Hlavní navigace

Placení na Internetu vloni a letos

14. 1. 2009
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 29
Rok 2008 byl pro placení na Internetu minimálně na nabídkové straně - tedy na straně poskytovatelů platebních systémů - přelomový. Objevil se PaySec, řada platebních tlačítek českých bank. Lidé ale stále věří osvědčené dobírce. Co se letos změní?

Poprvé se v Česku objevil „něco jako Paypal“ systém PaySec, který provozuje ČSOB (ne, stará Qčka bez licence už nepočítáme, dobu předstihla až moc). Své internetové platební tlačítko představila i mBank v podobě mPeněz a Komerční banka se svou službou „Mojeplatba“. Na letošek zřejmě chystá něco i největší česká banka co do počtu klientů, Česká spořitelna. Placení menších částek pomocí mobilního telefonu spustí letos i operátor Vodafone. Systémů, pomocí kterých může český zákazník utratit své peníze, je tak bezpočet.

 

Neuškodí nicméně připomenout si situaci, ve které se české internetové obchodování nachází. Podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci (APEK) se sedmdesát až osmdesát procent nákupů na Internetu realizuje pomocí dobírky. Zbytek tvoří převod na účet, platba na výdejním místě a až potom platební karty. Procentuální podíl ostatních způsobů placení je víceméně mizivý. V zahraničí je situace opačná – karty placení na Internetu vévodí s přibližně podobným podílem, jaký má u nás dobírka. Data APEKu vycházejí z průzkumů, které dělal sám v roce 2006 či je převzal od GfK z roku 2005, podíl dobírky na celkových platbách se ale podle informací od obchodníků nijak výrazněji v posledních letech nezměnil.

 

Rozmach karet omezují vysoké poplatky…

Ačkoli někteří kolegové v březnu, kdy vyšla statistika APEKu, doufali, že počet zákazníků platících online kreditní kartou se zvýší, nezdá se, že tomu tak v nejbližší době bude. Ochota k tomu totiž neexistuje ani na jedné straně celého transakčního řetězce. Pro banky samotné je placení kartou problematické, protože, slovy jednoho bankovního manažera, nemají svobodu nastavit si marži. Lidsky řečeno, musejí samy platit poměrně vysoké poplatky karetní asociaci. Banky – především ty velké – jako další důvod uvádějí konzervativní klientelu, která někdy v minulosti slyšela o tom, jak je placení kartou na Internetu nebezpečné a od té doby to nechce ani zkoušet, jak řekl již zmíněný manažer jedné velké české banky. Vzhledem k tomu, že se banky vydávají mnohem víc cestou svých vlastních platebních systémů, není možné ani očekávat, že věnují určitou část svých marketingových rozpočtů na vzdělávání klientů a na vysvětlování, že platba kartou na Internetu je při dodržení určitých bezpečnostních zásad bezproblémovou záležitostí.

Platební karta je také pro druhou stranu smluvního vztahu, tedy pro obchodníky, poměrně drahá záležitost. Podle oslovených obchodníků stojí podle obratu me­zi jedním až třemi a půl procenty z transakce. Záleží také na tom, od které organizace si nechá systém zavést. Některé chtějí za implementaci systému až deset tisíc korun, některé zavádějí systém zdarma, ale vybírají zase vyšší poplatky za transakci. Poplatky u pla­tebních karet určují banky podle individuální domluvy s obchodníkem, podle oslovených obchodů v momentě, kdy přes kartu probíhá zajímavější část z jejich obratu, nabízejí banky nižší procento. Začínali jsme v kamenném i internetovém ob­chodě na 3,5 procentech, ale poměrně rychle jsme snížili poplatek na 2,8 % a další měsíc na 2,6 %, uvádí například provozovatel ob­chodu Misfit Petr Faltýsek.

 

V názorech na používání karet se také nejvíce liší „vysokomaržoví“ od „nízkomaržových“ obchodníků. Pro ty, kteří mají vyšší marži, nepředstavují dvě procenta poplatku za transakci tak velký problém, protože stále na zboží poměrně slušně vydělají. Naopak prodejci elektroniky a IT, který drží marže co nejníže, může dvouprocentní poplatek zcela vymazat zisk. Například Alza.cz uvádí, že na „prémiovém zboží“, tedy na nejžádanějších kusech ze své nabídky, drží marži mezi jedním až dvěma procenty. I proto jsou obchody tohoto typu ke kartám nepříliš přátelsky naladěné, případně je vůbec nenabízejí (jako například Kasa.cz).

 

Obchodníci, kteří by stáli o to, aby jejich zákazníci karty využívali více, vidí dva problémy. Prvním je, že karty jsou u mnoha českých bank pro nákupy na Internetu automaticky zablokované a banky je odblokovávají teprve na výslovný požadavek zákazníka na pobočce či při žádosti přes infolinku. Druhý problém vyplývá z pravidel, které nastavily obě hlavní kartové asociace – VISA i MasterCard pro střední Evropu. Na rozdíl od civilizované ciziny totiž český zákazník musí v českém obchodě při každé platbě kartou vyplňovat znovu číslo karty, datum expirace, jméno a zúčtovací adresu a číslo CVV. Není tak možné kartu „zaregistrovat“ a pak s ní platit stiskem jednoho tlačítka, jako to lze na Amazon.com či na PayPalu. Toto je jeden z důvodů, proč česká „internetová peněženka“ PaySec, o které bude řeč níže, nemůže fungovat stejně jako PayPal a stát se podobně jako tento systém jakousi platební bránou pro kreditní karty pro malé obchodníky či dražitele na aukcích, tak jak je tomu v USA a západní Evropě.

Změna tohoto nepříjemného faktu se dá těžko očekávat. Česko je malá země, která dělá na obratu u platebních karet přibližně tolik, co banka Barclay's. Vyjednávací pozice tak není jednoduchá.

…její zneužití bude ale do značné míry odpovědnost banky

Na druhou stranu se klienti českých bank mohou letos těšit na vyšší ochranu a lepší informovanost při uzavírání smluv s finančními institucemi. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se do českého právního řádu převádí evropská směrnice o finančních službách (Payments Services Directive).

Ta musí ve všech státech EU vejít v účinnost nejpozději do začátku listopadu příštího roku. Mezi hlavní změny, které nový zákon o platebních službách přináší, patří nižší odpovědnost klientů za neautorizované platby kartou. Při zneužití své kreditní karty bude spoluúčast klienta na transakcích, které proběhly ještě před nahlášením ztráty karty bance, jen sto padesát eur. Nad tento limit už za všechny neautorizované transakce odpovídá banka. Výjimkou budou transakce provedené s použitím PIN, v tom případě je spoluúčast klientů stoprocentní.

Některé banky nyní v Česku uplatňují spoluúčast klienta na neautorizovaných transakcích ve výši 4500 korun, což je historická přibližná hodnota sto padesáti eur z doby, kdy byla směrnice přijata a ČNB doporučila bankám podle ní postupovat dobrovolně. Zatím tak ovšem postupují Česká spořitelna, mBank či Unicredit Bank. Mnohé další banky ale za neoprávněné transakce neručí do doby ohlášení ztráty karty vůbec. Nabízejí ale pojištění proti zneužití karty, které ale může činit přes tisíc korun ročně.

 

„Platební tlačítko“ jako náhrada karty?

Banky se snaží přijít s online systémy, které jim umožní nabídnout online platbu a zároveň nastavit pro sebe (a v konečném důsledku i pro obchodníka) výhodnější poplatek, než je v případě placení kartou. Zde můžeme hledat prapůvod „platebního tlačítka“, které nabídla jako první Expandia Banka (později eBanka a dnes Raiffeisen bank) v podobě tzv. ePlatby. Platební tlačítko je pevně navázané na systém online bankovnictví příslušné banky. Funguje tak, že vygeneruje předvyplněný jednorázový příkaz k úhradě přímo v internetovém bankovnictví kupujícího s příslušnými údaji (číslo účtu příjemce, variabilní symbol, částka), který pak kupující už jen potvrdí, autorizuje pomocí certifikátu či mobilního kódu a odešle.

Raiffeisen Bank uvádí následující statistiky zúčtovaných plateb pomocí „platebního tlačítka“, od roku 2000 až do loňska:

 
Statistiky zúčtovaných plateb – Raiffeisen Bank
rok počet transakcí obrat
2000 17 011 17,11 mil. Kč
2001 29 157 29,53 mil. Kč
2002 42 365 53,62 mil. Kč
2003 48 031 71,71 mil. Kč
2004 56 584 96,55 mil. Kč
2005 67 367 134,58 mil. Kč
2006 103 970 234,39 mil. Kč
2007 125 457 318,96 mil. Kč
2008* 101 977 266,32 mil. Kč

* V roce 2008 jsou údaje za první 3 čtvrtletí.

 

Pro lepší ilustraci obratu musíme ještě uvést, že platbu pomocí eBanky nabízí asi tisíc obchodníků, z nichž podle manažera služby v RB Jaroslava Ševely osmdesát procent obratu dělá dvacet procent největších internetových obchodů.

Zatímco do roku 2007 byla eBanka až na nesmělé pokusy Živnostenské banky na trhu osamocená, letos své „platební tlačítko“ předvedly dvě další banky. V srpnu se svou službou mPeníze přišla mBank ve spolupráci se Seznamem.cz. První se objevily platby pomocí mPeněz na internetovém obchodě Kasa.cz, který do té doby nabízel výhradně jen platby dobírkou či převodem na účet (a platební kartou na offline výdejním místě v Praze). Na našem obratu se zatím podílejí v jednotkách procent, ale to se dalo očekávat, řekla marketingová manažerka Kasy Jitka Součková.

Do konce roku plánujeme, že mPenězi bude možné platit v šedesáti obchodech, uvedl začátkem listopadu online specialista mBank David Matyáš. Nakolik se to mBank podařilo, je možné vidět zde na stránce mPeněz. Další bankou, která nabízí platbu pomocí platebního tlačítka, je Komerční banka, která službu „Mojeplatba“ spouští v těchto dnech. Zaplatit bude možné u osmi obchodů, se kterými banka uzavřela smlouvu či je těsně před jejím uzavřením. Zaměřujeme se především na firmy poskytující služby, jako jsou letenky, zájezdy a podobně, které se fyzicky nedoručují, řekl vedoucí přímého bankovnictví KB Mojmír Prokop. Podle Prokopa si banka udělala průzkum a zjistila tak, co se víceméně ví už dlouho – že lidé neradi předem platí za zboží, u kterého si nejsou úplně jisti, jestli jim ho internetový obchod pošle do čtyřiadvaceti hodin nebo až za tři měsíce. Pomocí služby „Mojeplatba“ bude tak možné zaplatit například zájezdy u cestovních kanceláří Exim Tours či Fischer. Dalšími partnery pak budou společnosti poskytující energii a komunální služby, prvním z nich pak Pražská energetika, u které bude možné platit faktury pomocí platebního tlačítka KB.

 

Banky nabízejí své systémy obchod­níkům za velmi podobných „ceníkových“ podmínek. Reálně se ale podmínky liší hlavně podle toho, jestli obchodník především u RB či KB má ještě další produkty. Obě banky uvedly, že obchodníkům, kteří u nich mají například provozní úvěr či další finanční produkty, na poplatcích dávají významnou slevu. Počáteční podmínky jsou nicméně u Raiffeisen Bank a u Komerční banky jedno procento s placené částky, u mBank je to pak půl procenta. mBan­k navíc obchodům, které provozují živnostníci – fyzické osoby, nabízí tuto službu za paušální poplatek padesát korun měsíčně bez ohledu na počet transakcí.

Určitou výhodou platebního tlačítka je tak fakt, že poplatky jsou u něj nižší než u karet. Obchod ale na druhou stranu musí mít účet u banky, která příslušný systém provozuje. Pokud by tak dnes chtěl některý obchod nabízet všechny systémy, pak musí mít účet u KB, RB, mBank, ČSOB nebo Poštovní spořitelny, které také platební tlačítko nabízejí.

PaySec není „český PayPal“. A zřejmě jen tak nebude.

Loni na jaře spustila ČSOB, potažmo Poštovní spořitelna, svůj systém PaySec. Systém sám není pevně svázán s bankou a jde o elektronickou peněženkou. Samotná ČSOB jej chápe jako dobrý systém pro opakované platby či platby menších částek, podle manažerky projektu Leily Goulliové je pro obchodníky výhodný hlavně v případě častějších a menších plateb. PaySec měl v listopadu 2008 přes patnáct tisíc aktivních klientů.

PaySec nezveřejňuje své poplatky pro obchodníky, podle Goulliové jsou ale nižší než platby kartou a záleží na tom, co internetový obchod prodává a zda jde spíše o mikroplatby (jako například u obchodů typu eShop Českých drah) či o standardní transakce (jako například u Mall.cz). Poplatky pro uživatele jsou příznivé – zdarma jsou transakce mezi konty PaySec, platba obchodníkovi, vedení konta a vybití na účet ČSOB (na účty jiných bank je to pak 2 Kč za transakci) a nabití konta převodem z účtu. Naopak PaySec od září zpoplatňuje nabití kreditní kartou. K tomu musel provozovatel systému přistoupit poté, co lidé začali peněženku využívat jako rychlý způsob, jak dosáhnout zajímavých zisků. Některé kreditní karty na českém Internetu totiž jako bonus vracejí určité procento ze zaplacené částky. Stačilo tak založit konto na PaySecu, dobít jej kreditní kartou na 25 000, poté vybít na účet (25 tisíc je maximální limit pro roční vybíjení bez ověření) a za pár kliků vyinkasovat jedno procento (250 korun) či více. Na tuto zajímavou vlastnost „pejska“ upozornil server Měšec.cz.

Tomu, že PaySec je zajímavý hlavně pro platby malých částek, napovídá i fakt, že platby za letenky a jízdenky tvoří podle provozovatele 30 % celkového objemu plateb, které přes systém jdou. Podle statistik eShopu Českých drah, který umožňuje placení pomocí platebních karet nebo PaySecu, tvořily platby PaySecem ale jenom něco přes dvě procenta z celkového počtu plateb, i když toto číslo měsíc od měsíce pomalu rostlo.

Anonymita (PaySec se dá založit i bez ověření identity uživatele) je nicméně zajímavou vlastností tohoto systému, díky kterému si jej oblíbily i různé erotické a pornografické servery. PaySec na svém webu ale tyto „obchodníky“ neuvádí a ani na přímý dotaz nechtěl sdělit, kolik procent obratu právě tento typ plateb, u kterých je anonymita z pochopitelných důvodů preferována, tvoří. Platbu pomocí PaySec ale zavedly některé větší a navštěvovanější erotické servery (například Leo.cz, který provozuje vydavatelství PK62, amateri.cz a další).

Neméně zajímavé je i zavedení mobilních stránek systému. Jak upozorňuje Leila Goulliová, PaySec je nyní jediným podobným systémem, který je možné provozovat i na displeji mobilu, což může být do budoucna atraktivní pro prodejce, kteří poskytují obsah pro mobilní telefony.

Obchodníci, kteří PaySec používají, ho hodnotí veskrze neutrálně až kladně. Z našeho pohledu je důležité, že transakční poplatky se pohybují u nás mezi jedním a dvěma procenty, tudíž jsou nižší, než platby kartou, říká Radovan Huleš z obchodu 123shop. Spravuje ho ČSOB, což je velký a důvěryhodný subjekt, který jej dokáže uvést v život a rozšířit mezi zákazníky. Navíc systém není omezen jen na klienty ČSOB, dodal Huleš.

BRAND24

Podle Huleše nyní další rozšíření systému záleží na marketingové podpoře ze strany ČSOB. Banka se rozhodla propagovat systém pomocí reklamy pouze na Internetu, ale nad strategií se pozastavují i někteří konkurenční bankéři. Mám mimo jiné i běžný účet u ČSOB a do přímého bankovnictví mi chodí hromada různých zpráv z banky, ale o PaySecu ještě ani slovo. Nechápu, proč necílili více na své vlastní klienty, uvedl jeden z nich, který si z pochopitelných důvodů nepřál být jmenován.

Co se chystá

K novým platebním nástrojům na Internetu (ke kterým můžeme připočítat ještě „offline platby za online nákupy“ od Sazky nabízené pod obchodním názvem SuperCash), které se letos objevily, se brzy připojí další. Operátor Vodafone chce představit drobné mobilní platby, které by měly být výrazně levnější pro obchodníky, než Premium SMS. Své řešení pak příští rok představí i Česká spořitelna, jestli půjde o platební tlačítko či o elektronickou peněženku podobnou PaySecu, se teprve uvidí.

Platíte na Internetu někdy kartou?

  • Ano, poměrně často.
    36 %
  • Ano, i když jen zřídka.
    21 %
  • Ne, vůbec.
    43 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislým konzultantem, dříve působil jako náměstek ministra průmyslu a obchodu či člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Předtím pracoval jako novinář (Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).