Plán na stavbu rychlých sítí po osmé. Do vlády míří znovu stejný nedodělek

Ministr průmyslu Jan Mládek v pátek odeslal do vlády další verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace. Pozitivních změn je pomálu.

„Neakceptováno – bude vypořádáno do 30. 6. 2016.“ Tuto větu najdete ve vypořádání připomínek k sedmé verzi Národního plánu rozvoje sítí nové generace (NPRSNG) celkem 338krát. Jen ve 40 případech ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) námitky ostatních ministerstev a dalších hráčů akceptovalo – většinou přitom šlo o formální chyby v textu.

Spíš než jako nový dokument tak osmá verze, kterou má Lupa k dispozici, vypadá jako pokus unavit oponenty a téměř nezměněný materiál, který se pořád jen těžko dá nazvat strategií, co nejrychleji protlačit vládou. Ministr Jan Mládek ostatně už ani nežádá, aby kabinet NPRSNG schválil – má ho jen vzít na vědomí s tím, že dopracovaná verze přistane ministrům na stole do 30. června.

Zásadní námitky, že strategie vzniká účelově jen kvůli dotacím, neobsahuje konkrétní investiční plán, nevychází z ekonomické analýzy, nesplňuje tzv. předběžnou podmínku 2.2 Evropské komise, neříká, jak konkrétně budou peníze rozdělovány a jak bude čerpání dotací monitorováno a kontrolováno a vůbec celou dotační akci zdůvodňuje nevěrohodně a pochybně, tak stále platí.

Z materiálu vypadly aspoň největší nesmysly typu „V řadě případů, zejména v případě fyzických osob, nevytvářejících podnikatelskou činnost, nejsou přenosové rychlosti zejména u superrychlého internetu (již vůbec ne v symetrickém režimu rychlostí) dosud prakticky využitelné“. Na druhou stranu v plánu zůstaly i zmínky o termínech, které už ministerstvo rozhodně nestíhá (např. "První výzva by měla být vyhlášena ve 4. Q 2015…).

Hlavní novinkou NPRSNG je příloha nazvaná Akční plán (PDF), která má poskytovat metodické pokyny k provádění strategie. Ministerstvo v ní hned na začátku přiznává to, co je jasné už dlouho: na připomínky nedokáže reagovat, protože prostě nemá konkrétní čísla:

„Většinu připomínek však nelze v současné chvíli vypořádat, ačkoliv předkladatel je připraven je akceptovat, protože předpokládají existenci aktualizovaných a doplňujících dat, jejichž zjištěním byl pověřen Český telekomunikační úřad,“ vysvětluje.

Nová mapa pokrytí

Dá se to brát jako sebekritické přiznání, že NPRSNG skutečně vznikl bez reálných podkladů a bez přesných dat. Ta úřad až teď požaduje od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Jde přitom o dost zásadní údaje: třeba to, jak je dnes území ČR vlastně vysokorychlostním připojením pokryto. Bez znalosti tohoto faktu se totiž dá jen těžko rozhodovat o tom, do kterých oblastí by měly dotace na stavbu vysokorychlostních sítí směřovat.

Ministerstvo dosud vycházelo z nevyhovující mapy tzv. bílých, šedých a černých míst, která vznikla na základě dotazníkového šetření ČTÚ z půlky roku 2013. Mapa byla diskutabilní už v době svého vzniku a poté, co ji ČTÚ předložil k veřejné konzultaci, se změnila v podstatě k nepoznání. Důvodem byla jak změna metodiky, tak nová data, která úřad v rámci konzultace dostal.

Od letošního ledna ČTÚ provádí nové mapování, které má přinést aktuálnější a přesnější data – například proto, že údaje nahlášené provozovateli sítí bude někdo ověřovat a kontrolovat.

Zajímavé je, že ačkoli ČTÚ předpokládá (viz prezentace výše) předání první použitelné mapy ministerstvu průmyslu a obchodu na konci června 2016, Mládkův úřad v Akčním plánu údaje požaduje už k 15. květnu. V už beztak napjatém harmonogramu to může znamenat dost podstatný rozdíl. Mimochodem – ke stejnému datu (15. května 2016) končí funkční období současného předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka.

Po veřejné konzultaci, která má proběhnout v červenci, má podle MPO finální mapa pokrytí vzniknout do 30. září 2016 (ČTÚ jako realistický termín odhaduje spíš konec října). A už o měsíc později slibuje Mládkovo ministerstvo sestavení seznamu tzv. bílých míst a vypsání veřejné výzvy na předložení prvních předběžných žádostí.

Které sítě chránit

V Akčním plánu se nově objevují také technické parametry současných rychlých sítí, které nebudou mít nárok na ochranu před stavbou nových sítí s dotační podporou. I když tedy budou v tzv. bílých místech dostupné, bude možné vedle nich s podporou veřejných peněz postavit sítě nové.

Obecně jsou z ochrany vyloučeny všechny sítě, u kterých „…přenosová kapacita vyšší vrstvy sítě zajišťující konektivitu pro síť v dané lokalitě (páteřní, přípojná, distribuční síť) má takové kapacitní omezení, které znemožňuje spolehlivý provoz každé z přípojek v uživatelské síti reálnou přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s, anebo neumožňuje spolehlivý provoz služby IPTV.“

Ochrana se podle materiálu nebude týkat například xDSL sítí s vedením účastnických přípojek delším než 1400 metrů (vedle pomalejšího ADSL se tedy z dotací stavět může, vedle sítí, kde je – byť teoreticky – možné VDSL, už ne). Ovšem: „Podmínka neplatí za předpokladu, že upgrade na plně vyhovující přenosovou kapacitu je možno zajistit pouhou výměnou aktivního zařízení…“

Zajímavá kritéria mají platit u bezdrátových sítí. S ochranou nemohou počítat WiFi sítě na kmitočtech 2,4 a 5 GHz, které pokrývají území s více než 50 adresními místy obytných budov (ať už v jedné obci, nebo s přímou viditelností do jiných obcí ve vzdálenosti do 10 km). Bez ohledu na to, kolika lidem dotyčná síť skutečně slouží.

Co bude dál

Jak se krátí čas a fata morgána 14 miliard eurodotací se začíná na obzoru podezřele kymácet, stoupá tlak na co nejrychlejší dopracování NPRSNG. Schválení plánu se totiž – podle tzv. předběžné podmínky 2.2 – musí stihnout do konce roku 2016, jinak může ČR o peníze úplně přijít.

CIF16

Hlavní obětí je zatím sama „strategie“, která evidentně vzniká jen kvůli tomu, aby Česko splnilo podmínky Komise. Bez potřebných podkladů, bez větší debaty se zástupci ICT odvětví a bez skutečné vize, jak a v čem by vlastně evropské peníze mohly pomoci. Stoupá také tlak na ČTÚ, které se může v případě průšvihu stát jasným obětním beránkem.

A to nás brzy čeká další taškařice: schvalování důležitého návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí, který má rozvoj vysokorychlostních sítí podstatně usnadnit. Ani tady to nevypadá na hladký průběh. Reakce profesních ICT sdružení jsou ostré, návrh je podle nich „…v zásadním rozporu se smyslem a zněním směrnice 2014/61/EU, jejíž implementací má být.“

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 2. 2016 17:43

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »