Hlavní navigace

Pohotovost na Internetu

26. 3. 2002
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Dnešní zpravodaj (4) se bude věnovat plánovanému vzniku pohotovostního internetového systému, který by měl být záhy obdobou komunikace pohotovostních složek prostřednictvím klasických telekomunikačních nebo bezdrátových sítí. Kromě toho se podíváme na práci IAB, Internet Architecture Board, která změnila své vedení.

Minulý týden byl ve znamení 53. zasedání IETF v Minneapolis, takže se jednalo zejména o návrzích dokumentů v jednotlivých pracovních skupinách a vzniku pracovních skupin nových. Proto nebylo schváleno ani publikováno žádné nové RFC. Z mnoha novinek jsem vybrala zahájení práce na systému Internet Emergency Preference Scheme. Kromě jednání IETF se odehrála plenární zasedání IAB a IESG. Za zmínku stojí změna ve vedení IAB. K tomu jistě přijde vhod informace o její činnosti, za co je zodpovědná a jaké jsou vazby IAB na ostatní organizace „kolem“ Internetu (ISOC, IETF, IESG, IRTF).

Fakta: IETF plánuje pohotovostní systém pro Internet

Podobně jako v jiné běžné komunikační struktuře, na silnicích platí, že je třeba dát přednost pohotovostním vozidlům, která zachraňují životy, třeba i našich blízkých. Tento prioritní systém by měl vzniknout také na Internetu. Jak by měl vypadat? Podobně jako na silnicích: datagramy běžného provozu by měly ustoupit z cesty datovým či hlasovým datagramům příslušejícím spojení pohotovostních útvarů. Systém by měl posloužit v případě přírodních katastrof (záplav, zemětřesení, orkánů) nebo teroristických útoků. Z toho je zřejmé, že Internet je již obecně brán jako spolehlivé komunikační médium. Spolehlivé ve smyslu schopnosti udržet si funkčnost i za závažných problémů, prostřednictvím redundantních spojů a propojovacích zařízení.

Zahájení práce na systému Internet Emergency Preference Scheme (IEPS) se připravovalo již přes rok, ale uspíšily ho samozřejmě teroristické útoky loňského září. Minulý týden se na zasedání IETF v Minneapolis uskutečnilo první setkání nové pracovní skupiny, Internet Emergency Preparedness working group (IEPREP), kterou vede bývalý předseda IETF, Fred Baker. Cílem její práce bude vytvořit způsob, jak upřednostnit spojení pohotovostních jednotek, který může zahrnovat hlasovou komunikaci, posílání textových a hlasových zpráv, obrazovou komunikaci, elektronickou poštu, přístup k databázovým službám a WWW. Skupina do srpna 2002 specifikuje konkrétní požadavky tohoto pohotovostního spojení, rámec pro uspokojení těchto požadavků a návod, jak ji v rámci TCP/IP sítí umožnit (formou RFC – doporučení, tj. BCP, Best Current Practice). Předpokládá se úzká spolupráce s Mezinárodní telekomunikační unií (International Telecommunications Union- Telecommunications Standards Sector, ITU-T).

Americká vláda chce, aby se pohotovostní internetový systém podobal již funkčnímu pohotovostnímu telefonnímu systému: Government Emergency Telecommunications Service (GETS). Ten je financován vládou a podporován provozovateli jako AT&T, WorldCom a Sprint. Slouží pro prioritní hlasovou komunikaci z veřejných telefonních automatů, přes pobočkové ústředny a mobilní sítě, i jiné bezdrátové sítě a pro faxovou komunikaci.

Okolo 60.000 pracovníků veřejných bezpečnostních a pohotovostních služeb má speciální telefonní karty, které jim umožňují systém GETS využít. Volání s těmito kartami na předčíslí 710 má přednostní zpracování na ústřednách telefonních sítí. Vláda chce postupně přesunout systém GETS na Internet, protože hlasová komunikace se postupně stává také jeho součástí a implementace pohotovostního systému by neměla znamenat žádný negativní dopad na internetový provoz.

Internetový pohotovostní systém IEPS bude založen na protokolu SIP (Session Initiation Protocol), který se používá pro iniciaci volání VoIP (Voice over IP) a na nadstavbové struktuře pro zajištění kvality služeb (Quality of Service, QoS), realizovaném mechanizmem Differentiated Services (DiffServ), jenž rozlišuje mezi různými třídami provozu a umožňuje jejich rozdílné zpracování (směrování a upřednostňování) v síti. Přístup k systému IEPS by měl fungovat prostřednictvím běžných telefonů, ale i mobilních telefonů či PDA (Personal Digital Assistant), podobně jako IP telefonů či online terminálů. Kromě toho bude třeba také specifikovat postupy pro autentizaci a autorizaci používání nového systému a také doporučení pro návrh nových aplikací.

Kromě vlády USA, která je na rozběhnutí pohotovostního systému výrazně zainteresovaná, se o jeho testování již intenzivně zajímají také vlády Japonska nebo Velké Británie.

Prozatímní návrhy IEPREP:

IEPS Requirement Statement

Framework for Supporting IEPS in IP Telephony

Securing Prioritised Emergency Traffic (pozn.: oficiální odkaz na I-D v době psaní nefungoval)

Emergency Telecommunications Service in Evolving Networks

Fakta: Změna ve vedení IAB

Zasedání IETF/IESG/IAB minulý týden zaznamenalo také jednu výraznou změnu ve vedení: do čela Internet Architecture Board (IAB) byla IETF zvolena první žena, Leslie Daigle. Na této pozici nahradí dosavadního předsedu IAB Johna C. Klensina. Leslie Daigle byla dosud výkonnou ředitelkou IAB. Je editorem a spoluatorem např. RFC 2825 A Tangled Web: Issues of I18N, Domain Names, and the Other Internet Protocols nebo RFC 3238 IAB Architectural and Policy Considerations for Open Pluggable Edge Services.

Organizace: IAB ve zkratce

IAB, původně Internet Activities Board, v roce 1992 přeměněná na Internet Architecture Board, je technická poradní skupina ISOC (Internet Society). Je zodpovědná za dohled nad architekturou Internetu a nad normalizací (zejména jako odvolací orgán); za jmenování předsedy IETF (Internet Engineering Task Force, viz článek Zpravodaj z normalizačního dění (2)), IRTF (Internet Research Task Force) a dalších členů IESG (Internet Engineering Steering Group); za publikování RFC, i za vnější vazby na normalizační a jiné externí organizace. Od roku 1992 IAB neschvaluje jednotlivá RFC, tak činí IETF/IESG, ale může specifická RFC sama produkovat. Podněcuje také vznik výzkumných skupin a má v současností 13 členů (pozn.: několik z nich jsou současně Cisco Fellow).

Struktura a práce IAB je definována následujícími RFC (a přidám další zajímavosti):

  • RFC 1160 Internet Activities Board (V. Cerf), 1990 (INFORMATIONAL) – počátky IAB a IETF.
  • RFC 1336 Who'sWho in the Internet: Biographies of IAB, IESG and IRSG Members, 1992 (FYI9) (INFORMATIONAL)
  • RFC 2727 IAB and IESG Selection, Confirmation, and Recall Process: Operation of the Nominating and Recall Committees, 2000 (BCP10, BEST CURRENT PRACTICE)
  • RFC 2850 IAB's Char­ter, 2000 (BCP39, BEST CURRENT PRACTICE)

Ze zajímavých dokumentů vydaných IAB:

  • RFC 2826 IAB Technical Comment on the Unique DNS Root, 2000 (INFORMATIONAL)
  • RFC 3172 Management Guidelines & Operational Requirements for the Address and Routing Parameter Area Domain („arpa“), 2001 (BCP52, BEST CURRENT PRACTICE)
  • RFC 3177 IAB/IESG Recommendations on IPv6 Address, 2001 (INFORMATIONAL)
  • RFC 3221 Commentary on Inter-Domain Routing in the Internet, 2001 (INFORMATIONAL)

Brian Carpenter, bývalý předseda IAB, napsal v roce 1996 pěkný podrobný článek o práci IAB, který vřele doporučuji.

Názory: Být či nebýt na zasedání IETF

Po dobu zasedání IETF v Minneapolis byli aktivní i ti, kteří se přímo fyzicky zasedání nezúčastnili. Na ietf@ietf.org se totiž vedla bouřlivá diskuse o tom, jak se schůze účastnit, když se limitujícím faktorem stává registrační poplatek. To pro nás jistě není nic zvláštního: kdo si může dovolit jet na mezinárodní technickou konferenci, která se koná v USA, aniž by mu s ní spojené náklady (cestovní, ubytovací a další) pomohl hradit bohatý zaměstnavatel nebo konferenční grant? Ač se to nezdá, ani v USA si mnozí jednotlivci nebo odborní pracovníci malých firem (někdy i velkých firem s tvrdými podmínkami pro schvalování cestovních nákladů) nemohou tento luxus dovolit, ani když se jedná o zasedání IETF, které se koná relativně nedaleko.

Registrační poplatek pro zasedání IETF je 575 dolarů. Předseda IETF přispěl k debatě přesným rozpisem nákladů. Pokud by se někdo chtěl účastnit všech schůzí v jednom roce, pak se poplatek ztrojnásobí a k němu je ještě třeba přidat podstatně vyšší náklady „ostatní“ (ty se v průměru pohybují kolem 2.500–3.000 dolarů na jedno zasedání). Je potřeba připomenout, že neexistuje nic takového jako placené členství v IETF (tak řeší pokrytí části konferenčních poplatků jiné organizace), pouze neplacené přihlášení se do diskuse IETF, resp. dílčí pracovní skupiny (WG).

BRAND24

Debata ukázala, že většina lidí se nedomnívá, že by se klíčový díl práce skutečně odehrával na těchto týdenních zasedáních (spíše mimo, prostřednictvím specifických diskusních skupin jednotlivých WG), nicméně osobní rozprava nad vlastním návrhem RFC (Internet draft) nebo nad důležitým podkladem, k němuž máme zásadní připomínky, přímo v rámci dané pracovní skupiny může být velmi užitečná (a v mnoha případech nezbytná).

Levnou alternativou je využití audio/video vysílání (multicasting) po Internetu. Tato možnost funguje již 10 let a mnohdy se k serveru připojuje více zájemců o dění v IETF, než kolik se jich fyzicky sejde na samotném zasedání. Jiné návrhy řešení, které se nesetkaly s pozitivní odezvou, se odvíjely od možnosti sponzorovat práci IETF ze zdrojů zejména velkých firem. Členství jednotlivců a stejná váha hlasů by totiž byla tímto způsobem výrazně ohrožena. Odvozovat výši registračního poplatku od příjmu přihlášené osoby se jeví také jako velmi nereálné. Rovněž náměty typu méně jídla a pití neslavily úspěch.

Poznámka na závěr

Zpravodaj z normalizačního dění nebude mít vždy stejnou podobu. V budoucnosti plánuji prostřídat zpravodajské informace o nových RFC a dalších novinkách s přiblížením různých schválených norem v širším kontextu a s popisem organizací, které stojí za standardizací, specifikacemi a jejich testováním.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).