rokem. Méně úspěšné v meziročním srovnání je sousední Slovensko, kde míra pirátství druhým rokem stagnuje na 43 procentech. V sousedních zemích má nejvyšší míru pirátství Polsko (54 %), Slovensko (43 %) a Maďarsko (41 %). Mezi země s nejnižší mírou pirátství patří Rakousko (25 %) a Německo (28 %), kde paradoxně míra pirátství mírně vzrostla. Nejvíce se v Česku podle BSA nelegálně užívají operační systémy Windows, kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Za posledních patnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 29 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již druhým rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo šestnácté. V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (42 %) nebo Francie (40 %). Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (67 %), Rumunsko (65 %) a Řecko (58 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (21 %) a dále Rakousko, Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.

V mnoha zemích navzdory hospodářské krizi pirátského softwaru v osobních počítačích ubylo. Podle studie BSA a IDC míra pirátství klesla v 54 zemích a vzrostla jen v devatenácti státech. Přesto celosvětová míra softwarového pirátství vzrostla ze 41 na 43 procent. Stalo se tak zejména v důsledku toho, že na globálním softwarovém trhu získaly vyšší podíl rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie, v nichž je míra pirátství podstatně vyšší než v ostatních státech. Celosvětová komerční hodnota nelegálního softwaru dosáhla v roce 2009 hodnoty 51,4 miliardy amerických dolarů. Nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe a Moldavsko. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit zmiňované Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

Míra pirátství – ztráty v mil. USD
pořadí země rozdíl 2009 2008 2007 2006 2005 2009 $M
1. Lucembursko 0% 21% 21% 21% $ 30
2. Rakousko 1% 25% 24% 25% 26% 26% $ 212
3. Belgie 0% 25% 25% 25% 27% 28% $ 239
4. Finsko  –1% 25% 26% 25% 27% 26% $ 175
5. Švédsko 0% 25% 25% 25% 26% 27% $ 304
6. Dánsko 1% 26% 25% 25% 25% 27% $ 203
7. Velká Británie 0% 27% 27% 26% 27% 27% $ 1581
8. Německo 1% 28% 27% 27% 28% 27% $ 2023
9. Nizozemsko 0% 28% 28% 28% 29% 30% $ 525
10. Irsko 1% 35% 34% 34% 36% 37% $ 125
11. Česká rep.  –1% 37% 38% 39% 39% 40% $ 174
12. Francie  –1% 40% 41% 42% 45% 47% $ 2544
13. Portugalsko  –2% 40% 42% 43% 43% 43% $ 221
14. Maďarsko  –1% 41% 42% 42% 42% 42% $ 113
15. Španělsko 0% 42% 42% 43% 46% 46% $ 1014
16. Slovensko 0% 43% 43% 45% 45% 47% $ 65
17. Malta 0% 45% 45% 46% 45% 45% $ 7
18. Slovinsko  –1% 46% 47% 48% 48% 50% $ 39
19. Kypr  –2% 48% 50% 50% 52% 52% $ 16
20. Itálie 1% 49% 48% 49% 51% 53% $ 1733
21. Estonsko 0% 50% 50% 51% 52% 54% $ 19
22. Litva 0% 54% 54% 56% 57% 57% $ 31
23. Polsko  –2% 54% 56% 57% 57% 58% $ 506
24. Lotyšsko 0% 56% 56% 56% 56% 57% $ 24
25. Řecko 1% 58% 57% 58% 61% 64% $ 248
26. Rumunsko  –1% 65% 66% 68% 69% 72% $ 183
27. Bulharsko  –1% 67% 68% 68% 69% 71% $ 115
celkem Evropská unie 35% 35% 35% 36% 36% $ 12 469
graf pirátství
Země s nejvyšší mírou softwarového pirátství
pořadí země 2009
1. Gruzie 95%
2. Zimbabwe 92%
3. Bangladéš 91%
Moldavsko 91%
4. Arménie 90%
Jemen 90%
5. Srí Lanka 89%
6. Ázerbájdžán 88%
Libye 88%
7. Bělorusko 87%
Venezuela 87%
8. Indonésie 86%
9. Irák 85%
Ukrajina 85%
Vietnam 85%
10. Alžírsko 84%
Pákistán 84%
11. Kamerun 83%
Nigérie 83%
12. Paraguay 82%
Zambie 82%
13. Černá Hora 81%
14. Bolívie 80%
Salvador 80%
Guatemala 80%
15. Botswana 79%
Čína 79%
Pobřeží slonoviny 79%
Keňa 79%
Nikaragua 79%
Země s nejnižší mírou softwarového pirátství
pořadí země 2009
1. USA 20 %
2. Japonsko 21 %
Lucembursko 21%
4. Nový Zéland 22%
5. Austrálie 25%
Rakousko 25%
Belgie 25%
Finsko 25%
Švédsko 25%
Švýcarsko 25%
6. Dánsko 26%
7. Velká Británie 27%
8. Německo 28%
Nizozemsko 28%
9. Kanada 29%
Norsko 29%
10. Izrael 33%
11. Irsko 35%
Singapur 35%
Jihoafrická republika 35%
12. Spojené arabské emiráty 36%
13. Česká republika 37%
14. Tchaj-wan 38%
15. Francie 40%
Portugalsko 40%
Réunion 40%
16. Maďarsko 41%
Jižní Korea 41%
17. Španělsko 42%
18. Slovensko 43%

Jménem OSS Alliance okomentoval výsledky zveřejněného výzkumu FILIP MOLČAN: V podstatě náš postoj k počítačovému pirátství je podobný. Určitě jej nepodporujeme a respektujeme, že je velkým problémem. Co chceme ale tlačit je fakt, že tam, kde finance prostě nejsou, je možné využít open-source a finance investovat do podstatnějších činností a věcí. Proto bychom byli rádi, aby se v souvislosti s počítačovým pirátstvím mluvilo i o open-source – neboť je to cesta, jak počítačové pirátství snížit. Pokud organizace používá nelegálně získaný software a nemá na samotnou legalizaci finanční prostředky, není vše ztraceno. Východiskem může být tzv. open-source software, tedy aplikace, které jsou k dispozici zpravidla zdarma včetně zdrojového kódu, a to pro komerční i nekomerční použití. Zástupce těchto aplikací naleznete ve všech odvětvích. Open-source software je využíván po celém světě jak v oblastech informačních systémů (webové servery, databázové systémy, aplikační servery), tak na stolních počítačích u běžných uživatelů. Pokud nemáte na licence MS Office, pořiďte si kancelářský balík OpenOffice.org, místo Adobe Photoshopu bude řadě z uživatelů stačit editor Gimp a místo MS Windows si můžete pořídit Linux – a všechny tyto aplikace je možné získat zdarma a legálně na Internetu. Open-source aplikací existují desetitisíce a vybere si z nich téměř každý – i když kvalita bývá rozdílná.

EBF16

Věcí k zamyšlení jsou vyčíslené škody, které vykazují výrobci softwaru. Skutečně by šlo o takové sumy, kdyby neexistoval pirátský software a podniky i uživatelé by si museli programy kupovat? A dá se považovat za ztrátu, když si někdo stáhne pirátskou kopii programu, kterou vlastně ani nepotřebuje a nepoužívá, natož pak v výdělečným účelům?

Zdá se, že mnohé podniky a organizace mají mezery v informacích o zdarma dostupných alternativách drahých softwareových řešení. Je ale pravda, že ten, kdo je schopen opatřit si pirátskou nelegální kopii softwaru, měl by vědět, že existuje i jiná alternativa, za kterou není potřeba plati. Každopádně z výzkumu vyplývá, že Česku už nemůže být považováno za součást “divokého východu” a jistě není na úrovni Gruzie, co se podílu pirátského softwaru týče. Potěšující může být o fakt, že jsme na tom lépe než mnohé “západní” a vyspělé státy. Otázka nakonec zní: opravdu by se ti, kteří používají pirátský software, nespokojili s open-source alternativami?

Anketa

Používáte open-source software?

72 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 7. 2010 14:44

Workshop: UX design v návrhu webu

  •  
    Rychlý a efektivní návrh rozhraní.
  • Metoda Design Studio.
  • Prototypy - proč a jak prototypujeme.

Detailní informace o workshopu UX designu »