Hlavní navigace

Policii nejvíc trápí dětské porno a extremisti

Ondřej Tolar 17. 6. 2003

Pátrání po tom, jak probíhá spolupráce mezi jednotlivými servery a policií, je velmi náročné. Vedení webů se o konkrétních krocích odmítá bavit s tím, že k tomu nemá oprávnění. Policie se ohrazuje mlčenlivostí, protože nechce dávat návod potenciálním zločincům. Přesto se občas stane, že šéf detektivů pustí do světa zajímavé informace.

Policie se na jednotlivé servery obrací v souladu se zákonem o telekomunikacích (151/2000 Sb.) a v souladu s trestním řádem (141/1961 Sb.). Specialisty na odhalování informační kriminality z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) vede na policejním prezidiu Karel Kuchařík. Ten za největší skupinu, kterou nejčastěji jeho detektivové oslovují, označil jednotlivé ISP. A z této skupiny pak ty, kteří nabízejí připojení k Internetu zdarma, a u nichž je možné projít procedurou registrace bez nutnosti faktické kontroly přihlašovaného a jím uváděných dat. Na druhém místě jsou poskytovatelé internetových služeb – freemailové servery a freewebové prostory. Pokud by však chtěl člověk zjistit, na jaké konkrétní servery se policie nejčastěji obrací, má smůlu. Policisté z IT skupiny si totiž nevedou v tomhle ohledu žádné statistiky. Pouze se snaží odlišit ty, kteří s nimi plně spolupracují, a ty, kteří dělají pro vyšetřování jen minimum a práci ztěžují policii i sobě.

Slova policistů se potvrzují i v praxi. Některé oslovené servery na můj dotaz ohledně spolupráce s policií vůbec neodpověděly. Jiné zase napsaly, že se k tomu nebudou vůbec vyjadřovat. Naopak Tomáš Fiala z portálu Seznam označil spolupráci s kriminalisty za rutinní záležitost. „Dá se říci, že v průměru dostáváme tři písemné žádosti o poskytnutí informací za týden. Žádosti o logy nemusí být opatřeny soudním příkazem a tvoří asi sedmdesát procent z celkového objemu žádostí. Žádosti o ‚odposlech‘ se soudním příkazem tvoří zbývajících třicet procent,“ uvedl. Nezapomněl však dodat, že podrobnější informace k jednotlivým případům není z pochopitelných důvodů oprávněn zveřejňovat. Jen pro zajímavost bych dodal, že například na zpravodajský server iDnes se za pět let jeho existence policie obrátila pouze dvakrát – jednou to bylo v souvislosti s inzerátem, kterým byl někdo úmyslně poškozen, a podruhé v souvislosti s diskusemi pod zpravodajskými články. Jeden ze čtenářů se cítil některými příspěvky dotčen a podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Policie vždy iDnes žádala o IP adresy a časy přístupů.

Před tím, než se Karel Kuchařík trochu rozpovídal, podotkl, že se bude snažit být maximálně vstřícný, ale že na některé informace (byť i ty „pro někoho možná triviální“) musí být opatrný, protože se někdy policejní osvěta může změnit v návod, jak zvolit optimální postup trestného činu a zamezení dopadení pachatele. Zároveň dodává, že vše, s čím se v této oblasti pracuje, je spíše technického charakteru a informace jsou v 99 procentech veřejně dostupné.

Detektivové na informační kriminalitu se podle Karla Kuchaříka nejčastěji musejí zabývat šířením dětské a jiné zakázané pornografie, šířením materiálů v rozporu s autorským zákonem a extremistickými projevy. Na dalším místě je problematika falešných e-obchodů. „Samozřejmě mimo rámec standardů je samotné šíření virů, což je obrovský problém, na který bohužel neexistuje žádný reálně účinný a optimální způsob boje po uskutečnění samotného útoku než klasický rutinní postup, což v tomto případě nepřináší ty kýžené výsledky. U případu útoků na samotná data formou takzvaného hackingu je situace diskutabilní, protože obecně je známo, že pokusů a útoků je poměrně velké kvantum, avšak málo z toho je samotným poškozeným zjištěno a ještě méně pak realizováno formou trestního řízení,“ stěžuje si Karel Kuchařík.

Uživatelé, kteří se trestného činu dopustí, jsou ve většině případů z českých webů. Ve třiceti procentech ale musí policie hledat logy v zahraničí. S pátráním, odkud přesně útok přišel, mají ale detektivové velké problémy. Když se totiž obrátí na příslušný server, většinou už potřebná data nemá k dispozici. Policie pak nemůže zjistit, zda došlo k přístupu z české či zahraniční lokace. Proto je podle Karla Kuchaříka poměr tuzemských a zahraničních útoků tak rozdílný. Určení přístupového bodu i s následným ověřením u serverů trvá policistům v optimálním případě řádově několik málo hodin. Pro okamžitou nepotvrzenou informaci to ale může být i v několika minutách, to záleží na technických nastaveních serverů. Občas se vyskytnou i případy, kdy je žádaná informace pro policii nedosažitelná týdny. Záleží především na tom, jaký systém logování je nastaven na jednotlivých serverech, jaký je samotný přístup ISP a samozřejmě jaký postup pachatel v rámci připojení do sítě zvolil – zda-li šel přímo a nebo přes jiné servery, aby ztížil zpětnou identifikaci.

Práci internetové policie také ve velké míře ovlivňuje spolupráce se zahraničními kolegy. Tam, kam nesahá česká jurisdikce, jsou detektivové plně odkázáni na jejich přístup, rychlost a legislativu. „Je však nutno poukázat i na to, že souhrou vnějších faktorů můžeme dojít do stádia, kdy nebude možné najít konečný přístupový bod a skončíme například u poskytovatele (ISP). V tomto případě jde také o to, po jak dlouhé době od provedené komunikace bychom ztotožňování přípojného bodu prováděli jakožto orgán činný v trestním řízení. Jinak po technické stránce je to otázka minut. Rovněž tak jsou v zahraničí legislativně i technicky dány způsoby aktivního přístupu, které potom opravdu mohou identitu zjišťovat u cíleného objektu téměř okamžitě. Technické zajištění není samotným problémem, jde spíše o legislativní rámec a samotný přístup poskytovatelů,“ uvedl Karel Kuchařík.

Při svém pátrání využívají specialisté na IT kriminalitu pomoc mnoha svých kolegů. Nejčastěji kontaktují detektivy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV. Úzce spolupracují také se servisními útvary, které zajišťují některé jejich technické požadavky. Soudní záležitosti jim zajišťuje pražský kriminalistický ústav a jednotlivá krajská expertizní pracoviště. V některých technických záležitostech (především u nových technologií a standardů) policistům dokonce pomáhají i specializovaní pracovníci z veřejné oblasti. Ve stálém spojení jsou čeští detektivové i s většinou zahraničních partnerů, kteří mají podobný systém specializovaných složek určených pro boj s IT kriminalitou. Nejintenzivněji oboustranná spolupráce probíhá s německými a anglickými policisty. S čím však ještě nejsou Kuchaříkovi lidé příliš spokojeni, jsou odborná školení jak v České republice, tak i v zahraničí. „Bohužel to zatím není optimální stav, ale doufejme že se situace vylepší,“ posteskl si.

Ze zkoumání práce policejního týmu na IT kriminalitu vyplývá jeden smutný závěr. Jejich největší překážkou není technická stránka věci, ale nedostatky v českých zákonech. Detektivové tak mají problémy hlavně s určením povinností a práv všech subjektů na Internetu. Nedostatečná legislativa přitom nejasnosti ještě prohlubuje. Je pochopitelné, že je třeba chránit osobní data uživatelů, ale pokud někdo spáchá trestný čin, měly by tyto legislativní překážky odpadnout a všechny zúčastněné strany by se měly snažit vyjít spravedlnosti vstříc. To samozřejmě nejde bez zpětné kontroly možného zneužití ze stran orgánů činných v trestním řízení. Všechna snaha však přichází vniveč, pokud jsou české zákony děravé. Bez jejich novelizace tak budou bezmocní i policisté z oddělení na odhalování informační kriminality.

Anketa

Brzdí podle vás špatná legislativa práci internetové policie?

Našli jste v článku chybu?

19. 3. 2006 20:30

uživatel si přál zůstat v anonymitě
Všichni to říkaj, já taky, ale nikdo z mých známích už nezná ten vtip, ve kterém se říká "Hovno, hovno, slavný soude."
Nevíte, jak to bylo?
Díky. vydra

19. 6. 2003 21:06

pupu (neregistrovaný)
Ja bych to tak neprozival. Co jsem zatim videl byly uplne obycejny uploadovany stranky na freewebu z uplne obycejnyho ADSLka nekde v Nemecku a odkudsi z Miami. Pravda, jednou ten dotycny jel pres open proxy, ovsem dost by me prekvapilo, kdyby byla 'open' umyslne. Takze by stacilo vyhrabat logy.
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Měšec.cz: Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

Platby do zahraničí: pozor na tučné poplatky

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět