Odvolání pánů Valeskiho a Börika z funkcí jednatelů Eurotelu je nepochybně jednou z hlavních zpráv posledních dnů. Na rozdíl od obdobných výměn stráží u operátorů to tentokrát nezajímá jen český telekomunikační rybníček. Vzhledem k velikosti Eurotelu, chystané privatizaci Českého Telecomu a nestandardnímu angažmá členů vlády je to zpráva první kategorie i pro ekonomické a politické stránky novin. Na první pohled je všechno jasné: hodný Eurotel vydělává peníze a nabízí kvalitní služby, zlý Telecom ho chce ovládnout a všechno zkazit. Ve svých článcích se na tom shodla i většina komentátorů českého Internetu, nemluvě o čtenářích, kteří pod těmito články diskutovali. Za všechno zkrátka může Žlutý ďábel.
Jak je něco příliš jasné, budí to ve mně pochybnosti. Ani mne oficiální důvody, které Český Telecom pro odvolání jednatelů Eurotelu uváděl, příliš nepřesvědčily. Současný management Eurotelu navíc považuji za velmi schopný a nabídkou internetových služeb si u mne získal další body. Přesto by podle mého názoru byla při hodnocení současné situace na místě větší zdrženlivost. Český Telecom v uplynulých letech – převážně vlastní vinou – získal nezáviděníhodný image. Výsledkem je, že ať už udělá cokoliv, velká část internetové populace to hodnotí negativně. Kdyby se kupříkladu představenstvo Unipetrolu rozhodlo pro změnu v managementu dceřiné Benziny, nikoho by to asi příliš nevzrušovalo – je to jeho právo. Tady jde však o zlý Telecom a hodný Eurotel.
Mimochodem, i ten hodný Eurotel je zajímavý fenomén. Pokud byste si prošli starší internetové diskuse, asi byste našli řadu negativních příspěvků na jeho adresu: je to s Českým Telecomem jedna banda, jeho služby jsou v porovnání s konkurencí předražené, už aby tak zkrachoval. Mávnutím kouzelného proutku je nyní všechno jinak – inu nejen přízeň, ale i nepřízeň publika je vrtkavá.
Čtenáři však mají na své názory, ať už jsou jakékoliv, svaté právo. Novináři – teď střílím i do vlastních řad – by však měli zachovat chladnou hlavu a jistou míru uměřenosti: nežijeme v pohádce a nic není jen černé, nebo bílé. Ne všechny kroky Českého Telecomu budí nadšení a často jsou podrobovány kritice, ale vždy by se tak mělo dít na základě nezávislých informací. Právě ty však – přiznejme si to – v této kauze zoufale chybí. O to více je „zaručených zpráv“ a emocí.
Ukázkou, že se to dá dělat i jinak, jsou například komentáře Petra Koubského a Jiřího Hlavenky. Možná jsem vás touto glosou příliš nepřesvědčil, je to spíš povzdech, ale zkuste si alespoň přečíst jejich texty.
