Souhlasím, že autorský zákon říká, že co není dovoleno, je zakázáno. Jenže jste asi zapomněl na to, že autorská díla zveřejněná na Webu obvykle žádnou explicitní licencí vybavena nejsou. Nejsem právníkem a ani jsem nikde nenalezl žádný zákon upravující tento stav, ale domnívám se, že publikováním díla na Webu autor poskytuje licenci k užití díla způsobem obvyklým pro webové stránky (podobně jako se třeba u většiny výrobků záruka vztahuje pouze na případy, kdy je výrobek užíván obvyklým způsobem -- tj. pokud použiji botu jako klín pro zajištění kol auta a zničím ji, nikdo mi nic nedá). Jenže co přesně znamená užívat stránku obvyklým způsobem, není nikde definováno, tudíž lze vést vleklé spory (jako např. v této diskusi), zda archivování stránek je obvyklým využitím či nikoliv. Můj osobní názor je, že je to již delší dobu obvyklé je (a že je to veřejně známo, tudíž s tím poskytovatel takovéhle implicitní licence musí počítat a pokud s tím nesouhlasí, tak takové užití explicitně zakázat), ale je to názor podložený spíše zkušenostmi s Webem než fascikly zákoníků.
Ad archivovat neznamená zveřejnit a proxy caches: tady se dostáváme na velmi tenký led. O existenci odstavce 3 paragrafu 18 autorského zákona samozřejmě vím a je vcelku zřejmé, že běžná proxy cache se za takové zařízení považovat dá. Dobře. Jenže co když ta cache není úplně transparentní a je na požádání ochotna např. stránku překódovat nebo z ní pro úsporu přenosové kapacity odstranit grafiku? A co když ta cache nejen cacheuje to, o co ji uživatelé explicitně požádali, ale také automaticky stahuje data, o kterých si myslí, že je v budoucnu někdo bude potřebovat? Změnila se logika fungování té cache natolik, aby pro ni už příslušné ustanovení aut. zákona neplatilo? A čím se vlastně od takové netransparentní prefetchující cache liší archiv Googlu?
To, že cache v prohlížeči funguje "pro mou vlastní potřebu" je pěkný úhybný manévr, ale nepříliš korektní. Ony totiž všechny cacheovací mechanismy (i archivy) fungují pro mou osobní potřebu -- něco dělají tehdy a jen tehdy, když je o to explicitně požádám (respektive když je o to požádá můj software). Jaký je vlastně rozdíl mezi tím, když si stránku zaarchivuji sám a když se s někým domluvím, aby to pro mne udělal?
Takže si dovoluji nesouhlasit s tím, že situace je jednoznačná. Není ani trochu -- autorský zákon vytvořený během poslední doby ledové před nástupem Internetu prostě dnešní realitě odpovídá pramálo a soudům nezbývá než (často ke škodě věci) realitu ohýbat tak dlouho, než se na ní zákon dá napasovat.
Názor k článku
Porušují vyhledavače autorská práva?
