Hlavní navigace

Postřílet, utopit, zakopat. Kampaň se zaměřila na nenávist v online diskusích

David Slížek

Na 2,5 milionu nenávistných komentářů za poslední rok na českém internetu mířilo na adresu menšin. Změnit to chce kampaň sdružení HateFree Culture.

Že anonymní prostředí internetových diskusí plodí věci, které by z očí do očí málokdo někomu řekl, je pravda stará snad jako internet sám. Na adresu menšin a některých sociálních skupin za poslední rok na českém webu padlo skoro 2,5 milionu nenávistných komentářů, uvádí iniciativa HateFree Culture.

Číslo vychází z databáze firmy Yeseter, která se zabývá analýzou online příspěvků na webu a sociálních sítích. Dotyčné komentáře se týkaly zejména Romů, LGBT, muslimů, židů či uprchlíků.

Nejde ale jen o ně. Kampaň Jsme v tom společně upozorňuje na to, že se cílem „hejtů“ může stát kdokoli. „Často se totiž terčem urážlivých komentářů stávají také lidé kvůli svému vzhledu, názorům, životním zkušenostem, profesi a řadě dalšího,“ popisuje koordinátor Lukáš Houdek.

„Nikdy nevíme, kdy se můžeme stát terčem nenávisti nebo urážek online my sami, nebo někdo z našeho okolí. Jsme v tom všichni společně,“ dodává.

Záleží na nás

Kampaň sestává z fotografií asi čtyřicítky veřejně známých osobností z různých oborů. Jejich portréty jsou doplněny nenávistnými komentáři, které jim přišly e-mailem nebo jim je lidé napsali v diskusních fórech nebo na Facebooku.

Jsou mezi nimi například zpěvačka Tonya Graves, herečky Berenika Kohoutová nebo Sandra Nováková, herci Lukáš Hejlík nebo Jakub Žáček, bloggeři Martin ATI Malý a Martin Rota nebo Dominika Myslivcová. A také ne tolik známí muslimové, Vietnamci, Romové, senioři, lidé s odlišnou sexuální orientací, lidé s onemocněním HIV/AIDS či bývalí uživatelé drog.

„Naše kampaň by především měla reálně ukázat, co se v diskusích nebo emailových schránkách různých lidí odehrává. Člověk, který podobné komentáře píše, si často nemusí uvědomit, že tím někomu konkrétnímu ublíží. Nemusí za tím vidět reálný obličej, případně se nemusí domnívat, že to bude daná osoba někdy číst,“ popisuje cíle kampaně Houdek. 

„Ta kultivace není úkolem kampaně jako takové, je úkolem nás všech. Každý musí začít u sebe,“ dodává. V reálném světě se podle něj přitom lidé chovají jinak něž v anonymním online prostředí.

Není obrany

HateFree Culture se to nedávno snažila ověřit v rámci experimentu, kdy do několika českých obcí dorazila rodina domnělých syrských uprchlíků. „Navzdory silně negativní povaze diskusí na internetu se k nim většina obyvatel chovala empaticky a solidárně,“ uvádí sdružení.

Proti nenávistným komentářům přitom podle Houdka v podstatě neexistuje obrana – ani například v podobě českého právního řádu. „Česká legislativa je v tomto bohužel ještě poměrně pozadu, a většina případů proto končí v propadlišti dějin. Na hatespeech zatím nemáme žádný paragraf, přestože se policie v posledních měsících na nenávistné diskuse zaměřuje podstatně více. Otázkou však je, zda by bylo vhodné nenávistné diskuse postihovat. Je to dvousečné. Na jedné straně máme totiž svobodu,“ upozorňuje Houdek.

Součástí kampaně jsou kromě fotografií také rádiové a televizní spoty. HateFree Culture je projektem Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR. Je spolufinancován Norskými fondy a státním rozpočtem ČR.

Našli jste v článku chybu?
23. 11. 2015 15:42

Toto je jen malý zlomek. I u neutrálních článků a zpráv je běžný, že se najde pár individuí, co začnou kecat. Většina napíše nenávistný post i tehdy, kdy se to tématu vůbec netýká. Stačí jen malý náznak, jedno slovo a jde se trolovat. Někdy stačí i nulový náznak a jedou.

Takže média nejsou strůjci. Teda jako jo. Vydali článek/zprávu s možnosti komentovat. Ale je to vždy mentalita lidí, co způsobuje nenávist.