Policie je proti hackerům bezmocná

Práce vyšetřovatelů z oddělení počítačové kriminality policejního prezídia se v poslední době soustředí hlavně na anonymní výhrůžky zasílané prostřednictvím Internetu. Případů, kdy někdo anonymně zašle email, ve kterém hrozí výbuchy, útokem či jinou formu násilí, znatelně přibylo. Kde jsou ty doby, kdy se hrozilo jen nakládačkou před školou či hospodou. Když někdo nechtěl jít na písemku z matematiky, šel holt za školu. Nyní se pár školáků shodne na tom, že se nestihli naučit, a už volají z telefonní budky, že ve školní budově je bomba. Na policii čím dál častěji přicházejí výhružné dopisy či emaily – jeden hrozí otravou pitné vody, druhý kyanidem v nemocnicích. Policii sice nedá příliš práce pachatele dopadnout, horší je to s hledáním důkazů. Taxikář, který se k soudu dostal za to, že na server pražského magistrátu umístil hrozbu kontrolorům taxislužby, odešel od soudu první instance očištěn. Žalobci se sice podařilo prokázat, že výhrůžky byly na web napsány z řidičova osobního počítače, ale soudcům to k vynesení trestu nestačilo (podrobněji jsem o případu psal loni ve článku Jak pracuje internetová policie).

Podobný boj s větrnými mlýny zažívá policie i při postihu další nezákonné internetové disciplíny – počítačového pirátství. I když v Česku nejsou hackerské skupiny tolik rozšířené jako v zahraničí a jejich útoky nejsou tak zničující (většinou napadnou jen úvodní stránku), občas se někomu podaří husarský kousek, kterým se proslaví i na zdejší klidné poměry. I jejich motivy bývají odlišné od agresivnějších zahraničních kolegů. Hlavní myšlenkou počítačových pirátů je poškození serveru velkých nadnárodních společností či orgánů, pro něž je boj proti této kriminalitě profesní prioritou. Naplnit tyto ideje se však českým hackerům podaří jen málokdy. Častěji si spíše jen tropí žerty z různých politiků či myšlenek politických stran. Pojďme si připomenout nejznámější tuzemské případy a podívejme se, jaké proti nim mají policisté prostředky a co naopak jejich stíhání brzdí.

Za nejprestižnější hackerský zásah lze bez nadsázky považovat útok na nejstarší českou freemailovou službu Post.cz. Tímto případem se však paradoxně nemohou pyšnit čeští hackeři, ale jejich kolegové ze Slovenska. K útoku se totiž přihlásila skupina pirátů sdružených ve skupině binary.division. Ti svůj zásah před čtyřmi lety směřovali na server Post.sk a poškodili tak i český Post. Hackerům se tak podařilo zjistit řadu uživatelských jmen a hesel do schránek uživatelů. Zatímco slovenský Post hacknutí ihned přiznal, jeho český kolega se zachoval dosti neprofesionálně. Dlouho problémy označoval pouze za technické a trvalo několik dní, než závažnost útoku uznal.

Stejná skupina pirátů v minulosti poškodila kromě stránek KSČM či serveru ISDN i web českého ministerstva vnitra. Hackerům se podařilo na úvodní stránku umístit inverzní fotografii ministra Stanislava Grosse a ironický text. Zasáhli přitom jen homepage serveru, ostatní data nechali být. Pikantní kousek se povedl i neznámému pirátovi, který navštívil stránky KDU-ČSL. Na webu nechal výzvu „Chceme rychlou popravu Václava Klause, ještě není pozdě!“ a administrátorům vzkázal: „Admina na tomto serveru robí pravděpodobně žena… Chtěl jsem zkrátka vyjádřit svůj názor… A proč zrovna KDU-ČSL (či 4banda)? Prostě mě s… jejich billboardy a je to samej bejvalej komouš… Jo, a tohle není hack žádné jiné politické strany.“ Svůj text ilustroval fotografií nahé otylé ženy s obličejem tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Zkratku KDU-ČSL vyobrazil souložícími postavičkami. I když vedení strany tento útok označilo za nechutný, nakonec se rozhodlo nepodávat trestní oznámení. Vzniklá škoda totiž podle jejich slov byla téměř nulová.

I když české soudy zatím případ počítačového pirátství neřešily, má policie na hackery připravené celkem slušné sazby. Počítačové pirátství totiž považuje za trestný čin poškození a zneužití záznamu na nosiči informací. Hackerovi, který útokem nezpůsobí příliš velkou škodu, tak hrozí až jeden rok vězení. Soud mu ale může také udělit pokutu či zakázat činnost v oboru. Organizovaná skupina pirátů je na tom ale o poznání hůř. Její členové mohou za mřížemi strávit až tři roky. Pokud však jejich zásahem vznikne škoda vyšší než pět milionů korun, soud je může poslat sedět až na pět let.

Horší je, když nějaký hacker má pocit, že je nepolapitelný a rozhodne se zkusit vydělat větší obnos peněz. Pro ilustraci vhodně poslouží nedávný případ devatenáctiletého mladíka z Ostravy, který se hlásil ke skupině Hackers.cz. Student třetího ročníku učiliště v polovině května poslal na policii následující e-mail (v neupravené verzi):

„Mám pro vás novinku policisté, umístili jsme nálože v těchto městech PRAHA, BRNO. Požadujeme 840.000 K4, jinak bomby vybuchnou. Stačí vytočit mobilem číslo a vše do 140 metrů bude zarovnáno. Proč? Bojuji proti utlačování hackerů. Peníze chci do 25.5.2003!!! Jinak budu zarovnávat republiku. Máme dost hračiček a mobilů, ale nemáme trpělivost. Kam chci peníze? Ne tak rychle!! nejprve pokecáme. O mém dosavadním koníčku. Hacking? Pokud budete sledovat moji IP adresu (tak hloupí nejste, že?) vezmu mobil (nesnáším je) a vytočím telefonní číslo a za 25 sekund Boom, Praho Brno (hnusné města) A navíc zničím webovské stránky policie ČR, ministerstva a spadnou servers. Které? Burza přeci!! Trochu chaosu kolem. No to je vše. Pošlu číslo účtu na tnhle email!!! Do 25.5.2003Chcete něco říct, stačí kdy?V TV řekněte že zaplatíte a pak pošlu čísla účtů (ještě něco sledujeme pohyb účtu, transakce a jiné blbosti kolem toho) Uvidíme náznak sledování po netu a … Pozdravuje skupina Hackers.cz“

Podobný email přišel ještě dvakrát. I přes všechna varování policie po týdnu mladíka dopadla. Poštu totiž rozesílal jen z jednoho počítače. Za pokus o vydírání mu hrozí až pětileté vězení. Kdyby se ale prokázalo, že za výhrůžnými emaily nebyl sám, mohli by jít všichni sedět až na osm let.

Při stíhání hackerů se ale policie častěji setkává s podobným postojem jako u zmiňovaných lidovců – většina provozovatelů zasažených serverů vůbec nepodá trestní oznámení na neznámého pachatele. Kriminalisté tak nemohou hackery začít stíhat a jsou proti nim bezmocní. Provozovatelé (ať už jsou to politické strany či velké firmy) se totiž obávají více než hackerů negativní reklamy. Také mají obavy z dlouhého policejního vyšetřování. To je i jeden z důvodů, proč v České republice zatím ještě nejsou „hrdinní“ hackeři, kteří za své myšlenky museli sedět ve vězení. Na českého Kevina Mitnicka, který po dlouhých osmi letech opustil americké vězení a který svými činy dal význam slovu hacker, si tedy budeme muset ještě počkat.