Hlavní navigace

Počítače a Internet podle ČSÚ (2.)

Jiří Peterka 28. 4. 2004

Podle Českého statistického úřadu používalo koncem roku 2003 v ČR Internet cca 2,4 milionu lidí ve věku 15 let a více. Největší zastoupení měla věková kategorie 15 až 24 let. Nejvíce, až 60 procent, uživatelů pracuje s Internetem doma, nezanedbatelná část uživatelů přistupuje k Internetu v práci. Teleworking v ČR provozuje přes 90.000 lidí.

Minulý týden jsem zde na Lupě rozebíral první část výsledků statistických šetření, která publikoval Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). Tento první článek se zaměřil na připojení k Internetu a na možnosti, které mají v tomto ohledu domácnosti a jednotlivci (tj. kolik domácností je připojeno atd.). Dnes se již zaměříme na to, kdo a jak Internet využívá.

Kolik je uživatelů?

Standardní otázka na počet uživatelů Internetu má mnoho různých odpovědí. Důvodem jsou různé definice toho, kdo je vlastně uživatelem Internetu. V případě šetření ČSÚ byla použita dvě kritéria pro dva různé typu uživatelů:

  • kdo vůbec někdy použil Internet
  • kdo použil Internet ve čtvrtém kvartále 2003 (zřejmě ve smyslu „alespoň jednou“)

K tomu je vhodné dodat, že šetření probíhalo právě ve čtvrtém kvartále 2003 (proto druhé kritérium vypadá právě takto) a že zkoumána byla populace ve věku od 15 let výše. Počet obyvatel ČR v této věkové skupině by měl být 8.658.500.

Výsledky šetření ČSÚ jsou následující:

  • těch, kteří „někdy“ použili Internet, je 34 procent z celé populace 15+ (což by mělo odpovídat počtu cca 2.943.900 lidí)
  • těch, kteří použili Internet ve čtvrtém kvartále loňského roku, bylo 28 procent populace 15+ (konkrétně 2.423.500 lidí)

Jsou tato dvě čísla (2,9 milionu, resp. 2,4 milionu) odpovědí na to, kolik je v ČR uživatelů Internetu? Možná. V každém případě zde není započítána nejmladší generace (pod 15 let) a není zde zachycena podrobněji odstupňovaná četnost použití Internetu (škoda, že se ČSÚ neptal ještě na použití za poslední měsíc a poslední týden).

Podrobnější představu o tom, jak často lidé využívají Internet, lze získat alespoň z následujícího obrázku, který ukazuje rozložení četností podle různých míst (vztaženo k poslednímu čtvrtletí 2003).

1154

Celkem podle očekávání je využití Internetu v zaměstnání: zde jej využívá 44,7 procenta těch, kteří jej použili alespoň jednou ve čtvrtém kvartále 2003. Z tohoto počtu pak pouze asi 35 procent pracuje s Internetem každý den (zřejmě pracovně) a cca 47 procent nejméně jednou týdně. Pro srovnání: ze 60,5 procenta těch, kteří používají Internet doma, jich tak činí denně přibližně jedna pětina a zhruba jedna polovina nejméně jednou týdně. Zajímavá je situace ve školách, kde se žáci a studenti očividně dostávají k Internetu také spíše každý týden než každý den.

Rozložení uživatelů

Pokud jde o rozložení uživatelů podle pohlaví a věku, to ukazuje následující obrázek. Opět jsou uváděny dvě hodnoty, podle výše uvedeného rozdělení uživatelů („někdy“ vs. ve čtvrtém kvartále 2003).

1155

Na tomto obrázku je patrný silný „výkyv“ u věkové skupiny 15 až 24 let. Je asi pravdou, že ta má k počítačům a Internetu velmi blízko, minimální zábrany a velkou motivaci, což by podporovalo takto vysoká čísla. Na druhou stranu, v komentářích k předchozímu článku jeden ze čtenářů uváděl vlastní zkušenost s tím, že tato věková skupina výrazně nadhodnocuje své odpovědi, a to až o desítky procent. Pokud je to pravda, snad ČSÚ dokázalo vzít tento zkreslující faktor v úvahu a eliminovat jeho dopady.

Internet pro soukromé účely

Další oblastí, o kterou se ČSÚ zajímal, je, k čemu lidé Internet využívají, pokud jde o „soukromé účely“. Výsledek ukazuje následující obrázek, v jehož horní části jsou druhy využití charakteru komunikace a ve spodní části výsledky týkající se spíše práce s informacemi a „konzumace služeb“.

1156

U komunikačních služeb mi přijde zajímavé procento využití emailů, „jen“ 81,3 procenta. Osobně bych čekal ještě vyšší procento. Na druhou stranu poměrně vysoká mi přijde četnost využití SMS bran. Zde je vhodné dodat, že šetření probíhalo v době, kdy posílání SMS z Internetu do sítě Eurotelu a T-Mobile již bylo dávno zpoplatněno (a zdarma je pouze Oskar). Buďto tedy tak vysoké číslo „táhne“ hlavně Oskar, nebo se „chytily“ i placené SMS brány.

Za povšimnutí jistě stojí i (relativně) vysoké procento lidí, kteří telefonují přes Internet. Zde by bylo velmi zajímavé vědět, jaké je rozložení mezi „zahraniční destinace“ a „tuzemské“ hovory.

Pokud jde o činnosti ve spodní části obrázku, pak zde mne překvapila zejména nízká hodnota „hraní/stahování počítačových her a hudby“. O filmech se zde sice nehovoří, ale i tak bych očekával právě u této činnosti výrazně vyšší procentuální hodnotu. Stejně tak mi ve výčtu možností chyběla kategorie „přístupu k erotickému obsahu“, která také asi nebude zanedbatelná.

Přímo na tiskové konferenci ČSÚ minulý týden jsem se zeptal, zda šetření bylo, či nebylo anonymní, a zda tedy respondenti nemohli být u těchto „citlivějších“ odpovědí ovlivněni způsobem dotazování. Odpověď byla taková, že šetření bylo zcela anonymní, neboť získané údaje se hned agregovaly a informace o identitě respondentů se nevyhodnocovaly. To je pohled ČSÚ. Ze strany respondenta, který nebyl zastaven tazatelem někde na ulici, ale byl vybrán v rámci reprezentativního vzorku, však mohl být pohled podstatně odlišný. Když si vás někdo cíleně vybere a přijde za vámi dělat interview stylem „tváří v tvář“, už vlastně zná vaši identitu.

ČSÚ se ptal také na využití internetového bankovnictví (stále pro soukromé účely). Zde vyšlo, že jej používá 12 procent uživatelů Internetu (přesněji: 12 procent z těch, kteří ve čtvrtém kvartále 2003 použili Internet). Nejvíce uživatelů internetového bankovnictví je ve věkové skupině 25 až 34 let.

Komunikace s veřejnou správou


Počet uživatelů Internetu, kteří použili Internet ke komunikaci se státní správou, je skoro stejný jako počet uživatelů internetbankingu: jde o 12,2 procenta (z těch, kteří Internet použili v posledním loňském čtvrtletí). K jakým účelům?
  • Vyplnění a online odeslání formulářů pro orgány veřejné správy: 1,3 procenta.
  • Ke komunikaci s orgány veřejné správy (prostřednictvím elektronické pošty): dvě procenta.
  • Stažení formulářů uveřejněných na WWW stránkách veřejné správy: 2,2 procenta.
  • Vyhledávání informací na WWW stránkách veřejné správy: 6,8 procenta.

Uvedená procenta se přitom vztahují na všechny uživatele Internetu z posledního loňského čtvrtletí. Přepočteno na uživatele, kteří vůbec nějak komunikují s veřejnou správou přes Internet, to odpovídá tomu, že cca 57 procent z nich vyhledávalo informace a jen cca 18 procent si stáhlo nějaký formulář.

Šetření ČSÚ se ptalo i na to, jaké formuláře (resp. agendy) lidé stahovali přes Internet, případně rovnou vyřídili. Přehled vychází následovně (procenta jsou z celkového počtu uživatelů Internetu za čtvrtý kvartál 2004):

CIF16

  • daňové přiznání a platba daně z příjmu: 1,4 procenta,
  • vyřizování sociálních dávek: 0,8 procenta,
  • žádost o vystavení osobních dokumentů: 0,6 procenta,
  • jiný: 0,5 procenta,
  • dostupné katalogy veřejných knihoven: 0,4 procenta,
  • přihlašování na střední a vysoké školy: 0,3 procenta,
  • žádost o stavební povolení: 0,2 procenta,
  • registrace auta: 0,2 procenta,
  • hlášení na policii v případě krádeže: 0,2 procenta,
  • oznámení změny adresy: 0,2 procenta,
  • žádost o vystavení rodného listu, potvrzení o sňatku: 0,1 procenta.

Internet doma a pro pracovní účely

Podívejme se nyní podrobněji na další zajímavou oblast: když mají lidé doma počítač a používají jej k pracovním účelům, co to fakticky obnáší? Pro jaké činnosti a v jaké míře? Celkový přehled dává následující obrázek:

1157

Šetření ČSÚ sledovalo i teleworking, definovaný jako „druh práce, kdy placený zaměstnanec vykonává celou, nebo jen část práce (alespoň půl dne za týden) mimo pracoviště poskytované zaměstnavatelem, obyčejně z domova. Výsledky své pracovní činnosti předává prostřednictvím ICT technologií“. Výsledkem je 3,8 procenta osob vykonávajících teleworking (opět počítáno z množiny těch, kteří pracovali s Internetem ve čtvrtém kvartále 2004). Přepočítáno na absolutní čísla by to mělo být přes 92 tisíc lidí, což zase není tak málo. Následující obrázek ukazuje rozložení „teleworkerů“ podle pohlaví a věku:

1158

Anketa

Používáte teleworking?

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Podnikatel.cz: Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip