Hlavní navigace

Počítačová gramotnost a způsoby jejího získávání

 Autor: 29
Petr Sak 28. 11. 2006

Co vlastně znamená být počítačově gramotný? A jak je na tom s obecnou počítačovou gramotností česká populace? Řadu let bylo seznamování se s možnostmi počítače omezeno na skupiny populace s mimořádným zájmem o počítače. Dnes však osvojování počítačové gramotnosti již přestává být spojeno s neobvyklými fenomény a stává se standardní součástí vzdělávacího procesu.

Seriál článků o komputerizaci české společnosti přináší informace a poznatky, které byly získány empirickými sociologickými a mediálními výzkumy v rámci grantu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) Vliv komputerizace české společnosti na edukační procesy a na osobnost člověka v informační společnosti. Grant je řešen od srpna 2004 a v tomto roce bude ukončen. V roce 2007 vyjde v nakladatelství Portál publikace Člověk a vzdělání v informační společnosti, která bude obsahovat základní výsledky grantu.

Každý z článků seriálu se zabývá některým z aspektů komputerizace a utváření informační společnosti. První článek se věnoval vybavenosti české populace novými technologiemi, osobním počítačem a přístupem k Internetu. Tuto vybavenost vnímáme jako primární předpoklad komputerizace společnosti. Na technologickou vybavenost navazuje schopnost tyto technologie používat. Bez této schopnosti jsou nové technologie jen hromadou železa. Čím vyšší podíl populace je schopen nové technologie používat a na vyšší úrovni, tím dochází k rychlejší a hlubší proměně společnosti. Tyto proměny, které lze charakterizovat jako komputerizaci společnosti, nás vedou k informační společnosti.

Pro společnost, odborné instituce a komunitu odborníků je proto důležité poznávat stav populace a české společnosti v osvojování dovedností využívat nové technologie. Nejde samozřejmě pouze o celkové rozložení v populaci, ale také o to, jaké jsou dovednosti jednotlivých věkových, vzdělanostních a sociálních skupin a jaká je dynamika šíření těchto dovedností. Dovednosti využívat nové technologie patří k fenoménům pro společnost a civilizaci strategickým. Rozvoj lidských zdrojů a společnosti je do značné míry podmíněn rozšířením dovedností využívat nové technologie.

Proto při komparaci a hodnocení vyspělosti jednotlivých zemí patří schopnost populace pracovat s počítačem k jedněm z hlavních ukazatelů (indikátory informační společnosti se zabýval evropský projekt SIBIS). Znalost rozšíření a úrovně dovedností pracovat s počítačem není samoúčelná, protože umožňuje společnosti a jejím institucím vstupovat do procesu šíření dovedností či kompetencí ovládání nové technologie a tento proces pozitivně ovlivňovat.

Co znamená být počítačově gramotný?

Pojem gramotnost je všeobecně srozumitelný, myslí se jím dovednost čtení a psaní. V posledním desetiletí se využívá všeobecné znalosti pojmu gramotnost a převádí se do jiných oblastí a spojuje se s jinými dovednostmi. Připomeňme např. čtenářskou gramotnost a informační gramotnost. Komputerizace společnosti přinesla také spojení pojmu gramotnost s používáním osobního počítače. Pojem „počítačová gramotnost“ se stal tak běžným ve slovníku uživatelů počítače jako třeba zavináč, vir či e-mail. Jak je v postmoderní době běžné, není pojem používán jednoznačně a ani není jednoznačně definován.

Na druhou stranu vysoká dynamika nových technologií nepřeje dogmatům a rigidním definicím. Dynamika hardwarové a softwarové reality vyvolává i obdobnou dynamiku v její reflexi v terminologii a v jazyce, kterým se o světě nových technologií hovoří. Flexibilta a redefinování patří k reflexi počítačové reality. Počítačovou gramotností se obecně myslí kompetence k ovládání a využívání osobního počítače. Při přesnějším vymezování počítačové gramotnosti však již v textech a u jednotlivých autorů nacházíme větší či menší rozdíly. Za méně vhodné vymezení považujeme např. ztotožnění „počítačové gramotnosti“ s dovedností používat konkrétní program konkrétní firmy (nelze vyloučit ani vliv sponzorování výzkumu či instituce firmou, která je autorem programu).

Za vhodné vymezení počítačové gramotnosti považujeme kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro jeho profesní a osobní život v té míře, kdy se necítí komputerově handicapován, není za digitální přehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostřednictvím počítače je otázkou jeho volby. Počítačovou gramotnost lze operacionalizovat jednoduše či víceméně sofistikovaně, používat více či méně validní indikátory. Počítačovou gramotnost lze zjišťovat řadou způsobů:
  • analýzou reálných aktivit, realizovaných jedincem prostřednictvím počítače;
  • zkoušením, kdy jedinec prokazuje dovednosti přímo u počítače;
  • pomocí baterie, v níž se respondent vyjadřuje k jednotlivým položkám mapujícím dílčí kompetence:
  • synteticky, kdy jedinec provádí vlastní sebeevaluaci a deklaruje svou počítačovou gramotnost.

Již v samotné podstatě definice počítačové gramotnosti neexistuje ostré vyhranění jevu, a tedy i jeho reflexe a měření nedává možnost rigidní a ostré hranice reálné počítačové gramotnosti. Lze vždy říci přesně, kdy se již jedná o počítačovou gramotnost a kdy ještě ne?

Metody a výsledky výzkumu

V našem výzkumu, především z důvodu úspornosti, jsme zvolili techniku sebeevaluace, kdy respondent sám vyhodnotil své dovednosti ovládat osobní počítač a využívat jeho funkce. Pochopitelně hlavní slabinou této techniky je subjektivita takového hodnocení. Co je pro jednoho profesionální úroveň, je pro druhého průměrná úroveň. Na druhou stranu zákon velkých čísel má tendenci odchylky zprůměrovat a v rámci celého souboru (1818 respondentů) výpovědi objektivizovat. Naopak výhodou techniky je určitá komplexnost sebehodnocení. Jedinec neposuzuje několik položek baterie či testu, ale do jeho posuzování se promítá celá historie jeho interakce s osobním počítačem.

Při zjišťování počítačové gramotnosti je také důležitý účel, pro který je počítačová gramotnost měřena, protože čím větší přesnost, tím náročnější výzkumný instrument. Pro naše účely se eevaluce poskytovala dostatečnou přesnost. Naše metodika nedělí soubor na počítačové gramotné a negramotné, ale na ty, kteří využívají počítač na profesionální úrovní, skupinu se základní počítačovou gramotností a na skupinu s průměrnou počítačovou gramotností. Data umožňují přesně zjistit u každé skupiny, jaké činnosti a v jakém rozsahu na počítači a na Internetu realizuje. Taková analýza však přesahuje formát tohoto článku.

Následující graf ukazuje získané výsledky.

Vyuzivani PC

Respondenti na otázku: Který z následujících výroků nejlépe vyjadřuje Vaši situaci ve vztahu k počítači? odpovídali prostřednictvím těchto možností:

  • počítač nevyužívám a nemám zájem ho využívat,
  • počítač nevyužívám, rád bych ho využíval(a), ale nezvládl(a) bych to,
  • počítač nevyužívám, ale plánuji, že ho začnu využívat,
  • počítač využívám, ale nejsem si příliš jistý, umím jen základní činnosti,
  • nejsem ve využívání počítače začátečník, ale nevyužívám počítač profesionálně,
  • počítač využívám na profesionální úrovni.

Z celého souboru používá počítač 70 procent a 30 procent tedy nepoužívá. Z celé populace 12 procent uvádí počítačovou gramotnost na profesionální úrovni, 37 procent na průměrné úrovni a 21 procent přiznává pouze základní úroveň. To je základní rozložení počítačové gramotnosti v české populaci. Počítačová gramotnost není pochopitelně rozložená v české populaci homogenně. Základními znaky, které úroveň počítačové gramotnosti diferencují, jsou věk a vzdělání.

V mladé generaci je profesionální a průměrná počítačová gramotnost zastoupena u 75 procent jedinců a přidáme-li ještě základní počítačovou gramotnost, dostáváme se k 92 procentům. Profesionální úroveň je ve stejné míře zastoupena i ve věkové skupině 31 – 45 let, avšak výrazně méně je zastoupena v této věkové skupině průměrná počítačová gramotnost. V nejstarší věkové skupině jsou všechny úrovně počítačové gramotnosti zastoupeny v ještě nižší míře.

Sebeevaulace vyuzivani PC

Jakým způsobem česká populace k této úrovni počítačové gramotnosti dospěla? Znalosti a dovednosti nezískáváme jednorázově a pouze jedním prostředkem, jednou institucí. Dosažená úroveň je vždy důsledkem působení celé řady kultivačních, vzdělávacích a socializačních institucí, institutů a mechanizmů. Proto jsme respondentovi předložili baterii způsobů, jejichž pomocí lze získat počítačové dovednosti, a respondent přiřazoval míru působení dané položky od stupně 1 do stupně 5 (rozhodně ano). Rozložení vlivu jednotlivých položek na počítačovou gramotnost české populace ukazuje další graf.

Ziskani dovednosti s PC

Připomeňme, že nástup informačních technologií zastihl jednotlivé generace a populační ročníky v odlišné životní fázi, případně na odlišném stupni vzdělávací soustavy. Uvedený graf tuto diferenciaci nezohledňuje a pracuje s průměrem celé populace. Způsob získání počítačové gramotnosti je ovlivněn tím, že doposud větší část populace v době nástupu osobního počítače byla již mimo vzdělávací soustavu a ta část populace, která byla v té době na školách, zde počítačovou gramotnost nezískala, protože naše školství nebylo na výuku informatiky připravené.

Těmto skutečnostem odpovídá, že diletantské zmocňování se počítačových dovedností a znalostí je v české společnosti nejčastější cestou k získání počítačové gramotnosti. Současně uvedený poznatek dokládá edukační potenciál české společnosti, která je schopna velmi rychle si osvojit nejnovější poznatky i mimo formální vzdělávání.

Z formálních způsobů vzdělávání je na prvním místě střední škola. O generační inverzi, kdy místo toho, aby rodiče učili děti, učí děti své rodiče, svědčí 16 procent respondentů, kteří uvádějí své děti jako původce své počítačové gramotnosti.

Ziskani dovednosti s PC ve vekovych skupinach

Vzhledem k tomu, že stejnou metodikou byly získávány poznatky i v roce 1997 a 1998 (viz Sak, P. Mládež a média v kontextu generací. Výzkumná zpráva z grantu MŠMT ČR. Praha, 1998), lze z komparace vyvodit vzrůstající význam všech stupňů vzdělávací soustavy. Situace se tak přibližuje standardní situaci, kdy školství připravuje nastupující generaci a zabezpečuje osvojení dovedností a znalostí, které jsou potřebné jak pro profesionální, tak osobní život ve společnosti.

O dynamice osvojování počítačové gramotnosti vypovídá i indikátor „znalost počítačové technologie“. V roce 1997 byl reprezentativnímu souboru mládeže předložen znalostní test. Výsledky mezi vysokoškolskými studenty a učni byly propastně rozdílné. Po roce opakovaný test ukázal u učňů znalosti, které převyšovaly rok staré znalosti vysokoškoláků (viz Sak, P. Mládež a média v kontextu generací. Výzkumná zpráva z grantu MŠMT ČR. Praha, 1998).

Úroveň kompetencí

Podobně jako v případě vybavenosti české populace novými technologiemi lze hovořit o základní nasycenosti, tak také v případě počítačové gramotnosti lze říci, že česká populace je vybavena základními kompetencemi k využívání výpočetní techniky. Tím samozřejmě zdaleka nechceme říci, že každý občan je počítačově gramotný. Takového stavu pravděpodobně nebude ani nikdy dosaženo, vždyť i ve vyspělých západních společnostech jsou nezanedbatelné skupiny populace negramotné v klasickém slova smyslu.

Avšak v „nemarginalizo­vaných skupinách“ je počítačová gramotnost převážně na takové úrovni, že další rozvoj kompetencí je dán volbou jedince a potřebami, které vznikají na základě jeho profesního a osobního života, způsobu života a rozvoje osobnosti.

KL_HLASOVANI

Předávání počítačové gramotnosti je již standardní výbavou všech stupňů primárního vzdělávání. Tím, že informatické vzdělávání již plošně zasáhlo celou nastupující generaci, je vzdělávací proces poznamenán efekty, které jsou tradičně spojeny s plošným působením na populaci.

Řadu let bylo seznamování se s možnostmi počítače omezeno na skupiny populace s mimořádným zájmem o počítače. Důsledkem byla vysoká dynamika a efektivita osvojování si možností nových technologií. Tím, jak se rozšiřoval podíl dětí a mládeže seznamující se s výpočetní technikou a navíc prostřednictvím tradiční školy, seznamování se s novými technologiemi se přesunulo od vysoce motivovaných „fandů“ počítače i k dětem s neutrálním či dokonce negativním vztahem k výpočetní technice. Osvojování počítačové gramotnosti již přestává být spojeno s neobvyklými fenomény, jako je generační inverze, a stává se standardní součástí vzdělávacího procesu.

Anketa

Jsou vaši rodiče počítačově gramotní?

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku