Vlákno názorů k článku
Porušují vyhledavače autorská práva?

Kdyz nekdo zpracuje nejakou oblast lidske cinnosti, a uvadi tam vynatky z textu jinych autoru, uvede se odkud se cituje a kdo je autor. Pokud v tech vyhledavacich je uvedeno odkud dany text maji, je podle me pravu ucineno zadost.
Podle me to prehaneji ti zalobci a za chvilku nebude moci nikdo nic rici, protoze uz to nejspis nekdo rekl, napsal pred nim a to je poruseni autorskeho zakona.... ci co?

Mate i nemate pravdu. V autorskem zakone JE definovano volne pouziti dila formou citace v jinem dile. Takze veta "Byt ci nebyt, tot oc tu bezi" [W.Shakespeare, Hamlet] je v mem dile (tomto prispevku) pouzita legalne.
Zminene ustanoveni ale NEPOKRYVA radobycitaci uvedenim celeho dila. Takze vypsani kompletniho Hamleta a oznaceni daneho textu za "citaci" by bylo rozhodne porusenim autorskeho zakona. Coz ale je to, co vyhledavace cini.
V ramci nahledu neni k dispozici nejaky fragment textu (literarniho dila), ale dilo cele. A to je porusenim aut. zak. - uziti dila (zverejneni) bez svoleni a odmeny autorovi.

Prava na originalniho Hamleta vyprsela uz davno.

Vy tu citujete z prekladu - a neuvedl jste prekladatele :-))

Ani vydavatele, rok vydani ci stranku. Sypu si popel ha hlavu ;-)

Prekladatel je povazovan za (spolu)majitele prav daneho dila.

Anglicky original Shakespeara je volne k dispozici (napriklad zde: http://the-tech.mit.edu/Shakespeare/ ), protoze vznikl pred tim, nez mocne firmy zavedly soucasna omezeni.

AFAIK tak prekladem vznika samostatne autorske dilo jehoz prava nalezi prekladateli. Zaroven ale plati ze uziti (originalniho) dila k prekladu je TAKE uziti dila ve smyslu aut.zak. za ktere nalezi autorovi (originalniho) dila odmena.

Shakespeare ale, jak jste spravne podotkl, ma uz sva autorska prava propadla. (Spada do Cimrmanovy kategorie autoru zahranicnich a bezpecne mrtvych ;-)))

Dekuju moc za rozsireni obzoru..
Podival jsem se tedy na Google a mohu rici, ze tam je s clankem cela stranka vcetne reklam a jmena stranky odkud clanek pochazi. Takze rozdil je jen v tom ze v editboxu Adresa neni napsana puvodni adresa, jinak stranka vypada uplne stejne jako na originale... VAZNE NEVIM O CO JIM JDE.
Z toho plyne, nikdy si nevypinejte zobrazeni adresy v IE... :oD
Ty vago, a kdyz pri tvoreni Webu, nekdo da do ramecku odkaz na cizi stranku, tak se dopusti tehoz, za co zaluji vyhledavace ... meli by teda tuto moznost v HTML kodu zakazat!!!! NE?

No to je fakt, ale jim vadi ze to je na jine strance, nez na jejich, jestli jsem to dobre pochopil...

Nejen to.
Muze vadit to, ze stranku zverejnuje nekdo jiny (otazka duvery, google chachuje i porno ci fasisticke stranky...).
Muze vadit to, ze stranka je zverejnena bez opravenych chyb (autor je opravil az po indexaci).
Muze vadit to, ze stranka je dostupna i pote co byla stazena (obsahuje jiz neaktualni informace).
Muze vadit to, ze stranka je dostupna zdarma i pote, co ji vydavatel presunul do placene sekce.
Proste drzitel autorskych prav jiz nema nad dilem kontrolu.

>Muze vadit to, ze stranku zverejnuje nekdo jiny (otazka duvery, google chachuje i porno ci fasisticke stranky...).

Pokud si dobre pamatuji, tak prave cachovani "politicky nevhodnych" stranek byl duvod, proc po jistou dobu byl pristup z Ciny na Google zalokovan.

1. O jake ztrate duvery to mluvite? Google by ztratilo moji duveru, kdyby se nesnazilo verne zrcadlit stav Internetu. Excesy je nutne resit explicitne, prece nechceme, aby nekdo v google neustale prochazel cache nebo index a hledal "zavadny material".

2. Jak se rika, dvakrat mer a jednou rez... Pokud jde o nejake trivialni chyby ci preklepy, ty autorovi snad kazdy soudny clovek odpusti. Ale ono je jaksi pohodlnejsi se tvarit, ze jsem nic takoveho nerekl, ze? Idealni pro weby politiku.

3. No a co jako? Kdyz napisu knihu a po vyprodani nakladu se zjisti, ze tam byly kraviny (nebo "neaktualni informace"), muzu pozadovat, aby ji stahli z knihoven?

4. Tak nemel byt hloupy a zverejnovat to zadarmo.

Osobne si myslim, ze nejlepsi cesta je opravdu zakazat indexovani. Treba krome hlavni stranky s titulky a kratkych vynatku. Myslim, ze by se mel autor rozhodnout od zacatku, jestli chce clanek zverejnovat bez omezeni nebo nikoliv. A technicky se podle toho zaridit. Vyhledavace by mely byt prece sluzbou ctenarum a ne webmasterum ci autorum a webmasteri jsou ti, kteri by se meli prizpusobit, ne? Myslim, ze soubor robots.txt k tomu poskytuje minimalni potrebne prostredky.

Ad 1) myslim o ztrate duvery v puvodniho autora. Pokud se Vase prispevky objevuji hned vedle "vlhkych temat", tak to nevrha dobre svetlo i na Vas. Neboli "pokud nekdo prispiva do fasistickeho platku, nebude asi slusny clovek". A v pripade cachovani se skutecne mohou "vedle sebe" na vyhledavacim serveru objevit plne texty z N.Y.Times a sado-maso.com .

Ad 2) a co vecne chyby? Ekonomicky analytik napise clanek o ocekavanem vyvoji HDP treba 1%. Ten se stane nedilnou a dlouhodobou soucasti homepage e-zinu. Po tydnu opravi statak sve udaje, coz vede analytika k prehodnoceni jeho odhadu na 5%. V tomto smyslu take opravi a doplni svuj clanek na svem webu. Ale vyhledavac stale poskytuje verejnosti starou (chybnou) verzi. Pokud se na ni nekdo potom podiva, serioznost analytika (autora) v jeho ocich poklesne protoze "jak ten @#$% muze odhadovat jen 1% rust, kdyz vyvazime jak vztekli!?" .

Ad 3) pouziji Vasi analogii. Pokud autor zjisti, ze napsal knihu s kravinami, ma pravo a moznost zakazat jeji dotisk. To je prtesnejsi analogie k tomu, jak funguje google cache - na zadost uzivatele nove PUBLIKUJE obsah bez svoleni/kontroly/vlivu puvodniho autora.

Ad 4) proc? On zverejnoval svuj text pouze od pondeli do patku. Pote si za nej chtel nechat platit (neco jako obsahovy shareware). A tento obchodni model mu Google nabourova. Stejne funguje napriklad filmovy prumysl. Po omezenou dobu je film k dispozici divakum zdarma v ramci TV vysilani. Pote uz musi divak platit (za videokazetu/dvd nebo v pujcovne). Obdoba google chovani by bylo zachyceni TV vysilani filmu na programu Ceske televize treba na VHS a pak jeho dalsi vysilani divakum sve TV stanice bez jakychkoliv plateb autorum.

Ad (1):

To je bratr toho zavražděnýho. To bude asi taky pěknej lump. (J. Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka)

Poznáváte se? :-)

Ad 2) a co vecne chyby? Ekonomicky analytik napise clanek o ocekavanem vyvoji HDP treba 1%. Ten se stane nedilnou a dlouhodobou soucasti homepage e-zinu. Po tydnu opravi statak sve udaje, coz vede analytika k prehodnoceni jeho odhadu na 5%. V tomto smyslu take opravi a doplni svuj clanek na svem webu. Ale vyhledavac stale poskytuje verejnosti starou (chybnou) verzi. Pokud se na ni nekdo potom podiva, serioznost analytika (autora) v jeho ocich poklesne protoze "jak ten @#$% muze odhadovat jen 1% rust, kdyz vyvazime jak vztekli!?" .

No tak to je blbost - jak by mohla poklesnout serioznost autora, kdyz si nekdo precte nakesovany dokument? To jako si nekdo pomysli: "Ten autor je teda blbec, kdyz v mesic stare nakesovane strance pise, ze rust HSP je 1%, kdyz dneska je to 5%." Rozumite, co se snazim rici? Kdyz si otevru nakesovanou stranku, tak primo z principu plyne, se muze jednat o neaktualni (popr. chybne) informace! Kdyz chci aktualni informace, tak si prece v Google (Jyxu atd) kliknu rovnou na odkaz na stranku.

1. Opravdu si myslite, ze clovek s prumernou inteligenci bude obvinovat google a spol. z toho, ze spojuje N.Y. Times s nejakym sadomasoserverem? A co rikate tomuto - zkuste si do google zadat treba tato klicova slova: linux thinkpad 700 usb bus infrared cpu. Nemel by se za to google zakazat kvuli poskozovani neci duvery? Takovych vyhledavacich retezcu bude zrejme spousta.

2. Tak se proste zmylil a omyl napravil. Slusnosti by ale bylo se ctenarum omluvit nebo vysvetlit duvod nepresnosti a pak to opravit treba v dalsim, doplnujicim clanku. Koneckoncu muze autor vzdy formulovat clanek tak, aby bylo jasne, ze prognozu napsal tehdy a tehdy a za takovych a takovych okolnosti. Navic ja osobne pouzivam cache jenom v pripade, pokud je originalni stranka trvale ci docasne nedostupna s tim, ze samozrejme necekam, ze v cache bude nutne aktualni podoba stranky.

3. Jestli je to presnejsi analogie, to je otazka. V zadnem pripade ale nezabranite lidem a institucim, kteri knihu vlastni, pouzit ji jako dukaz proti vam. Kdyby Adolf Hitler vydal Mein Kampf na "necachovanem Internetu" a pak si to rozmyslel, uz za par mesicu by vam mohl tvrdit, ze nic takoveho nikdy nenapsal. Prime dukazy by vam patrne chybely.

4. Vase prirovnani podle me kulha. "Obsahovy shareware" by vam zakazoval i ulozeni stranek na disk, pripadne by vas nutil soubory po case smazat nebo autorovi zaplatit. Presne jak psal Jezevec, uzivatele by proste zacali masivne stahovat, coz pri dnesnich cenach medii uz neni zadny velky problem. Navic cache vyhledavacu nemusi nutne autorum skodit. Kazdy prece vi, ze cache v google je nespolehliva nahrazka a pokud ma dany server pravidelne kvalitni obsah, rad se tam bude vracet a treba i zaplati.

Dukaz pouzitelny v soudnim rizeni mozna ne, ale dukaz pro novinare ci obcana, ze politik (novinar, tiskovy mluvci apod.) lhal, asi ano. To je podle me take uzitecne.

Zaramovaní cizí stránky na vlastním webu pomocí frames je opravdu všeobecně považováno za porušení autorských práv a slušnosti -- klasický případ příživnictví.

Jak zde ale někdo již správně podotkl, nejde jen o jakási abstraktní autorská práva. Vážný problém se z archivu vyhledavačů stává v okamžiku, kdy umožní přístup k obsahu, který je na domovském serveru zpoplatněn. U nás by se to mohlo týkat např. iHned, kdyby ovšem jeho stránky byly indexovány.