Hlavní navigace

Pořízení Nokie přišlo Microsoft na 10 miliard dolarů. Poučila se firma?

Autor: Microsoft
Daniel Dočekal

Není zrovna optimistické se pokoušet zhodnotit obchod, ve kterém Microsoft pohltil Nokii, aby vzápětí zjistil, že stejně neví, co s tím.

Computer World konstatuje, že Ballmer's phone blunder cost Microsoft $10B a nějak tak staví rovnítko mezi Steva Ballmera, koupi Nokie a následných 10 miliard dolarů, o které v zásadě Microsoft přišel. 10 miliard skládajících se z ceny, za kterou Nokii koupil a kterou následně odepsal jako ztrátu, a z nákladů spojených s rozdělením a restrukturalizací (propouštěním).

Částka 10 miliard je přitom uvedená v účetních výkazech Microsoftu a je dobré ji srovnat s obdobnou částkou ve výši 127 milionů dolarů za rok předchozí. Ano, rozumíte tomu správně, Microsoft jenom v roce 2015 odepsal 10 miliard dolarů, z nichž 7,5 miliardy jde čistě na divizi řešící „hardware telefonů“. Další 2,1 miliardy dolarů je odepsaných jako restrukturalizační změny a dalších 435 milionů dolarů jde na vrub „integračních nákladů“ souvisejících s akvizicí Nokia Devices and Services.

Restrukturalizace ale také například znamenaly propuštění 18 tisíc lidí právě z divize zabývající se telefony (v té době měl Microsoft zhruba 130 tisíc zaměstnanců). V roce 2015 (fiskálním 2016) se bude v propouštění dále pokračovat, odejít by mělo 7 800 lidí, což vyvolá další nemalé náklady v kolonkách „restrukturalizace“ (odhady hovoří o 850 milionech dolarů).

Proč Microsoft v zásadě odepsal kompletní koupi Nokie? Zdůvodňuje to tím, že se firmě nedařilo prodávat hardware, a to jak z pohledu počtu prodaných kusů, obratu,  ale i potřebné marže. A co se samotné koupě Nokie týče, tu si Microsoft pořídil za 5,35 miliardy dolarů, aby z toho v účetnictví nakonec bylo 116 milionů k dobru. Dost tristní výsledek.

Proč vlastně Microsoft Nokii tehdy koupil?

S odstupem času se dá jen obtížně pochopit, proč vlastně Microsoft Nokii kupoval. Pokud tedy nechcete přistoupit na konspirační teorie, že ji chtěl zlikvidovat, včetně rozšířeného přesvědčení o nasazení likvidátora do zásadní manažerské pozice. Skutečnost je velmi pravděpodobně jiná – Microsoft zpanikařil a Nokii koupil, aby ji nekoupil někdo jiný.

Někdo jiný přitom mohl být Samsung, ale stejně tak dobře možná HTC. Dnes s odstupem času je to vlastně úsměvné: Samsung se mezitím stihl vyšvihnout na špičku, aby z ní začal skoro nezadržitelně padat.

Jistou roli při koupi mohlo hrát i to, že Nokia sama zvažovala, co s ní bude, a hrozba přechodu na Android vypadala jako příliš reálná. Což je, opět s odstupem času, také úsměvné. Android je, se všemi klady a zápory, nejrozšířenější mobilní platformou, původní operační systémy Nokie jsou dnes zapomenuty a Microsoftu se s Windows Phone podařilo jediné: několikanásobně snížit podíl na trhu.

Microsoft není výrobce mobilních telefonů

Nakonec se ukázalo, že pro Microsoft výroba mobilních telefonů není vhodnou cestou. Satya Nadella se rozhodl směřování firmy dost podstatným způsobem změnit, přestal se snažit o podnikání s telefony jako takovými a místo toho vsadil na přítomnost vlastní služeb všude (a postupně je to vidět více a více). A telefony bere jako něco navíc, co může přinést výhody. Nemluvě o tom, že firma pořád má šanci na získání poměrně významného podílu v podnikové sféře, protože tam Android i iOS stále zaostávají.

To vše by ale také mělo znamenat, že Microsoft přestane chrlit záplavu (Lumia) zařízení, mezi kterými se prakticky nedá vybrat. A přestane si hrát s věcmi, o které se pokoušela už původní Nokia – tedy například sázkou na to, že vytvoří zcela unikátní zařízení pro focení, které bude zároveň zcela nepoužitelné jako telefon. Měl by ale také zapomenout na to, že by velcí výrobci (Samsung, HTC, atd.) měli nějaký enormní zájem nabízet právě Windows Phone.

Nemají k tomu totiž prakticky žádný podstatný důvod, ale o to více mají důvodů, proč to nedělat. Včetně toho nejpodstatnějšího: zákazníci po Windows Phone nijak netouží. Což jde na vrub postupnému (a místy potupnému) vývoji, kterým tato nová platforma prochází. Vývoji, kterým iPhone i Android prošly už v minulých letech.

Svět potřebuje více platforem

Změní na tom něco Windows 10? Těžko říci, ostatním platformám trvalo dlouho, než se z uživatelsky nepoužitelných systémů staly mnohem přívětivějšími. Microsoft s Windows 8 a „dlaždicemi“ na několik let zabloudil a hledání cesty zpět je obtížné. Sliby univerzálních aplikací to nijak nezachraňují a jakkoliv Windows 10 na počítačích znamenají pozitivní vývoj, na telefonech bude potřeba vše zažít v reálném světě, ne pouze v teorii.

EBF17_Cupr

Pokud bychom ustoupili a byli ochotni připustit, že svět mobilních telefonů (a tabletů) se má odehrávat jenom v rámci souboje dvou platforem, tedy iOSu od Applu a Androidu od Googlu, byl by to velký krok zpět, ale také dost nepříznivý výhled do budoucnosti.

Svět prostě potřebuje více konkurence, než mu dvě dominantní platformy mohou nabídnout.

Našli jste v článku chybu?