Platby kartou přes Internet pokulhávají

Zatímco nákupy na Internetu utěšeně rostou a e-komerce vzkvétá, stále se najdou oblasti, které e-obchodování brání v bezbolestném dospívání. Řeč je především o způsobech placení, které v ČR zatím odporují všem výhodám online shoppingu – nejvyužívanější je nepohodlná platba na dobírku, zastaralá platba hotově či pomalý převod peněz na účet. Rychlost a efektivita pláčou.

Platební karty, které jsou pro online nákup jako stvořené, nezúčastněně sledují situaci z povzdálí. Vždyť kartou se podle Nikola Rafaje z Asociace pro elektronickou komerci (APEK) zaplatí jen ve dvou až čtyřech procentech internetových tuzemských nákupů. Pouze uživatelé, kteří si zvykli přes Internet platit v zahraničí, se už s kartami sžili – zde se devět z deseti nákupů uhradí kartou. Za hranicemi je všeobecně platba kartou obvyklá (mnohdy jde o jedinou platební možnost), když je využívána v 70 – 80 procentech všech online transakcí.

Důvody pro nízké využívání platebních karet na českém Internetu není těžké najít. Příčinou jsou psychologické zábrany, kdy se stále někteří uživatelé bojí internetového nákupu a web vnímají jako nebezpečné prostředí zvláště pro přímé placení. Odbourávání těchto předsudků a bloků bývá složité a zdlouhavé.

Máslo na hlavě mají také banky, které se k e-komerci stavěly a stavějí zdrženlivě. Ještě před pár lety platby kartou na Internetu vůbec nedoporučovaly a před online nákupy varovaly. Vydávané karty nebyly s Internetem kompatibilní a zákazníkům kladly překážky.

Malým a středním internetovým obchodníkům se zase nevyplácí zavádět úhrady kartou kvůli enormním nákladům. Vysoké provizní poplatky bank za uskutečněné transakce provozovatele e-shopů odírají zvláště při nízkých maržích v jejich sektoru podnikání. Proto kartou většinou nekoupíte například dovolenou na Internetu.

Kterými kartami lze platit online?

Situace a přístup bank se pomalu mění. Přesto v některých případech platební karty na Internetu nelze automaticky využít a je třeba požádat nejprve o její aktivaci, tedy odblokování, které je většinou zdarma. Zpřístupnění pro transakce na Internetu se týká především embosovaných karet (s reliéfem) VISA, MasterCard, ale také už elektronické karty VISA Electron. Čipovou kartou Maestro na Internetu platit nelze.

Podmínky má každý bankovní ústav individuální, a proto je nutné se v konkrétní bance poptat na možnost placení kartou online. Některé banky nabízejí speciální virtuální karty pro úhrady na Internetu – například Komerční banka (KB) poskytuje svou E-card za 65 korun ročně. Karta nemá podobu tradiční plastikové karty, jedná se pouze o číselný kód. K vydání E-card potřebujete občanský průkaz a klasickou platební kartu KB. Kromě toho KB poskytuje odblokování svých embosovaných karet s nastavením limitu pro platby na Internetu. Platební karty American Express zablokovány nejsou vůbec.

Zdroj: informace od českých bankovních ústavů

Odblokování karet pro transakce na Internetu není třeba v ČSOB, Poštovní spořitelně, Raiffeisenbank nebo Citibank.

Kartu uzpůsobenou pro platbu na Internetu tedy máme. Jak nákup proběhne? Stačí zadat číslo platební karty do formuláře obchodníka (většinou po předchozí registraci) a vyplnit bezpečnostní a kontrolní kód CVC/CVV2 (CVC2/CVV2). Nutné je znát také jméno s příjmením držitele a platnost karty.

Platba bývá někdy ověřována přes zprostředkova­telskou firmu či banku, jež provede autorizaci. Obchodník může provést rovněž hlasovou autorizaci, kdy zavolá zprostředkovateli, který mu transakci odmítne nebo přijme. Pokud disponuje elektronickým terminálem, může údaje zadat ručně. V takovém případě byste měli očekávat stvrzenku.

Odlišněji a mnohem bezpečněji probíhá platba kartou technologií 3D Secure, kdy obchodník s údaji o kartě vůbec nepřijde do styku – tento způsob placení se stává preferovanějším (viz dále).

Bezpečnostní rizika

Internetová transakce jako taková je relativně bezpečná. Rizika rostou s mírou pravděpodobnosti, se kterou se může podvodník dostat k číslu karty a dalším údajům. Pokud někdo získá váš PIN, datum exspirace a kód CVC/CVV2, jsou vaše peníze v ohrožení.

Jaká jsou doporučení? Chraňte údaje o platební kartě jako oko v hlavě, nepůjčujte ji, nenakupujte kartou v internetových kavárnách, nevyhazujte účtenky do koše. Plaťte u seriózních obchodníků využívajících protokol SSL (https://). Chraňte svůj počítač před spywarem a dejte přednost selskému rozumu před phishingem.

Pro maximalizaci bezpečnosti při platbě kartou na webu hledejte pouze obchody nabízející systém 3D Secure.

A jaká jsou rizika pro obchodníky? Většinu rizik ošetřuje smlouva s bankou, největším rizikem zůstává lidský faktor. Pro příklad: banka obchodníkovi oznámí, že karta je blokovaná, a on tuto informaci přehlédne a objednávku dokončí. Pak nese ztrátu, říká Nikolaj Rafaj.

3D Secure – bezpečná platba kartou…

Opravdu bezpečné se stalo placení kartou až s příchodem technologie 3D Secure, na níž se shodly platební společnosti Visa a MasterCard (v e-shopech hledejte loga Verified by Visa a MasterCard SecureCod).

Hlavním rozdílem a výhodou oproti dřívějším platebním způsobům je to, že zákazník komunikuje na webu přímo s bankou a obchodníkovi nesděluje citlivá data.

…ano, ale jen z poloviny

Systém 3D Secure se v ČR začal zavádět před takřka dvěma roky, kdy ho nabízely banky ČSOB a Česká spořitelna. Bohužel, jednalo se pouze o systém 3D Secure na straně obchodníka. Ani po dvou letech ale žádná česká banka nenabízí platební karty uzpůsobené pro platbu na bázi 3D Secure.

V čem je rozdíl a současný systém poloviční? Pokud platíte u obchodníka používajícího 3D Secure, přihlásíte se k bance obchodníka a zaplatíte zadáním čísla karty a kódu uvedeného na kartě. Jestliže byste platili 3D Secure kartou, zašle obchodníkova banka žádost o autorizaci do vaší banky. Ta by pak měla požádat svého klienta o ověření (pravděpodobně pomocí hesla) a výsledek se zašle opět do obchodníkovy banky.

České banky tak prozatím pro bezpečnost svých klientů nedělají maximum. Námi oslovené bankovní společnosti podle svých vyjádření o zavedení 3D Secure karet uvažují, žádná ale neprozradila konkrétní termín pro uvolnění těchto karet. Na průkopníka, který by snad vyprovokoval konkurenci k akci, tedy čekáme.

I přesto je alespoň poloviční 3D Secure dobrým předpokladem k tomu, aby platba kartou na Internetu proběhla bez obtíží. Nutnou podmínkou pro zmizení obav zákazníků i pro zavádění 3D Secure karet je ovšem dostatečné rozšíření vybavení 3D Secure u obchodníků.

Rozšíření bylo ze začátku velmi rychlé, většina větších obchodníků již v jednání s bankami byla. Například 57 procent členů APEK má 3D Secure zavedeno, říká Nikola Rafaj.

Kolik e-shopy zaplatí za 3D Secure

3D Secure na straně obchodníků již dva roky nabízí ČSOB a Česká spořitelna a další banky (Komerční banka, E-banka, Poštovní spořitelna). Podmínky a náklady na zřízení se přitom liší. Například u České spořitelny je akceptace zdarma, u ČSOB zaplatíte za aktivaci 13.200 korun, měsíční poplatek činí 150 korun. Weby dalších bank o podmínkách pro 3D Secure spíše mlčí.

Provozovatelé e-obchodů musí také počítat s poplatky za provedené transakce, které jsou více méně individuální a záleží na vyjednávacích schopnostech.

Náš obchodní partner hradí pouze poplatky spojené s autorizací a určité procento z každé transakce platební kartou. Úroveň poplatku z transakce je individuální a zohledňuje řadu parametrů, jako je například investiční náročnost technického řešení, počet a typ instalovaných terminálů, objemy a počty transakcí apod. V neposlední řadě se do výše těchto poplatků promítá i ostrý konkurenční boj mezi bankami na českém trhu, říká Kristýna Havligerová z České spořitelny.

Platby kartou kulhají

Zatímco pro uživatele se zavedením 3D Secure (byť polovičním) řeší palčivá otázka bezpečnosti při online platbě kartou, pro drobné internetové obchodníky není implementace karetních transakcí žádný med. Proto se e-obchody do ní ani nepouštějí a preferují jiné, pomalejší, cesty, čímž dochází k „zatuhnutí“ růstu české e-komerce, která za (nejen) internetově vyspělými zeměmi stále zaostává.

Dokud byly tržby internetových obchodů nízké, banky se o ně vůbec nezajímaly. Když se Internet dostal nad rozlišovací mez, zavedly 3D Secure na straně obchodníků a tím to skončilo. Stále je to podupávání na místě, konstatuje Nikola Rafaj.