Podivné pozadí mikroplateb i-plus

Minulý týden Lupa přinesla první informace o mikroplatebním systému i-plus. Především pak o jeho fungování a vyhlídkách. i-plus však má i své stinné stránky. Mezi tu nejtemnější patří vlastnická struktura. Není totiž jasné, kdo za ním stojí a v čí kapse budou peníze končit – což je u finančního nástroje celkem podstatné.

Následující odstavce měly původně vyjít jako součást pátečního článku Mikroplatby vrací úder, ovšem nakonec se nad nimi rozpoutala vášnivá debata „zúčastněných stran“, takže jsem se rozhodl, že téma nenechám zapadnout a vydělím jej do samostatného článku, který vychází nyní.

Úvodem je třeba zdůraznit, že se jedná o spekulace. Ty však nepocházejí s mé hlavy, ale objektivně existují v internetové komunitě. Já je doplňuji pouze o své dojmy a postřehy objasňující, proč by to či ono dávalo/nedávalo smysl. Ačkoli tyto věci nejsou doložené nebo doložitelné, považuji za důležité na ně upozornit, protože „o peníze jde až v první řadě“.

Psáno 27. května

PayNet má však i stránky vzbuzující pochybnosti. Jednou z nich je vlastnická struktura. Ze zvyku se u každé nové firmy dívám do obchodního rejstříku, abych zjistil, komu patří. A to je právě zvláštní – PayNet patří PayNetu. V obchodním rejstříku je firma jménem „PayNet“ a firma jménem „PayNet servis“.

Obě jsou na první pohled personálně provázané. Jednatelkou obou je manželka ředitele Eva Anderová, přičemž PayNet servis vlastní napolovic společně s firmou New Europe Corporation (sídlící na Britských panenských ostrovech, v daňovém ráji) a PayNet servisu patří 55procentní podíl v Paynetu.

Aby toho nebylo málo, New Europe Corporation nedávno koupila od Jana Čepa (Mediacom) mediální agenturu Interactive House, přičemž Interactive House, PayNet i PayNet servis sídlí podle obchodního rejstříku na stejné adrese (Komunardů 1001/30, Praha 7).

Když jsem se Jana Andera na neobvyklou vlastnickou strukturu ptal, bylo mi řečeno, že je tomu tak ze tří důvodů: nižší daně, lepší možnost zahraniční expanze (pokud všechno půjde dobře, PayNet by chtěl expandovat na Slovensko a do Polska) a fakt, že za PayNetem stojí subjekt, který si nepřeje odkrýt svoji identitu, což je přinejmenším zvláštní.

Nemohu nezmínit spekulace, které se kolem celé věci objevují. Ty se v zásadě dělí do tří okruhů: za New Europe Corporation stojí a) Jan Čep (a Interactive House prodal sám sobě, protože je aktivní v Mediacom a nechce být s Interactive House spojován); b) Jan Čep & Seznam; c) Seznam.

Účast Seznamu by dávala po všech stránkách smysl, protože Seznam se v poslední době snaží všemožně dostat trh pod svoji kontrolu (viz IAB). Kdyby se do mikroplatebního systému pustil přímo, patrně by jej sám neprosadil, k tomu potřebuje další velké hráče. Avšak šli by ostatní velcí hráči do mikroplatebního systému kontrolovaného Seznamem?

V závěru své přátelsky laděné schůzky s Janem Anderem jsem „natvrdo“ poznamenal: „Objevují se spekulace, že za tím stojí Seznam.“ Následovalo několik vteřin velmi nepříjemného ticha – bylo vidět, že otázka vyvedla řečníka z míry -, načež Jan Ander řekl (jiným tónem, než dosud): „Bez komentáře.“ Poté jsem raději hovor napřel jiným směrem.

Když jsem později posílal Janu Anderovi jednu doplňující otázku, vedle odpovědi mi ještě napsal: „Dovolte mi ještě jedno drobné doplnění našeho rozhovoru, aby nedošlo k mýlce. Společnost Seznam nestojí za společností New Europe Corporation.“ Proč mi to neřekl už před tím? Proč jej má otázka tolik vyvedla z konceptu?

Tento dojem navíc podporuje skutečnost, že Seznam vyjádřil mikroplatebnímu systému podporu a stal se jeho partnerem (ještě před jeho spuštěním). U ostatních firem jsou přitom jednání pouze v začátcích. U Centra zatím proběhla informační schůzka, Ringier ještě nedostal zpět připomínkovanou smlouvu… Řekněte si, že jsem paranoidní…

A možná máte pravdu! Možná to nic neznamená. Ale na druhou stranu, když poskytovatel obsahu či služeb využije nabídky PayNetu (s jeho tajemným vlastníkem), dává mu tím vlastně přístup do svého systému, ke svým prostředkům. Jak napsal William Burroughs: „Paranoia means having all the facts.“

Psáno 2. června

Když jsem ve středu 27. května dopsal článek Mikroplatby vrací úder, poslal jsem jej Janu Anderovi k nahlédnutí. Není to na Lupě zcela běžný postup, avšak Jan Ander o to jednak požádal a jednak já jsem byl přesvědčen, že se tím zabrání faktickým chybám, neboť informace byly čerpány z osobního rozhovoru.

To samo o sobě není nikterak zajímavé. Zajímavější je, že mi přibližně za hodinu dvě volal Jan Čep (kterému jsem samozřejmě žádný náhled článku neposílal…) a stěžoval si, že jej článek poškozuje. Pokud tedy Jan Čep nemá s mikroplatebním systémem nic společného, tak se člověk musí podivovat, jak se k náhledu článku tak rychle dostal.

Jan Čep mi vyčetl, že kdybych se jej zeptal, vnesl by do celé věci jasno. Poslat jsem mu tedy čtyři dotazy, avšak jeho odpovědi do celé věci jasno nevnesly, pouze popřel (mj. stejně jako Seznam), že by měl s mikroplatebnímu systémem něco společného, a slíbil mi poslat kontakt na zástupce New Europe Corporation, což pak skutečně udělal – v úterý mi poslal jeho mobilní číslo.

Včera v 13:18 mi přišla od Jana Čepa smska: „Obdržel jsem zprávu od zástupce investiční společnosti, že jste dosud nevstoupili v kontakt. Čep“ Pokud tedy Jan Čep nemá s New Europe Corporation nic společného… ehm, nekladl jsem si podobnou otázku již o jeden odstavec výše…?

KL_NOMINACE

Nicméně jsem na kontakt od Jana Čepa zavolal. Dovolal jsem se Petru Stránskému, který tvrdil, že jeho firma Tree of Business Knowledge (TBK) zájmy New Europe Corporation v České republice zastupuje. Rovněž však nechtěl říci, kdo za firmou stojí (tvrdil, že je to skupina soukromých investorů, což si protiřečí s tvrzením Jana Andera).

TBK skutečně existuje a rovněž Petr Stránský existuje (v minulosti ostatně psal pro Lupu), ovšem její webové stránky byly naposledy aktualizovány v srpnu roku 2001, tj. před třemi lety. Když však nahlédnete do položky reference, minimálně jedna firma vám tam asi bude povědomá, je to Mediacom alias Beyond Interactive – zaměstnavatel Jana Čepa.

Anketa

Za mikroplatebním systémem i-plus stojí:

93 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 6. 2004 14:04

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »