Politici vzkazují: jde to i bez papíru

Populismus je krásná věc. Zvláště před volbami, kdy se občan cítí, že právě on je tím středem pozornosti a jeho političtí zástupci dělají první poslední, aby mu splnili, co mu na očích uvidí. Ale zanechme ironie a vraťme se zpět k tématu.

Středočeští radní vydali ve středu tiskovou zprávu o tom, že přešli na elektronický způsob vedení dokumentů a další agendy. Veškeré podklady k jednání jsou připravovány a distribuovány radním a ostatním členům, kteří mají k dispozici notebooky, v elektronické podobě. Samozřejmě nejsou prvním případem (ani snad posledním), přesto si nemyslím, že by tato zpráva měla zapadnout bez povšimnutí.

Můžeme ji chápat dvojím způsobem.

Za prvé. Radní potřebovali pouze vykázat nějakou činnost, blýsknout se, případně ukázat, že notebooky nemají jen pro zdokonalování se při hledání min.

Za druhé. Pochopili, ze vyřazením papíru jako nositele informace ušetří nejen peníze, ale i spoustu času.

Ač se mnou možná nebudete souhlasit, v tomto případě bych se přikláněl k druhé variantě a věřil bych, že to myslí opravdu upřímně.

A vůbec se jim nedivím. Dovedu si představit tu ztrátu času, kdy musí před jednáním sekretářka vytisknout horu papírů, posešívat je a ještě to rozdat radním. Při jednání si pak každý dělá poznámky na tyto papíry, ze kterých to pak někdo zase přepisuje zpátky do počítače (v lepším případě), či tyto poznámky dočista zmizí v hoře dalších dokumentů a nakonec v koši (v horším případě). To nemluvím o tom, že udržovat tímto způsobem v archívu aktuální verzi jednoho dokumentu je opravdu náročné. Co potom, jsou-li jich desítky až stovky? Nemožné. Přitom, zůstane-li dokument v elektronické podobě, v žádném případě neklesne jeho hodnota (je-li nějaká) a sekretářka se může věnovat daleko smysluplnějším činnostem.

       

Že to takto funguje i u vás ve firmě? Ano, člověk, ač má k dispozici výkonné počítače a Internet, je stále tvorem závislým na papíře, přičemž tiskárnu považuje za poloboha. V duchu zlozvyku si tiskne kdejakou blbost, kterou nezřídka po prolistování hází do koše, nebo rovnou zapomíná v tiskárně. Chápu, že práce s papírem je příjemnější, ale je zároveň nepraktická, neefektivní a drahá. Z pohledu ekonomického tedy naprosto iracionální.

Nechci tu však povídat o nevýhodách papírové výměny informací, to by zde bylo nošením dříví do lesa (věřím, že už ani nevíte, kde tiskárnu máte). V době, kdy se stále více mluví o e-governmentu a politické strany se předhánějí v četnosti použití předpony „e“, je zpráva o tom, že ti, kteří víno káží, ho začínají i pít (nebo alespoň usrkávají), docela potěšitelná. V tomto případě si tedy dovolím tvrdit, že je to příklad veskrze následováníhodný. Nebo jsem se snad nechal napálit dalším populistickým výkřikem?