Polemika: Každý patent je softwarový

V poslední době se často mluví o problematice softwarových patentů - zda je zavést, či nikoli. Znamenalo by to v podstatě patenty na algoritmy, které by nebyly svázány s žádným fyzickým předmětem, na rozdíl od průmyslových patentů. Tyto patenty mají své zastánce i odpůrce. Jisté je však jedno: zkomplikovaly a prodražily by vývoj softwaru.

Motto: „Právní a etický přístup nám o podstatě toho, co jest, nemohou říci nic relevantního, neboť se zabývají tím, co být má – neboli tím, co není.“
Jan Zrzavý: Proč se lidé zabíjejí (Triton, Praha, 2004)

V současných sporech o softwarové patenty bývá jakousi povinnou úlitbou zdůraznit jejich škodlivost. Třeba takové i jsou, to ale nebude předmětem následující úvahy.

„Politická“ stránka věci nám poslouží pouze jako odrazový můstek. Odpůrci patentů občas používají dosti radikální rétoriku. Ti (alespoň z mého pohledu) rozumnější mezi nimi se proto (logicky a pochopitelně) snaží zbavit nálepky jakýchsi politických extremistů a zdůraznit jeden konkrétní, omezený a „technický“ rozměr věci – jde jim prostě o patentovatelnost programů, nikoliv o patenty, copyrighty či autorské právo jako takové. Nechtějí měnit společenské zřízení.

Linus Torvalds například asi před čtyřmi roky v rozhovoru pro americký Computerworld uvedl, že patenty mají význam pro inženýrské postupy, v případě softwaru jsou ale stejně absurdní jako u matematických vzorců. „Není pravda, že odpůrci patentů jsou proti duševnímu vlastnictví. Hlavním problémem je, že náš patentový systém dnes v praxi nefunguje. Patenty fungují při inženýrském vývoji, ale ne ve vědě,“ řekl mj. Linus Torvalds.

Jakkoliv je mi tento technický až technokratický postup na rozdíl od „politické“ argumentace sympatický, obávám se, že naráží na jeden problém. Řečeno bez obalu (v tuto chvíli teprve jako teze, kterou se budeme snažit dále dokázat), patent na výrobu hliníku z bauxitu se totiž ve své podstatě nijak neliší od patentu na kompresní algoritmus. Kdybych Torvaldse chytal za slovo – je vývoj softwaru svým charakterem spíše věda, nebo inženýrský proces?

Pročež se mi zdá konzistentní buď uznat možnost patentovat i software, nebo odmítnout patenty úplně.

Podstata patentu

Co vlastně obnáší patent na výrobu hliníku nebo léku? Pravděpodobně půjde o jakýsi sled kroků, tohle přisypte tam a tam, zahřívejte s tím a s tím, proneste patřičné zaklínadlo a vše je hotovo. Tedy to, co je patentováno, je vlastně algoritmus/sof­tware. Ostatně – co by to také mělo být, pokud se tomu říká duševní vlastnictví? Je jasné, že patentovaný máte algoritmus, ne nějaký konkrétní hliník nebo vysokou pec. Pokud by vám někdo chtěl fyzicky odnést strojový park či materiál na skladě přes plot továrny, vztahovaly by se na to úplně jiné paragrafy.

Nebo si to můžeme trochu otočit. Řekněme, že v případě výroby hliníku máte patentován nějaký postup „ve vztahu k materiálnímu světu“. Mohlo by se zdát, že podstata softwaru je naproti tomu nějak čistě matematická. Ani to ale nezní příliš přesvědčivě – jednak i pro software musíte mít nakonec nějaký stroj, na kterém ho spustíte, za druhé by pak v případě softwaru šla stejně patentovat nikoliv abstraktní myšlenka, ale konkrétní „výrobní/inže­nýrský“ postup. Například by se jednalo o určitý způsob vytvoření vzoru na obrazovce nebo výrobu datového média, které bude mít následně určité funkce atp.

Filozofická odbočka

Někdy se můžeme setkat s rozlišením „objevů“ a „vynálezů“. Inženýrský postup je v tomto pojetí vynález, matematický vzorec – objev. Pro náš problém by to mohlo znamenat, že Pí si patentovat nemůžete, zatímco turbínu ano. První je matematika, to druhé hmota, to první jste „našli“, to druhé „sami vymysleli“ (koho znudil už tento odstavec, nechť přeskočí k následujícímu podtitulku).

Jenomže se vztahem matematiky a hmoty – nebo na jiné úrovni objevu a vynálezu – je to poněkud podivné a filozofie s příslušnými otázkami za dva a půl tisíce let své existence příliš nepohnula. Existuje vlivná konstruktivistická matematika, jež uznává existenci pouze těch matematických entit, které matematikové sami sestrojili. Že určitý matematický vzorec objeví více lidí nezávisle na sobě? A co má být, jak víme z historie, pro technologické postupy platí přece úplně totéž. Kolikrát byla objevena keramika, zemědělství, metalurgie…? Opravdu existují matematické formulky i před svým objevem, třeba v nějakém světě platónských idejí? Možná. Ale pokud ano – neexistuje tam náhodou i nějaká idea turbíny? Není stroj na výrobu hliníku ve skutečnosti jenom určitou kombinací fyzikálních zákonů – a čím ty jsou jiným než matematikou? Není to tak, že se na určité kvantové úrovni hmota de facto rozpouští a zůstávají jen matematické vztahy? Omlouvám se za předešlou porci filozofování/blá­bolení, už s tím končím.

Rozumějte mi prosím dobře. Vůbec nechci říct, že pro filozofické nejasnosti musíme jen tak složit ruce v klín a nedělat vůbec nic. Úvahy o tom, že vlastně nevíme, co je to „esence rohlíkovitosti“, by neměly zabránit přijetí zákazu krást rohlíky (třebas poněkud vágně chápané) v supermarketech.

Nebo ještě jinak řečeno: Jednotlivci či společnosti, které budou schopny pouze hloubavého krčení ramen, zjevně neobstojí proti akceschopnější konkurenci.

CIF16

Všechno, nebo nic

Závěr této úvahy má být jiný. Ať tak či onak, pouze dva pohledy na věc se mi zdají být vnitřně konzistentní: Buď lze patentovat textový editor i parní stroj, nebo ani jedno z toho.

Stojí za to uvést, že ani přijetí druhého pohledu nutně nebrání farmaceutické či softwarové firmě chránit si výsledky své práce. Jistě můžete zavázat zaměstnance mlčenlivostí nebo s uživatelem/kupcem uzavřít dohodu, že nebude produkt dále distribuovat či se pokoušet o reverzní inženýrství. V opačném případě bude zřejmě odsouzen prostě za porušení dohody (nejsem právník, takže nevím, co by to bylo konkrétně za paragraf, zda podvod, porušení pravidel hospodářského styku nebo co vlastně). Je tedy možné, že v praxi by se svět bez patentů zase od toho současného tolik nelišil. To už je ovšem zase jen poznámka na okraj.

Anketa

Co má být podle vás chráněno patentem?

126 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 12. 2004 17:41

Školení: Obsahová strategie a content marketing

  •  
    Proč je obsahový marketing výrazným trendem.
  • Jak navrhnout užitečnou obsahovou strategii.
  • Jak zlepšit workflow a výsledky copywritingu.

Detailní informace o školení content strategy »